Vybrané trendy globální bezpečnosti

Autor: Bc. Jana Strouhalová 🕔︎︎ 👁︎ 14.652

Úvod

V současné době dochází k přeměně uspořádání mezinárodních vztahů. Po zániku bipolárního světa zůstaly hlavním pólem Spojené státy americké. Hegemonické postavení USA nyní oslabuje a objevují se nové regionální mocnosti. Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o zemích BRIC[1]. Zatím se díky ekonomickému potenciálu prosazuje především Čína. Časem však tempo růstu ekonomiky i počtu obyvatel zpomalí a její roli by mohla postupně převzít Indie, která má kromě hospodářského také inovační potenciál. Rusko se musí vyrovnat s populačním propadem a vnitropolitickými reformami, velká surovinová základna mu však dává šanci stát se euroasijskou velmocí, a tím jakýmsi mostem mezi Evropou a Asií.

To, že se tři ze čtyř „nových velmocí“ nacházejí v Asii, dokazuje, že se těžiště moci přesouvá z euroatlantického prostoru na východ. Tato skutečnost je faktorem oslabení transatlantické vazby. USA se budou orientovat více na Asii, spojenectví EU a USA však bude stále důležitým prvkem mezinárodního systému.

Reklama

Evropská unie nebude tím nejsilnějším aktérem, přesto bude mít stále co nabídnout. Vynikat bude svou soft power. Bude se muset potýkat s řadou problémů. Tím nejpalčivějším bude stárnutí populace, což se bude odrážet ve všech oblastech. Aby si EU udržela alespoň stávající ekonomickou úroveň, bude se muset vyrovnat s poměrně masivní migrací z kulturně odlišných oblastí. Přílivem lidí s odlišnou kulturní tradicí se však základ pro evropskou soft power může narušit.

Výsledkem probíhajících změn bude pravděpodobně vznik multipolárního systému, který je v teorii považován za méně stabilní a předvídatelný. Nové bezpečnostní prostředí se ve srovnání s obdobím bipolarity vyznačuje menší pravděpodobností vzniku celosvětového konfliktu, vznikem nových bezpečnostních hrozeb a komplexnějším pojetím bezpečnostních otázek, které se neomezují jen na tradiční vojenské pojetí. Budoucí podoba mezinárodního systému se také zformuje podle toho, jak budou globální aktéři promítat svůj ekonomický vliv do vlivu politického. Mezi aktéry mohou a pravděpodobně budou vznikat spory, ale budou upřednostňována spíše diplomatická řešení před silovými.

Tato práce využívá rozšířený koncept bezpečnosti, soustředí se však pouze na vojenskou a energetickou dimenzi. Cílem je identifikovat vývojové trendy ve vybraných oblastech a analyzovat jejich vliv na globální bezpečnostní prostředí a také anticipovat roli jednotlivých aktérů mezinárodních vztahů v tomto procesu.

Tyto dvě dimenze byly vybrány, protože je lze považovat za jaksi „hmatatelné“ a původní. Obě jsou spojeny s fyzickým ohrožením. Vojenské pojetí bezpečnosti je tradiční a zajištění energetických zdrojů bylo pro bezpečnost státu rovněž vždy zásadní. Nedostatky v zajištění vojenské či energetické bezpečnosti mají bezprostřední vliv na život člověka. Zajištění bezpečnosti ve vojenském smyslu je základním úkolem státu, nebylo by to možné bez dostatečného množství zdrojů. Energetická bezpečnost bývá někdy rozšiřována o zajištění dostatku pitné vody a jídla a nazývána zdrojovou bezpečností. Zde se však soustředí pouze na svůj původní význam, a to dostupnost a zajištění dodávek primárních energetických surovin.

Dále je třeba podotknout, že tato práce reprezentuje pohled západní společnosti, což je částečně dáno původem zdrojů. Zdroje pro tuto práci pochází od autorů z euroatlantického prostoru, kde jsou názory velmi ovlivňovány americkými stanovisky. USA jsou v oblasti bezpečnosti supervelmocí, a tak hrají vedoucí roli i ve výzkumu a analýze. Pokud by téma mělo být zpracováno komplexně, muselo by na něj být nahlíženo i z hlediska dalších významných aktérů, jakými jsou např. zmiňované země BRIC. Práce je tedy omezena jak geograficky, tak z hlediska aktérů bezpečnostních vztahů.

