Versaillská mírová smlouva (české znění) - Část XV. - Klausule rozličné. Čl.434.- Čl.440.

Autor: František Vach / Quatí 🕔︎︎ 👁︎ 16.960

Část XV.
Klausule rozličné.

Čl.434.- Čl.440.

Čl.434.

Německo se zavazuje, že uzná plnou platnost mírových smluv a ujednání dodatkových, jež budou uzavřeny mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a mocnostmi, které bojovaly po boku Německa; že schválí ustanovení, jež budou učiněna o území bývalého mocnářství rakousko-uherského, království bulharského a říše ottomanské, a že uzná nové státy v hranicích, jež jim takto jsou určeny.

Čl.435.

Reklama

Vysoké smluvní strany, ač plně uznávají záruky stanovené ve prospěch Švýcarska smlouvami z roku 1815, a jmenovitě aktou ze dne 20. listopadu 1815, kteréžto záruky přece zakládají mezinárodní závazky k zachování míru, konstatují nicméně, že ustanovení těchto smluv a ujednání, prohlášení a jiných akt doplňkových, vztahujících se na neutralisované pásmo Savojska, jak je určeno odstavcem 1 článku 92 závěreční akty vídeňského kongresu a odstavcem druhým článku 3 smlouvy pařížské ze dne 20. listopadu 1815, neodpovídají již dnešním poměrům. Vysoké smluvní strany berou proto na vědomí dohodu, ke které došlo mezi vládou francouzskou a vládou švýcarskou za účelem zrušení předpisů vztahujících se na toto pásmo, které jsou a zůstanou zrušeny.

Stejně uznávají Vysoké smluvní strany, že ustanovení smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež se týkají svobodného pásma Haute-Savoie a obvodu Gex, neodpovídají již dnešním poměrům a že přísluší Francii a Švýcarsku, aby mezi sebou vzájemnou dohodou upravily právní stav těchto území za podmínek, jež obě tyto země uznají za vhodné.

Příloha.

I.

Spolková rada švýcarská zpravila dne 5. května 1919 vládu francouzskou, že prozkoumavši ustanovení článku 435 ve stejném duchu upřímného přátelství, s potěšením dospěla k závěru, že je jí možno dáti k nim svůj souhlas s těmito připomínkami a výhradami:

1. Neutrální pásmo Haute-Savoie:

a) Bude se považovati za samozřejmé, že, dokud zákonodárné sbory spolkové neratifikují dohodu, ke které došlo mezi oběma vládami o zrušení ustanovení o neutrálním pásmu savojském, nebude konečného rozhodnutí ani s jedné ani s druhé strany o této věci.

b) Souhlas, jejž dala vláda švýcarská k tomu, aby ustanovení výše dotčená byla zrušena, předpokládá podle přijatého textu uznání záruk formulovaných ve prospěch Švýcarska smlouvami z roku 1815, a zvláště prohlášením ze dne 20. listopadu 1815.

c) Dohoda mezi vládou francouzskou a švýcarskou za účelem zrušení vzpomenutých ustanovení nebude se pokládati za platnou, nebude-li mírová smlouva obsahovati onen článek v tom znění, jak byl redigován. Bude dále povinností smluvních stran mírové smlouvy snažiti se o to, aby dosáhli souhlasu signatárních mocností, které podepsaly smlouvy z roku 1815 a prohlášení ze dne 20. listopadu 1815 a nepodepsaly mírové smlouvy nynější.

Reklama

2. Svobodné pásmo Haute-Savoie a obvodu Gex:

a) Spolková rada prohlašuje, že činí nejdůraznější výhrady, pokud jde o výklad, jaký má býti dán prohlášení vzpomenutému v posledním odstavci hořejšího článku, který má býti pojat do mírové smlouvy a kde se praví, že "ustanovení smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež se týkají svobodného pásma Haute-Savoie a obvodu Gex, neodpovídají již dnešním poměrům". Spolková rada by si vskutku nepřála, aby mohlo z jejího souhlasu s tímto zněním býti dovozováno, že se připojuje ke zrušení instituce, jejímž účelem jest poskytnouti sousedním krajům dobrodiní zvláštního právního stavu, který jest zeměpisným a hospodářským poměrům přiměřený a který se osvědčil.Podle názoru Spolkové rady nešlo by o změnu celní soustavy pro tato pásma, jak byla zavedena smlouvami shora vzpomenutými, nýbrž jen o to, aby modality výměny mezi interesovanými kraji byly upraveny přiměřeněji ke dnešním hospodářským poměrům. K předchozím připomínkám dospěla Spolková rada čtením návrhu úmluvy o příštím zřízení pásem, který byl přiložen k notě vlády francouzské ze dne 26. dubna. Činíc výhrady shora uvedené, prohlašuje Spolková rada ochotu, zkoumati co nejpřátelštěji veškeré návrhy, které jí v té věci vláda francouzská uzná za vhodno učiniti.

b) Připouští se, že ustanovení smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež se týkají svobodných pásem, zůstanou v působnosti až do doby, kdy dojde mezi Švýcarskem a Francií k nové dohodě o úpravě právního stavu těchto území.

