Model, Walter

     
Příjmení:
Surname:
Model Model
Jméno:
Given Name:
Walter Walter
Jméno v originále:
Original Name:
Otto Moritz Walter Model
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
generál polní maršál General Field Marshal
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
- -
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
- -
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
24.01.1891 Genthin /
24.01.1891 Genthin /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
21.04.1945 Duisburg /
21.04.1945 Duisburg /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
veliteľ Skupiny armád Severná Ukrajina
veliteľ Skupiny armád Sever
veliteľ Skupiny armád Stred
veliteľ Skupiny armád B
Commander of Army Group North Ukraine
Commander of Army Group North
Commander of Army Group Centre
Commander of Army Group B
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
Jeden z 27 držiteľov Rytierskeho kríža k Železnému krížu s dubovými ratolesťami, mečmi a briliantami.
Spáchal samovraždu.
One of 27 recipients of Oak Leaves with Swords and Diamonds to the Knight's Cross of the Iron Cross.
Committed suicide.
Související články:
Related Articles:
Zdroje:
Sources:
http://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Model
URL : https://www.valka.cz/Model-Walter-t10684#401459 Verze : 1
     
Příjmení:
Surname:
Model Model
Jméno:
Given Name:
Walter Walter
Jméno v originále:
Original Name:
Walter Model
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
27.02.1909 praporečný junker
22.08.1910 poručík
25.02.1915 nadporučík
18.12.1917 kapitán
01.10.1929 major
01.11.1932 podplukovník
01.10.1934 plukovník
01.03.1938 generálmajor
01.04.1940 generálporučík
01.10.1941 generál tankových jednotek
28.02.1942 generálplukovník
01.03.1944 generál polní maršál
27.02.1909 Fahnenjunker
22.08.1910 Leutnant
25.02.1915 Oberleutnant
18.12.1917 Hauptmann
01.10.1929 Major
01.11.1932 Oberstleutnant
01.10.1934 Oberst
01.03.1938 Major General
01.04.1940 Lieutenant General
01.10.1941 General of the Armoured Corps
28.02.1942 Colonel General
01.03.1944 General Field Marshal
Průběh vojenské služby:
Military Career:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vyznamenání:
Awards:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Model
https://www.geocities.com/~orion47/
ru.wikipedia.org
uk.wikipedia.org
URL : https://www.valka.cz/Model-Walter-t10684#416333 Verze : 0

Počátek vojenské kariéry


Otto Moritz Walter Model se narodil 24. ledna 1891 v braniborském městě Genthin. Narozdíl od mnoha vysokých důstojníků Wehrmachtu nepocházel z ryze vojenské rodiny, ačkoliv několik jeho předků sloužilo v armádě. Jeho otec Otto Model byl učitelem hudby a krátce po Walterově narození získal místo státního úředníka v Haumburgu.
Po maturitě v roce 1909 požádal o přijetí do armády k 62. pěšímu pluku, kde sloužil jeho strýc. Zřejmě proto byl přijat i přes nevyhovující fyzickou kondici (ve škole byl osvobozen od tělesné výchovy). Záhy byl odeslán na vojenskou akademii ve slezské Nise, kde patřil k průměrným studentům a jeho chatrná fyzická kondice byla zdrojem posměchu. Tvrdou sebekázní a usilovným cvičením se však dokázal propracovat k vrcholné tělesné zdatnosti, kterou si zachoval po celý zbytek života. Stejně tak smysl pro disciplínu, tvrdost k sobě a náročnost na podřízené se staly jeho stálými povahovými rysy.
Akademii dokončil v roce 1910, byl povýšen do první důstojnické hodnosti a odeslán k 52. pěšímu pluku "von Alvensleben", kde byl zařazen do funkce pobočníka velitele roty a později praporu.


