Záslužný řád Rakouské republiky

Rakousko 1918
VZNIK A VÝVOJ ZÁSLUŽNÉHO ŘÁDU RAKOUSKÉ REPUBLIKY 1918-1938
JOSEF HRDÝ
ÚVODEM - Poznání řádových dekorací nástupnických států po rozpadu habsburské monarchie v roce 1918 je jednou ze zajímavých kapitol evropské faleristiky. Nesmíme zapomínat, že jedním z nástupnických států byla i Rakouská republika, která nesla ve svém zrodu a vývoji přímou zátěž politického, společenského i kulturního dědictví staré monarchie.
Naše znalosti o vzniku a vývoji rakouských republikánských vyznamenání nejsou příliš velké, protože naši sběratelé se věnovali a stále se věnují spíše vyznamenáním staré rakouské monarchie, která náleží mezi evropskou klasiku a jsou také náležitě oceňovaná. Mimoto vztahy mezi ČSR a našimi sousedy po roce 1918 nebyly příliš těsné a vřelé, takže ani mnoho československých občanů (až na oficiální osobnosti) se nestalo nositeli rakouských vyznamenání. Proto povědomí o vyznamenáních první Rakouské republiky nebylo nijak rozšířené. Ani v naší faleristické literatuře se nesetkáme s mnoha informacemi o vyznamenáních první Rakouské republiky, a bylo jen zásluhou dr. Františka Lobkowicze, že první rozsáhlejší informaci uveřejnil ve faleristické příloze k oběžníku Čs. společnosti přátel drobné plastiky v roce 1962. Tehdy tento materiál byl jen rozmnožen na špatném papíře a pravděpodobně se mnoho výtisků této vzácné práce asi nezachovalo. To mě vedlo k tomu, abych po 40 letech oživil naše znalosti v tomto směru. Bylo tomu také díky novým pracem rakouských faleristů na toto téma. Zvláště byla podnětná práce prof. G. E. Schmidta, která šla skutečně "ad fontes", a nutno se zmínit i o práci M. Laicha, která nahlížela na nová vyznamenání z širších kulturně-historických hledisek (viz použitá literatura). Ani můj předkládaný článek nevyčerpává celkovou problematiku, ale měl by být pouze průvodcem našich faleristů k orientaci v rakouských řádových dekoracích z období 1918-1938.
URL : https://www.valka.cz/Zasluzny-rad-Rakouske-republiky-t91339#341417 Verze : 1
Rakousko 1918
VZNIK A VÝVOJ ZÁSLUŽNÉHO ŘÁDU RAKOUSKÉ REPUBLIKY 1918-1938
I.
Rozpad rakousko-uherské monarchie po 1. světové válce přinesl i změny v chápání společenského významu a postavení záslužných vyznamenání jak vojenských, tak civilních. Stará soustava rakousko-uherských vyznamenání, postupně vznikající a uplatňující se v monarchistické společnosti po několik století, dosáhla téměř dokonalosti a představuje dodnes klasický řádový vzor, který dodnes nebyl ve střední Evropě překonán.
Prohraná válka v r. 1918 neznamenala pro Rakousko-Uhersko jen státní katastrofu se ztrátou územní integrity, ale i rozpad společnosti, která nyní hledala svou identitu. V nástupnických státech byla situace jednodušší v tom, že političtí vůdcové měli o budoucnosti nových státních celků určité představy, vycházející z tužeb lidu, zatímco obyvatelstvo vlastních rakouských zemí nemělo představu žádnou a vzniklo zde politické vakuum, které vedlo k pocitu beznaděje. Rakouský lid proto vlivem německého nacionalismu plédoval pro připojení se k německé říši a ke splynutí s velkým národem. Tyto naděje však byly mírem v Saint-Germain (10. 09. 1919) zmařeny a rakouský lid byl přinucen budovat svůj nový, nemonarchistický stát. I když Rakouská republika byla vyhlášena den po abdikaci císaře Karla I. dne 12. listopadu 1918, trvalo téměř tři roky, než po sociálních a nacionalistických bouřích se situace politicky natolik uklidnila, že stát mohl budovat své nové republikánské instituce. Mezi nimi byla nastolena i otázka nových republikánských vyznamenání.
Zákon č. 211 ze 3. dubna 1919 totiž zrušil všechny dosavadní monarchistické řády a zakázal jejich nošení. Právě tak zrušil i všechny šlechtické tituly. Šlo tedy o vytvoření nového základního řádu za zásluhy o republiku, který by působil nejen uvnitř rakouské společnosti, ale i representoval Rakousko v mezinárodních vztazích. (Zde se maně připomíná situace se založením i našeho Řádu bílého lva.)
