9K52 Luna-M
♡ Chci přispět
Typ
Taktický raketový komplex
Složení systému
9M21 | raketový nosič |
9M21B | raketa s nukleární hlavicí AA-22, AA-28 nebo AA-52 |
9M21D | raketa s hlavicí pro psychologickou válku, která obsahuje propagandistické letáky |
9M21E | raketa s tříštivo-trhavou hlavicí 9N18E |
9M21F | raketa s tříštivou hlavicí 9N18F |
9M21G | raketa s chemickou hlavicí |
9M21Ch | raketa s chemickou hlavicí 9N18Ch |
9M21K | raketa s kazetovou hlavicí 9N18K |
9M21TF | raketa s tříštivou bojovou hlavicí |
9M21U | raketa pro výcvikové účely |
9M52 | raketový nosič |
9P113 | odpalovací zařízení na podvozku Zil-135 |
9T29 | přepravník na podvozku Zil-135 |
9F223 | izotermická stanice na podvozku Zil-131 pro přepravu hlavic |
9T31 | jeřáb na podvozku Ural-375D |
2U663U | návěsový přepravník rakety |
Vývoj
Mobilní raketový systém 9K52 Luna-M (v kódu NATO FROG-7) je vyvrcholením konstrukční rodiny taktických raket, pod kódovým označením NATO známých jako FROG (Free Rocket Over Ground). Vývoj komplexu proběhl počátkem 60. let. Komplexy 9K52 doznaly značného rozšíření, a tak není divu, že se zúčastnily řady lokálních konfliktů.
V letech 1968 – 1969 byla vyrobena experimentální verze 9R52M se zvýšenou přesností. Vývoj však byl shledán neperspektivním a zrušen. Výroba systému 9K52 Luna-M byla údajně ukončena v roce 1972.
Systém 9K52 byl mimo jiné zaveden do výzbroje irácké armády. Iráčané ho později modernizovali, dosah byl zvýšen na 90 km a takto vylepšená verze obdržela název Laith-90.
Odpalovací zařízení 9P113 (nahoře a dole)
Popis
Systém 9K52 Luna-M je taktický mobilní raketový komplex krátkého dosahu konstruovaný pro útoky proti pozemním stacionárním cílům.
Jednostupňový raketový nosič 9M21 má motor 9D19 na tuhé pohonné hmoty. Může nést několik typů hlavic – jadernou, chemickou, tříštivo-trhavou, kazetovou se submunicí nebo s propagandistickými letáky. Minimální dolet činí 12 km a maximální 68 km. Raketa 9M21K s kazetovou hlavicí dokáže zasáhnout cílovou oblast o velikosti 0,1 – 2,5 km2.
Odpalovací zařízení 9P113 slouží k transportu, montáži a odpálení rakety. Je postaveno na podvozku Zil-135, jenž je poháněn dvěma na sobě nezávislými motory Ural 375, každý o výkonu 135 kW. Prázdná hmotnost prostředku 9P113 bez odpalovací rampy činí 9,9 t. Odpalovací zařízení disponuje vlastním jeřábem Sb-75, který se nachází na pravé straně podvozku, mezi třetí a čtvrtou nápravou. Jeřáb se používá k naložení nebo složení střely a k přimontování bojové hlavice k raketě. Osádku odpalovacího zařízení tvoří čtyři osoby. Příprava pro odpálení rakety trvá podle situace 15 až 30 minut. 9P113 může být znovu nabit asi za jednu hodinu. Odpalovací zařízení umístěné na modernizovaném podvozku Zil-135LM neslo označení 9P113M.
Odpalovací zařízení je podporováno přepravníkem 9T29, který je taktéž postaven na podvozku Zil-135. 9T29 slouží k přepravě a skladování maximálně tří raket, raketových nosičů nebo bojových hlavic. Hlavice jsou při přepravě uloženy v izotermických kontejnerech.
Další prostředky systému 9K52 Luna-M slouží k údržbě a kontrole rakety a odpalovacího zařízení.
Přepravník 9T29 z výzbroje východoněmecké armády
Nasazení
Komplexy 9K52 byly do výzbroje sovětské armády zařazovány od roku 1964. Typický prapor vybavený tímto systémem se skládal z jedné velitelské a dvou dalších baterií, každá disponovala dvěma odpalovacími zařízeními 9P113 a meteorologickým radarem. Raketové systémy Luna-M byly i součástí jednotek sovětské armády, které byly rozmístěny ve střední a východní Evropě, přičemž v 70. letech 9K52 tvořily páteř jejich raketových útvarů.
