Main Menu
User Menu

Kommandoverband Jaguar

Autor : 🕔06.06.2021 📕3.822
Rozpočet valka.cz 2021 : 85.000,- Kč Příjmy doposud : 18.944,- Kč
♡ Chci přispět

V období druhé světové války se stávaly situace, kdy byly do boje posílány vlastní jednotky v uniformách nepřítele a s jeho výzbroji. Někdy to přinášelo překvapivě dobré výsledky, ale někdy se taktika „trojského koně“ minula účelem a nepřinesla úspěch. Vždy, ale byl tento způsob boje velkým rizikem pro jeho účastníky – v případě zajetí totiž nemohli počítat s žádnou lítosti…

Diverzní jednotky byly v dost velké míře Němci využívány jak na východní, tak i na západní frontě. Asi nejznámějším příkladem byly Panzer-Brigade 150 a speciální jednotka „Brandenburg“. Obrněná brigáda založená SS-Standarteführerem Otto Skorzenym byla využitá, s určitým úspěchem, během prosince 1944 v Ardenách. Její příslušníci používali kořistní spojeneckou techniku nebo stroje charakterizované na „spojenecké“. Nejznámější jsou tanky Panther, které předstíraly americké M10 Wolverine. Panzer-Brigade 150 byla určená pouze pro jednu operaci, ale historie jednotky „Brandenburg“ byla jiná. Byla zformována koncem 30. let XX věku z iniciativy Hauptmanna Theodora von Hippela pod záštitou Abwehru. Její vojáci se účastnili bojů v Polsku v září 1939 a na jaře dalšího roku bojovali během západoevropského tažení. Později „Braniboři“ bojovali na Balkáně, v SSSR a Severní Africe, kde v létech 1941–1944 provedli mnoho úspěšných akci, i když také zaznamenali porážky. Z časem se jednotka rozrostla do rozměrů divize a disponovala speciálními oddíly mezi jinými i obrněnými. V roce 1944 byla divize transformována nejprve na Infanterie-Division „Brandenburg“(mot) a koncem roku 1944 na Panzergrenadier-Division „Brandenburg. V tomto období bylo mnoho jejich příslušníků převeleno do individuálních SS-Jagdeverbände podléhajících Otto Skorzenému.

Jestliže je historie obou jednotek dost dobře známa, tak o mnoho méně víme o historii Kommandoverband „Jaguar“ (někdy se setkáme s názvem Frontafklärungsverband „Jaguar). Táto speciální jednotka byla založená v oblasti Krakova v létě 1944 a podléhala Skupině armád Střed a po jejím rozbití Skupině armád „A“. Předpokládanými úkoly „Jaguara“ byla výzvědná činnost v týlu sovětských jednotek s využitím výstroje a výzbroje protivníka. Lze předpokládat podobnou činnost jako u Panzer-Brigade 150 v Ardenách. Rozdíl byl pouze v měřítku, oficiálně měla mít jednotka velikost roty v počtu 120–140 osob. V praxi to ovšem vypadalo trochu jinak. Dle informaci Lt. Eugena Weyde se jednotka skládala ze štábu, obrněné čety a čety zabezpečení. Stavy však nebyly nikdy plné.

Jako základ při tvorbě jednotky byla pečlivě připravená rekrutace vojáků. Za prvé, šlo o to získat osoby mluvící rusky, ale i zároveň znající běžné reálie Rudé Armády. Za druhé bylo podstatné, aby vojáci již byli připravení na diverzní způsob boje – prostě na dlouhé školení nebyl čas. Proto dle některých zdrojů tvořili základ jednotky veteráni divize „Brandenburg“, což je zcela pochopitelné. Kromě Němců sloužili v „Jaguaru“ také Rusové, Ukrajinci a Maďaři. Ve výzbroji jednotky byly sovětské tanky T-34-76 a T-34-85 (Panzerkampfwagen T-34 747(r)), které pocházely z německých jednotek používajících kořistní techniku a také z opravárenského závodu v Braunsbergu ve Východním Prusku.


Vojácí Kommandoverband „Jaguar“ před kořistními T-34-747(r). Foto pravděpodobně z Lamsdorf (Łambinowice). Pozornost poutá množství namalovaných křížů na tanku.


T-34-747(r). Lamsdorf (Łambinowice) podzim 1944.

Kolik tanků měla Kommandoverband „Jaguar“? Těžko přesně odpovědět, ale dle vzpomínek vojáků této jednotky to bylo něco kolem 12-14 tanků T-34. Prvotní záměr byl, že tanky s dělem 76 mm budou použitý pouze k výcviku a k boji se budou požívat vozy T-34-85. Je těžko zjistit jaká byla praxe, protože se dochovalo málo věrohodných informaci o výzbroji německé jednotky. Na základě několika fotografii lze soudit, že strojů T-34-85 bylo nejméně 3 až 4. Je to celkem překvapivé, protože se soudilo, že se Němci nezmocnili tolika strojů tohoto typu. Kromě tanků jednotka „Jaguar“ požívala kořistní auta včetně nákladních GMC a Studebaker.