Založení nového republikánského řádu stvrdil spolkový zákon ze 4. listopadu 1922, uveřejněný v úředním listě pod č. 16/1923, a uspořádání řádu s jeho statutem potom bylo zveřejněno v úředním listě pod č. 117/1923 již v únoru 1923. Podle tohoto nařízení mělo mít státní vyznamenání 7 tříd a 3 medaile, tedy celkem 10 tříd. Byla zde také otázka pojmenování nového vyznamenání, kde paradoxně se o řádu hovořit vůbec nemělo a také nesmělo, protože - jak zdůvodňoval presidiální místoředitel dr. Klastersky - půjde o vyznamenání republikánské, a s pojmem "řád" jsou spojeny monarchistické výsady, což nové vyznamenání vůbec nebude obsahovat. Byl proto zvolen název Čestný odznak za zásluhy o republiku Rakousko - Das Ehrenzeichen für Verdienste um die Republik Österreich.
Hned po schválení zákonných nařízení byla vypsána výtvarná soutěž na návrhy jednotlivých řádových tříd a ustavena také výběrová komise, která působila po celou dobu realizace vyznamenání. Byli v ní významní umělci té doby (většinou šlo o představitele vídeňské secese a později stylu Art-deco), a to malíř a sochař Ferdinand André a malíř Peter Behrens, oba profesoři vídeňské Akademie výtvarných umění, architekt a designér Josef Hoffmann a architekt Oskar Strnad, oba profesoři vídeňské Vysoké školy uměleckých řemesel. Umělce podle potřeby doplňovali dva až tři úředníci zainteresovaných ministerstev. Soutěž vyhráli prakticky neznámí architekti: Philipp Häusler, který měl zpracovat návrhy řádových tříd, a Viktor Lurje, který měl zpracovat návrhy medailí. Viktor Lurje se ale práce na medailích vzdal, a tak byl povolán místo něj z Korutan keramik a sochař prof. Michael Powolny.
Pokud šlo o medaile, zde byly návrhy neproblematické (i když arch. Häusler se s pohrdáním vyjádřil o práci prof. Powolnyho, že jde spíše o kohouty a ne o orlice státního znaku). Jiné to bylo s řádovou insignií. Arch. Häusler navrhl jako řádovou insignii berličkový kříž, což odkazovalo na kříž jeruzalémský, který používal jako svůj znak Rytířský řád sv. Hrobu, a který také známe jako poutnické vyznamenání za cestu do Svaté země. Proč se inspiroval autor právě tímto heraldickým znamením není jasné, snad tu šlo o historické reminiscence až z hlubokého středověku, i když to bylo rozhodnutí docela výtvarně vhodné. Použil jen kříž hlavní, malé křížky, které jsou mezi rameny kříže, byly odstraněny. Dokonce se tehdejší kancléř dr. Seidel, který byl katolickým knězem, obával, zda nebude napadena taková insignie jako plagiát. Ovšem výtvarná komise byla s výtvarným řešením kříže spokojena, protože byl přizpůsoben výtvarnému vkusu té doby a jeho řešení již jeruzalémský kříž nepřipomínalo. Nakonec se tento typ kříže stal heraldickým znamením 1. rakouské republiky a objevoval se i na jiných odznacích a praporech
Konečně byla diskutována i otázka stuh. Barvy stuh byly schváleny jako kombinace červené a bílé (tedy barev státní vlajky) a tvar náprsních stuh nakonec byl schválen v tradiční trojúhelníkové úpravě, i když výtvarníci zprvu navrhovali stuhy průvlečné podle francouzského vzoru.
Modely návrhů insignií byly vyrobeny jednak známými dílnami Wiener Werkstätte, jednak firmou Köchert am Neuen Markt. Medaile zarazila vídeňská Mincovna. Na rozhraní roku 1923 a 1924 byly návrhy prezidentskou kanceláří jako poslední instancí schváleny a nic již nebránilo zadání výroby vyznamenání různým ražebnám, které se tehdy ucházely o tuto státní zakázku.
Poznámka : Ve spolupráci s kolegou Faleristika doplníme obrázky jako ukázku tohoto zajímavého řádu.
Záslužný řád Rakouské  republiky - Řád Božího hrobu, ideový vzor Rakouského záslužného řádu ?

Řád Božího hrobu, ideový vzor Rakouského záslužného řádu ?
URL : https://www.valka.cz/Zasluzny-rad-Rakouske-republiky-t91339#341418 Verze : 1
II.
