Československé četnictvo na Chebsku ve třicátých letech 20. století

Autor: Jana Ordáňová 🕔︎︎ 👁︎ 19.362

5. Ostatní ozbrojené složky bezpečnosti

Finanční stráž byla převzata z Rakouska-Uherska. Jednalo se o uniformovanou složku s vojenskou kázní určenou pro službu na celní hranici. Vykonávala celní dozor nad přechodem osob, přestupem zboží na hranici a v hraničních vodách. Zabraňovala přestupkům a vykonávala pomocné služby u celních úřadů. Finanční stráž se řídila § 13 celního zák. č. 114/ 1927 Sb. z. a n. z 14. 7. 1927 práva stráže civilní a vojenské. Nařízením z roku 1930 spolupůsobila finanční stráž při vojenské obraně státních hranic, to ale vstoupilo do praxe až po zřízení SOS (Stráž obrany státu), jinak se jednalo spíše o autonomní složku. Po zřízení SOS do ní byla finanční stráž zařazena a měla za povinnost strážit přímo na hranicích a spolupůsobit při vojenské ochraně státních hranic dle zákona z roku 1930.

V roce 1926 sloužilo u finanční stráže 4 000 mužů a v roce 1933 už 6 000 mužů, v roce 1936 se počet zvýšil již na 7 000 mužů a poslední navýšení stavů proběhlo v roce 1938 a to na 8 000 mužů.[100] K SOS bylo přiřazeno 6 500 mužů během září 1938. Po Mnichovu byla finanční stráž uvolněna ze svazku Stráže obrany státu jako první a sloužila na nových hranicích. V říjnu 1938 se vyskytly ojedinělé srážky s ordnery a ze Slovenska byli k 1. 2. a k 1. 3.1939 propouštěni čeští příslušníci finanční stráže a na jejich místa se přijímali Slováci. Z Podkarpatské Rusi odešli poslední příslušníci finanční stráže spolu s armádou a četnictvem do Rumunska, na Slovensko a částečně i do Polska a to 15. a 16. 3.1939.

Reklama

Stráže obrany státu (SOS), která představovala další mezičlánek, je vysvětlena a popsána v následující kapitole, jelikož se její působnost vztahovala k ochraně hranic a pohraničního území.

Poslední složkou je armáda. Řídilo ji též MV a její struktura a organizace byla také zprvu stejná jako za bývalého Rakousko-Uherska. Armáda se skládala ze dvou bezpečnostních složek a to z polního četnictva, což byli příslušníci četnictva přidělení k armádě, a pak vojenská policie, ta ale byla 31. 12.1922 zrušena a její kompetence převzala civilní bezpečnostní správa. Kompetenční problémy armády a četnictva uvedl Macek následovně: „Čs. četnictvo budiž veškerými velitelskými a vojenskými úřady co nejúčinněji ve své obtížné službě podporováno. Není dovoleno udíleti rozkazy orgánům četnickým, které podléhají výhradně svým četnickým představeným a okresním hejtmanstvím.[101]

Poznámky

[100] MACEK, P., UHLÍŘ, L.: Dějiny policie a četnictva II. Československá republika (1918 - 1939). Police History, Praha 1999, s. 111.

[101] TAMTÉŽ, s. 117

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více