První světová válka a meziválečné období


Na počátku první světové války se v letech 1914-1915 osvědčil jako velitel roty a byl vyznamenán Železným křížem 2. a 1. třídy. V roce 1916 byl odeslán do kurzu pro důstojníky generálního štábu a absolvoval jej s vynikajícím prospěchem. Poté se stal pobočníkem velitele 10. pěší brigády a později velitelem roty 8. granátnického pluku. V květnu 1917 byl těžce raněn a po návratu z léčení krátce působil jako zástupce velitele praporu, než byl zařazen jako štábní důstojník k Velkému generálnímu štábu. Tam sloužil až do března 1918 a poté byl už v hodnosti kapitána převelen jako zpravodajský důstojník k Náhradní gardové divizi. Konec války ho zastihl ve stejné funkci u 36. záložní pěší divize.
Po uzavření příměří Model uvažoval o konci vojenské kariéry a studiu medicíny, dostal však rozkaz hlásit se ve štábu XVII. armádního sboru, který odpovídal po skončení války za ochranu Západního Pruska před polskými útoky. Poté byl přijat do Reichswehru, kde působil u 14. pěšího pluku jako velitel roty. V roce 1920 se Modelův prapor podílel na potlačení komunistické generální stávky v Porůří. Po konsolidaci Reichswehru působil několik let jako štábní důstojník u Artillerieführer VI v Münsteru. V říjnu 1925 pak byl převelen k 8. (Pruskému) pěšímu pluku do města Görlitz.
V rámci dalšího vojenského vzdělávání zpracoval studii o Gneisenauovi, velkém vojenském reformátorovi z období napolenských válek. Studie byla zveřejněna ve sborníku "Führertum" a setkala se s kladným ohlasem. Model byl proto pověřen vedením kurzů taktiky a dějin vojenství pro budoucí důstojníky generálního štábu. V létě 1929 byl povýšen na majora. O rok později byl převelen do Berlína na Reichswehrministerium (ministerstvo obrany), na odbor vojenského školství. Zde se "proslavil" nadšenou podporou modernizace armády a naprostým nedostatkem taktu. V roce 1931 se účastnil stáže v Sovětském svazu, kde si mohl ověřit v praxi ofenzivní taktiky, které důstojníci Reichswehru (ten měl podle ustanovení Versailleské smlouvy přísně defenzivní charakter) tajně vypracovávali.
1. října 1934, již v hodnosti plukovníka, převzal velení Pěšího pluku Allenstein a 1. října 1935 byl jmenován vedoucím technického oddělení na Vrchním velitelství pozemního vojska. V této funkci odpovídal za studium a vyhodnocování výzbroje cizích armád. V roce 1938 byl vyslán do Španělska, aby studoval výzbroj a taktiku používanou za občanské války oběma bojujícími stranami. Poté byl pověřen studiem československého pohraničního opevnení. Německo začalo po nástupu nacistů k moci pomýšlet na útočnou válku, a proto i na modernizaci armády. Model vypracoval návrh nahrazení hipomobilního dělostřelectva motorizovaným (děly taženými za motorovými vozidly a útočnými děly na pásových podvozcích). 10. listopadu 1938 byl už v hodnosti generálmajora jmenován náčelníkem štábu IV. armádního sboru v Drážďanech.


Polské a západní tažení


V této funkci se zúčastnil polského tažení na začátku druhé světové války. Během západní kampaně pak působil jako náčelník štábu 16. armády v hodnosti generálporučíka.


