ČSLA v obraně (2. část)

Autor: Jaromír Vykoukal 🕔︎︎ 👁︎ 25.135

2. Četa v obraně

Četa budovala a bránila opěrný bod v šířce do 400 metrů a hloubce do 300 m. Plnila úkol:

- v sestavě mateřské motostřelecké či tankové roty

Reklama

- jako bojové zajištění v rámci praporu

- jako posilový prostředek pro posílení jiného druhu vojska. Tanková četa posilovala motostřeleckou rotu a obráceně

Je potřeba si uvědomit, že četa byla tvořena třemi družstvy. Pokud se někomu zdá, že je zde disproporce – 3 družstva jsou přece jen 300 metrů takže kde je zbytek - tedy 100 metrů? Je potřeba počítat s mezerami mezi družstvy. Místo velení bylo přímo v sestavě a bylo tvořeno jedním BVP s posílenými spojovacími prostředky. Četa už tvořila poměrně velkou sílu. Mezery v sestavě byly navíc potřebné k tomu, aby při výbuchu munice velké ráže nebylo zničeno více než jedno družstvo. Vozidla musela být od pěchoty trochu vzdálena. Jde o to, že technika na sebe přitahuje palbu i u protivníka platilo, že obrněné cíle se ničily jako první, nejdůležitější cíle. A tak by mohlo dojít ke zbytečným ztrátám pěchoty palbou, která jí ani není určena.

Velitel čety - na základě rozkazu velitele roty - vydával bojový rozkaz s tímto obsahem:

a/ Orientační body

b/ Situace - nepřátelské a spojenecké jednotky, hodnocení situace

Reklama

c/ Posily - například tanky a odloučení - třeba odvelení BVP/OT

d/ Samotný úkol čety, jednotlivých družstev a sousedů

- provedení prací pro vybudování obranného postavení a časové parametry

- stanovil úkoly pro: kulomety a protitankové zbraně a to vždy tak, že stanovil hlavní a záložní palebné postavení, a jejich hlavní a doplňkové palebné sektory.

- stanoviště posilových prostředků

- stanoviště a záložní stanoviště BVP anebo OT, palebné sektory palubních zbraní

- pro celou četu pak stanovil způsob vedení palby při odrážení zteče nepřátelských tanků a pěchoty a úsek/ úseky soustředěné palby čety

e/ Určil zásoby a úkoly vojáků zdravotníkům pro poskytování pomoci raněným

f/ Povely a signály

g/ Dobu pohotovosti

Reklama

h/ Zástupce při svém vyřazení z boje.

Co se týká tankové čety , byla situace poněkud jiná.

V opěrném bodě tankové čety se nejdříve pomocí zahlubovacích zařízení vyhloubí okopy pro tanky. V hlavních palebných stanovištích se upravuje terén ke zlepšení podmínek pro pozorování a vedení palby a až potom se vyhloubí okopy v záložních palebných stanovištích a výklenky pro munici. Úprava terénu spočívala v tom, že se v prostoru před předním okrajem odstranil porost takové výšky, že by mohl omezit výhled a výstřel.

Ve své rozkaze pro součinnost pak velitel tankové čety stanoví:

a/ způsob činnosti tankové čety a jednotlivých tanků k ničení nepřítele před předním okrajem obrany a způsob společné činnosti tankové čety se sousedy, systém paleb na stycích a bocích pro případ v klínění se nepřítele do obrany

b/ způsob odrážení nenadálých ztečí

c/ způsob podpory bojového zajištění nebo jednotek bránících předsunuté postavení

d/ součinností signály, signály k udávání cílů, k rozpoznání vlastního letectva k vytyčení předního okraje

Při organizování ženijních prací velitel tankové čety určuje, kde, kdy a jaké zátarasy zřídit, pořadí a lhůty provádění ženijních prací a maskovaní.

Před setměním je velitel čety povinen připravit a zabezpečit palebné postavení a zajistit bojovou pohotovost pro boj v noci. Odpočinek příslušníků čety organizuje velitel čety nebo roty. Pohotovost tanků, znalost úkolů a bdělost v pozorování musí velitel jednotky přezkušovat

Následuje obrázek opěrného bodu motostřelecké čety.

Na obrázku jsou vidět:

- jednotlivá obranná postavení motostřeleckých družstev s umístěním hlavních zbraní a bojových vozidel pěchoty

- palebná pásma jednotlivých družstev a strany palebného pásma čety.

- stanoviště velitelů družstev a velitele čety

- hlavní palebná stanoviště BVP a jejich záložní palebná stanoviště

- předpřipravené okopy pro případné zaujetí kruhové ochrany

- úsek soustředěné palby čety.