Definitivní tečku za první fází vytvoření nového vyznamenání řádového charakteru mělo zákonné nařízení č. 95/24 z 26. března 1924, které se opíralo již o definitivně schválené insignie a také popisovalo jednotlivé třídy:
1. Velká hvězda - Der Großstern des Ehrenzeichens,
dvojdílné vyznamenání:
a) závěsný kříž v.52, š. 49 mm, zlatý, matně černě smaltovaný, zavěšený na kokardě velkostuhy šíře 107 mm, červené s vnitřním bílým pruhem š. 23 mm,
b) hvězda - skládá se ze dvou rozevřených květinových pětiplátkových kalichů položených na sobě, dolní má rozměr 84/91 mm, horní 77/81 mm, uprostřed potom černě smaltovaný kříž 17/18 mm - obr. 1.
2. Velký zlatý čestný odznak na stuze - Das große goldene Ehrenzeichen am Bande,
dvojdílné vyznamenání:
a) závěsný kříž jako u 1.tř., ale červeně smaltovaný, zavěšený na kokardě velkostuhy, červené, š. 87 mm s vnitřním bílým pruhem š. 19 mm
b) hvězda - tvarově stejná, jen menších rozměrů - kalichy 78/82 mm a 71/75 mm, uprostřed červeně smaltovaný kříž 17/18 mm.
3. Velký zlatý čestný odznak s hvězdou - Das große goldene Ehrenzeichen mit dem Stern,
dvojdílné vyznamenání:
a) náhrdelní kříž v.43, š.39 mm, červeně smaltovaný, zavěšený na stuze 47 mm široké, bílé s postraními pruhy po 10 mm šířky s odstupem 1 mm od krajů.
b) hvězda - tvarově stejná jen zmenšená - kalichy 68/75 mm a 64/68 mm, uprostřed červeně smaltovaný kříž 17/18 mm.
4. Velký zlatý čestný odznak - Das Große goldene Ehrenzeichen
náhrdelní kříž jako ve tř. 3.
5. Velký stříbrný čestný odznak - Das Große silberne Ehrenzeichen
připínací náprsní kříž ve formě mírně prohnutého tlapatého pětiramenného kříže o průměru 67 mm, uprostřed položen červeně smaltovaný kříž 12,5/12 mm - obr.2.
6. Zlatý čestný odznak - Das Goldene Ehrenzeichen
náprsní kříž červeně smaltovaný v.33, š. 31 mm na stuze trojúhelníkové, bílé š. 40 mm a červenými pruhy š. 7,5 mm po obou krajích s odstupem 1 mm.
7. Stříbrný čestný odznak - Das Silberne Ehrenzeichen
náprsní kříž bíle smaltovaný v. 33, š. 31 mm na stuze trojúhelníkové červené s bílým pruhem 5 mm širokým uprostřed.
8. Zlatá medaile - Die Goldene Medaille
kruhová pozlacená medaile prům 45 mm na stuze trojúhelníkové š. 45 mm, červené s bílým pruhem 7 mm širokým uprostřed. Na líci jednohlavý orel obklopený znaky spolkových zemí, na rubu nápis:
FÜ R/VERDIENSTE/UM DIE/REPUBLIK/
ÖSTERREICH - obr.3.
9. Velká stříbrná medaile - Die Große silberne medaile jako třída 8., ale medaile stříbrná.
10. Stříbrná medaile - Die Silberne Medaille
kruhová stříbrná (postříbřená) medaile prům. 36 mm na stuze trojúhelníkové š. 40 mm, červené s bílým pruhem 5 mm š. uprostřed. Na líci orel není obklopen znaky spolkových zemí, na rubu stejný nápis jako u předchozích medailí.
Tím mělo být uvedení státního vyznamenání za zásluhy o republiku Rakousko do života ukončeno. Ovšem postupem doby docházelo k dalším a dalším úpravám, až se toto řádové vyznamenání rozrostlo na 16 tříd, příp. dokonce 17 tříd. Ale než k těmto úpravám přistoupím, je zde zajímavá historka o prvním udělení tohoto vyznamenání.
Prvními vyznamenanými byli totiž členové delegace, kteří přicházeli z Vatikánu ku příležitosti slavnostního vysvěcení nové katedrály v Linci. Byli to kardinál Andreas Frühwirt a v jeho doprovodu prelát Hudal a pan von Matt. Všichni byli vyznamenáni na slavnostní audienci u prezidenta republiky M. Hainische 29. dubna 1924. Ovšem dekorace jim nemohly být předány, protože ještě nebyly vyrobeny, a tak jim bylo slíbeno, že je obdrží diplomatickou cestou. Kardinál Frühwirt byl vyznamenán Velkým zlatým čestným odznakem na stuze, tj. 2. třídou, prelát Hudal obdržel Velký zlatý čestný odznak, tj.4.tř. a pan von Matt Stříbrný čestný odznak, tj. 7 tř.
