Daimjó Sóun Hódžó

Autor: Alexandr IVAN / Greywolf 🕔︎︎ 👁︎ 18.696

Daimjó Sóun Hódžó

* ?. ?. 1432
+ 8. 9. 1519

Sóun Hódžó, známý také jako Šinkuró Ise, či pod původním jménem Moritoki Ise, se narodil roku 1432 (s největší pravděpodobností) v Kjótu. Zatímco o datu jeho narození se debaty nevedou, co se týče místa jeho narození, se zdroje různí. Většina z nich o tomto muži hovoří jako o rodilém Kjóťanovi. Některé ale připouštějí i to, že by mohl pocházet ze Surugy nebo dokonce z provincie Izu (kde později tak razantně zasáhl).

Reklama

Mladý Moritoki byl vychováván mnichy z chrámu Daitókudži. Ti dali jeho životu pevný řád a umožnili mladíkovi přístup ke vzdělání. Někdy během války Ónin (1467 – 1477, pravděpodobně v její první půli) opustil Šinkuró Kjóto a odcestoval do provincie Suruga, kde se stal vazalem svého švagra, Jošitady Imagawy.

V roce 1476 byl Jošitada během jedné z bitev zabit. Šinkuró se chopil příležitosti a úspěšně zprostředkoval dohodu o nástupnictví v klanu. Nárok na něj si totiž činili Jošitadův syn Udžičika a Jošitadův bratranec Norimicu Óšika. Novým pánem klanu Imagawa se stal nakonec synovec Udžičika. Norimicu to ale dlouho nesnesl. Pokusil se nad klanem násilím převzít moc. Šinkuró podpořil svého pána a Norimicua zabil. Za pomoc při upevnění svého postavení věnoval poté Udžičika svému strýci Isemu hrad Kakaudži a povolil mu i rozšířit své služebnictvo. Navíc směl od té doby používat ve svém jméně znak Udži. Z tohoto důvodu změnil Šinkuró svoje jméno na Nagaudži.

Roku 1490, pán sousední provincie Izu, Masamoto Ašikaga, vydědil svého nejstaršího syna. Mladík se okamžitě vzbouřil. Zabil nejen svého otce, ale i svou matku a svého mladšího bratra. Tento čin se stal pro všechny zcela neomluvitelným a zcela nepochopitelným. Samuraj Ise se s tím nemohl „srovnat“. Bez ohledu na Imagawu Nagaudži okamžitě vyrazil do Izu. Na hradě Horigoe pak zajal „řádícího“ mladíka a bez rozmýšlení mu nařídil spáchat seppuku. Po tomto činu se k Nagaudžimu přidali téměř všichni Ašikagovi bývalí vazalové.

Provincie Izu, nazývaná také Zušú, sousedila s provinciemi Sagami a Suruga. Před rokem 680 byla součástí provincie Suruga. Po tomto roce až do období Edo se Izu skládala ze tří okresů. Byly jimi Tagata, Kamo a Naka (během období Edo se čtvrtým okresem stala Kimisawa). Území to nebylo malé a bylo bez pána. Když už tam Nagaudži byl a měl podporu místních vazalů, pokusil se dostat provincii pod svou kontrolu.

Do té doby nevýznamný samuraj Nagaudži Ise roku 1493 provincii Izu opravdu ovládl. V té době pravděpodobně Nagaudži Ise přejmenoval svou rodinu na Hódžó. Centrum moci nového klanu Hódžó se sice brzy přesunulo do sousední provincie Sagami, ale samotnou provincii Izu (od té doby) Hódžóové ovládali až do svého pádu.

Hódžó se zanedlouho vydal do provincie Sagami, kde si vyhlédl „své nové sídlo“. Zalíbil se mu palác Odawara. Spřátelil se s mladým pánem odawarského paláce, Fudžijorim Omorim. Pod záminkou lovu na vysokou (11. nebo 16. února 1495, zdroje se liší) zavedl své vojáky hluboko na území klanu Omori a v nestřeženou chvíli se paláce zmocnil. Fudžijorimu nezbylo než prchnout. Jiné verze tohoto příběhu hovoří o tom, že byl Fudžijori zabit nebo že se na lovu zranil a na následky zranění zemřel. Ať tak či tak, po jeho útěku (smrti) Nagaudži nad tímto územím získal kontrolu a palác Odawara si přivlastnil. Původní stavbu nejprve zrekonstruoval na hrad, který pak v průběhu následujících desetiletí neustále rozšiřoval a opevňoval. Tou dobou se již Nagaudži cítil silný a zajištěný.