Práce se skládá ze tří kapitol. V první jsou vysvětleny základní pojmy týkající se bezpečnosti. Prostor je věnován také popisu konceptu bezpečnosti podle kodaňské školy, se kterým pracují následující kapitoly. Ty se již soustředí na vybrané trendy globální bezpečnosti v horizontu přibližně dvaceti let. Časové horizonty jednotlivých zdrojů se liší až o deset let, a proto je vždy uvedeno, ke kterému roku se předpověď vztahuje.

Ve druhé kapitole je věnována pozornost vojenské bezpečnosti. Přetrvávající význam této dimenze je dokládán vývojem výdajů na zbrojení. Dále jsou podkapitoly rozděleny podle nejdůležitějších aspektů předpokládaného vývoje této dimenze. Těmi jsou působeni nestátních aktérů, rozvoj technologických inovací a způsob pokračování snahy o jaderné odzbrojení. Znovu se také může stát faktorem vývoje bezpečnostního prostředí nesoulad různých ideologií.

Ve třetí kapitole je charakterizován potenciál jednotlivých energetických zdrojů pro budoucí využití a lokalizovány hlavní oblasti jejich získávání. Kromě současných nalezišť zmiňuje i oblasti, kde se zahájení těžby ve větším měřítku teprve očekává. Poměrně velký prostor je věnován Arktidě, protože je považována za oblast s velkým potenciálem. Upírá se na ni pozornost v souvislosti s důsledky globálního oteplování. V závěru kapitoly je upozorněno na environmentální aspekty energetické bezpečnosti.

Reklama

Tato práce se neodvažuje předpovídat budoucí podobu bezpečnostního prostředí. S vědomím ošidnosti pouhé extrapolace dosavadního vývoje vychází z dnešního stavu a popisuje směr, kterým se vývoj zdá ubírat. Vývoj se nedá s určitostí předpovědět a často je problematické porozumět i současnému dění. Když se podíváme do historie, málokterá událost, která výrazně ovlivnila svět, byla předpovídána. Jak již bylo řečeno, v multipolárním světě bude předpovídání budoucího vývoje ještě obtížnější.

Přesto, že lze vypozorovat a popsat určité trendy, vždy tu bude možnost, že dojde k nepředvídatelné události. Bezpečnostní analytici hovoří o divokých kartách a strategických šocích.[2]

Práce čerpá z různých zdrojů. Kromě knihy Futures of war: toward a consensus view of the future security environment 2010-2035, jež je hojně citována v části věnované vojenské dimenzi, využívá i knihy českých autorů. Předkládanému tématu se věnuje až nečekané množství českých zdrojů. K této skutečnosti svou tvorbou významně přispívá Středisko bezpečnostní politiky Centra pro sociální a ekonomické strategie FSV UK. Činnost tohoto střediska byla také do jisté míry inspirací pro vznik této práce.

Dále byly využity zprávy americké Národní zpravodajské rady (National Intelligence Council - NIC) Global Trends 2025: A Transformed World a Mapping the global future. Vedle toho práce čerpá z bezpečnostních strategií EU, USA a Ruska. Vzhledem k rozsahu práce bylo nutné výběr omezit. Jmenované strategie jsou ve zdejších podmínkách nejdostupnější, a to i co se týká jazyka. USA jsou dominantním aktérem a ovlivňují všechny ostatní aktéry. Bezpečnostní strategie EU ovlivňuje Českou republiku. Jako členský stát by měla jednat v souladu s ní. A pozice Ruska je pro ni z geopolitického hlediska také důležitá. Práce čerpá z bezpečnostních strategií, protože se v nich aktéři vymezují vůči určitým hrozbám a zaujímají stanovisko k tomu, jak proti nim postupovat, čímž bezpečnostní prostředí spoluutvářejí.

Poznámky

[1] Brazílie, Rusko, Indie, Čína.

Reklama

[2] Divoká karta je málo pravděpodobná událost spíše politického charakteru s významnými důsledky. Strategický šok se používá spíše pro události přírodního charakteru. Je to něco, co se nedá předvídat ani ovlivnit, jako např. zemětřesení o velké síle nebo výbuch supervulkánu, který by mohl změnit klima na planetě. Události letošního března v japonské Fukušimě byly také strategickým šokem.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více