2019 - útok v Pulwamě a následný indicko-pákistánský konflikt

14. únor - teroristický útok v Pulwamě
Dne 14. února 2019 v 15:37 zaútočil u vesnice Lethpora poblíž města Awantipora v regionu Pulwama sebevražedný atentátník pomocí automobilu se zhruba 300 kilogramy výbušnin na autobus v konvoji osmdesátky vozidel, který jel po dálnici č. 44 s více jak dvěma tisíci příslušníků ozbrojených uniformovaných jednotek Ministerstva vnitra. Došlo i k přestřelce. Útok nepřežilo více jak 40 příslušníků Ústředního záložního policejního uskupení, další dvacítka byla zraněna. Jednalo se o nejkrvavější útok v oblasti od roku 1989. Atentátníkem byl dvaadvacetiletý Adil Ahmad Dar. K útoku se přihlásila teroristická skupina Džaíš Muhammad, která ma vazby na Pákistán. Předseda vlády Naréndra Módí svolal bezpečnostní radu státu a uvedl, že oběti nebudou zapomenuty. Oblast navštívil ministr vnitra Radžnáth Singh. Opozice útok odsoudila také. Současně připomněla, že nejde o jediný útok v poslední době, čímž nepřímo obvinila před volbami stávajícího premiéra z neschopnosti. Tím samozřejmě přispěla k volání po odvetném úderu za tzv. linií kontroly. Napětí zvyšuje i očekávání rozsudku indického Nejvyššího soudu, který má hlasovat o tom, zda zůstane v platnosti ústavní článek omezující možnosti získání půdy a dávek v Kašmíru. Místní si zrušení této ochrany nepřejí.

Indická reakce
Indická vláda přijala v reakci na útok řadu opatření. Snaží se pochytat členy teroristické skupiny odpovědné za útok a další separatisty. Řadu osob zodpovědných za realizaci vlastního útok identifikovala a zatkla. Do oblasti byly přesunuty další vojenské a policejní jednotky z jiných částí Indie. V některých částech státu platí zákaz nočního vycházení. Indie se snaží o diplomatickou izolaci Pákistánu a přijala řadu kroků. Ke konzultacím odvolala velvyslance, odejmula doložku nejvyšších výhod a drasticky zvýšila cla na dovoz zboží z Pákistánu na úroveň 200 procent, což de facto zastavilo import. Indie také oznámila, že omezí tok řek směřujících z indického na pákistánské území. Indie dosáhla toho, že Rada bezpečnosti OSN přijala 21. února rezoluci, v níž útok rozhodně odsoudila. Na druhou stranu byla rezoluce přijata po týdnu blokování Čínou a Pákistán v ní není zmíněn. Indie dosáhla úspěchu ve Finančním akčním výboru, který konstatoval, že Pákistán má nedostatky v plnění závazků v oblasti boje proti financování terorismu. Pákistán tak zůstává na tzv. šedé listině a hrozí mu přeřazení na listinu černou. Indie usiluje o zapsání velitele skupiny Masúda Azhara na sankční seznam OSN. Pákistán indická obvinění a interpretace odmítl.

26. února - indický úder na Balakot
26. února 2019 zaútočily indické vzdušné síly na údajný tábor islámského hnutí Džajš Muhammad u města Balakot na pákistánském území a na tábory hnutí Laškar-e-Tajba a Hizbul Mudžahedín v Chakothi a Muzaffarabádu. Nasazeny měly být především letouny Suchoj Su-30 MKI, Dassault Mirage 2000, Berijev A-50EI a Embraer 145I. Na tábor měly dopadnout protizemní řízené střely Popeye a z nich odvozené bomby SPICE. Pákistánská PVO byla cíleně matena několik dní před úderem klamnými vzlety. Zlikvidováno mělo být mnoho teroristů a jejich velitelů. Indie uvedla, že její rozvědka měla věrohodné informace o charakteru tohoto místa a o dalších chystaných útocích na indické území. Jednalo se tedy prý o preventivní úder. Indie je prý jinak připravena k přiměřené zdrženlivosti a nemá zájem na další eskalaci. Úder byl označen za spíše policejní než vojenský. Nutno dodat, že tábor je daleko od obydlených oblastí a indická strana tak v podstatě neriskovala kolaterální oběti. Úder podpořili i opoziční politici. Pákistán Indii obvinil z narušení hranic, zpochybnil existenci tábora, zpochybnil, že by zasáhly jakkoliv významné cíle a vyhradil si možnost odvety. Ať už indické stroje zasáhly či nezasáhly nějaké reálné cíle, pákistánské vzdušné síly se nevyhnuly kritice za to, že indické akci nedokázaly zabránit. Indie měla téhož dne údajně sestřelit pomocí mobilního protiletadlového systému SPYDER, přičemž trosky stroje měly dopadnout na zem v západní části indického státu Gudžarát. V pohraniční oblasti došlo k mnoha přestřelkám mezi oběma armádami, především za použití ručních zbraní a minometů, na některých místech měly palbu údajně vést i tanky.

