| Název: Name: | Grušin Š-Tandem | Grushin Sh-Tandem |
| Originální název: Original Name: | Грушин Ш-Тандем | |
| Kategorie: Category: | bitevní letoun | ground attack aeroplane |
| Výrobce: Producer: | DD.MM.1937-DD.MM.1939 Moskevský letecký institut, Moskva | |
| Období výroby: Production Period: | DD.MM.1937-DD.MM.1939 | |
| Vyrobeno kusů: Number of Produced: | 1 - 2 | |
| První vzlet: Maiden Flight: | 05.12.1937 | |
| Osádka: Crew: | 1 (2) | |
| Základní charakteristika: Basic Characteristics: | ||
| Vzlet a přistání: Take-off and Landing: | CTOL - konvenční vzlet a přistání | CTOL - conventional take-off and landing |
| Uspořádání křídla: Arrangement of Wing: | jednoplošník | monoplane |
| Uspořádání letounu: Aircraft Concept: | tandemové křídlo | tandem wings |
| Podvozek: Undercarriage: | zatahovací | retractable |
| Přistávací zařízení: Landing Gear: | kola | wheels |
| Technické údaje: Technical Data: | ||
| Hmotnost prázdného letounu: Empty Weight: | 2560 kg | 5644 lb |
| Vzletová hmotnost: Take-off Weight: | 3088 kg | 6808 lb |
| Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight: | ? kg | ? lb |
| Rozpětí: Wingspan: | 11 / 8,5 m | 36ft 1,00 in / 27ft 10,64in |
| Délka: Length: | 7 m | 22ft 11,58in |
| Výška: Height: | ? m | ? |
| Plocha křídla: Wing Area: | 30,4 m2 | 327.22 ft2 |
| Plošné zatížení: Wing Loading: | ? kg/m2 | ? lb/ft2 |
| Pohon: Propulsion: | ||
| Kategorie: Category: | pístový | piston |
| Počet motorů: Number of Engines: | 1 | |
| Typ: Type: | Tumanskij M-87 o výkonu 684 kW/930 k | Tumansky M-87, power 917 hp |
| Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity: | ? | ? |
| Výkony: Performance: | ||
| Maximální rychlost: Maximum Speed: | 488 km/h v 4200 m | 303.2 mph in 13780 ft |
| Cestovní rychlost: Cruise Speed: | 460 km/h v 0 m | 285.8 mph in 0 ft |
| Rychlost stoupání: Climb Rate: | ? m/s | ? ft/min |
| Čas výstupu na výšku: Time to Climb to: | ? min do ? m | ? min to ? ft |
| Operační dostup: Service Ceiling: | ? m | ? ft |
| Dolet: Range: | ? km | ? mi |
| Maximální dolet: Maximum Range: | ? km | ? mi |
| Výzbroj: Armament: | 4 pevné kulomety ŠKAS ráže 7,62 mm 1 pohyblivý kulomet ŠKAS 7,62 mm v zadní věži cca 200 kg bomb | 4 fixed machine guns ShKAS 1 ShKAS in rear turret 441 lb bombs |
| Uživatelské státy: User States: | - | - |
| Poznámka: Note: | Postaven 1 prototyp, během zkoušek přestavovaný, 2. prototyp nedokončen před zrušením projektu | 1 prototype, modified during the test flights, 2nd prototype scrapped |
| Zdroje: Sources: | http://www.ctrl-c.liu.se/misc/ram/sh-tandem.html http://www.airwar.ru/enc/aww2/shtandem.html newsgroups.derkeiler.com http://jztemple.tripod.com/templeair/shtandem.htm www.aviarmor.net fotki.yandex.ru http://avia-museum.narod.ru/russia/grush_tan.html | |
Grušin Š-Tandem
Grushin Sh-Tandem
Грушин Ш-Тандем
Grušin Š-tandem
Грушин Ш-Тандем
Souběžně s pracemi na vytvoření pancéřovaného bitevního letounu, pokračuje v polovině 30. let v SSSR práce na vývoji rychlých bitevních letadel jak specielně konstruovaných, tak jak vyvinutý na základě již existujících průzkumných letadel.
