Nová velkorážová odstřelovačka DSR 50

Autor: Jiří Fencl 🕔︎︎ 👁︎ 43.392

Zájemci o tento druh techniky mají jistě ještě v čerstvé paměti futuristickou odstřelovačku DSR No. 1 v puškových rážích 308 Win, 300 WinMag a 338 LapuaMag, vyvinutou v roce 1999 malou firmou DSR-precision GmbH z Alspirsbachu (která v té době disponovala třemi konstruktéry-zbrojíři!), připisovanou především designéru Ingolfu Renterovi a uvedenou na trh v roce 2000. Prodej zbraně, která svou koncepcí i konstrukcí předběhla svou dobu o celou řadu let, zanechala odstřelovačský svět v úžasu (ale i v určitých obavách z její aplikace), zajišťovala až do roku 2004 firma AMP Technical Services GmbH z německého Puchheimu (zbraň sice nesla její logo, tato firma ji ale údajně nikdy nevyráběla). Od roku 2004 už prodává svoji zbraň sama firma DSR. V průběhu uplynulých let se zbraň – přes původní nezájem – rozšířila do výzbroje některých německých speciálních jednotek (např. SEK/Nordbayern, GSG 9, policie Kassel), ale i speciálních jednotek jiných zemí (např. Královské gardy Arabských emirátů a speciálních policejních sil Estonska, Lucemburska a Španělska).


DSR 50 v celkovém pohledu (IWA 2010)

Reklama

Vloni i letos se objevila na výstavě IWA v Norimberku zvětšenina této odstřelovačky, konstruovaná pro náboj 50 BMG. Záměrem firmy opět bylo nabídnout potenciálnímu zákazníkovi kompletní soupravu zbraně a doplňujícího příslušenství tak, aby už nemusel nic dalšího shánět. Protože firma DSR (která sama má své výrobní dílny v Oberndorfu) pracuje flexibilně a dnes jen s úzkým počtem asi 10 kmenových spolupracovníků, vyrábějí mnohé díly zbraně subdodavatelské firmy, ovšem přesně podle specifikace DSR. Hlavní díly, zaručující spolehlivost, funkci a přesnost zbraně, si však údajně vyrábí firma DSR sama, stejně jako si dělá povrchové úpravy. Příslušenství ke zbrani řeší firma úzkou spoluprácí s jeho výrobci, jako jsou Carl Zeiss, IEA Mil-Optics a řada dalších, a podle posledních informací spolupracuje dokonce i s výrobci munice.

Při vývoji nové „přerostlé“ zbraně se údajně využily praktické zkušenosti německého Bundeswehru a dalších speciálních jednotek, získané během používání DSR No. 1. Při zkouškách vzorků se také rychle zjistilo, že nová DSR 50 má neakceptovatelný zpětný ráz výstřelu: Více než 15 mířených tréninkových ran už nelze snést, tvrdil jeden z konstruktérů DSR.


Puška DSR 1 Tactical s tlumičem, doporučeným puškohledem Zeiss-Hensoldt 6-24x72 a noktovizní předsádkou NSV 80; na stěně propagační leták na balistický počítač BC 01 firmy IEA (IWA 2010)

Proč se rozhodla firma právě pro náboj 50 BMG? Tento náboj se začal užívat pro odstřelovačské účely teprve po roce 1980 (zasloužila se o to v roce 1982 americká firma Barrett), a to především proto, že tehdy nebyl jiný vhodný náboj k dispozici. Se speciálními náboji pro velkorážové odstřelovačky se začalo experimentovat až mnohem později. Kombinace vysoké rychlosti (850–1000 m/s) s vysokou hmotností střely (23–49 g) zaručují příznivý balistický koeficient (cca 0,650–1,10) a tím i relativně malou odchylku v cíli a poměrně plochou dráhu letu střely. Ale co je ještě důležitější, dnes už v této ráži existuje široká škála vojenské munice s nejrůznějšími druhy speciálních střel: několika druhy střel průbojných-protipancéřových, střel zápalných a střel trasovacích, s množstvím kombinací jednotlivých druhů a samozřejmě i s řadou střel testovacích a cvičných, což zatím jiná munice nabídnout nemůže. Trochu problémem stále zůstává dostatečná přesnost zásahu, takže firma DSR řešila současně s vývojem nové zbraně i novou, přesnější munici (viz dále).

