Olympionik George S. Patton

Autor: Vladimír Marek 🕔︎︎ 👁︎ 14.837

Olympionik George S. Patton

Generál George Smith Patton mladší není u nás rozhodně osobností neznámou. Velitel  americké 3. armády, osvoboditel západních Čech a Plzně, proslul jako tvrdý, energický voják, který se narodil pro útočné operace. V mládí sloužil pod velením generála Pershinga – účastnil se jeho mexického tažení proti povstalcům vedeným Pancho Villou. Během 1. světové války se stal jedním z prvních příslušníků a později i velitelem nově založených tankových jednotek. Tanky pak jako útočnou údernou zbraň prosazoval po celý zbytek svého života. Image tohoto vynikajícího střelce tvořily dva revolvery Colt .45 a Smith & Wesson .375 Magnum, oba vyložené slonovinou.

Už méně se ale o něm ví, že v mládí reprezentoval americkou armádu na V. letních olympijských hrách ve Stockholmu v roce 1912.

Reklama

Patton se o své nominaci dozvěděl až počátkem května. Na přípravu měl tedy jen několik týdnů. Navíc ho čekala dlouhá cesta přes Atlantik. Šermu a běhu se s ohledem na své povinnosti vojáka z povolání nemohl pořádně věnovat již tři roky. Ve střelbě si věřil. Také s koňmi to od dětství uměl. Pátou disciplínou bylo ale plavání na 300 metrů. Během pobytů na Santa Catalině se sice věnoval plavání na velké vzdálenosti, přesto cítil, že by v tomto směru potřeboval velké tréninkové dávky. Vysoký, štíhlý důstojník vybraného chování a vystupování s celkovou vynikající fyzickou kondicí byl i přesto tím nejlepším reprezentantem.

Navíc díky své obrovské ctižádostivosti okamžitě podřídil novému cíli veškerý rodinný režim. Začal tvrdě trénovat, jeho jídelníček se skládal výhradně z polosyrových bifteků a salátů. Největší prostor věnoval plavání a běhu, denně střílel a třikrát týdně šermoval.


George Patton v době ukončení akademie v roce 1909

Společně s rodiči a sestrou strávil druhou polovinu června na parníku Finland, který ho i s dalšími olympioniky dopravil do Antverp. Odtud pak pokračovali do Stockholmu. S ohledem na nedostatek času se snažil i ve stísněných podmínkách na parníku trénovat. K dispozici měl například šestimetrový bazén, ve kterém trénoval tak, že se přivázal na lano. V tréninku pokračoval i ve Stockholmu. Byl přesvědčen, že jeho nejsilnější disciplínou je právě střelba. A to obzvlášť, když počátkem července při nácviku nastřílel 197 bodů z 200 možných. Střílelo se z 25 metrů na kruhové terče s ohodnocením od jednoho do deseti bodů. Většina soutěžících si zvolila pistole malých ráží. Něco podobného ale bylo pro amerického armádního důstojníka naprosto nepřijatelné. Patton si vybral revolver ráže 9,65 mm, tedy ve srovnání s ostatními doslova kanón. Určitý problém představoval i psychický tlak, kterému byl vystaven. Hovořilo se o něm totiž jako o jednom z velkých favoritů. Zátěž navíc umocňovala jeho obrovská ctižádost.

Dvakrát mimo

Samotný pětiboj odstartoval 7. července. Patton prý měl před zahájením soutěže bezesnou noc, byl velice nervózní. Z původně ohlášených 68 závodníků se jich nakonec dostavilo na start jen 42.

Budoucí slavný generál vypálil dva zkušební výstřely přímo do středu terče. Dvě desítky jen potvrzovaly jeho nemalé naděje na vítězství. Následovaly čtyři ostré série po pěti ranách. Hned první ale ukázala, že nic nebude tak jednoduché, jak se původně předpokládalo: kromě tří desítek zasáhl devítku a osmičku. Ovšem až druhá série pro něho představovala doslova katastrofu. Po třech desítkách dvakrát vůbec nezasáhl terč. Někteří přítomní argumentovali tím, že tyto kulky prolétly dírami v desítkách vytvořené předchozími zásahy. Technické možnosti rozhodčích v té době ale nedokázaly něco podobného potvrdit ani vyvrátit. A tak přišel o dalších 20 bodů. I s touto ztrátou ale obsadil 20. místo. Osobně přikládal všechnu vinu své trémě, případně vadným nábojům. Všude vychvaloval regulérnost soutěže a rytířský charakter zápolení.