V roce 1935 zahájil P. D. Grušin (П. Д. Грушин) práci na projektu letadla s tandemovým křídlem, veden úvahou, že toto uspořádání by mohlo být dobrým základem pro bitevní letadlo se zadní střeleckou věží.
Jediný exemplář stroje Š-tandem (Šturmovik-tandem, další označení stroje: Š-MAI, MAI-3, MAI-tandem - Ш-МАИ, МАИ-3, МАИ-Тандем) byl postavený ve školních dílnách institutu. Od 5. prosince 1937procházel v jednomístné variantě důkladnými testy, prováděnými pilotem P. M. Stefanovským (П. М. Стефановский). Zkoušky trvaly až do r. 1939
Malé rozpětí křídel usnadňovalo využití dřeva jako hlavního konstrukčního materiálu a současně tandemové schéma zmenšovalo průměr kruhu, do kterého lze umístit půdorys letadla. To vedlo k představě menší zranitelnosti stroje. Za velkou přednost se považovala také malá náročnost na strategické materiály a také jistá poněkud menší technologická náročnost. Trup letadla, střední část křídla a hlavní křídlo bylo vyrobeno ve školních výrobních dílnách MAI 18 lidmi za 45 dní.
Původně se počítalo se vzduchem chlazeným motorem M-88. Ale jelikož nebyl k dispozici, byl použit nejprve motor M-87 a poté M-87A.
Hlavní přední křídlo bylo dolnoplošné, do něho se zatahovaly podvozkové nohy. Záďové kolo bylo pevné.
Zadní křídlo, hornoplošného uspořádání, o ploše rovnající se se 45% plochy křídla předního, plnilo také roli vodorovných ocasních ploch. Křidélka byla na obou křídlech, přičemž ta na zadním křídle současně sloužla jako výškovky.
Svislé ocasní plochy byly provedeny ve formě kruhových ploch, uchycených ke koncům vodorovných ocasních ploch. První lety prokázaly směrovou nestabilitu, proto bylo rozhodnuto doplnit zadní křídla směrovými plochami. Celkem bylo vyzkoušeno pět verzí svislých ocasních ploch. Nakonec se jako nejvhodnější ukázaly jednoduché kruhové plochy, tvořené pevnou kýlovkou a směrovkami.
Jakmile byla přidáním směrových ploch s kormidly na zadní křídla odstraněna nedostatečná směrová stabilita, letadlo létalo dobře. Dvojité směrovky na ocasních plochách směřovaly pod zadní křídlo tak, aby neomezovaly palebné pole střelce v zadní věži (250° palebný sektor).
Drak letadla typu monocoque byl postaven převážně ze dřeva, s potahem delta-drevesiny (fenolovými pryskyřicemi nasycená za tepla lisovaná překližka).
K 8. lednu 1939 letadlo (v jednomístné variantě a bez výzbroje) prošlo předběžnými letovými zkouškami s motorem M-87. Bylo docíleno poměrně vysoké maximální rychlost letu. U země 406 km/hod, ve výši 4250 m - 488 km/hod .
Na základě výsledků zkoušek bylo doporučeno P. D. Grušinovi překonstruovat stroj na dvoumístnou variantu - kabinu navigátora umístit vzad téměř na ocas a vybavit ji elektricky poháněnou střeleckou věží MV-5 s 7.62mm kulometem ŠKAS.
V období září-říjen 1939 procházela současně továrními i státními zkouškami dvoumístná varianta Š-tandem. Nyní byla vybavena motorem M-87A (jmenovitý výkon ve výši 4700 m - 950 k.s.) a vrtulí s proměnným chodem VIŠ-3. Zkoušky byly uzavřeny 10. října.