Koncepce zbraně

DSR 50 je – stejně jako původní DSR 1 – opakovačka s válcovým odsuvným závěrem, koncipovaná jako bull-pup (se zásobovacím zařízením za lučíkem spouště), konstruovaná modulárně. Má nejen bohaté vybavení, ale její podstatné ovládací prvky jsou také snadno přizpůsobitelné potřebám a proporcím střelce i konkrétní situaci. Její hlavní výhodou je malá celková délka (bez/s kompenzátorem 1280/1350 mm při délce hlavně 800 mm): té bylo dosaženo nejen zmíněným využitím principu bull-pup, ale navíc i speciální konstrukcí teleskopického závěru. Od své předchůdkyně se tak DSR 50 liší především ráží, využitím nového, účinnějšího úsťového zařízení a účinným tlumením zpětného rázu výstřelu.

Konstrukce a uspořádání mechanizmů

Pouzdro zbraně tvoří pouzdro závěru z lehké slitiny se zespodu přišroubovaným pouzdrem spušťadla s pistolovou rukojetí a dvěma šachtami pro zásobník, přecházející vpředu v bohatě perforovaný válcový plášť hlavně, opět z duralu. Nad pouzdrem závěru a celým pláštěm hlavně je dlouhá lišta Picatinny k upevnění optických zaměřovačů a dvounožky, pod pláštěm hlavně pak opět mohutně perforované předpažbí. Ze stejné slitiny je i pouzdro spušťadla se šachtami pro oba zásobníky, pistolová rukojeť je z plastu zpevněného skelnými vlákny. Má naznačena lůžka pro prsty a výrazné lůžko pro ukazovák a palec střílející ruky. Zadní šachta zásobníku je funkční a vede zásobník, ze kterého se odebírají náboje při střelbě, přední šachta (jinak zcela identická se zadní) slouží k uložení rezervního zásobníku. Toto řešení (vlastně aplikace systému pušky Steyr Scout Jeffa Coopera) umožňuje nejen velmi rychlou záměnu zásobníků, když v zadním dojdou náboje, ale také možnost rychle měnit typ použitých nábojů.

Reklama


Odstřelovačka DSR 50 s puškohledem Hensoldt a na něm instalovaným balistickým mikropočítačem BC 01 (DWJ 6/2010)

Zadní část pouzdra závěru obsahuje vlastní nábojiště a pohybuje se v ní závěr, a současně tvoří i ramenní opěru. Jeho zadní část uzavírá kombinovaný modul botky a lícnice s ostruhou, obsahující třetí teleskopickou opěrnou nožku.

Hlaveň z kvalitní chrom-vanadové oceli je 800 mm dlouhá, směrem k ústí lehce kuželová, v úsťové části zesílená a opatřená dvěma dvojicemi postranních svislých vybrání pro upevnění úsťové brzdy. Uzamykací ozuby hlavy závěru se zamykají přímo do extenze jinak zcela volně kmitající hlavně. Vývrt má šest řezaných drážek o stoupání 15“/381 mm. Ráže, výrobní číslo zbraně a logo firmy jsou vyraženy na zadní, perforací viditelné části hlavně vpravo.

Úsťová brzda je tříkomorová, frézovaná z plného bloku hliníku a s ocelovými vložkami v místech průchodu střel. Je to kombinované úsťové zařízení, sloužící jako účinná úsťová brzda a efektivní reduktor tlaku. Zvláště první, největší komora vykazuje údajně až 70 % tlumicího účinku. Plyny z ní sice vycházejí do stran a ostře dozadu, úhel je ale volen tak, aby neobtěžovaly střelce. Tím táhnou zároveň zbraň vpřed, a působí tak proti účinku zpětnému rázu na rameno střelce. Snadno odnímatelná brzda, držená ve zmíněných vybráních hlavně dvěma závorami, jištěnými odpruženými čepy, vyvozuje samozřejmě pořádnou tlakovou i zvukovou vlnu.