Aktivita klanu Hódžóů v provincii Sagami se nelíbila sousednímu klanu Miura. Jošiacu Miura (otec) a Jošimoto Miura (syn) se spojili s Ogigajacuy a Nagaudžimu se postavili. Jejich pokusy o obsazení předsunutých pevností klanu Hódžó ale selhaly. V roce 1512 Nagaudži Hódžó využil příznivé situace a sousední klan Miura napadl na jejich vlastním území. V průběhu několika následujících let pak postupně získával kontrolu nad územím nepřítele. Donutil Jošiacua Miuru prchnout z hradu Okazaki na sídelní hrad klanu Miura a poté Jošiacua Miuru a Jošimota Miuru v sídelním hradu Arai oblehl. V červnu roku 1516 hrad Arai dobyl a donutil Jošiacua Miuru spáchat seppuku (1516). Většina zdrojů uvádí, že jeho syn Jošimoto spáchal sepuku spolu se svým otcem. Někde je ale uváděno, že zemřel až v roce 1518, tedy po dvouletém věznění. Pravděpodobnější je jeho okamžitá smrt, ale k potvrzení jeho pozdější smrti není dostatek důkazů. Je celkem s podivem, že nevíme, kdy k tomu došlo. Jošimoto se totiž proslavil tím, že si sám usekl hlavu. To muselo určitě na všechny velice zapůsobit.

Reklama

Válka mezi klany Hódžó a Miura byla Nagaudžiho posledním velkým „vystoupením“. Ve svých čtyřiaosmdesáti letech se Nagaudži oficiálně stahuje do pozadí a vzdává se „moci“ ve prospěch svého syna Udžicuny. Zaslouženého odpočinku si ale tento činorodý muž dlouho neužil. Dne 8. září roku 1519, ve svých sedmaosmdesáti letech, Nagaudži umírá.

Syn Udžicuna si svého otce nepochybně velmi vážil. Nový daimjó klanu Hódžó to dal najevo hned po otcově smrti. K uctění otcovy památky syn Udžicuna postavil v provincii Sagami buddhistický chrám Sóundži a otce posmrtně přejmenoval. Proto známe Nagaudžiho Ise spíše pod jménem Sóun Hódžó.

Daimjó Sóun Hódžó byl nejen velmi schopným vojevůdcem, ale i obratným a uznávaným politikem. Jeho neustále se rozvíjející panství je toho nesporným důkazem. Položil základy mocného klanu, který v době největšího rozmachu zcela ovládal ve východním Japonsku šest provincií. Vlastní poddaní ho vnímali jako dobrého a rozumného správce a hospodáře. Rolníky si získal téměř polovičním snížením daní (ze 70 na 40 procent). Byl oblíbený nejen mezi šlechtou, ale i mezi prostým lidem.

Vymyslel také a sepsal Soun-ji Dono Nijuichi Kajo (pravděpodobně 1495), volně řečeno „jedenadvacet článků pana Sóuna“, což byl soubor pravidel chování určený budoucím vazalům Hódžóova domu.

Daimjó Sóun Hódžó bývá též někdy označován jako tzv. První Sengoku Daimjó. Je tomu tak proto, že někteří historici považují za počátek období Sengoku právě jeho dobytí provincie Izu (1491 - 1493). Svůj názor staví i na tom, že poměrně neznámý Sóun získal svým výbojem a bez císařského dekretu (či povolení šóguna) provincii.

Rodokmen klanu Hódžó

Zdroje k textu:
http://www.cultorweb.com/Samurai/Code.html#anchorc6a6f657
http://en.wikipedia.org/wiki/H%C5%8Dj%C5%8D_S%C5%8Dun
http://wiki.samurai-archives.com/index.php?title=Hojo_Soun
http://en.wikipedia.org/wiki/H%C5%8Dj%C5%8D_clan
http://cs.wikipedia.org/wiki/Provincie_Sagami
http://www.samurai-archives.com/soun.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Izu_Province
http://sengoku.eden-x.cz/udalosti.html

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více