Kabina navigátora byla posunuta dozadu a byla osazena opancéřovanou střeleckou věží MV-3.
Výzbroj byla standardní pro lehký bitevní letoun toho doby: 4 křídlové kulomety ŠKAS se zásobou munice 2400 nábojů, jeden kulomet ŠKAS ve střelecké věži (bojová zásob 700 náboj) a 200 kg pum (podle něktrých pramenů při přetížení až 600 kg).
Během zkoušek byl proveden 51 vzlet s celkovým náletem 18 hodin a 38 minut. Při vzletech o hmotnosti 2800 kg mělo bojové letadlo maximální rychlost u země 361 km/hod, a ve výši 5600 m - 444 km/hod. Přistávací rychlost - 140-145 km/hod. Délka vzletu - 400 m, přistávací dráha - 480 m.
Tovární zkoušky potvrdily, že letoun je poměrně příjemný a solidně létající, státními testy však letadlo neprošlo pro nesoulad předpokládaných a naměřených hodnot.
Letadlo se nedokázalo zbavit svých problémů se směrovou stabilitou při vyšších rychlostech, na pohyby řízení reagovalo se zpožděním. Vadila i těsná kabina střelce-navigátora, nepříliš vhodný podvozek a nedostatečná pevnost hlavního křídla.
Potíže způsobovala i střelecká věž, která letounu "ubírala" cca 34 km/hod na rychlosti. Tento problém chtěl konstruktér řešit jejím přepracováním do podoby zaskleného kónusu na zádi trupu, podobnou, jakou měl např. holandský Fokker G.1. Toto provedení navíc nabízelo možnost volného pohybu zbraně o 360 stupňů v podélné ose letadla.
Přesto vše koncept tandemového bitevníku nadále vzbuzoval zájem. Bylo plánováno převézt letoun do CAGI a provést ofukovací zkoušky. Grušin začal stavět ještě jeden prototyp, "dvojníka", plánoval i jednomístnou variantu s motorem M-63, pracoval i na verzi s příďovým podvozkem, ale letoun nakonec úspěšný nebyl. Četné výtky se týkaly také poměrně slabého pancéřování motoru i kabin posádky. Zkušenosti ze španělského bojiště totiž prokázaly, že hlavní ztráty sovětských bitevních letadel R-5 a R-Z byly způsobeny právě palbou ze země. A vzhledem k tomu, že v této době úspěšně procházely zkouškami bitevníky P. O. Suchoje - BB-1 (ББ-1), budoucí SU-2 (Су-2), a S. Iljušina - CKB-55 (ЦКБ-55), budoucí Il-2, bylo v květnu 1939 rozhodnuto další práce na typu Š-tandem zastavit. V té době byl druhý kus hotov přibližně z 65 - 70 %.
Prameny:
http://www.ctrl-c.liu.se/misc/ram/sh-tandem.html
http://www.airwar.ru/enc/aww2/shtandem.html
newsgroups.derkeiler.com
http://jztemple.tripod.com/templeair/shtandem.htm
www.aviarmor.net
fotki.yandex.ru
http://avia-museum.narod.ru/russia/grush_tan.html
http://militera.lib.ru/tw/perov_rastrenin/06.html
Prameny k obrázkům:
www.airwar.ru
www.airwar.ru
www.airwar.ru
img205.imageshack.us
img410.imageshack.us
Jedna z variant dvojitých svislých ocasních ploch
Pramen v předchozím textu
Letový záběr této varianty
Pramen v předchozím textu
Boční pohled na konečnou variantu dobře ukazuje volný výstřelný sektor střelecké věže
Pramen v předchozím textu
Zadní pohled na variantu se směrovkami pouze pod křídlem
Pramen v předchozím textu
Грушин Ш-Тандем
Souběžně s pracemi na vytvoření pancéřovaného bitevního letounu, pokračuje v polovině 30. let v SSSR práce na vývoji rychlých bitevních letadel jak specielně konstruovaných, tak jak vyvinutý na základě již existujících průzkumných letadel.
