Flight Lieutnant William Reid VC

William 'Bill' Reid byl Skot, narozený v Bailliestonu, Glasgow, v roce 1921. Aby byl připraven ke vstupu do RAF, zahájil v srpnu 1941 službu u RAF Volunteer Reserve (RAFVR). Reid dokončil svůj pilotní výcvik v Kanadě a USA a v červnu byl ustanoven do hodnosti Pilot Officer. Po návratu do Británie působil Reid jako letecký instruktor.

Křest ohněm se mu dostal jedné noci v březnu 1943, kdy při nácviku navigace byl jeho Wellington napaden nočním stíhačem u Grand Yarmouth. Jeho letadlo bylo zasaženo a on nouzově přistál ve Woolfoxu. V červenci 1943 byl poslán k 1654. Heavy Conversion Unit ve Wigsley k výcviku na Lancasteru. Zformoval posádku, kterou tvořili Flight Sergeanti J. W. Norris (letový inženýr), J. A. Jefferies (navigátor), J. J. Mann (radista), L. Rolton (bombometčík), D. Baldwin, DFM (střelec) a A. F. Emerson (zadní střelec).

První nálet prodělal 30. 8. 1943 u 9. perutě na Mönchengladbach. On a jeho posádka byli poté umístěni k 61. peruti v Syerstonu a s ní letěli poprvé 6. 9. 1943. Odlétali s ní devět operačních letů, než přišel nálet, který změnil jeho život. V noci 3. 11. 1943 vzlétli Reid a jeho posádka v 17:00 ze Syerstonu v Lancasteru LM360 QR-O jako součást formace 600 bombardérů mířících na Düsseldorf. Nad Holandskem byl bombardér napaden německou noční stíhačkou Bf 110. Jeho čelní sklo bylo zasaženo a Reid byl zraněn. Přes poškození Lancasteru a své zranění se rozhodl pokračovat v letu na Düsseldorf. O čtvrt hodiny později byl jeho letoun napaden opět, tentokrát to byla stíhačka Fw 190. Jefferies byl okamžitě zabit a Mann těžce zraněn. Norris a Reid byli také zraněni. Stroj byl těžce poškozen, zasažen byl systém přívodu kyslíku a hydraulický systém, vyřazen interkom a zničen kompas a poškozeny střelecké věže. Reid pokračoval v letu, stále s cílem Düsseldorf. 

William Reid VC
commons.wikimedia.org

Po shození bomb na cíl mu Rolton a Norris pomáhali s cestou zpět a navigovali podle hvězd. Protože byla většina posádky zraněna, nemohli vyskočit na padáku. U holandského pobřeží vlétli do baráže těžkého flaku, ale proletěli bez dalšího poškození. Nad Severním mořem Reid klesnul s letadlem níže, ale vysadil jim jeden motor. Oslabený Norris zapomněl změnit přívod paliva z nádrží, ale včas napravil svůj omyl a všechny čtyři motory zase fungovaly na plný výkon. Po překročení anglického pobřeží se Reid obával nedostatku paliva a poruchy hydrauliky (pumovnice zůstala otevřená) a rozhodnul se přistát ve Witteringu. Po přistání podvozek zkolaboval a Lancaster klouzal po dráze. Přistál nakonec ve Shipdhamu, základně 44th BG USAAF. Bylo 22:01. Záchranáři evakuovali posádku a až v té chvíli Reid zjistil, že Jefferies je mrtvý s průstřelem hlavy a Norris a Mann zranění. Mann bohužel zemřel na svá zranění následující den. Když uslyšel Air Vice Marshal Cochrane, velitel 5. skupiny RAF, příběh jejich letu, okamžitě je navrhnul na vyznamenání. Norris obdržel Conspicuous Gallantry Medal a Emmerson (zadní střelec) Záslužnou leteckou medaili (DFM). Reid obdržel 14. 12. 1943 Victoria Cross.

Lancaster Williama Reida po nouzovém přistání
www.theywerethere.co.uk

Když se Reid uzdravil, byl v únoru 1944 umístěn k 617. peruti a vzal s sebou svého bombometčíka Lese Roltona. Reid vzlétl k prvnímu operačnímu letu u eskadry 18. 4. 1944 a poté se zúčastnil řady úspěšných náletů včetně operace Taxable v předvečer dne D, shodil jednu z prvních bomb Tallboy na železniční tunel Saumur 8. 6. 1944 a létal proti odpalovacím základnám zbraní V. 31. 7. 1944 při náletu na základnu zbraní v železničním tunelu Rilly La Montagne u Rheims byl jeho Lancaster zasažen po odhození Tallboye dvěma pumami z jiného Lancasteru a rozlomil se na dvě části. Reid přistál na padáku a byl zajat Němci, stejně jako jeho radista, F/O Luker. Zbývajících pět mužů posádky zahynulo. Reid byl uvězněn ve Stalag Luft III v Saganu, později byl přesunut do Stalag IV v Bellerii a nakonec do Luckenwaldu u Berlína, odkud byl vysvobozen postupujícími Rusy. V květnu 1945 byl repatriován do Anglie během operace Exodus.

Někdejší budova velitelství Stalag III-A Luckenwalde, 2010, kde byl jako válečný zajatec držen William Reid VC
Max-78, CC BY-SA 3.0, commons.wikimedia.org

Viktoriin kříž udělený Williamu Reidovi byl aukci prodán za 348 000 liber.
www.theguardian.com

William Reid opustil RAF v roce 1946. Zemřel v listopadu 2001 ve věku 79 let.   

Zdroj:
Dambusters May 2022