II.

Francouzská vláda zaslala vládě švýcarské dne 18. května 1919 tuto notu jako odpověď na zprávu uvedenou v předcházejícím paragrafu:

Notou ze dne 5. května t.r. ráčilo švýcarské vyslanectví v Paříži zpraviti vládu republiky francouzské o souhlase Spolkové vlády s navrženým článkem, který má býti pojat do mírové smlouvy mezi vládami spojenými a sdruženými s jedné strany a Německem se strany druhé.

Francouzská vláda s radostí vzala na vědomí dohodu, ke které takto došlo, a k její žádosti návrh článku, o nějž jde, byl vládami spojenými a sdruženými přijat a pod číslem 435 pojat do mírových podmínek předložených zmocněncům německým.

Vláda švýcarská vyjádřila ve své notě ze dne 5. května v této otázce různé připomínky a výhrady.

Pokud jde o ony poznámky, které se týkají svobodných pásem Haute-Savoie a obvodu Gex, klade si vláda francouzská za čest podotknouti, že stipulace posledního odstavce článku 435 je tak jasná, že nemůže vzniknouti ani nejmenší pochybnost o jejím dosahu, a to zejména, pokud jde o désintéressement jiných mocností než Francie a Švýcarska v této otázce, jež je v ní zahrnuto.

Reklama

Pokud se jí týče, vláda Republiky ve bdělé péči o zájmy francouzských území, o něž jde, a se zřetelem na jejich zvláštní postavení nespouští z očí žádoucnost toho, aby se jim zajistila celní soustava pro ně vhodná a aby se upravil způsobem vyhovujícím lépe dnešním poměrům způsob směny zboží mezi těmito obvody a sousedními obvody švýcarskými, hledíc k obapolným zájmům.

Rozumí se samo sebou, že to v ničem nemůže býti na újmu právu Francie zříditi v této krajině vlastní čáru celní podél své politické hranice, stejně jako jest tomu na jiných částech jejích hranic teritoriálních a jako to Švýcarsko samo učinilo na vlastních hranicích v této krajině.

Vláda Republiky béře proto s potěšením na vědomí přátelské smýšlení, s nímž se vláda švýcarská prohlašuje ochotnou zkoumati všecky návrhy francouzské, učiněné stran dohody mající nahraditi nynější právní stav řečených svobodných pásem a které vláda francouzská hodlá formulovati ve stejném duchu přátelském.

Naproti tomu vláda Republiky nepochybuje, že dočasné zachování právního stavu z r. 1815, týkajícího se svobodných pásem, o němž se zmiňuje hořejší odstavec vyslanectví švýcarského ze dne 5. května a jehož pohnutkou zřejmě jest připraviti přechod od nynějšího právního stavu k právnímu stavu smluvnímu, nezdrží nikterak zavedení nového stavu věcí, které bylo uznáno za nutné oběma vládami. Táž poznámka platí o ratifikaci zákonodárnými sbory spolkovými, o nichž se mluví v odstavci 1 a) švýcarské noty ze dne 5. května pod záhlavím "Neutrální pásmo Haute-Savoie."

Čl.436.

Vysoké smluvní strany uznávají a zjišťují, že vzaly na vědomí smlouvu podepsanou vládou republiky francouzské dne 17. července 1918 s Jeho Nejjasnější Výsostí knížetem monackým a určující vztahy mezi Francií a tímto knížetstvím.

Čl.437.

Vysoké smluvní strany shodují se v tom, že, nedojde-li později k jiným ustanovením, předseda každé komise, která se zřizuje touto smlouvou, bude míti při rovnosti hlasů právo na druhý hlas.

Čl.438.