Hned v následujícím roce došlo ke změnám ve výtvarném pojetí insignií. Ministerská rada v dubnu 1925 rozhodla o změně tvaru hvězd - prý na kritiku ze zahraničí, kde se poukazovalo na to, že hvězdy v podobě okvětních kalichů neladí s hvězdami jiných klasických řádů. Zřejmě nezvyklé originální výtvarné pojetí dráždilo, a tak bylo nařízeno změnit hvězdy na tradiční starorakouský tvar tak, jak byl znám např. z Řádu Františka Josefa. Hvězdy napříště měly být brilantující, osmipaprsčité. Na střed těchto hvězd byl potom položen berličkový kříž příslušné barvy.
Také připínací kříž tř. 5 byl změněn. Namísto tlapatého kříže listového tvaru byl zaveden jen bíle smaltovaný berličkový kříž, opět připínací. Tyto výtvarné změny ještě nebyly zásahem do systému řádových tříd, avšak hned ještě v roce 1925 dochází k jejich úpravě:
Velký zlatý čestný odznak na stuze (předchozí 2.tř .), Velký zlatý čestný odznak s hvězdou (předchozí 3.tř.) a Velký zlatý čestný odznak (předchozí 4. tř), které byly vždy s červeným křížem, se nyní udělovaly i s křížem bílým s tím, že z jejich názvu bylo vynecháno slovo "zlatý". Toto rozšíření tříd naznačilo, že červený kříž vždy má vyšší postavení než kříž bílý v daném stupni vyznamenání. K dalšímu rozšíření došlo v roce 1927, kdy byly zavedeny záslužné kříže pod názvem Zlatý záslužný odznak republiky a Stříbrný záslužný odznak republiky.
Tyto dvě nově zavedené třídy zaujaly postavení mezi poslední řádovou dekorací a medailemi. Šlo o nesmaltované berličkové kříže příslušné kovové barvy, s vystouplými lesklými obrubami ramen a se zrněným vnitřkem ramen kříže. Byly zavěšeny na trojúhelníkových stuhách: zlatý na stuze bílé s červenými postranními pruhy a stříbrný na stuze červené s prostředním pruhem bílým. Tečkou za rozšiřováním tříd "Čestného odznaku" bylo zřízení posledního stupně, a to bronzové medaile.
Vláda si byla vědoma, že postupné změny a přídavky k Čestnému odznaku za zásluhy o republiku Rakousko znepřehlednily hierarchii tříd, a tak po diskusi ve vládním kabinetu bylo vydáno v roce 1930 vládní nařízení z 8 .3. 1930 č. 73, které mělo uvést pořádek do celého systému, při akceptování dosavadních změn, a zakonzervovat definitivně pořadí tříd. Podle toho toto státní vyznamenání nyní mělo 16 tříd, které uvádím již jen přehledně:
1. Velká hvězda (černý kříž na velkostuze, velká hvězda s černým křížem),
2. Velký zlatý čestný odznak na stuze (červený kříž na velkostuze, hvězda s červeným křížem),
3. Velký čestný odznak na stuze (bílý kříž na velkostuze, hvězda s bílým křížem),
4. Velký zlatý čestný odznak s hvězdou (červený kříž na náhrdelní stuze, hvězda s červeným křížem),
5. Velký čestný odznak s hvězdou (bílý kříž na náhrdelní stuze, hvězda s bílým křížem),
6. Velký zlatý čestný odznak (červený kříž na náhrdelní stuze),
7. Velký čestný odznak (bílý kříž na náhrdelní stuze),
8. Velký stříbrný čestný odznak (bílý připínací náprsní kříž),
9. Zlatý čestný odznak (červený kříž na náprsní stuze),
10. Stříbrný čestný odznak (bílý kříž na náprsní stuze),
11. Zlatý záslužný odznak (nesmaltovaný zlatý kříž na náprsní stuze),
12. Stříbrný záslužný odznak (nesmaltovaný stříbrný kříž na náprsní stuze),
13. Zlatá medaile (velká pozlacená medaile na náprsní stuze),
14. Velká stříbrná medaile (velká postříbřená medaile na náprsní stuze),
15. Stříbrná medaile (malá postříbřená medaile na náprsní stuze),
16. Bronzová medaile (malá bronzová medaile na náprsní stuze).
Záslužný řád Rakouské  republiky - etuje + logo výrobce

etuje + logo výrobce
Záslužný řád Rakouské  republiky - Miniaturka řádu

Miniaturka řádu
URL : https://www.valka.cz/Zasluzny-rad-Rakouske-republiky-t91339#341421 Verze : 1
III.
