Gotha G.V

     
Název:
Name:
Gotha G.V Gotha G.V
Originální název:
Original Name:
Gotha G.V
Kategorie:
Category:
bombardovací letoun bomber aeroplane
Výrobce:
Producer:
DD.07.1917-DD.03.1918 Gothaer Waggonfabrik AG, Gotha /
Období výroby:
Production Period:
DD.07.1917-DD.03.1918
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
100
První vzlet:
Maiden Flight:
DD.MM.RRRR
Osádka:
Crew:
3
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
dvouplošník biplane
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické conventional
Podvozek:
Undercarriage:
pevný fixed
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola wheels
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
2740 kg 6041 lb
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
3975 kg 8763 lb
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
? kg ? lb
Rozpětí:
Wingspan:
23,70 m 77ft 9,07in
Délka:
Length:
12,40 m 40ft 8,18in
Výška:
Height:
4,30 m 14ft 1,28in
Plocha křídla:
Wing Area:
89,50 m2 963.37 ft2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
? kg/m2 ? lb/ft2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový piston
Počet motorů:
Number of Engines:
2
Typ:
Type:
Mercedes D.IVa o výkonu 191 kW/260 k Mercedes D.IVa, power 256 hp
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
? ?
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
140 km/h v 0 m 87 mph in 0 ft
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
130 km/h v ? m 80.8 mph in ? ft
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
? m/s ? ft/min
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
17 min do 3000 m 17 min to 9843 ft
Operační dostup:
Service Ceiling:
6500 m 21325 ft
Dolet:
Range:
840 km 522 mi
Maximální dolet:
Maximum Range:
? km ? mi
Výzbroj:
Armament:
1x pohyblivý kulomet Parabellum LMG 14 ráže 7,92 mm na přídi
1x pohyblivý kulomet Parabellum LMG 14 ráže 7,92 mm na hřbetě
0-1x pohyblivý kulomet Parabellum LMG 14 ráže 7,92 mm v podlaze trupu


500 kg pum
1x flexible 7,92 mm Parabellum LMG 14 machine gun in the nose
1x flexible 7,92 mm Parabellum LMG 14 machine gun amidships
0-1x flexible 7,92 mm Parabellum LMG 14 machine gun firing downwards


1102 lb of bombs
Uživatelské státy:
User States:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
Grosz, P. M. Gotha!. Albatros Publications, Berkhamsted 1994. ISBN 0-948414-57-X.
Grosz, P. M. The Gotha GI-GV, Profile No.115. Profile Publications, Leatherhead 1966.
Kroschel, G., Stützer, H. Die deutschen Militärflugzeuge 1910 - 1918. Weltbild Verlag, Augsburg 1994. ISBN 3-89350-693-4.
Gray, Peter, Thetford, Peter. German Aircraft Of The First World War. Doubleday, Garden City 1970.
URL : https://www.valka.cz/Gotha-G-V-t53673#199815 Verze : 0
Gotha G.V


Třímístný dálkový bombardovací dvouplošník nestejné délky křídel konstrukčně shodný s typem Gotha G.IV. Proti svému předchůdci měl typ G.V o 18 cm prodloužený trup čtvercového průřezu, takže celková délka letounu byla nyní 12,4 metrů. Rozpětí horního křídla bylo 23,7 metrů, dolní křídlo bylo kratší a jeho délka činila 21,9 metrů. Křídla měla v centrální části šířku 2,3 metrů a mírně se směrem ke svým koncům zužovala. Šípovitost obou křídel byla stejná 1°10'. Výška letounu vzrostla na 4,3 metru. Bojové zkušenosti ukázaly, že umístění nádrží s palivem pod motory není nejšťastnější. V případě problémů při přistání nebo havárii mohlo dojít díky blízkosti horkých motorů ke vznícení paliva a následnému požáru letadla. Proto byly dvě palivové nádrže o celkovém objemu 795 litrů u typu Gotha G.V přesunuty do přední části trupu letadla mezi kokpit pilota a zadního střelce. Pomocná gravitační nádrž o objemu 45 litrů byla umístěna na horním křídle, používala se zřejmě výhradně při startu a palivo do ní bylo čerpáno pomocí ruční pumpy z kokpitu pilota. Motory dostaly nové výrazně menší aerodynamické kryty. Motorové gondoly již "neležely" přímo na spodním křídle, ale byly umístěné na čtyřech vzpěrách v prostoru mezi křídly. Gondoly měly plechový kryt konstrukčně uzpůsobený k docílení většího chladícího efektu za letu. Používalo se dvou typů krytů chladiče. Jeden měl vertikální lamely, jejichž natáčením se regulovalo množství vzduchu, a druhý typ používal vertikálně posuvný štít, který překrýval chladič. Opět byly, jako u typu Gotha G.IV, použity dva šestiválcové vodou chlazené motory Mercedes D.IVa každý o výkonu 260 koní, které poháněly tlačné dřevěné vrtule o průměru něco málo přes tři metry. Proti předešlému typu byly dále provedeny změny na konstrukci podvozku.