Závěrový systém

Hlava velmi přesně vyrobeného závěru nese vpředu dvě trojice uzamykacích ozubů. Tělo za hlavou je zasunuto ve válcovém pouzdru, ve kterém se teleskopicky axiálně pohybuje (rotaci brání příčné pero v podélné drážce pouzdra, které také drží závěr pohromadě): zatímco zavřený závěr je dlouhý 180 mm, po jeho otevření se celková délka zkrátí na 127,5 mm (při odemykání se současně napíná bicí pružina). Do lůžka pro dno nábojnice sice zasahují dva odpružené vyhazovače, při pomalém otevírání závěru prý ale lze vyjmout nábojnici i rukou. Masivní ohnutá klika závěru má dřík o průměru 10 mm a výraznou plastovou olivu, k odemčení závěru je třeba pootočit jí o 60°. Potřebná síla je podle pramenů překvapivě malá, opakování ale není zcela bezhlučné (což pochopitelně při střelbě na velké vzdálenosti nevadí). Po sejmutí zadní části ramenní opěry lze závěr z pouzdra zbraně jednoduše vytáhnout. A co je asi nejzajímavější: závěr má údajně speciální povrchovou úpravu, díky které se nemusí (a nemá) olejovat. Tak prý na něm nemohou v prašném prostředí ulpívat žádné částice, které by mohly blokovat mechaniku.


Detailní pohled na demontovaný teleskopický závěr zbraně s mohutnými uzamykacími ozuby vpředu (DWJ 6/2010)

Dvoustupňová spoušť s funkcí poněkud odlišnou od klasické spouště závodní se dá regulovat v předběhu, plavnosti pohybu, odporu spouště, její poloze i následném propadu. Oboustranná třípolohová pojistka nad jazýčkem spouště s polohami (zpředu) „odjištěno“, „zajištěno s vybíjením“ a „zajištěno“ zaručuje bezpečné vybíjení zbraně.

Zásobník z ocelového plechu pro tři náboje je jednořadový a jeho spodní část kryje plastový návlek: zásobník je tak využitelný i jako opora zbraně, není-li příhodné využití dvounožky. K vyjmutí zásobníku je třeba stisknout dvě po obou stranách pouzdra uspořádané páčky záchytů zásobníku. Zbraň disponuje, jak už bylo řečeno, druhým zásobníkem před spouští. Taktickým záměrem výrobce přitom ani tak nebylo zvýšit potřebnou zásobu munice jako spíše možnost použití různých druhů střeliva a jejich snadné a rychlé záměny.

Reklama


Systém klemování úsťové brzdy na hlaveň

Předpažbí navazuje vespod na ventilovaný plášť hlavně. Nad plášť a celé pouzdro zbraně se standardně montuje průběžná lišta Picatinny MIL-STD 1913 (podobnou lze údajně namontovat v případě potřeby i pod předpažbí). Na horní lištu se montuje dozadu puškohled, vpředu je odnímatelná a po liště posuvná dvounožka s teleskopickými nožkami, sklopná pro transport nahoru nad hlaveň. Zbraň je v dvounožce prakticky zavěšena, pročež je velmi stabilní a přitom volně pohyblivá (obdoba dvounožky FAMAS). Těžiště zbraně je totiž dole mezi nožkami, a zbraň navíc zaujímá také nižší pozici vůči okolí. Nožky mají klemovací závěry pro rychlé nastavení. Vzadu v ostruze opěry je třetí nožka s výškou hrubě nastavitelnou obdobným klemovacím závěrem a jemně dolaďovanou točítkem.


Detail systému tlumení pod botkou ramenní opěry (DWJ 6/2010)

Na plastové opěře lze o cca 17 mm výškově stavět měkkou pryžovou botku, plastovou lícnici pak – opět výškově – o 22 mm. Délkově není opěra stavitelná: střelec má zřejmě už dost práce s klikou závěru v těsné blízkosti ramene. V tělese opěry je uložen výkonný a jednoduchý tlumicí systém, jejž tvoří dva odpružené čepy jako tlumiče mechanické, a dva s nimi spolupůsobící tlumiče hydraulické. Jedná se údajně o velmi dobrý a jemně nastavitelný dvojitý tlumicí systém, který má především ztlumit velký zpětný ráz výstřelu. Ten prý tak už není vnímán jako ráz, ale spíše jako prodloužený postrk.