Analyzujeme-li tuto hierarchíi, potom můžeme říci, že podle klasického obvyklého dělení Čestný odznak měl tři třídy velkokříže, dvě třídy velkodůstojníka, dvě třídy komandérské, jednu důstojnickou, a dvě rytířské. K tomu byly přidány dva záslužné kříže a čtyři záslužné medaile. To měli zřejmě na mysli i zastánci klasického dělení řádových tříd, když po změně rakouské ústavy v roce 1934, kdy republika se změnila na spolkový stát, využili ústavní změny i ke změně pojmenování vyznamenání, který se nyní nazýval Der Osterreichische Verdienstorden - Rakouský záslužný řád.
Přejmenovány byly i jednotlivé třídy, i když nedošlo k žádné změně v pojetí dekorací (vyjma medailí - viz dále). Takže nyní soustava vypadala následovně:
1. Veliká hvězda Rakouského záslužného řádu
2. Velkokříž 1.třídy ...
3. Velkokříž ...
4. Komturský kříž 1.třídy s hvězdou ...
5. Komturský kříž s hvězdou ...
6. Komturský kříž 1.třídy ...
7. Komturský kříž ...
8. Důstojnický kříž ...
9. Rytířský kříž 1.třídy ...
10. Rytířský kříž
11. Rakouský zlatý záslužný odznak
12. Rakouský stříbrný záslužný odznak
13. Rakouská zlatá medaile
14. Rakouská velká stříbrná medaile
15. Rakouská stříbrná medaile
16. Rakouská bronzová medaile
Ústavní změna se vzhledu řádových odznaků nedotkla, vyjma posledních čtyř tříd - tedy medailí. Jednak se změnil na nich heraldický orel z jednohlavého na dvouhlavého se svatozářemi a na rubu medailí byl uveden pětiřádkový nápis FUR / VERDIENSTE / UM DEN / BUNDESSTAAT / OSTERREICH.
Určitou reminiscencí na starou monarchii bylo zavedení tzv. "malých dekorací". Byly zde používány rytířské kříže podle barvy příslušného vyznamenání a na stuze byla umístěna miniatura třídy, kterou malá dekorace měla nahrazovat. Týkalo se to velkokřížů, komturských křížů a důstojnického kříže.
A aby nebylo všem změnám konec, byl tento záslužný řád v roce 1935 opět rozšířen o další třídu, která byla nazvána Velkokříž 1. třídy s orlem (viz obrázek) a která zaujala druhé místo ve výše naznačené hierarchii (tím se toto státní vyznamenání rozšířilo na 17 tříd). Opět šlo o červený berličkový kříž vysoký 50 mm, široký 47 mm, na němž byl položen spolkový orel barevně provedený a zavěšený na kokardě velkostuhy široké 110 mm, červené vždy se dvěma úzkými bílými pruhy po obou stranách, které byly odsazeny 15 mm od krajů. Hvězda byla hladce paprsčitá, průměru 95 mm a nebyl na ní položen kříž, jen nový státní znak v barvě. V této úpravě potom řád dožil i konce 1. rakouské republiky, tedy hitlerovského anšlusu v roce 1938, kdy byla všechna rakouská vyznamenání opět zrušena.
URL : https://www.valka.cz/Zasluzny-rad-Rakouske-republiky-t91339#341434 Verze : 1
IV.
Udělování republikánského řádu ovšem nebylo zase tak revoluční, jak bychom očekávali. I v 1. rakouské republice byly zachovány tzv. služební třídy (Rangsklassen), zvláště se to týkalo státních zaměstnanců, a podle toho vznikal i nárok na udělení té které třídy státního vyznamenání.
Tedy bylo jasné, že například zemský hejtman III. služební třídy může být dekorován jednou z nejvyšších tříd (cca 4.třídou), oproti takovému oficiálovi či nadporučíku, kteří byli zařazeni na začátku republiky ve třídě X., a mohli se nadít udělení 11. či nižší třídy.