27. únor - pákistánský protiúder
Pákistánské vzdušené síly na indickou operaci zareagovaly v ranních hodinách 27. února 2019 útokem na vojenské cíle na území indické části Kašmíru. Pákistán uvedl, že zasáhl šest nevojenských cílů a cílem operace nebylo způsobit ztráty na životech. Úder měl pouze demonstrovat pákistánské schopnosti a odhodlání. Indická strana uvedla, že pákistánské stroje narušily hranici s cílem zaútočit na vojenské cíle, ale kvůli blížícícm se indickým strojům odhodily neřízené bomby, aniž by způsobily nějaké škody, a odlétly zpět. Každopádně došlo k leteckému souboji, při němž Indie ztratila nejméně jeden letoun MiG-21 Bison a jeho pilot, velitel křídla Abhinandan Varthaman, padl do pákistánského zajetí. Ta ho poté prezentovala na videu na sociální síti. To je ale v rozporu s ženevskými konvencemi, a to byl zřejmě důvod, proč video zase stáhla. Pákistánci tvrdí, že indické stroje sestřelili dva. To ale Indové odmítají a navíc si nárokují jeden sestřelený pákistánský letoun F-16 Fighting Falcon, který měl dopadnout za Linii kontroly. To zase odmítají Pákistánci. Čelní politici obou států mluví o tom, že je potřeba jednat a situaci dále neeskalovat. Nicméně na hranicích v oblasti docházelo i nadále k mnoha přeshraničním potyčkám za použití ručních zbraní a minometů. V Kašmíru se během rutinního letu zřítil indický vrtulník Mi-17 V5, šest osob při neštěstí zahynulo. Pákistán dočasně uzavřel vzdušný prostor na celém území státu, Indie zavedla stejné opatření pro severozápadní část země, ale postupně tuto restrikci rušila. Pozastaven byl rovněž provoz rychlíku Samjhauta Express mezi indickým Dillím a pákistánským Láhaurem.

28. února - příslib propuštění pilota
Pákistánský premiér Imran Chán přislíbil, že zajatý indický pilot bude v pátek propuštěn. Označil to za gesto vyjadřující snahu o deeskalaci konfliktu, které by nemělo být vnímáno jako projev slabosti. Pákistán podle něj nemá zájem na další eskalaci, nicméně si vyhrazuje právo na reakci. Velení indických vzdušných sil označilo příslib za šťastnou zprávu, nicméně uvedlo, že to nevnímá jako gesto dobré vůle, nábrž jako pákistánskou povinnost dle ženevských dohod. Obyvatelé Kašmíru hlásili, že zaznamenali zvýšenou činnost indických vzdušných sil v oblasti. Podle charakteru této činnosti to vypadá, že jde především o demonstraci síly a odhodlání vůči vlastnímu obyvatelstvu i nepříteli.

1. března - propuštění pilota
Pákistán dostál svému slibu a dnes propustil zajatého indického pilota Abhinandan Varthaman. Stalo se tak na hraničním přechodu Wagah. Ten se nachází zhruba na půl cesty mezi pákistánským Láhaurem a indickým Amritsarem, tedy mimo oblast Kašmíru. Ve stejný den dosáhla Indie nemalého diplomatického vítězství. Ministryně zahraničních věcí Sušma Svarádž vystoupila na zasedání ministrů zahraničních věcí členských států Organizace islámské spolupráce v Abú Dhabí. Na to ji přes pákistánský odpor pozval ministr zahraničních věcí Spojených arabských emirátů Abdulláh bin Zajíd al Nahján. Ministryně ve své řeči vyzvala ke společnému boji proti terorismu. Pákistánská delegace tuto část bojkotovala. Přítomnost ministrů zahraničních věcí obou států na jednom místě údajně nebyla použita k jednáním - ani dvoustranným, ani se zprostředkovatelem z třetí strany.