V roce 1935 zahájil P. D. Grušin (П. Д. Грушин) práci na projektu letadla s tandemovým křídlem, veden úvahou, že toto uspořádání by mohlo být dobrým základem pro bitevní letadlo se zadní střeleckou věží.
Jediný exemplář stroje Š-tandem (Šturmovik-tandem, další označení stroje: Š-MAI, MAI-3, MAI-tandem - Ш-МАИ, МАИ-3, МАИ-Тандем) byl postavený ve školních dílnách institutu. Od 5. prosince 1937procházel v jednomístné variantě důkladnými testy, prováděnými pilotem P. M. Stefanovským (П. М. Стефановский). Zkoušky trvaly až do r. 1939
Malé rozpětí křídel usnadňovalo využití dřeva jako hlavního konstrukčního materiálu a současně tandemové schéma zmenšovalo průměr kruhu, do kterého lze umístit půdorys letadla. To vedlo k představě menší zranitelnosti stroje. Za velkou přednost se považovala také malá náročnost na strategické materiály a také jistá poněkud menší technologická náročnost. Trup letadla, střední část křídla a hlavní křídlo bylo vyrobeno ve školních výrobních dílnách MAI 18 lidmi za 45 dní.
Původně se počítalo se vzduchem chlazeným motorem M-88. Ale jelikož nebyl k dispozici, byl použit nejprve motor M-87 a poté M-87A.
Hlavní přední křídlo bylo dolnoplošné, do něho se zatahovaly podvozkové nohy. Záďové kolo bylo pevné.
Zadní křídlo, hornoplošného uspořádání, o ploše rovnající se se 45% plochy křídla předního, plnilo také roli vodorovných ocasních ploch. Křidélka byla na obou křídlech, přičemž ta na zadním křídle současně sloužla jako výškovky.
Svislé ocasní plochy byly provedeny ve formě kruhových ploch, uchycených ke koncům vodorovných ocasních ploch. První lety prokázaly směrovou nestabilitu, proto bylo rozhodnuto doplnit zadní křídla směrovými plochami. Celkem bylo vyzkoušeno pět verzí svislých ocasních ploch. Nakonec se jako nejvhodnější ukázaly jednoduché kruhové plochy, tvořené pevnou kýlovkou a směrovkami.
Jakmile byla přidáním směrových ploch s kormidly na zadní křídla odstraněna nedostatečná směrová stabilita, letadlo létalo dobře. Dvojité směrovky na ocasních plochách směřovaly pod zadní křídlo tak, aby neomezovaly palebné pole střelce v zadní věži (250° palebný sektor).
Drak letadla typu monocoque byl postaven převážně ze dřeva, s potahem delta-drevesiny (fenolovými pryskyřicemi nasycená za tepla lisovaná překližka).
K 8. lednu 1939 letadlo (v jednomístné variantě a bez výzbroje) prošlo předběžnými letovými zkouškami s motorem M-87. Bylo docíleno poměrně vysoké maximální rychlost letu. U země 406 km/hod, ve výši 4250 m - 488 km/hod .
Na základě výsledků zkoušek bylo doporučeno P. D. Grušinovi překonstruovat stroj na dvoumístnou variantu - kabinu navigátora umístit vzad téměř na ocas a vybavit ji elektricky poháněnou střeleckou věží MV-5 s 7.62mm kulometem ŠKAS.
V období září-říjen 1939 procházela současně továrními i státními zkouškami dvoumístná varianta Š-tandem. Nyní byla vybavena motorem M-87A (jmenovitý výkon ve výši 4700 m - 950 k.s.) a vrtulí s proměnným chodem VIŠ-3. Zkoušky byly uzavřeny 10. října.
Kabina navigátora byla posunuta dozadu a byla osazena opancéřovanou střeleckou věží MV-3.