Zde odkazuji na práci M. Lacha (cit.lit.), který se otázkami služebních tříd, společenského postavení, čestnými tituly podrobně zabýval. Tento autor také upozornil na předpokládané či možné srovnání hierarchie monarchistických řádů s republikánskými řádovými třídami. Jeho srovnání níže uvedené (str. 30-31 cit. díla) by asi měla vyjadřovat i prestižní postavení republikánského vyznamenání:
Velká hvězda odpovídá Velkokříži řádu sv. Štěpána,
Velký zlatý čestný odznak na stuze Velkokříži Leopoldova řádu,
Velký stříbrný čestný odznak na stuze I.třídě Leopoldova řádu nebo I.třídě Řádu železné koruny,
Velký zlatý čestný odznak s hvězdou Velkokříži Řádu Františka Josefa,
Velký stříbrný čestný odznak s hvězdou Komandérovi Leopoldova řádu,
Velký zlatý čestný odznak II.třídě Řádu železné koruny nebo
komturovi Řádu Fr. Josefa s hvězdou,
Velký stříbrný čestný odznak rytířskému kříži Leopoldova řádu,
Velký čestný odznak komturskému kříži Řádu Fr. Josefa,
Zlatý čestný odznak důstojnickému kříži Řádu Fr.Josefa nebo
III. třídě Řádu železné koruny,
Stříbrný čestný odznak rytířskému kříži Řádu Fr. Josefa,
Zlatý záslužný odznak zlatému záslužnému kříži s korunou,
Stříbrný záslužný odznak zlatému záslužnému kříži,
Zlatá medaile stříbrnému záslužnému kříži s korunou,
Stříbrná medaile stříbrnému záslužnému kříži,
Je ovšem otázka, zda si rakouští občané takovou hierarchii uvědomovali, i když resentiment po monarchii byl stále ještě velký. Ostatně republikánskými vyznamenáními se příliš neplýtvalo, jak je vidět z následující tabulky, zpracované podle údajů prof. Schmidta (viz cit. lit.):
Počty udělení podle tříd v období 1922 až 1938 tuzemci/cizinci
1. Velká hvězda 2/13
2. Velkokříž 1.tř. s orlem 1/4
3. Velký zlatý ČO na stuze tj. Velkokříž 1.tř. 18/125
4. Velký ČO na stuze tj. Velkokříž 55/88
5. Velký zlatý ČO s hvězdou tj. Komtur 1.tř. s hvězdou 35/77
6. Velký ČO s hvězdou tj.Komtur s hvězdou 65/79
7. Velký zlatý ČO tj. Komtur 1.tř. 185/133
8. Velký ČO tj. Komtur 569/167
9. Velký stříbrný ČO tj.Důstojnický kříž 1019/236
10. Zlatý ČO tj.Rytíř 1.tř. 1210/244
11. Stříbrný ČO tj Rytíř 1396/158
12. Zlatý záslužný odznak 1125/41
13. Stříbrný záslužný odznak 747/19
14. Zlatá medaile 1131/23
15. Velká stříbrná medaile 1411/26
16. Stříbrná medaile 1395/31
17. Bronzová medaile 1047/-
za těmito čísly je potom nutno vidět konkrétní osoby, kterým bylo vyznamenání propůjčeno. Jisté je, že výběr rakouských občanů se zcela soustředil na politické a byrokratické složky společnosti. Vůbec ve jmenných seznamech nenacházíme zástupce svobodných povolání nebo osobnosti z uměleckých kruhů (snad až na dvě výjimky). Podobně je zajímavé, že opět, až na nějakou výjimku, nebylo toto vyznamenání propůjčováno vojenským osobám.
Nejvyšší třída Velká hvězda náležela z titulu státní funkce rakouskému presidentovi jako řádovému velmistrovi, a tak ji v roce 1923 obdržel pres. Michael Hainisch a v r. 1928 pres. Wilhelm Miklas.
Třídy na úrovni velkokřížů byly vyhrazeny spolkovým kancléřům a ministrům, a také zemským hejtmanům. Zajímavé je, že spolkový kancléř dr. Ignac Seipel, který stál u zrodu tohoto státního řádového vyznamenání, se nikde v seznamech vyznamenaných nenachází. Republika také nijak svými vyznamenáními nepreferovala duchovní stav, a tak až v roce 1936 bylo několik velkokřížů předáno několika rakouským sídelním biskupům. Nižší třídy byly vyhrazeny potom celé škále úředníků, především ministerských a zemských, často se mezi nimi nacházejí osoby z diplomatického a konsulárního sboru a zástupci soudních institucí.
Pokud se týká cizinců, potom je vidět, že do ciziny šlo daleko více velkokřížů, než jich obdrželo tuzemců. Je to pochopitelné, protože všechny státní a vládní delegace v Rakousku, vedené na ministerské úrovni, automaticky měly zajištěnu jednu z nejvyšších řádových odměn. Ovšem opět nejvyšší stupeň Velká hvězda byl určen pouze a jedině hlavám států (nebo jim na roveň postavených osobám). Podívejme se, kdo tuto nejvyšší třídu obdržel:
v roce 1926 říšský německý president Paul von Hindenburg a československý president
Tomáš G. Masaryk
1. velmistr Suverenního řádů Maltézských rytířů Galeazzo Thun-Hohenstein
a) japonský císař Hirohito, nizozemská královna Wilhelmina, dánský král Christian X., norský král Hakon VIII. a švédský král Gustav
b)řecký president Alexander Zaimis a argentinský president Hipolito Irigayen
c) velmistr Suverenního řádu Maltézských rytířů Lodovico Albani Chigi
d) král Egypta Fuad I.
e) zemský správce Maďarska Miklós Horthy
Zde jistě je ironií dějin, že právě T. G. Masaryk, který byl odpůrcem rakouské monarchie a tvůrcem jednoho z nástupnických států, byl vyznamenán mezi prvními nejvyšším rakouským vyznamenáním.