Stroje nesly obvykle náklad osmi bomb, z nichž každá měla hmotnost 100 kg. Dvě byly umístěny na závěsech pod trupem a po třech na závěsech na každé straně pod centrální částí spodního křídla. Vypouštěcí mechanismus tvořilo šest pák různých barev a délek v prostoru bombometčíka, spojených se závěsem lankem. Závěs byl podobný závěsům použitým u dalších německých bombardovacích letounů. Obrannou výzbroj představovaly většinou dva kulomety Parabellum. Přední na velké kruhové montáži, zadní kulomet byl montován na jezdci pohybujícím se po dvou "kolejničkách" namontovaných na vrchní část trupu za kokpitem zadního střelce. Tato montáž umožňovala pohyb kulometu pouze v omezené výseči. Po stranách montáže byly umístěny kovové štíty, které měly chránit vrtule před střelami z kulometu a zároveň střelce před zachycením listem vrtule.


Pro snížení nebezpečí převrácení letadla při přistání byl zkoušen Stossfahrgestell - přídavný podvozek pod nosem letadla podobného typu jako u bombardérů Friedrichshafen. Pokusy s tímto typem neprokázaly žádné zlepšení situace. Byl vyvinut nový čtyřkolový podvozek pod každou motorovou jednotku. Při zkouškách Bogohl 3 se toto řešení ukázalo jako vhodné a bylo proto namontováno na všech strojích G.V. Čtyřkolový podvozek měl přední kola menšího průměru než kola zadní. V zadní části trupu byla umístěna robustní ostruha.


Tříčlennou osádku tvořil velitel, navigátor, bombometčík a přední střelec v jedné osobě, sedící zcela vpředu, za ním pod náběžnou hranou horního křídla byl kokpit pilota, pod sestupnou hranou křídla bylo stanoviště zadního střelce.


V říjnu 1916 byly objednány dvě série: první o dvaceti kusech letadel výrobních čísel 664-683/16 a druhá o osmdesáti kusech letadel výrobních čísel 900-979/16. Typové zkoušky probíhaly v červenci 1917. Celkem bylo dodáno 100 strojů z nichž drtivá většina byla dodána Bogohl 3 v období mezi srpnem 1917 a březnem 1918. V zimě 1917/18 se měly konat pokusy s využitím výškových motorů Maybach Mb.IVa o výkonu 245 koní. Pokusy se pravděpodobně vzhledem ke špatnému počasí a absenci potřebných vrtulí neuskutečnily.


Kamufláž letounů zpočátku odpovídala jejich využití při denních bombardovacích misích. Celý trup a svislé ocasní plochy byl natřen blankytnou modrou a křídla měla kamufláž tvořenou pětibarevným "denním" vzorem lozenge. S přechodem k nočnímu bombardování se změnilo i kamuflážní schéma. Noční verze zpočátku používaly na všech plochách s výjimkou motorových gondol, které byly tmavě zelené, kamufláž skládající se z nepravidelných mnohoúhelníků v pěti tmavých barevných odstínech. Později se používalo noční maskování typu lozenge na všech plochách.