Motostřelecká četa byla složena ze tří motostřeleckých družstev, takže šlo o 3 BVP, 27 motostřelců a jednoho důstojníka, velitele čety. Pokud bylo družstvo postaveno na OT-64 tak došlo k navýšení o 6 vojáků

Tanková četa byla tvořena třemi středními tanky T-55AM nebo T-72. Počet vojáků pak byl 12, respektive 9 tankistů.

U tankových čet tankových praporů motostřeleckých pluků byla čtyřková tabulková sestava, tanky v četě byly 4 a měla tedy 16 tankistů. Vždy zde totiž byly tanky T-55 či T-54.

3. Rota v obraně

Rota budovala a bránila opěrný bod o šířce do 1,5 kilometru a hloubce do 1 kilometru V obraně plnila úkol:

- v sestavě praporu

- jako rota v předsunutém postavení v rámci pluku

- jako posilová jednotka vyčleněná pro posílení jednotky jiného druhu vojska. Tedy motostřelecká rota posilovala tankový prapor a obráceně.

Byl to první taktický stupeň mající velitelské BVP/ OT nebo velitelský tank. Velitelské stanoviště se díky tomu mohlo volně pohybovat v bojové sestavě roty. Podle potřeby tak podporovalo palbou čelní jednotky a jeho roj tvořil zálohu - byli v něm dva odstřelovači a sběrač raněných.

Pokud byla rota určena k obraně v očekávaném pásmu průlomu, byla její sestava zhuštěna. Bylo to proto, aby došlo k výrazné koncentraci sil prostředků. Navíc v pásmu průlomu se předpokládaly větší ztráty a tak bylo potřeba mít v tomto pásmu dostatečné zálohy. Nevím bezpečně jak vypadalo velení rotě v obraně, ale snad se dá něco vydedukovat z výše popsaných odstavců platných pro čety a družstva. Následuje obrázek ukazující opěrný bod motostřelecké roty posílené tankovou četou.

Co na obrázku vidíme:

- jednotlivé vybudované opěrné body motostřeleckých čet

- prostor s umístěním velitelského BVP a tedy velitelského stanoviště roty

- hranice palebného pásma roty, které se kříží s hranicemi palebných pásem sousedů

- úseky soustředěných paleb roty číslo 1 a 2

- bojové zajištění praporu v síle čety

- prostor rozmístění neboli vyčkávací prostor posilové tankové čety, plánovanou osu jejích přesunu dna čáru nasazení a tuto čáru nasazení

- rotní bojovou výdejnu, tedy místo výdeje munice pro podřízené čety

- rotní hnízdo raněných

Motostřelecká rota byla tvořena 10 BVP-1 nebo BVP-2, jedno bylo velitelské, motospojkou a vozidlem pro rotní materiál. I s velitelstvím roty jde o 93 vojáků.

Rota na OT 64 měla v plných stavech 122 vojáků, nesmíme zapomenout zmínit i granátometné družstvo na OT-64

Tanková rota tankového praporu tankového pluku byla tvořena 10 středními tanky, motospojkou a vozidlem pro rotní materiál. Bylo v ní 43 vojáků u rot s tanky T-55 a 34 vojáků u rot na tancích T-72.

Tanková rota tankového praporu motostřeleckého pluku byla tvořena 13 tanky, motospojkou a vozidlem pro rotní materiál. Byla výhradně na tancích T-55 a měla tedy 55 vojáků.

Stavy a počty střeleckých rot ze šedesátých let nemám k dispozici.

4. Prapor v obraně

Prapor ať již motostřelecký mspr nebo tankový tpr budoval a bránil obranný rajón Ten měl šířku až 5 kilometrů a hloubku měl až do 3 kilometrů a vždy byl členěn do dvou sledů. Prapor plnil úkoly v obraně buď

- v sestavě mateřského pluku v prvním nebo druhém sledu

- jako posilový prostředek vyšší tankové jednotky

- jako předsunutý odřad v zabezpečovacím pásmu před předním okrajem divizního obranného pásma

Zde je potřeba uvést počty techniky aby jste si dovedli představit jaká to byla koncentrace sil a prostředků.

Motostřelecký prapor byl tvořen 31 BVP, 6 kusy samohybných minometů, 2 kusy OT s protiletadlovou četou vyzbrojenou přenosnými protiletadlovými raketovými komplety (PPLRK) 9K32 STRELA-2, OT-64 jako praporním obvazištěm a dalším OT-64 jako dílnou technické pomoci. Dále se v sestavě pohybovala četa týlového zabezpečení - logistická jednotka.

Šlo cca o 350 vojáků, 45 kulometů, 8 odstřelovačů, 90 kusů pancéřovek.

Dále je potřeba si uvědomit, že jeho sestava mohla být vyztužena až tankovou rotu což by představovalo 13 středních tanků.