Východní fronta


V listopadu 1940 bylo Modelovi svěřeno velení 3. tankové divize, kterou dokázal do června 1941 dobře připravit na východní tažení. Jako velitel divize si během tažení Ruskem počínal nesmírně dynamicky a i v nejobtížnějších situacích si razil cestu vpřed. 9. července 1941 byl po zásluze vyznamenán Rytířským křížem. Na podzim 1941 se 3. tanková divize zúčastnila ještě pod Modelovým velením gigantické obkličovací operace u Kyjeva. V závěrečné fázi operace vyrazil Model na inspekci prvosledových jednotek bojujících v lesích u Kalisty a byl zde raněn.
Bojů o Moskvu (operace Tajfun) se Model účastnil jako velitel XXXXI. armádního sboru v hodnosti generála tankových jednotek. Svůj sbor převzal koncem října 1941 v okamžiku, kdy se německá ofenziva vyčerpala. Model požadoval, aby byl sbor stažen z fronty k odpočinku a doplnění, avšak v polovině listopadu obnovila Skupina armád Střed ofenzivu. Sbor pokračoval v ofenzivní činnosti a pokračoval k postupu až k těsné blízkosti hlavního města. Tvrdé boje sbor natolik vyčerpaly, že tankové pluky jeho divizí byly pouze slabými bojovými skupinami. Sovětská protiofenziva, zahájená 5. prosince, donutila Němce k ústupu. Modelovo pevné a rozhodné velení přispělo k tomu, že jeho sbor mohl provést na rozdíl od jiných svazků spořádaný ústup bojem a s minimálními ztrátami.
V polovině ledna 1942 převzal Model velení 9. armády, nacházející se v oblasti Rževa. Armáda během ústupu vykázala známky rozkladu a nyní byla ohrožena pokračující sovětskou zimní ofenzívou. Proto potřebovala rozhodného velitele. Model si byl vědom toho, že pokud by vyklidil Rževský výběřek, ohrozil by celou Skupinu armád Střed. Proto zahájil 5. února útočné operace a podařilo se mu sovětská vojska uzavřít v obrovském kotli. Po krátké, ale úspěšné bitvě byla německá fronta obnovena a Sověti ztratili 26 000 padlých. Jednalo se o první německé vítězství po dlouhé sérii porážek, utrpěných během prosince 1941 až ledna 1942. Model byl proto po zásluze povýšen do hodnosti generálplukovníka a obdržel dubovou ratolest k Rytířskému kříži.
Oblast Rževa byla pod sovětským tlakem během celého roku 1942 a 9. armáda sváděla těžké boje o její udržení. Po kapitulaci 6. armády u Stalingradu však už byla její obrana zbytečná a Hitler souhlasil s jejím vyklizením. Ústup byl zahájen 22. února 1943 a skončil 1. března. Během ústupu podnikli Sověti celkem 6 útoků, aby ustupující 9. armádu zničili, ale ztratili v těchto bojích 42 000 mužů, aniž by dokázali tempo ústupu vážněji ohrozit. Po dokončení ústupu bránila 9. armáda mnohem kratší úsek fronty a mohla uvolnit 8 divizí, jež posílily ostatní ohrožené oblasti.