Výzbroj byla standardní pro lehký bitevní letoun toho doby: 4 křídlové kulomety ŠKAS se zásobou munice 2400 nábojů, jeden kulomet ŠKAS ve střelecké věži (bojová zásob 700 náboj) a 200 kg pum (podle něktrých pramenů při přetížení až 600 kg).
Během zkoušek byl proveden 51 vzlet s celkovým náletem 18 hodin a 38 minut. Při vzletech o hmotnosti 2800 kg mělo bojové letadlo maximální rychlost u země 361 km/hod, a ve výši 5600 m - 444 km/hod. Přistávací rychlost - 140-145 km/hod. Délka vzletu - 400 m, přistávací dráha - 480 m.
Tovární zkoušky potvrdily, že letoun je poměrně příjemný a solidně létající, státními testy však letadlo neprošlo pro nesoulad předpokládaných a naměřených hodnot.
Letadlo se nedokázalo zbavit svých problémů se směrovou stabilitou při vyšších rychlostech, na pohyby řízení reagovalo se zpožděním. Vadila i těsná kabina střelce-navigátora, nepříliš vhodný podvozek a nedostatečná pevnost hlavního křídla.
Potíže způsobovala i střelecká věž, která letounu "ubírala" cca 34 km/hod na rychlosti. Tento problém chtěl konstruktér řešit jejím přepracováním do podoby zaskleného kónusu na zádi trupu, podobnou, jakou měl např. holandský Fokker G.1. Toto provedení navíc nabízelo možnost volného pohybu zbraně o 360 stupňů v podélné ose letadla.
Přesto vše koncept tandemového bitevníku nadále vzbuzoval zájem. Bylo plánováno převézt letoun do CAGI a provést ofukovací zkoušky. Grušin začal stavět ještě jeden prototyp, "dvojníka", plánoval i jednomístnou variantu s motorem M-63, pracoval i na verzi s příďovým podvozkem, ale letoun nakonec úspěšný nebyl. Četné výtky se týkaly také poměrně slabého pancéřování motoru i kabin posádky. Zkušenosti ze španělského bojiště totiž prokázaly, že hlavní ztráty sovětských bitevních letadel R-5 a R-Z byly způsobeny právě palbou ze země. A vzhledem k tomu, že v této době úspěšně procházely zkouškami bitevníky P. O. Suchoje - BB-1 (ББ-1), budoucí SU-2 (Су-2), a S. Iljušina - CKB-55 (ЦКБ-55), budoucí Il-2, bylo v květnu 1939 rozhodnuto další práce na typu Š-tandem zastavit. V té době byl druhý kus hotov přibližně z 65 - 70 %.
Prameny:
http://www.ctrl-c.liu.se/misc/ram/sh-tandem.html
http://www.airwar.ru/enc/aww2/shtandem.html
newsgroups.derkeiler.com
http://jztemple.tripod.com/templeair/shtandem.htm
www.aviarmor.net
fotki.yandex.ru
http://avia-museum.narod.ru/russia/grush_tan.html
http://militera.lib.ru/tw/perov_rastrenin/06.html
Prameny k obrázkům:
www.airwar.ru
www.airwar.ru
www.airwar.ru
img205.imageshack.us
img410.imageshack.us
| Období | - |
| Výrobce | - |
| Typ letounu | Grušin Š-Tandem |
| Kamufláž | - |
| Země | - |
| Pilot | - |
| Výrobní číslo | - |
| Sériové / evidenční číslo | - |
| Taktické označení / imatrikulace | - |
| Jméno stroje | - |
| Jednotka | - |
| Základna | - |
| Datum (DD.MM.RRRR) | DD.MM.RRRR |
| Autor | - |
| Velikost při 300 DPI | - |
| Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
| Web autora | - |
Jedna z variant dvojitých svislých ocasních ploch
Pramen v předchozím textu
| Období | - |
| Výrobce | - |
| Typ letounu | Grušin Š-Tandem |
| Kamufláž | - |
| Země | - |
| Pilot | - |
| Výrobní číslo | - |
| Sériové / evidenční číslo | - |
| Taktické označení / imatrikulace | - |
