Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453

Autor: Tomáš Halada 🕔︎︎ 👁︎ 34.256

IV. Třetí období stoleté války

Těchto zmatků využil nový anglický král Jindřich V., syn Jindřicha IV., a roku 1415 se vylodil v Normandii. Tím skončilo druhé období stoleté války a začalo třetí, poslední. Téhož roku Jindřich zvítězil nad šestinásobnou přesilou Francouzů v bitvě u Azincourtu, stejnou taktikou jako Eduard a Černý princ u Kresčaku a Poitiers. Jindřich opanoval celou Normandii a roku 1420 uzavřel s francouzskou královnou Izabelou a novým burgundským vévodou Filipem Dobrým smlouvu v Troyes. Podle ní měl Jindřich pojmout za manželku dceru Karla VI. Kateřinu a po tchánově smrti usednout na francouzský trůn. Tehdy také Angličané v burgundském vévodovi nalezli mocného spojence.

Jindřich V. francouzskou korunu neobdržel, neboť roku 1422 zemřel, sedm týdnů před Karlem VI. Zanechal po sobě devítiletého syna Jindřicha VI., jenž byl uznáván za francouzského krále severně od Loiry a v Guyenne. V Anglii za něj vládl vévoda z Gloucesteru, ve Francii jeho strýc vévoda z Bedfordu.

Reklama

V ostatních částech Francie vládl rozmařilý dauphin Karel, syn Karla VI., devatenáctiletý lenivý mladík. Proti němu pokračoval ve válce vévoda z Bedfordu, jehož vojska postoupila za Loiru a v roce 1428 již obléhal Orléans, poslední větší vojenskou pozici Francouzů, kde byl velitelem proslulý Dunois, zvaný Bastard orleánský. Francouzi se však ubránili až do příchodu posil, vedených prostou selskou dívkou Johankou z Arku. Té se v roce 1429 podařilo Orléans uvolnit, čímž získala své "bojové" jméno Panna Orléanská. V témže roce byl princ Karel korunován v Remeši na krále Karla VII.

Vystoupením Johanky z Arku se v tomto zápolení dvou feudálních států ve zvýšené míře uplatnily lidové síly, válka proti Angličanům nabyla národního charakteru. Na Angličany se potíže hrnuly ze všech stran - jejich přátelství s burgundským vévodou se začalo kalit, anglická vojska ve Francii začala trpět nedostatkem posil a válečného materiálu. Navíc se dva nejmocnější muži lancasterské říše, vévodové z Gloucesteru a Bedfordu, neměli příliš rádi.

Po osvobození Orléansu a porážce Angličanů u Pataye a Jargeau tak nastal obrat ve válce. Vysoká šlechta však záviděla Johance její postavení, žárlila na ni, vadilo jí, že spásu Francii přinesla pouhá selka. Johanka byla nakonec vyštvána a vrátila se do boje. Při osvobozování Compiegne byla zajata Burgunďany, vydána Angličanům a v roce 1431 v Rouenu jako čarodějnice upálena. Vývoj událostí již ale nemohl být vrácen zpět, Angličané ztráceli jedno postavení za druhým.

V roce 1435 byl svolán do města Arrasu sjezd, na který se dostavili vyslanci skoro všech evropských států. Mělo zde být rozhodnuto o osudu Francie mírovou cestou, ale k tomu nedošlo pro neschopnost domluvy mezi anglickou a francouzskou stranou. Válka tedy pokračovala. Angličané ale ztratili svého burgundského spojence, který za přestup na francouzskou stranu obdržel mnohá území i právo lenní nezávislosti na francouzském králi až do Karlovy smrti.

Pak už následovala jedna porážka Angličanů za druhou. Roku 1436 dobyli Francouzi Paříž, roku 1449 Normandii. V roce 1453 prohráli Angličané bitvu u Castillonu a museli válku ukončit. Ve Francii zůstalo v jejich moci jen přístavní město Calais s okolím a Normanské ostrovy. Calais padlo do rukou Francouzů roku 1558, takže jedinou připomínkou anglické rozpínavosti za stoleté války zůstávají až do dneška Normanské ostrovy.

 

Zpracoval: Tomáš Halada, III/2001
(www.volny.cz/tomas.halada)

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více