Vyznamenání na úrovni velkokřížů byla udělována ministrům zahraničí jako byli např. rumunský, polský, jugoslávský, portugalský, italský, československý ale i egyptský, velvyslancům a vyslancům zemí zastoupených u rakouské vlády, vedoucím hospodářských delegací na úrovni ministrů (Rakousko tehdy prožívalo hospodářskou krizi, a tak spoléhalo na pomoc dalších evropských států). Nižší třídy vyznamenání potom obdrželi většinou další zahraniční diplomaté a státní úředníci.
Pokud se týká zastoupení národností, potom rozhodně mezi cizinci vedou Italové a v závěru republiky Maďaři. Vždy to souviselo se zahraničněpolitickou orientací Rakouska. Je tu i zajímavá orientace na Brazílii, protože se v seznamech nachází 25 zástupců této jihoamerické země. Proč tu byla tato orientace, bohužel nevím.
Pokud se týká československých občanů, potom v seznamech figuruje 21 našich občanů (bohužel přepis jmen není vždy správný a tam, kde byla zřejmá chyba, jsem jméno správně opravil, ale u některých méně známých osob jsem musel za jméno přičinit otazník).
Na úrovni velkokřížů byli vyznamenáni:
v roce 1925 dr. Kamil Krofta, první čs.vyslanec v Rakouské republice,
4. dr. Edvard Beneš, čs. ministr zahraničních věcí,dr. Václav Girsa, zástupce čs. ministra zahraničních věcí,
dr. Jan Krčmář, profesor právnické fakulty UK,
1. dr. Václav Roubík, sekční šéf,
dr. Josef Rousek, sekční šéf,
dr. František Marek, min. rada,
ing. A.Cadas (?), min. rada,
2. dr. Josef Sobotka, sekční šéf min. vnitra,
Jiří Hradecký. sekční šéf min. vnitra,
dr. Rudolf Kolář, sekční šéf min. zemědělství,
1. Zdenko Fierlinger, čs. vyslanec v Rakousku,
2.
Na úrovni komturů byli vyznamenáni:
1927 dr. Artur Pocak (?), čs. obchodní zástupce ve Vídni,
dr. Jan Skalicki, legační rada,
dr. František Kavliček (?), legační rada,
1930 dr. Josef Hladký, rada min. financí,
1932 dr. Otto Eisenstein, min. rada,
dr. Stanislav Brandeis, čs. konzul,
1929 dr. Ladislav Šourek, ředitel Čs. rozhlasu,
dr. Vojtěch Poleich (?), policejní president Prahy,
dr. Vladimír Kračmar, policejní rada Prahy,
Jmenné seznamy udělených nižších tříd než komtura prof. Schmidt ve své práci nezveřejnil, takže není vyloučeno, že rytířské kříže, čestné odznaky a čestné medaile mohly být uděleny i dalším čs. občanům.
ZÁVĚREM - Rakouský Čestný odznak za zásluhy o republiku, poté o spolkový stát a nakonec přejmenovaný na Rakouský záslužný řád, je zajímavé vyznamenání, ve kterém se střetává nakonec několik vlivů -
1937 snaha o vytvoření nového typu republikánského vyznamenání, které by se neopíralo o systém monarchistických řádů či o zavedené evropské řády, což se promítlo nejen do rozšíření hierarchie počtem tříd, ale i do moderního výtvarného řešení, kde se ovšem nejoriginálnější výtvory neudržely.
1938 snaha o návaznost na historické rakouské tradice, aniž by si republikánská idea nějak zadala (minulost mohla připomínat forma náprsních trojúhelníkových stuh).
1939 snaha o prestižní řádové vyznamenání s nímž by Rakousko mohlo operovat přinejmenším na evropské scéně.
V každém případě první rakouské republikánské vyznamenání, byť jen krátce fungující v 1. polovině 20. století, splnilo svou politickou úlohu a pravděpodobně i určitým podílem přispělo k obtížně se formující identitě moderního rakouského národa.
Tento článek je jen kompilací a není žádnou původní prací, ale psal jsem ho s přáním rozšířit naše vědomosti o historii řádů našich jižních sousedů, a také jako vzpomínku na našeho předního faleristu dr. Františka Lobkowicze.
