OSN a genocida ve Rwandě

Autor: Bc. Michaela Nousková 🕔︎︎ 👁︎ 17.800

Úvod

Bezpečnost mezinárodních vztahů byla během 20. století narušena třemi globální konflikty. První a druhou světovou válku následovala bipolární konfrontace SSSR a USA – tzv. studená válka. V dnešní době byly tyto globální konflikty nahrazeny problémy vnitřního charakteru lokalizovanými v ohraničených oblastech. Rwanda bohužel není jediným případem takovýchto konfliktů, dalšími jsou např. Dárfúr, Somálsko, Srí Lanka, v Evropě Kosovo či oblast Kavkazu.

Nejuznávanějším a nejvlivnějším aktérem v otázce mezinárodní bezpečnosti je bezesporu Organizace Spojených národů, jejímž cílem je zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a zajištění mezinárodní spolupráce. Při svém založení byly cíle OSN zaměřeny jednoznačně na mezinárodní konflikty. Vývoj mezinárodních vztahů s sebou však přinesl nové problémy a začaly narůstat vnitrostátní konflikty, při kterých docházelo k porušování lidských práv a svobod. OSN tedy musela přizpůsobit své tradiční nástroje činnosti a postavit se těmto konfliktům. Občanské války nastolily složité otázky, jako například schopnost reakce mezinárodního společenství nebo problematiku ochrany civilního obyvatelstva. V reakci na vnitrostátní konflikty iniciovala Rada bezpečnosti komplexní mírové operace – peacekeeping.

Reklama

Genocida ve Rwandě bývá označována za nejrychlejší genocidu historie či za nejhrůznější násilný čin z hlediska počtu mrtvých za den. Během tří měsíců zde zahynulo přes 800 000 tisíc lidí a další statisíce skončily v uprchlických táborech v sousedních zemích. Stále diskutovanou otázkou masakrů zůstává role mezinárodního společenství, jež nedokázalo genocidě zabránit. Proto se ve své práci zaměřím právě na počínání OSN. Mým cílem je zhodnotit, zda lze OSN přičítat zodpovědnost na genocidě ve Rwandě. Je vůbec OSN vázána nějakými mezinárodními normami, které by zahrnovaly povinnost genocidě zabránit? Měla možnost a prostředky tomuto masakru předejít? Proč nezasáhla, když dostávala jasné informace o eskalujícím konfliktu mezi dvěma etniky?

Ve své práci se opírám jak o primární, tak o sekundární zdroje. Z primárních především o Chartu OSN, Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia a rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Vzhledem k omezenému množství českých publikací týkajících se tématu jsem čerpala převážně ze zahraničních zdrojů. Publikace se většinou zaměřují na etnické konflikty z obecného hlediska a zkoumání výhradně rwandského konfliktu není již tak časté. Výjimkou je dílo Freda Grünfelda The Failure to Prevent Genocide in Rwanda: the Role of Bystanders a Lindy Melvernové A People Betrayed: The Role of the West in Rwanda´s Genocide. Velmi přínosnou pro mne také byla zpráva Leave None to tell the story: Genocide in Rwanda, vydaná nevládní organizací zabývající se porušováním lidských práv - Human Rights Watch.

V první kapitole se pokusím nastínit historický vývoj vztahů mezi znesvářenými etnickými skupinami, zdroje tohoto napětí a jak k němu přispěli evropští kolonizátoři. 60. léta 20. století přinesla Rwandě nezávislost, ale ani ta nezaručila mír rwandskému obyvatelstvu. Následovaly vpády Tutsiů ze sousedních států, které se neobešly bez represí ze strany rwandské vlády. Obrovský počet Tutsiů byl buď zmasakrován, nebo uprchl do sousedních států. Tato situace se poté ještě několikrát opakovala. V první části práce je popsán sled událostí, které vedly ke genocidě v roce 1994.

Aby bylo možné zhodnotit, zda je OSN zodpovědná za to, že nedokázala genocidě ve Rwandě zabránit, je nejprve nutné vymezit její mezinárodněprávní zodpovědnost a povinnosti, které z ní vyplývají. Touto problematikou se zabývám ve druhé kapitole, kde se zaměřuji na OSN jako aktéra mezinárodních vztahů v otázce bezpečnosti.

Ve třetí kapitole se věnuji genocidě z hlediska mezinárodního práva a jejímu potrestání. Ve Rwandě byl za tímto účelem vytvořen ICTR – Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu. Vycházím převážně z Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia z roku 1948.

Stěžejní částí mé práce je čtvrtá kapitola, ve které se blíže zaměřím na počínání OSN před, v průběhu a po genocidě v roce 1994. Pokusím se zhodnotit, proč nedošlo k zabránění masakrů, zda to bylo v chybě komunikace či netečnosti západních zemí vůči událostem v tak malé a jim vzdálené zemi Afriky.

OSN nebylo jediným aktérem mezinárodních vztahů ve Rwandě, který zde v průběhu genocidy působil. Role jednotlivých států jako jsou Francie, Belgie či Spojené Státy je taktéž diskutabilní. Vzhledem k rozsahu bakalářské práce se však o počínání těchto aktérů zmiňuji jen okrajově.

Seznam použitých zkratek

ICC International Criminal Court

Reklama

ICTR International criminal tribunal for Rwanda

ICTY International criminal Tribunal for the former Yugoslavia

MRND Mouvement républicain national pour la démocratie et le développement

RADER Rwandese Democratic Assembly

RPF Rwandan Patriotic Front

RTLM Radio Télévision Libre des Mille Collines

UNAMIR United Nations Assistance Mission for Rwanda

UNAR Union Nationale du Ruanda,

UNOMUR United Nations Observer Mission Uganda – Rwanda

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více