Za úspěšné velení během ústupových bojů obdržel Model v dubnu 1943 meče k Rytířskému kříži. 9. armáda dostala rozkaz přesunout se do oblasti města Orel a provést přípravy na operaci "Citadela" - pokus o klešťový obchvat a likvidaci sovětského výběžku fronty v prostoru Kurska. 9. armáda měla vytvořit severní rameno kleští. Model měl vážné pochyby, zda je 9. armáda natolik silná, aby svěřené úkoly dokázala splnit. Proto požádal, aby mu byly přiděleny další dvě tankové a čtyři pěší divize, jakož i těžká útočná děla a ženijní jednotky. Když posily do konce června nedorazily, Model navrhl, aby místo ofenzivní operace zůstala německá vojska v obraně a snažila se rozdrtit sovětské pokusy o útok. Hitler však pouze odložil začátek operace na červenec. Průběh a výsledek operace jsou známy. Boje začaly 4. července a už po třech dnech, během inspekce u XXXXVII. tankového sboru, došel Model k závěru, že ofenziva ztroskotala. 13. července pak Hitler operaci Citadela zastavil, konec bojů to však neznamenalo. Sovětské útoky pokračovaly s cílem odříznout 9. armádu a poté obklíčit celou Skupinu armád Střed. Model, který v té době velel i 2. tankové armádě, protestoval proti Hitlerovu zákazu ustoupit z prostoru okolo města Orel. Hitlerův požadavek, aby byl Orel hájen stůj co stůj, nebyl za dané situace reálný. Model nakonec dosáhl svého a veškerou svou energii věnoval na záchranu všeho, co se z prostoru Orla zachránit dalo. Jen díky němu se podařilo evakuovat přes 20 000 raněných vojáků a 53 000 tun materiálu. Sovětské útoky pak postupně slábly a následující měsíce až do listopadu proběhly ve znamení oboustranné defenzivy.
5. listopadu byl Model převelen do Vůdcovy zálohy. 29. ledna pak obdržel rozkaz převzít velení Skupiny armád Sever, stabilizovat kritickou situaci v oblasti Leningradu a zabránit průniku Rudé armády do Pobaltí. Za úspěšné řízení bojů v tzv. Leningradsko - Novgorodské operaci byl 1. března 1944 povýšen do hodnosti generála polního maršála.
Koncem března byl pověřen velením Skupině armád Jih, později přejmenované na Skupinu armád Severní Ukrajina. Tato skupina armád byla nucena pod těžkým sovětským tlakem ustupovat a prvním Modelovým rozkazem v nové funkci bylo za každou cenu udržet přístupy ke Karpatům. Rudá armáda zahájila ofenzivu 22. června 1944, avšak nikoli v oblasti hájené Skupinou armád Severní Ukrajina, ale proti Skupině armád Střed. Hitler proto nařídil, aby se Model ujal velení i této skupiny armád. Záhy zjistil, že je značně vyčerpaná, proto započal s její reorganizací a posílil ji některými divizemi Skupiny armád Severní Ukrajina, která nebyla pod takovým tlakem. Bojeschopnost Skupiny armád Střed se brzy zvýšila a tak se mohla věnovat likvidaci sovětského průlomu a podařilo se jí udržet zásobovací komunikace. Model si ale byl vědom, že nemá dostatek sil k odrážení neustálých sovětských útoků a předložil Hitlerovi návrh ke zkrácení obranné linie ústupem k německým hranicím. Ten jako obvykle návrh zamítl a místo toho vyžadoval protiútok v oblasti Memelu ve Východním Prusku. Přitom zcela ignoroval kritickou situaci poněkud jižněji, kde Rudá armáda postupovala směrem k Varšavě.