Mocnosti spojené a sdružené shodují se v tom, že tam, kde náboženské misie křesťanské byly vydržovány společnostmi neb osobami německými na územích jim náležejících neb svěřených jejich vládě ve shodě s touto smlouvou, majetek těchto misií neb misijních společností, počítaje v to i majetek obchodních společností, jejichž výtěžky sloužily k udržování misií, má býti i dále věnován misijním účelům. Aby zajistily správné provádění tohoto závazku, vlády spojené a sdružené odevzdají takové statky správním radám jmenovaným a schváleným vládami a složeným z osob příslušejících k náboženství misie, o jejíž majetek jde.

Vlády spojené a sdružené, vykonávajíce nadále neomezený dozor nad osobami řídícími tyto misie, budou chrániti zájmy těchto misií.

Německo, berouc úředně na vědomí závazky předchozí, prohlašuje, že schvaluje každou dřívější nebo budoucí úpravu týkající se poslání oněch misií nebo obchodních společností, provedenou od vlád spojených a sdružených, které jsou na věci interesovány, a zříká se veškerých námitek v tomto směru.

Čl.439.

S výhradou ustanovení této smlouvy se Německo zavazuje, že nebude činiti proti žádné z mocností spojených a sdružených, které jsou signatáry této smlouvy (počítajíc k nim i ty, jež nevypověděvše válku přerušily diplomatické vztahy k říši německé), ani přímo ani nepřímo nijakých nároků peněžních pro žádnou skutečnost, která předcházela před tím, než tato smlouva nabyla působnosti.

Toto ustanovení znamená úplné a konečné zřeknutí veškerých nároků tohoto druhu, jež od nynějška zanikají, ať na nich má zájem kdokoliv.

Čl.440.

Německo přijímá a uznává za platné a závazné každé rozhodnutí a veškerá nařízení týkající se plavidel německých a zboží německého, stejně jako každé rozhodnutí a nařízení týkající se hrazení nákladů a vydané jakýmkoli soudnictvím kořistným mocností spojených a sdružených, a zavazuje se, že nebude uplatňovati jménem svých státních příslušníků žádných nároků stran těchto rozhodnutí a nařízení.

Mocnosti spojené a sdružené vyhrazují si právo přezkoumávati za podmínek, které určí, všechna rozhodnutí a nařízení německého kořistného soudnictví, pokud se tato rozhodnutí a nařízení dotýkají vlastnických práv státních příslušníků řečených mocností nebo příslušníků neutrálních. Německo se zavazuje dodati opisy všech listin tvořících spisy těchto právních sporů, počítaje v to i vydaná rozhodnutí a nařízení, a přijmouti i provésti doporučení učiněná po takovém přezkoumání sporů.

Tato smlouva, při níž text francouzský i anglický jest autentický, bude ratifikována.

Ratifikace budou složeny co nejdříve v Paříži.

Mocnosti, jejichž vláda má sídlo mimo Evropu, budou míti možnost přestati na tom, že oznámí vládě republiky francouzské skrze své diplomatické zástupce v Paříži, že k ratifikaci s jejich strany došlo; v tomto případě bude jim o tom odevzdati ratifikační listinu co nejdříve.

První zápis o složení ratifikace bude sepsán, jakmile smlouva bude ratifikována Německem s jedné strany a třemi Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými se strany druhé.

Ode dne tohoto prvního zápisu nabude smlouva působnosti mezi Vysokými stranami smluvními, které ji ratifikovaly. Pro výpočet veškerých lhůt, o kterých mluví tato smlouva, bude toto datum dnem, kdy smlouva nabyla působnosti.

Ve všech ostatních směrech nabude smlouva působnosti pro každou mocnost dnem, kdy bude složena její ratifikace.

Vláda francouzská odevzdá každé ze signatárních mocností po souhlasném ověřeném opise protokolů o složení ratifikací.

Čemuž na svědomí zmocněnci svrchu jmenovaní podepsali tuto smlouvu.

Dáno ve Versailles dne dvacátého osmého měsíce června, roku tisíc devět set devatenáctého v jediném exempláři, který zůstane uložen v archivech republiky francouzské a jehož ověřené opisy budou vydány každé ze signatárních mocností.