Na podzim 1944 se jednotka přemístila do výcvikového prostorů poblíž slezského městečka Lamsdorf (Łambinowice). Zde byl prováděn výcvik posádek tanků. Poblíž cvičiště se nacházel zajatecký tábor (Stalag 344) a pravděpodobně odtud byl doplněn stav jednotky. Zase chybí věrohodné zdroje, zda tomu tak bylo opravdu a jestli se skutečně Němcům podařilo zverbovat sovětské zajatce, kteří by byli užiteční v akcích v týlu Rudé Armády. Ale vyloučit to nelze…


Vojácí Kommandoverband „Jaguar“ při T-34-85 s číslem 140. V popředí málo vídaná zbraň -  MP 40 vybavená tlumičem.

V prosinci 1944 byl Kommandoverband „Jaguar“ zařazen k průzkumné jednotce Frontafklärungstrupp 213. jejímž velitelem „Jaguara“ byl zkušený voják a zároveň velmi barvitá postava – již dříve vzpomínaný poručík Eugen Heinrich Simon Weyde (alias Pankoff), Němec narozený v listopadu 1921 v Rostově na Donu, kde též určitou dobu bydlel. Díky tomu uměl perfektně rusky a znal každodenní život v Sovětském Svazu. Od jara 1940 byl příslušníkem speciální jednotky „Brandenburg“, se kterou se zúčastnil mnoha akci. V srpnu 1942 byl vyznamenán Železným křížem II. třídy. Od listopadu 1941 do září 1942 sloužil u Frontafklärungstrupp 212 – jednotce hlubokého průzkumu v oblasti Leningradu. Poté několik měsíců působil jako instruktor v Kampf und Abwerschule „Quenzgut“. Na začátku července 1943 byl Weyde převelen k Frontafklärungstrupp 203 působící v rámci 1. tankové armády. V lednu 1944 byl za bojové zásluhy vyznamenán Železným křížem I. třídy a konečně v srpnu 1944 byl jmenován velitelem Frontafklärungstrupp 213.


T-34-85 který pravděpodobně patřil veliteli Kommandoverband „Jaguar“ Lt. Weydemu - Lamsdorf (Łambinowice). Na věži je vidět zbytky nápisu „Smrt Bolševikům“ - který byl namalován křídou nebo vápnem.


Vojácí Kommandoverband „Jaguar“ při T-34-85 s číslem 140.

Na přelomu 1944/45 roku nemohla malá speciální jednotka na T-34 zvrátit situaci v Maďarsku. Ale způsob jejího nasazení byl určitě úspěchem i když pouze lokálním. Vojáci „Jaguara“ získali mnoho cenných informaci o sovětské síle v oblasti Székesfehérvár. Jednotka operovala na relativně malém, ale za to velmi „horkém“ prostoru, který v období prosinec 1944 – březen 1945 procházel mnohokrát z rukou do rukou a bylo se těžko orientovat kdo je kdo a kde je linie fronty. Paradoxně táto nepřehledná situace nahrávala právě Němcům. Navíc „Jaguar“ prováděl své akce na styku 2. a 3. ukrajinského frontu, což vytvářelo ideální podmínky pro jejich anonymitu. Je třeba podotknout, že Kommandoverband „Jaguar“ byla skvěle připravená pro boj v týlu nepřítele a její vojáci měli mnoho zkušenosti s diverzním způsobem boje. Jejich velitel v roli sovětského kapitána byl doslova ve svém živlu. Ale je třeba taky přiznat, že Němci měli hodně štěstí. Lt. Weyde byl bezpochyby odvážný, ale taky opovážlivě drzý. Nejenže se nevyhýbal setkáním s rudoarmějci, ale dokonce je vyhledával a během „besedování“ s nimi, získával cenné informace.


Ten sám stroj T-34-85 (volací znak „Paula“), zřetelně lze rozeznat přidané antény německých radiostanic. Maďarsko 1944.


Vojácí „Jaguara“ při dvou T-34-85. Maďarsko 1944/45.

Ještě v dubnu 1945 roku byl Lt. Weyde za své zásluhy v Maďarsku vyznamenán Německým zlatým křížem. Weydemu se podařilo přežit válku a po jejím zakončení byl dál činný ve zpravodajských službách. Pracoval ve Spolkovém úřadě pro ochranu ústavy (Bundesamt für Verfassungsschutz – BfV) – čili německé civilní kontrarozvědce. V roce 1958 byl zařazen do služby u Spolkové zpravodajské služby (Bundesnachrichtendienst), kde se dosloužil hodnosti majora. Byl ceněn jako odborník pro speciální operace. V roce 1965 vydal knihu „Trojská mazanost. Teorie a praxe nekonvenčního způsobu vedení boje“ a popisuje v ní operace za frontovou linii. V této knize nazval svou jednotku „Jaguar“ během působení v Maďarsku jako posledního trojského koně Wehrmachtu ve druhé světové válce. Eugen Weyde zemřel 15. října 1966 ve věku 45 let.

Historie Kommandoverband „Jaguar“ stále skrývá mnohá tajemství. Chybí informace o výcviku jednotky a její výzbroji i o samotných operacích. Dostupné materiály jsou velmi skromné a nepomáhají vyřešit všechny pochybnosti. Možná se v budoucnu objeví nové informace, které nám ještě víc přiblíží podrobnosti o této neobvyklé jednotce.

Zdroj:
Kommandoverband „Jaguar“ – Przemysław Skulski (Technika wojskowa 2/2021)
Kommandoverband Jaguar (Batailles Blindes 4/2019)
Foto - internet

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔06.06.2021 📕3.822