P o z n á m k y:
a) ke státním znakům Rakouska 1919-1938
Národní shromáždění schválilo 8. května 1919 státní znak Rakouské republiky v podobě černého jednohlavého orla se zlatou zbrojí s hlavou vpravo obrácenou korunovanou zlatou hradební korunou, s červeným jazykem. Na prsou má orel štítek červený se stříbrným břevnem. V pravém pařátu drží orel zlatý srp a v levém zlaté kladivo. V této podobě ovšem jen plasticky nebarevně ( v barvě kovu) nalezneme tento znak na medailích Čestného vyznamenání. V roce 1934, při změně ústavy a přejmenování republiky na spolkový stát, byl změněn také státní znak. Tentokrát šlo o dvouhlavého nekorunovaného černého orla se zlatou zbrojí a červenými jazyky, s náprsním štítkem červeným se stříbrným břevnem. Srp a kladivo byly z pařátů odstraněny, zato za hlavami orla byly umístěny zlaté kruhové svatozáře. Tento znak se objevil opět v nebarevné podobě plasticky na medailích záslužného řádu a na velkokříži 1.třídy s orlem byl barevně znak umístěn jak na klenotu, tak na řádové hvězdě.
(K vývoji rakouského státního znaku po roce 1919 viz blíže in F. Gall, op. cit., str. 115-120).
b) berličkový kříž mimo záslužný řád
Odznak záslužného řádu - berličkový kříž - byl ještě jednou použit, a to na tzv. Vojenské záslužné medaili -Österreichische Militärverdienstmedaile. Při změně ústavy v roce 1934 byl také založen nový rakouský vojenský záslužný kříž ve 3 třídách a jedné bronzové medaili. Kříže neměly nic výtvarně společného s berličkovým křížem státního řádu, ale měly spíše tvar kotvicového kříže. Medaile přičleněná k těmto křížům naopak na své líci znak berličkového kříže nesla. Na rubu byl nápis FÜR / VERDIENSTE. Medaile je převýšena plastickým znakem dvouhlavého orla, který je zároveň úchytem pro trojúhelníkovou náprsní stuhu. Tato medaile je jediným dokladem, kde se na státním vyznamenání berličkový kříž objevuje mimo záslužný řád. (Pro úplnost je třeba ještě dodat, že berličkový kříž v určité modifikaci se stal v té době i odznakem rakouského pravicového hnutí Vlastenecká fronta - Vaterländische Front.)
Použitá literatura
GALL, Franz: Österreichische Wappenkunde, 3.Aufl., Wien-Köln-Weimar 1996
HAUSER, Peter: Österreichische Auszeichnungen 1922 - 1938, Numismatische Zeitschrift, Wien, 93.Band (1979)
LAICH, Mario: Altösterreichische Ehrungen - Auszeichnungen des Bundes, Innsbruck - Wien 1993
LOBKOWICZ, František: Vyznamenání Rakouské republiky, ČSPDP - Faleristická příloha k oběžníku č. 39-41, Praha 1962
LOBKOWICZ, František, Encyklopedie řádů a vyznamenání, Praha 1995
SCHMIDT, Günter Erik: Ehrenzeichen und Orden im Österreich der Zwischenkriegszeit 1918-1938, Graz 1994
SCHMIDT, Günter Erik: Die Erste Republik Österreich - Das Ehrenzeichen für Verdienste um die Republik Österreich, in: Österreichs Orden, Graz 1996, s.328-337
Poznámka :
Tento článek byl uveřejněn v časopise SIGNUM BRNO, číslo 17 IV. řada v březnu 2007 .
Ing. Hrdý souhlasí se zveřejněním tohoto článku
Záslužný řád Rakouské  republiky - Ukazka kříže pravicové Vlastenecké fronty .

Ukazka kříže pravicové Vlastenecké fronty .
URL : https://www.valka.cz/Zasluzny-rad-Rakouske-republiky-t91339#341447 Verze : 1
Autor tohoto článku pan Ing. Josef Hrdý se faleristice věnuje zhruba od sedmdesátých let minulého století .
Byl to právě on, kdo stál u zrodu faleristického časopisu SIGNUM Brno a v současnosti stále publikuje jednak v Signu, ale v dalších časopisech, jako Merkur-revue, Numismatik nebo Folia numismatika MZM .
Ing.Hrdý jako zkušený znalec v oblasti faleristiky států Jižní Ameriky, ale také Španělska a Portugalska je předním odborníkem a znalcem této oblasti .
Ve spolupráci s panem Václavem Měřičkou to byli oni dva, kteří stáli u zrodu nejen časopisu Signum, ale mnozí z nás rádi vzpomínají na jejich přednáškovou činnost v Brně a na Slavkově.
Panu Hrdému patří poděkování i nás faleristu, zde na www.valka.cz zastoupených za tento krásný článek o moderní Rakouské faleristice .
URL : https://www.valka.cz/Zasluzny-rad-Rakouske-republiky-t91339#341448 Verze : 1
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více