S miliardářem za deset let na Mars?

Rozlet americké kosmonautiky zarazil prezident Barack Obama. Čekalo se, jestli ji k novým výbojům vzkřísí jeho nástupce. V poslední době se situace obrací – do vesmíru burcují miliardáři.Od začátku tohoto století mluví o vyslání lidí na Mars podnikatel Elon Musk, majitel průkopnické firmy SpaceX. Nedávno přednesl na mezinárodním astronautickém kongresu v Mexiku svou představu, která hranicí s fantazií.

Už v roce 2024 anebo o něco málo později chce poslat na Mars první lidi. V planetoletu, který nazval Heart of Gold (Srdce ze zlata), poletí stovka odvážlivců. Její název si vypůjčil ze sci-fi Douglase Adamse Stopařův průvodce po Galaxii, v níž hlavní hrdina uniká ze Země, určené ke zničení, do vesmíru. Je to symbolické pojmenování, protože Musk hlásá, že jednou se Země stane neobyvatelnou. „Alternativou je stát se vesmírnou civilizací a meziplanetárním druhem.“

Projekt Meziplanetární dopravní systém (Interplanetary Transport Systém – ITS) počítá s mohutnými stroji. Heart of Gold má mít výšku 122 metrů a průměr 17 metrů. Pro srovnání: raketa Saturn 5 byla štíhlejší a i s lodí Apollo vysoká 110 metrů – k Měsíci dopravila tři lidi, z nichž dva sestoupili na jeho povrch. První stupeň superrakety ITS má mít 42 motorů Raptor o celkovém tahu čtyřikrát vyšším než Saturn 5.

Jakmile se planetolet dostane na dráhu okolo Země, první stupeň rakety se od ní odpojí a přistane. Na kosmodromu na něj připevní tanker s palivem. Znovu odstartuje, spojí se s planetoletem, do něhož palivo přečerpá. To se zopakuje třikrát až pětkrát.

Potom se loď vydá na cestu k Marsu, pohánět ji bude devět Raptorů. Musk předpokládá, že cesta potrvá jenom čtvrt roku, zatímco pomocí klasických motorů se počítalo s 6–8 měsíci. Neměl by letět jenom jeden planetolet, ale celá peruť. Všichni bez zpáteční letenky.

První kolonisté by si s sebou vzali nafukovací příbytky firmy Bigelow, které se už ve vesmíru osvědčily. Ovšem hned by museli začít stavět podzemní města z místního materiálu. Za 50–100 let by mělo žít na Marsu milion lidí. Během několika staletí by snad mohli přetvořit atmosféru tak, že by se tam dalo žít bez skafandrů – tomu se říká teraforming čili zpozemšťování.

Firma SpaceX provozuje raketu Falcon 9, jejíž pomocí zásobuje Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Chystá pilotovanou loď Dragon pro sedm astronautů. K projektu ITS je to tedy velký skok. Nicméně miliardář je znám svou úporností a hledáním netradičních řešení.

Projev Elona Muska z 19. září v Guadalajara můžeme přirovnat k vystoupení prezidenta Johna Kennedyho v květnu 1961, v němž vyzval k vyslání lidí na Měsíc do konce desetiletí. Podněcuje i ostatní k výbojným plánům – firma Boeing ohlásila záměr postavit menší orbitální stanici a vyslat lidi na Měsíc. Nicméně Muskova kolonizace Marsu zůstává jenom v nejasných obrysech.

Se svolením autora převzato z www.karelpacner.cz