Počítalo se s tím, že stroje budou nasazeny k náletům na Londýn. Praxe však ukázala, že výkony nového typu nepřevyšují typ Gotha G.IV. Vyšší rychlost byla dosažena na úkor stoupavosti. Vzhledem k nedostatku kvalitního paliva poklesla výkonnost motorů Mercedes D.IVa z původních 260 koní na 245 koní. Dalším handicapem, se kterým se musel typ G.V vyrovnávat, bylo používání nedostatečně vysušeného dřeva na konstrukci sériových letounů. Tímto bylo přidáno dalších asi 400 kg k hmotnosti letadla, což přineslo pochopitelně další propad výkonů proti prototypovým strojům. Nevyzbrojený stroj dokázal vystoupat do výšky 6500 m, což byl jeho praktický dostup, za 52 minut a 30 sekund. V praxi při nočním bombardování Británie však stroje zpočátku operovaly ve výšce 2000-2500 metrů a později poklesla tato výška dokonce na 1200-1700 metrů. Operační lety v této výšce nepředstavovaly pro stíhačky výraznější problém a umožňovaly britským stíhačům napadat bombardéry ještě před odhozením pum. S plnými nádržemi a nákladem bomb byly stroje dobře ovladatelné a stabilní. Po odhození pum a s poloprázdnými nádržemi se stabilita letadel velmi zhoršila. Letadlo bylo těžké na ocas a tak se často musel zadní střelec přesunout na provizorní sedačku vedle pilota, aby pomohl vyvážit letoun. Přistání s letounem vyžadovalo od pilota velmi precizní práci. Přistávací manévr po nočním náletu byl příčinou největších ztrát letounů, stroje měly tendenci se převrátit na nos. V období od 1. listopadu 1917 do 31. ledna 1918 tvořily ztráty při přistání 76 % všech ztrát (nepřátelské akce převážně dělostřelecké byly příčinou pouze 13 % ztrát). Tyto hodnoty jasně demonstrují obtížnost nočního přistání s těmito velkými letouny.


Počet strojů Gotha G.V na frontě schopných bojového nasazení:
k 31. srpnu 1917 - 3 letadla
k 31. říjnu 1917 - 20 letadel
k 31. prosinci 1917 - 33 letadel
k 28. únoru 1918 - 34 letadel
k 30. dubnu 1918 - 36 letadel
k 30. červnu 1918 - 15 letadel
k 31. srpnu 1918 - 8 letadel


Poslední velký nálet v rámci operace Türkenkreuz se uskutečnil v noci 19. května 1918 a zúčastnilo se ho 38 letounů Gotha různých typů, z nichž šest bylo sestřeleno stíhači nebo protiletadlovým dělostřelectvem a jeden havaroval při přistání. Po skončení bombardovací ofenzívy v květnu 1918 byly stroje Gotha G.V staženy na západní frontu, kde byly postupně nahrazeny pozdějšími modifikacemi G.Va a G.Vb.


Letouny typu Gotha G.Va měly namontován Kastensteuerung. Šlo o zařízení, které umožňovalo v případě poruchy jednoho z motorů pokračovat v letu přímým směrem, případně zatáčet na jednu stranu. Letadla měla dvojité stabilizátory a zdvojené vertikální ocasní plochy. Důvodem této úpravy mělo být zlepšení výkonů při letu na jeden motor. Další změnou byla montáž Stossfahrgestell - přídavného dvoukolového podvozku pod nosem letadla. Rovněž proběhly úpravy na montáži kulometů. Jinak byly stroje konstrukčně shodné s typem Gotha G.V.


Stroje Gotha G.Vb měly upravený podvozek - pod každým motorem byl čtyřkolový podvozek jako po úpravě u typu G.V. Pro snížení námahy pilotů byl nainstalován posilovač na řízení křidélek. Jinak byly stroje konstrukčně shodné s typem G.V.


Celkově bylo vyrobeno 205 strojů typu Gotha G.V, G.Va a G.Vb. Bogohl 3 obdržel 177 z nich. Poslední sérii letounů Gotha G.Vb převzali z výroby již po válce Spojenci. Po válce byly všechny letouny Gotha G.V podle nařízení Versailleské smlouvy sešrotovány.


Použité prameny:
[1] GROSZ, Peter. Gotha!, Alabtros Productions Ltd., 1994, ISBN 0-948414-57-X
[2] CHANT, Chris. Nejslavnější bombardéry: Od roku 1914 do současnosti, Svojtka 2006, ISBN 80-7352-394-9
[3] http://en.wikipedia.org/wiki/Gotha_G
URL : https://www.valka.cz/Gotha-G-V-t53673#207217 Verze : 0
Zdroj: http://www.theaerodrome.com/
Zdroj: http://avia.russian.ee/
Gotha G.V -


Gotha G.V -


URL : https://www.valka.cz/Gotha-G-V-t53673#202470 Verze : 0
Fotografie převzaty ze serveru www.earlyaviator.com.
Gotha G.V -


Gotha G.V - Na tomto snímku je dobře vidět pracoviště předního střelce. Hadička v ústech střelce není vodní dýmka, ale primitivní kyslíkový dýchací přístroj pro lety ve velkých výškách.

Na tomto snímku je dobře vidět "pracoviště" předního střelce. Hadička v ústech střelce není vodní dýmka, ale primitivní kyslíkový dýchací přístroj pro lety ve velkých výškách.
URL : https://www.valka.cz/Gotha-G-V-t53673#231064 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více