Tankový prapor tankového pluku byl tvořen 31 středními tanky, 6 kusy samohybných minometů, 2 kusy OT s protiletadlovou četou vyzbrojenou (PPLRK) 9K32 STRELA-2, OT-62 TOPAS jako praporním obvazištěm a dalším OT-64 jako dílnou technické pomoci.

Dále se v sestavě pohybovala četa týlového zabezpečení - logistická jednotka.

Tankový prapor motostřeleckého pluku je tvořen 40 středními tanky, 6 kusy samohybných minometů, 2 kusy OT s protiletadlovou četou vyzbrojenou přenosnými protiletadlovými raketovými komplety (PPLRK) 9K32 STRELA-2, OT-62 TOPAS jako praporního obvaziště a dalším OT-64 jako dílnou technické pomoci. Dále se v sestavě pohybuje četa týlového zabezpečení - logistická jednotka.

Počty vojáků tankových praporů se dopočítají lehce. Jde cca o 220 nebo 260 vojáků- tankistů.

Počty a složení střeleckých praporů ze šedesátých let nemám dispozici.

Dále je potřeba si uvědomit, že sestavy tankových praporů mohly být vyztuženy až motostřeleckou rotou což by představovalo 10 BVP, 102 vojáků, 20 kulometů, 30 pancéřovek a 2 odstřelovače. Ty by podporovaly vlastní tanky v boji proti skryté pěchotě nepřítele.

Prapor vytvářel velitelské pozorovací stanoviště a to se pohybovalo ve vzdálenosti do 3000 metrů od předního okraje tedy v prostoru celého obraného rajónu.

Variantu bojové sestavy vševojskového praporu v obraně, tedy v našem případě motostřeleckého, ukazuje Obrázek číslo 1 . Myslím si, že i po přeskenování je dost čitelný a viditelný.

Vysvětlivky k názvům a zkratkám:

1,2,3 msr – jednotlivé motostřelecké roty

1/1 msp -- velitelské stanoviště 1. motostřeleckého praporu od 1. motostřeleckého pluku

shminbat -- samohybná minometná baterie

plč -- protiletadlová četa motostřelecké prapory měly ve své struktuře protiletadlovou četu vyzbrojenou přenosnými protiletadlovými raketovými komplety (PPLRK) 9K32 STRELA-2.

PrO -- praporní obvaziště

čtz -- četa týlového zabezpečení

PH, HV, BV – jednotlivé výdejny materiálu pro jednotky praporu - palivo, proviant a munici

5. Vševojskový pluk v obraně

Pokud se do obraného úseku zakopal vševojskový pluk , bylo to už něco s čím se muselo počítat. Mohlo jít o:

tankový pluk – tp , nebo

motostřelecký pluk – msp .

Jeho sestava byla rozvinuta v obranném úseku širokém 10 až 15 kilometrů a hlubokém do 15 kilometrů. Byla to obrovská síla, na to se podíváme dále a jeho sestava byla členěna do dvou sledů. Druhý sled v síle jednoho nebo dvou praporů budoval také obranné rajóny, nebo byl připraven v pochodových proudech nebo v předbojových sestavách až 12 kilometrů za prvním sledem. Velitelské prvky pluku byly tvořeny:

- pozorovatelnou, někdy pohyblivou, která se pohybovala do 1 kilometru od předního okraje

- velitelským stanoviště pluku, které se pohybovalo 4 až 6 kilometrů od předního okraje a

- týlovým velitelským stanovištěm, které se nacházelo až 15 kilometrů od předního okraje

Z toho plyne, že vševojskový pluk byl první stupeň velení, který vytvářel velitelství logistické podpory a to týlové velitelské stanoviště.

Na obrázku číslo 2 je zpracována varianta bojové sestavy fiktivního 1. motostřeleckého pluku v obraně.

Úplně nahoře je již nám známý 1. motostřelecký prapor. Omlouvám se za použitý termín dělvo, je to zažitý rusismus ve zkracování slov. Znamená zkrácené slovo dělostřelectvo.

Vysvětlivky k názvům a zkratkám:

1/1, 2/1,3/1 msp - jednotlivé prapory prvního motostřeleckého pluku

tpr - tankový prapor

P 1msp (v trojúhelníku) – pozorovatelna 1msp

VS 1msp - velitelské stanoviště 1motostřeleckého pluku

PDS - plukovní dělostřelecká skupina tvořená vlastními plukovními dělostřeleckými a posilovými prostředky a zde konkrétně kanónovými houfnicemi 122 milimetrů v tažené variantě.

PO - plukovní obvaziště

M, PH, T, Tech, PrV – plukovní sklady munice, pohonné hmoty, tankového materiálu, technického materiálu, proviantu a výstroje

TVS 1 msp - týlové velitelské stanoviště 1 motostřeleckého pluku s prostorem rozmístění plukovní logistické podpory

PTZ - protitanková záloha, která byla tvořena silami a prostředky protitankové baterie, patřící k plukovnímu dělostřelectvu. Měl úkol přehradit cestu tankům a jiné obrněné technice, která pronikla bojovými sestavami prvosledových praporů a aktivně je ničit.