Optika

Puška nemá klasická mechanická mířidla (a to ani jako mířidla nouzová), počítá se pouze s využitím optických zaměřovačů. Na prezentované zbrani je vidět výkonný puškohled Zeiss-Hensoldt 6-24x72, vyvinutý speciálně pro vojenské odstřelovače. Podle „MIL-SPEC-Vorgaben“ zhotovený puškohled je vodotěsný, naplněný dusíkem a vysoce odolný proti nárazům, a proto bez problémů použitelný i na zbraních ráže 50. K němu se dodávají jako příslušenství tři druhy filtrů, sluneční clona a oční mušle. S tímto zaměřovacím dalekohledem je navíc kompatibilní také balistický počítač Mini-Computer BC-01 firmy IEA Mil-Optics GmbH z Nagoldu, který velmi podstatně zvyšuje úspěšnost zásahů za nejrůznějších podmínek nasazení; pro zásahy v noci lze pochopitelně využít také standardní vojenskou předsádku pro noční vidění NSV 80, rovněž výrobek firmy Hensoldt. Tato kombinace umožňuje během několika sekund připravit zbraň pro noční střelbu, a to bez ztráty přesnosti a nutnosti nového nastřelení.


Detail regulace ramenní opěry DSR 50 (DWJ 6/2010)

Munice

Zbraň testovala redakce německého odborného časopisu Deutsches Waffen-Journal, která přinesla informace o zbrani i výsledcích testu v čísle 6/2010. Nejlepších nástřelů – bohužel jen na 100 m – bylo dosaženo speciálními, výhradně právě pro DSR 50 laborovanými náboji: průměr nástřelu pěti ran (měřeno od středu ke středu) činil prý jen 2 cm (rozptyl prvních tří ran měl být dokonce pod jeden centimetr), se standardní „Sniper-Munition“ muničky Nammo (12,7 mm SG Bulk, Raufoss/Norsko) to bylo 4–6 cm, zatímco se standardní .50-BMG municí, určenou v US Army pro kulomety (BALL, Caliber .50 M2, Ammunition LOT T.W. 18181) už dosahoval rozptylu až 10 cm.


DSR 1 s krátkou hlavní ve standardní černé

Přeprava zbraně

K uložení zbraně a snadnému transportu se dodává ke zbrani transportní kufr. Přijatelné rozměry kufru umožňuje nevelká délka zbraně, která se ukládá s nad hlaveň složenou dvounožkou, nasazeným optickým zaměřovačem, dvěma zásobníky ve zbrani a dalšími zásobníky rezervními. Soupravu doplňují pomůcky k čištění zbraně. Ke zbrani údajně existuje ještě multifunkční přepravní taška z textilu, opatřená vložkou a umožňující přepravovat zbraň v ruce nebo jako v tlumoku. Má řadu kapes pro uložení příslušenství; po rozložení ji lze využít i jako podložku ke střelbě vleže.

TTD

Hlavní technické údaje:  
Ráže: 50 BMG (12,7x99 NATO)
Délka hlavně: 800 mm
Celková délka zbraně: 1230/1350 mm (bez/s kompenzátorem)
Celková hmotnost zbraně: 10 300 g (bez zásobníků a dvounožky)
Hmotnost puškohledu s montáží 1400 g
Hmotnost zásobníku: 470 g
Hmotnost kompenzátoru: 1680 g
Kapacita zásobníku: 3 náboje
Kapacita zbraně: 3 + 1 náboj
Zdroje:
www.tactical-life.com;
Modern Firearms – DSR-Precision DSR 50 sniper rifle;
en.wikipedia.org/wiki/DSR-50;
world.guns.ru/sniper/sn85-e.htm;
www.drs-precision.com;
www.sa58/news/dsr-1dsr-50;
www.gunsword.net;
podklady výrobce;
Guthanns, D.: Für Ziele in weiter Ferne. DWJ 6/2010, s. 48–55

Uveřejněno s laskavým svolením autora.
Vyšlo v časopise Military revue 9/2011 vydavatelství Naše Vojsko.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více