| Jméno stroje | - |
| Jednotka | - |
| Základna | - |
| Datum (DD.MM.RRRR) | DD.MM.RRRR |
| Autor | - |
| Velikost při 300 DPI | - |
| Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
| Web autora | - |
Letový záběr této varianty
Pramen v předchozím textu
| Období | - |
| Výrobce | - |
| Typ letounu | Grušin Š-Tandem |
| Kamufláž | - |
| Země | - |
| Pilot | - |
| Výrobní číslo | - |
| Sériové / evidenční číslo | - |
| Taktické označení / imatrikulace | - |
| Jméno stroje | - |
| Jednotka | - |
| Základna | - |
| Datum (DD.MM.RRRR) | DD.MM.RRRR |
| Autor | - |
| Velikost při 300 DPI | - |
| Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
| Web autora | - |
Boční pohled na konečnou variantu dobře ukazuje volný výstřelný sektor střelecké věže
Pramen v předchozím textu
| Období | - |
| Výrobce | - |
| Typ letounu | Grušin Š-Tandem |
| Kamufláž | - |
| Země | - |
| Pilot | - |
| Výrobní číslo | - |
| Sériové / evidenční číslo | - |
| Taktické označení / imatrikulace | - |
| Jméno stroje | - |
| Jednotka | - |
| Základna | - |
| Datum (DD.MM.RRRR) | DD.MM.RRRR |
| Autor | - |
| Velikost při 300 DPI | - |
| Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
| Web autora | - |
Zadní pohled na variantu se směrovkami pouze pod křídlem
Pramen v předchozím textu
Reklama
Ještě něco dodatečných informací. Pramen shodný s předchozím textem.
Poznámka ke zbarvení - prototyp nenesl žádné poznávací znaky ani kamuflážní nebo jiný nátěr. Létal v barvě leštěného kovového materiálu.
Jiný třípohled s spolu s reálným strojem
Na bokorysech jsou převedeny hlavní podoby svislých ocasních ploch
Poznámka ke zbarvení - prototyp nenesl žádné poznávací znaky ani kamuflážní nebo jiný nátěr. Létal v barvě leštěného kovového materiálu.
| Období | - |
| Výrobce | - |
| Typ letounu | Grušin Š-Tandem |
| Kamufláž | - |
| Země | - |
| Pilot | - |
| Výrobní číslo | - |
| Sériové / evidenční číslo | - |
| Taktické označení / imatrikulace | - |
| Jméno stroje | - |
| Jednotka | - |
| Základna | - |
| Datum (DD.MM.RRRR) | DD.MM.RRRR |
| Autor | - |
| Velikost při 300 DPI | - |
| Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
| Web autora | - |
| Období | - |
| Výrobce | - |
| Typ letounu | Grušin Š-Tandem |
| Kamufláž | - |
| Země | - |
| Pilot | - |
| Výrobní číslo | - |
| Sériové / evidenční číslo | - |
| Taktické označení / imatrikulace | - |
| Jméno stroje | - |
| Jednotka | - |
| Základna | - |
| Datum (DD.MM.RRRR) | - |
| Autor | - |
| Velikost při 300 DPI | - |
| Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
| Web autora | - |
Jiný třípohled s spolu s reálným strojem
| Období | - |
| Výrobce | - |
| Typ letounu | Grušin Š-Tandem |
| Kamufláž | - |
| Země | - |
| Pilot | - |
| Výrobní číslo | - |
| Sériové / evidenční číslo | - |
| Taktické označení / imatrikulace | - |
| Jméno stroje | - |
| Jednotka | - |
| Základna | - |
| Datum (DD.MM.RRRR) | - |
| Autor | - |
| Velikost při 300 DPI | - |
| Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
| Web autora | - |
Na bokorysech jsou převedeny hlavní podoby svislých ocasních ploch
Přidejte se k nám
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.
Zjistit více