POZ - pohyblivý odřad zatarasovací byl tvořen silami a prostředky ženijní roty a případně prostředky vyčleněnými od nadřízeného. Jeho úkolem bylo položit minová pole na možných směrech průlomu nepřátelských tanků

Teď se pokusím sepsat alespoň rámcově počty sil a prostředků.

Motostřelecký pluk byl tvořen poměrně velkým množstvím sil a prostředků. Jako vševojsková jednotka mohl na bojišti sehrát velmi významnou roli. Jeho základ tvořily 4 vševojskové prapory.

Tři motostřelecké prapory –mspr - obsahují: 93 BVP a 3 velitelská BVP velitelství pluku, 18 samohybných minometů, 6 vozidel protiletadlových čet. U plucích na OT 64 stejné počty ale je potřeba připočítat 9 vozidel s granátometnými družstvy.

Jeden tankový prapor – tpr - v zesílených tabulkových počtech: 41 středních tanků, 3 vozidla protiletadlové čety a 6 vozidel samohybné minometné baterie.

Tankový pluk byl tvořen podobně velkým množstvím sil a prostředků. Jako další typ vševojskové jednotka byl výrazně údernější než motostřelecký pluk a byl i velmi mobilní. Tankové pluky byly považovány za hlavní údernou sílu ČSLA. Opět byl tvořen 4 vševojskovými prapory ale v opačném řazení.

Tři tankové prapory – tpr - obsahovaly: 93 střední tanky a 3 velitelské tanky velitelství pluku, 18 samohybných minometů, 6vozidel protiletadlových čet.

Jeden motostřelecký prapor – mspr - v běžných tabulkových počtech: 31 BVP nebo OT, 2 vozidla protiletadlové čety a 6 vozidel samohybné minometné baterie. Motostřelecké prapory tankových pluků vybavené OT-64 neměly u rot granátometná družstva.

Ostatní síly a prostředky byly u obou typů pluků shodné. Šlo o logistické jednotky a jednotky bojového zabezpečení. Pouze se lišily typy prostředků a jejich počty. Jde tedy o:

Bojové zabezpečení .

Plukovní dělostřelecká skupina tvořená:

- raketometným oddílem - 6 kusů raketometů a

- samohybným dělostřeleckým oddílem s 18 samohybnými kanónovými houfnicemi, polovina ČSLA bohužel byla vybavena pouze taženými děly, tak jak ukazuje naše schéma.

- protitankovou baterií tvořenou 9 kusy vozidel BRDM s odpalovacími zařízeními PTŘS Maljutka

Rota chemické ochrany -rcho : 6 kusů chemických průzkumných OT a speciální techniku pro provádění úplné speciální očisty po zasažení ZHN

Průzkumná rota - pzr: 10 kusů průzkumných BVP

Ženijní rota - žr: speciální vozidla, mostní tanky, mostní automobily.

plbat – jednotka pro plukovní vojskovou PVO. Na to se podíváme taktéž trochu podobněji.

Vševojskové pluky (msp, tp) vševojskových divizí (msd, td) měly:

- do roku 1982 ve své organizační struktuře protiletadlovou baterii o dvou protiletadlových četách, celkem 8 ks 30 mm PLdvK vz.53/59.

- od roku 1983 byla ve struktuře vševojskových pluků začleněna protiletadlová raketodělostřelecká baterie vyzbrojená bojovými vozidly PLRK 9K35 STRELA-10 (4 ks) a 30 mm PLdvK vz.53/59. Výjimku tvořil 3.msp posádkou v Lounech, který měl ve výzbroji PLRK 9K31 STRELA-1.

Logistickou podporu tvořila:

rota týlového zabezpečení – rtz zabezpečovala dopravu a výdej veškerého týlového materiálu, přípravu teplé stravy, výrobu a distribuci pitné vody.

rota oprav techniky – rote: zabezpečovala přísun materiálu, evakuaci poškozené techniky z bojových sestav a veškeré opravy poškozené techniky tak aby jí vrátila plnou nebo částečnou bojeschopnost.

Pluk plnil obranný úkol buď:

- v bojové sestavě mateřské vševojskové divize a to v prvním nebo druhém sledu divize

- mohl plnit samostatný obraný úkol na samostatném směru - například krýt mezeru mezi dvěmi armádami

- jako předsunutý odřad v zabezpečovacím pásmu divize nebo armády

Pluk v rámci divize budoval a organizoval obranu ve dvou postaveních, na jeho úrovni nazývané sledy.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více