Patton při běhu přes překážky.

Druhou disciplínou bylo plavání na 300 metrů. Patton dosáhl 6. nejrychlejšího času. Vydal ale ze sebe úplně všechno. Byl natolik vyčerpán, že ho museli z bazénu vytáhnout. Další dva dny se soutěžilo v šermu kordem. Každý se musel utkat s každým a Patton překonal sám sebe. Porazil dokonce jednoho z nejlepších tehdejších šermířů, poručíka francouzské armády Mase de la Treeho. Právě na něho totiž platil útočný a agresivní způsobem boje, který byl dán Pattonovými povahovými rysy. Americký reprezentant sice skončil třetí, ale zcela určitě by získal cenu diváků, u kterých byl velice oblíben.

Reklama

Ve čtvrtek 11. července byl na programu parkur. Na 5km trati stálo 25 větších a na 50 menších překážek. Patton si připravil vynikajícího koně, kterého mu pro olympijské hry poskytla jezdecká škola ve Fort Riley. Ukázalo se však, že má kůň problémy s nohama, a tak mu švédská armáda poskytla náhradní zvíře. A právě s ním prokázal kvality vynikajícího jezdce. Společně s dvěmi švédskými reprezentanty projel parkur naprosto bezchybně. Jen díky horšímu času skončil na 3. místě.

Běžel doslova o život

Do poslední disciplíny, terénního běhu na 4 km, nastupovalo již jen 15 závodníků. Až na amerického zástupce byli všichni z evropských zemí. K vytyčení trati došlo až hodinu před závodem, takže nikdo neměl představu, co je čeká. Hned od startu se opět projevila Pattonova ctižádostivost a touha zvítězit. Nasadil ostré tempo a okamžitě se prodral do čela závodního pole. Trať vedla prudce do kopce, následoval kamenitý terén a les. Závodníci museli přebrodit dokonce bažinu. Přeborník West Pointu se po celou dobu držel v čele, a to až na stadion. Ale právě na posledních metrech se projevilo to, jak špatně si rozdělil síly. Naprosto vyčerpán přešel z běhu do chůze, doslova se potácel. Chvílemi to vypadalo, že zkolabuje. Přímo na stadionu ho předběhli dva švédští závodníci. V okamžiku, kdy protrhl cílovou pásku, zhroutil se k zemi a byl několik hodin v bezvědomí. Jeho stav byl natolik vážný, že v té nejkritičtější době doslova zápasil se smrtí. Až po závodě se ukázalo, že mu jeho trenér Mike Murphy podal před startem v té době nezakázané opium. Dehydratace uprostřed teplého letního dne ve spojení s drogou vykonala své.


Plakát na olympijské hry ve Stockholmu

Patton nakonec překonal všechny potíže a v moderním pětiboji obsadil 5. místo. Vedoucí amerického olympijského družstva podplukovník S. F. Foltz hodnotil ve své závěrečné zprávě jeho výkon velice dobře. Patton prý nejen na sportovním, ale i na společenském poli významně přispěl k reprezentaci své země. Nebýt prý nešťastné nervozity během střelby, zcela určitě by na letních olympijských hrách ve Stockholmu získal medaili.

Pro nejbližší směrování Pattonova života měla účast na olympiádě nemalý význam. Právě pod dojmem svého vystoupení v šermu kordem zůstal v Evropě. Zdokonaloval se v této disciplíně u nejlepších šermířů na francouzské vojenské škole. Po návratu do USA byl přemístěn do školy vojenského jezdectva ve Fort Riley, kde vyučoval právě šerm. V americké armádě byl nejmladším mistrem v této disciplíně. Nejenže sepsal manuál pro boj se šavlí, ale také navrhl novou americkou jezdeckou šavli M1913.

Uveřejněno s laskavým svolením autora.
Vyšlo v časopise Fakta a svědectví 3/2012 vydavatelství Naše Vojsko.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více