Do ČSLA byly tyto systémy zařazovány od roku 1966, kdy postupně začaly nahrazovat starší typ 2K6 Luna. 9K52 se stávaly výzbrojí oddílů vojskových raket u motostřeleckých a tankových divizí. Posádky disponující typem Luna-M byly dislokovány v Terezíně (1. tanková divize), Jistebnicích (9. tanková divize), Jemčině (4. tanková divize), Stružné (20. motostřelecká divize), Vysočanech (19. motostřelecká divize), Holýšově (2. motostřelecká divize), Vimperku (15. motostřelecká divize), Přáslavicích (3. motostřelecká divize), Bratislavě-Vajnorech (13. tanková divize) a Breznu (14. tanková divize).
V roce 1966 se systémy Luna-M dostaly do výzbroje polské a východoněmecké armády.
9K52 prošel řadou konfliktů. Asi k prvnímu bojovému nasazení došlo ve Válce Yom Kippur (6. – 22. 10. 1973). Syřané hned 9. října použili taktické rakety Luna-M k ostřelování území severního Izraele. Rakety zasáhly obytný prostor na letecké základně Ramat David (zahynul jeden pilot a čtyři další byli zraněni) a malé osady v jejím okolí. K dalšímu ostřelování izraelských civilních objektů ze strany Sýrie za využití 9K52 došlo i 15. října 1973.
Egypt část svých komplexů 9K52 v roce 1975 prodal Severní Koreji. Ta je modernizovala a později zahájila vlastní výrobu, jenž probíhala v letech 1979 – 1983.
Luna-M byla účastníkem i lokálního konfliktu v Jemenu. Během Irácko–íránské války (1980 – 1988) nasadil Irák do bojů na 67 odpalovacích zařízení 9P113. Iráčané své systémy 9K52 použili i během Války v Perském zálivu roku 1991, kdy ostřelovali cíle v Saudské Arábii.
Uživatelé
Afghánistán, Alžír, Egypt, Jemen, Irák, Jugoslávie, KLDR, Kuba, Sýrie, SSSR, státy Varšavské smlouvy (Bulharsko, Československo, Maďarsko, NDR, Polsko)
Technicko-taktická data
Raketový nosič 9M21 s hlavicí | ||
Délka | 8,95 m | |
Průměr těla rakety | 0,544 m | |
Startovací hmotnost | 2432 – 2486 kg | |
Hmotnost hlavice | 450 kg (tříštivo-trhavá, jaderná)/216 kg (chemická) | |
Hlavice | tříštivo-trhavá, chemická, jaderná, „agitační“, kazetová | |
Dosah | 68 km | |
Středová úchylka | 500 – 700 m | |
Maximální rychlost | 1 200 m/s | |
9P113 | ||
Bojová hmotnost | 19 000 kg | |
Dojezd | 650 km | |
Poloměr otočení | 25 m | |
Průměrná rychlost | v terénu | 15 km/h |
na silnici | 40 km/h | |
Rozměry | délka | 10 690 mm |
šířka | 2 800 mm | |
výška s raketou | 3 350 mm | |
výška bez rakety | 2 860 mm | |
rozchod | 2 300 mm | |
Brodivost | 1 200 mm | |
Maximální úhel stoupání | 30° | |
Příslušenství | ||
Traverza pro manipulaci s raketou | ||
Radiostanice R 123 | ||
Jeřáb Sb-75 | ||
9T29 | ||
Bojová hmotnost | 20 000 kg | |
Dojezd | 650 km | |
Poloměr otočení | 25 m | |
Průměrná rychlost | v terénu | 15 km/h |
na silnici | 40 km/h | |
Rozměry | délka | 10 200 mm |
šířka | 2 850 mm | |
výška s raketou | 3 230 mm | |
rozchod | 2 300 mm | |
Brodivost | 1 200 mm | |
Maximální úhel stoupání | 30° | |
Příslušenství | ||
Topné zařízení se třemi izotermickými kontejnery pro bojové hlavice, jejichž vnitřní teplota se pohybuje v rozmezí 15-35°C | ||
Radiostanice R 123 | ||
Speciální traverzy pro manipulaci s raketami | ||
2 agregáty AB-1-P/30 |
Podobné články
Další články autora