(L.S.) Woodrow Wilson. (L.S.) Émile Vandervelde.
(L.S.) Robert Lansing. (L.S.) Ismael Montes.
(L.S.) Henry White. (L.S.) Calogeras.
(L.S.) E.M.House. (L.S.)
(L.S.) Tasker H. Bliss. (L.S.) Rodrigo Octavio.
(L.S.) D. Lloyd George. (L.S.)
(L.S.) A. Bonar Law. (L.S.)
(L.S.) Milner. (L.S.) Antonio S.Df Bustamente.
(L.S.) Arthur James Balfour. (L.S.) E. Dorn Y De Alsua.
(L.S.) George N. Barnes. (L.S.) Eleftherios Veniselos.
(L.S.) Chas. J. Doherty. (L.S.) Nicolas Politis.
(L.S.) Arthur L. Sifton. (L.S.) Joaquin Mendez.
(L.S.) W.M. Hughes. (L.S.) Tertullien Guilbaud.
(L.S.) Joseph Cook. (L.S.) M. Rustem Haidar.
(L.S.) Louis Botha. (L.S.) Abdul Hadi Aouni.
(L.S.) J. Chr. Smuts. (L.S.) P. Bonilla.
(L.S.) W.F.Massey. (L.S.) C. D. B. King.
(L.S.) Ed.S.Montagu. (L.S.) Salvador Chamorro.
(L.S.) Ganga Singh, (L.S.) Antonio Burgos.
Maharaja De Bikaner. (L.S.) C. G. Candamo.
(L.S.) G. Clemenceau. (L.S.) I. J. Paderewski.
(L.S.) S. Pichon. (L.S.) Roman Dmowski.
(L.S.) L.L.Klotz. (L.S.) Affonso Costa.
(L.S.) André Tardieu. (L.S.) Augusto Soares.
(L.S.) Jules Cambon. (L.S.) Ion. I. C. Bratiano.
(L.S.) Sidney Sonnino. (L.S.) General C. Coanda.
(L.S.) Imperiali. (L.S.) Nik. P. Pachitch.
(L.S.) Silvio Crespi. (L.S.) Dr. Ante Trumbič.
(L.S.) Saionzi. (L.S.) Mil. R. Vesnitch.
(L.S.) N. Makino. (L.S.) Charoon.
(L.S.) S. Chinda. (L.S.) Traidos Prabandhu.
(L.S.) K. Matsui. (L.S.) Karel Kramář.
(L.S.) H. Ijuin. (L.S.) Dr. Eduard Beneš.
(L.S.) J. Van Den Heuvel. (L.S.) J. A. Buero.
(L.S.) Hermann Müller.
(L.S.) Dr. Bell.

Protokol.

Aby byly přesně stanoveny podmínky, za kterých určité klausule smlouvy dnes podepsané mají býti vykonány, dohodly se Vysoké smluvní strany takto:

1. Čelné mocnosti spojené a sdružené jmenují komisi, aby dohlížela na zboření pevností helgolandských podle ustanovení této smlouvy. Tato komise bude zmocněna, aby rozhodla, které části opevňovacích děl chránících břeh od podmílání mořem mají býti zachovány a která část má býti zbořena;

2. částky, které má Německo zaplatiti jako náhradu svým příslušníkům, aby jim nahradilo jejich zájmová účastenství, jež by snad měli na železnicích a dolech, vzpomenutá v odstavci 2 článku 156, budou připsány ve prospěch Německa na účet částek dlužných z důvodu náhrad škod;

3. seznam osob, které podle článku 228, odstavec 2, má Německo vydati mocnostem spojeným a sdruženým, bude zaslán vládě německé do měsíce po dni, kdy nabude tato smlouva působnosti;

4. reparační komise, o které se mluví v článku 240 a v paragrafech 2,3 a 4 přílohy IV, nebude moci požadovati prozrazení tajemství výrobního a jiných důvěrných sdělení;

5. ode dne podpisu smlouvy a během následujících čtyř měsíců bude Německu možno předložiti mocnostem spojeným a sdruženým k prozkoumání doklady a návrhy k tomu cíli, aby se uspíšila práce k nápravě škod a tím zkrátilo vyšetřování a urychlilo rozhodování;

6. trestní stíhání bude zavedeno proti osobám, které by se dopustily trestných činů, pokud jde o likvidaci německých statků, a mocnosti spojené a sdružené přijmou údaje a průvody, jež by snad v tomto směru německá vláda mohla podati.

Dáno ve Versailles dne dvacátého osmého měsíce června roku tisíc devět set devatenáctého.

Tato smlouva se vyhlašuje s podotknutím, že byla na základě usnesení Národního shromáždění ze dne 7. listopadu 1919 schválena ratifikační listinou ze dne 10. listopadu 1919, která byla presidentem republiky Československé a ministrem zahraničních věcí podepsána a dne 10. ledna 1920 v ministerstvu zahraničních věcí v Paříži uložena. Téhož dne sepsán byl v Paříži první protokol o uložení listin ratifikačních, čímž smlouva nabyla mezinárodní působnosti.

__

*) místa pro bezplatné lékařské porady a rozdílení léků.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více