Západní fronta


V období, kdy krize vrcholila, jej Hitler odvolal z východní fronty a jmenoval velitelem Skupiny armád B a současně hlavním velitelem německých vojsk na západě (Hlavní velitelství Západ), kde byla situace neméně kritická. Nahradil ve funkci Günthera von Klugeho, kterého Hitler podezíral ze zrady. 16. srpna 1944 mu Vůdce současně se jmenováním do nové funkce předal brilianty Rytířskému kříži.
Model při převzetí funkce nalezl západní frontu v katastrofálním stavu. Francie už byla v té době pro Německo ztracena - na jihozápadě Spojenci zatlačovali 1. a 19. armádu zpět k německým hranicím, části 7. armády a 5. tankové armády byly obklíčeny v kapse u Falaise, 15. armádě hájící pobřeží La Manche hrozilo odříznutí a na severu se spojenecká vojska hnala Belgií k Siegfriedově linii. Modelovi se podařilo přesvědčit Hitlera, aby netrval na svém rozkazu bránit se u Falaise za každou cenu a podařilo se mu vyvést velkou část obklíčených jednotek z pasti. Se svými omezenými silami mohl pouze zajistit, aby německý ústup ze západní Evropy probíhal organizovaně a za cenu co nejnižších ztrát. Počátkem září Hitler znovu povolal do služby von Rundstedta a pověřil ho velením německých vojsk na západě. Model tak mohl všechnu svou energii věnovat Skupině armád B. Přestávky v bojích, vyvolané logistickými problémy příliš rychle postupujících Spojenců, využil Model k přeskupení podřízených jednotek a upevnění obranné linie.
V září došlo na západě ke dvěma velkýn krizím. Spojenci dobyli Cáchy, první velké německé město, a spustili operaci Market Garden - vzdušně výsadkové divize měly obsadit mosty v Holandsku a udržet je pro postup britského XXX. sboru do severního Německa. Model nařídil hájit mosty za každou cenu a zakázal dosud nepoškozené mosty zničit. Poté vydal rozkaz k zahájení protiútoku, jenž zabránil spojení XXX. sboru s výsadkáři u Arnhemu. 18. září osobně velel útočným operacím v prostoru Oosterbeek - Wolfsberg.
K další krizi došlo, když americká 1. armáda zahájila mohutnou útočnou operaci s cílem prolomit Siegfriedovu linii. Model řídil obranné boje úspěšně a americká ofenziva se během listopadu vyčerpala.
Během tohoto krizového období se Hitler zabýval plánováním německé ofenzivy na západě, která pak vstoupila do historie jako bitva v Ardenách. Jejím cílem bylo dobýt Antverpy, odříznout od sebe britská a americká vojska a postupně je zničit. Skupina armád B obdržela rozkaz zaútočit z oblasti Eifelu a nově vytvořená Skupina armád H měla mezi tím hájit obrannou linii na Maase. Model považoval Hitlerův plán za neproveditelný a propagoval tzv. "malé řešení" - ofenzivu malého rozsahu, která měla zlikvidovat výběžek americké fronty u Cách. Hitler však neustále prosazoval své "velké řešení". Model byl ochoten je akceptovat pouze za podmínky, že všechny tankové jednotky budou spojeny v jeden velký útočný klín. Hitler však jeho koncepci odmítl a prosazoval rovnoměrné rozmístění tankových divizí po celé délce fronty.
Ofenziva byla zahájena 16. prosince, přes počáteční úspěchy však byla spojeneckými pozemními vojsky a po zlepšení počasí i leteckými údery zastavena. Hitler proto vydal 27. prosince rozkaz k realizaci "malého řešení", bylo však již pozdě a nasazené jednotky musely ustoupit zpět na německé území. Model se pak marně pokoušel Vůdce přesvědčit, že Německo nelze hájit na Siegfriedově linii, ale obrana se musí opírat o přírodní bariéru řeky Rýn. V polovině března pak skupina armád B musela před americkým tlakem ustoupit za Rýn a nepodařilo se jí zničit most u Remagenu. 1. dubna se pak ocitla v Porůří v obklíčení americkou 1. a 9. armádou. Hitler vyhlásil Porůří za "pevnost", kterou je nutné hájit do posledního muže a nařídil zničení všech průmyslových podniků a celé infrastruktury, aby nepadla do rukou Spojenců. Model se rozhodl tento rozkaz ignorovat. V polovině dubna Spojenci rozdělili obklíčené Porůří na dvě samostatné kapsy a generálmajor Matthew Ridgway, velitel amerického XVIII. výsadkového sboru, vyslal za Modelem parlamentáře s výzvou ke kapitulaci, aby tak zachránil životy svých vojáků i civilního obyvatelstva. Model nabídku kapitulace odmítl, bránily mu v tom smysl pro vojenskou čest a osobní přísaha Hitlerovi. Rozhodl se však nepokračovat v boji a nařídil rozpuštění Skupiny armád B. Nejstarší a nejmladší vojáci byli propuštěni z vojenské služby s patřičnými doklady o demobilizaci, a zbývajícím mužům byla dána možnost vzdát se nebo se pokusit o únik - podle svého uvážení .
Posedlý myšlenkou, že na svém posledním místě zklamal, a když mu nebyla dopřána smrt na bojišti, začal Model uvažovat o sebevraždě. Konečným impulsem pro dobrovolný odchod ze života byl Goebbelsův rozhlasový projev z 20. dubna 1945, v den Hitlerových narozenin, ve kterém očerňoval porůrskou armádu a vinil ji ze zrady Vůdce a Německa. Když se pak dozvěděl, že je Sověty obviněn z válečných zločinů, bylo rozhodnuto. V lese nedaleko Duisburgu se zastřelil. Důstojníky, kteří jej doprovázeli, požádal, aby jej pohřbili na místě, keré si zvolil, pod mohutným dubem. V jeho osobních dokladech byl nalezen lístek s úryvkem básně: "... přijdu jako vítěz, jinak ne...".
Místo jeho odpočinku zůstalo po dlouhá léta neoznačeno. Teprve 26. července 1955 byly ostatky polního maršála exhumovány a uloženy do hrobu číslo 1074 na vojenském hřbitově Vossenack v Severním Eifelu.

Zdroje:


http://en.wikipedia.org/wiki/Walter_Model
http://de.wikipedia.org/wiki/Walter_Model
www.lexikon-der-wehrmacht.de
http://www.geocities.com/~orion47/.../MODEL_WALTHER.html
Günter Fraschka: S meči a brilianty
James Lucas: Hitlerovi žoldnéři
URL : https://www.valka.cz/Model-Walter-t10684#502759 Verze : 1
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více