2. a 3. března - potyčky
Propuštění pilota situaci částečně zklidnilo, nicméně o víkendu přišlo o život při přeshračních potyčkách několik civilistů a dva pákistánští vojáci.

4. března 2019 - sestřelený dron
V pondělí 4. března krátce před polednem sestřelil indický letoun Suchoj Su-30MKI naváděnou střelou vzduch-vzduch pákistánský dron poblíž indicko-pákistánské hranice v regionu Bikaner ve svazovém státě Rádžasthán. Pákistán má další problém i v diplomaticko-ekonomické oblasti. Mezivládní organizace Finanční akční výbor, která se zaměřuje na boj proti praní špinavých peněz a financování terorismu, oznámila, že v Pákistánu roste počet podezřelých finančních transakcí a vyzvala vlády k přijetí příslušných opatřené, jejichž nesplnění by mohlo mít pro Pákistán velmi nepříjemné následky ve finanční a ekonomické oblasti. Pákistán si toho je vědom a byl to nejspíš jeden z hlavních důvodů, proč zakázal činnost organizacím Džamát-ud-Dawa a Faláh-e-Insanját Foundation. Indické úspěchy na diplomatickém poli a tlak mezinárodního společenství dostávají pákistánskou vládu pod nemalý tlak. Premiér Imrán Chán vyzval k dialogu, avšak indický premiér Naréndra Módí naznačuje, že hodlá proti terorismu i nadále bojovat, třeba i na pákistánském území. Dokonce naznačil, že nedávno provedený úder na Balakot byl jen cvičením před rozsáhlejší akcí.

5. března - údajné odražení indické ponorky a zatýkání v Pákistánu
Pákistánské námořnictvo ohlásilo, že odrazilo pokus indické ponorky o průnik do svých teritoriálních vod. Důkazem má být video vynořené ponorky. Indičtí činitelé to odmítli a dodali, že kdyby se o to pokusili, neposlali by ponorku vynořenou. Pákistánské bezpečnostní složky pozatýkaly 44 členů různých teroristických skupin. Jejich jména byla v dokumentech, které Pákistánu předala Indii v souvislosti s útokem v Pulwamě. Mezi zadrženými by měli být i bratr a syn Masúda Azhara, šéfa Džaíš Muhammad.

9. března - Spor o F-16
Indie požádala USA, aby prozkoumali, zda se Pákistán nasazením letounu F-16 nad Indií nedopustil porušení podmínek, ke kterým se zavázal při nákupu těchto strojů. Američtí vládní činitelé tehdy v Kongresu uváděli, že existuje možnost monitorovat činnost pákistánských letounů F-16. Pákistán nasazení strojů F-16 nad indickým územím popírá a tvrdil, že indický letoun sestřelil pákistánský pilot v letounu JF-17, avšak po souboji se našly zbytky střely Amraam. Americká administrativa se zatím vyhýbá jasnému vyjádření. Pákistán ohlásil další kroky v oblasti boje proti financování terorismu. Řadu skupin označovaných často jako teroristické prý podrobí napříště přísnějšímu dohledu ohledně financování, což je jistě reakce na výše uvedenou kritiku od Finančního akčního výboru.






Zdroje:
https://timesofindia.indiatimes.com/
https://www.bbc.com/news/world
https://www.firstpost.com/
https://www.indiatoday.in/
https://www.abc.net.au/news/world/
https://thediplomat.com/
https://www.timesnownews.com/
https://www.hindustantimes.com/
https://www.ndtv.com/
https://www.thenews.com.pk/
http://www.dailyexcelsior.com/
https://www.aljazeera.com/
https://www.khaleejtimes.com/
https://kashmirreader.com/
https://www.telegraph.co.uk/
https://www.telegraphindia.com/
https://www.dawn.com/
https://www.news18.com/
https://gulfnews.com/uae/government
https://www.mea.gov.in/index.htm
URL : https://www.valka.cz/2019-utok-v-Pulwame-a-nasledny-indicko-pakistansky-konflikt-t221166#617351 Verze : 33
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více