Český Malín (1871 – 13.7.1943)

Autor: Jan Flieger / Dav 🕔︎︎ 👁︎ 49.401

Náš příběh se bude zabývat založením a postupným budováním jedné z mnoha českých vesnic na dnes ukrajinské Volyni – obcí Český Malín a to od jejího založení v roce 1871, přes posledních zhruba 50 let carského Ruska, Velkou válku, meziválečné Polsko, obsazení Rudou armádou v letech 1939-41 a II. světovou válku, až k osudnému 13. červenci 1943. Tedy ke dni, kdy tuto ukrajinskou obec potkal osud Lidic, Ležáků a desítek dnes už mnohdy neznámých obcí států obsazených v období II. světové války nacistickým Německem.

Od založení k Velké válce

Obec Český Malín byla založena skupinou českých přistěhovalců z oblastí Rakovnicka, Lounska a Žatecka v roce 1871. Půda, na které byla osada založena, byla zakoupena od polského statkáře Kazimíra Slivinského za cenu 20 rublů za morg. Celkově si tehdy asi 20 českých rodin koupilo 1200 morgů. Obec byla vybudována na nejrovnějším místě zakoupené půdy. Zbytek půdy, kterou zahrnovaly i nepěstěné lesy, byla postupně přeměněna na pole, louky, ale i sady, a to převážně hruškové. Podle těchto sadů se vesnici velmi často mezi ukrajinským obyvatelstvem říkalo Hrušky nebo „Na Hruškách“.

Reklama

Postupem let díky odprodeji nevyužité půdy dochází ke zvětšování české komunity v Malíně. První škola zde byla postavena už pět let po založení vesnice a až do roku 1890 zde probíhala výuka výhradně v českém jazyce.

V roce 1884 muselo veškeré obyvatelstvo na základě zákona přejít na pravoslavné náboženství a nebo se vzdát veškeré držené půdy nebo průmyslových podniků.

V období let 1895-1914 dochází k rozrůstání Malína a to jak díky pracovitosti jeho obyvatel, tak díky postupné mechanizaci zemědělství, která byla na daleko větší úrovni než v okolních ukrajinských osadách. S tímto růstem docházelo i ke zlepšování kulturního a společenského života. V Malíně byla zřízena obecní knihovna, ustanoven ochotnický divadelní spolek a r. 1898 založen spolek dobrovolných hasičů. Mimo jiné byla postavena druhá hospoda s tanečním sálem a založena druhá škola, tentokrát církevní.


Hospodářství Václava Vignera


Zde stála stodola - jeden z hromadných hrobů

Velká válka

Reklama

Krom odvodů několika malínských rodáků se Velká válka obce ve svém prvním roce nijako nedotkla, ale po bitvě u Gorlice a následné německo-rakouské ofenzívě se 31. 8. 1915 ruské vojsko začalo stahovat z oblasti Lucku a obsadilo Malín. O dva dny později opustilo i Malín a ustoupilo dále na východ. Obec byla druhého dne obsazena převážně českými pluky rakouské armády. O několik dní později přešel Malín znovu do rukou ruské armády. Rakušané však při svém ústupu podpálili mlýn.

Ovšem ještě během podzimu 1915 ruská armáda znovu ustoupila a vesnice byla obsazena tentokrát německými a maďarskými oddíly. Pro vesnici to znamenalo postupné rozebírání několika neobsazených domů včetně školy a kostel. Materiál z těchto staveb byl využívám k postupnému zdokonalování zákopů. Na těchto opevňovacích stavbách se nuceně podíleli i obyvatelé Malína, a to až do 8. října 1915, kdy došlo k jejich definitivnímu vyhnání z vesnice. Za asistence německých a maďarských vojáků byli občané Malína čtyřdenním přesunem eskortováni do ukrajinských vesnic vzdálených asi 15 km od Vladimíra Volyňského, konkrétně do vesnic Chovenova, Kulisová, Niskenič, Kropivčina a Bislupiš. Spolu s Malínskými byly zároveň vyhnáni Češi z Kredit a Českého Teremna. Do svých domovů se obyvatelé Malína vrátili až na jaře 1918, po podepsání brestlitevského míru.

Obraz, který se naskytl navrátivšímu se obyvatelstvu, byl žalostný. Z domů a hospodářských stavení zbyly většinou jen zříceniny, vybavení mlýna bylo rozkradeno. Bohužel obnova vesnice byla zpomalována přítomností německých vojsk na Ukrajině a tím vlastně pokračováním drancování, a to takřka po celý rok 1918. Ani v nadcházejících letech nenastal na Ukrajině klid. Bolševická revoluce, sovětsko- polská válka, občanská válka, to vše vnášelo další nejistotu do poměrů nejen v Malíně, ale i v celé Volyňské oblasti.

Malín v meziválečném období

Po sovětsko–polské válce připadl Malín k Polsku. V prvních poválečných letech nastalo horečné opravování, či víceméně znovu budování zničených budov a znovu zúrodňování opuštěných polí. Jako první je v Malíně obnoveno vyučování na tamní škole, vzhledem k tomu ,že obnovené Polsko nemělo dostatek prostředků pro financování školství, je v prvních letech vyučování placeno z prostředků obce. Zároveň s obnovou vesnice došlo v roce 1921 k zavedení elektrického proudu.

Po rekonstrukcích domů, ale i hospodářství, došlo postupně i na obnovení bohatého zájmového a kulturního života. Znovu byl založen spolek dobrovolných hasičů, ochotnické divadlo a došlo i na obnovení obecní knihovny, která byla vybavena knihami za pomoci československého velvyslanectví ve Varšavě.

V roce 1930 byla v Malíně založena družstevní mlékárna, která nahradila obecní mlékárnu zničenou během války. V tomto období dochází v Malíně k postupnému dobudování i aspoň základní infrastruktury a tak v roce 1934 byla započata stavba silnice vedoucí přes obec. V roce 1937 zde vznikla pošta a byl přiveden telefon.


Zbytky pravoslavného kostela - též jeden z hromadných hrobů


Usedlost Josefa Dobrého

Druhá světová válka

Dne 14. srpna 1939 byla v Polsku vyhlášena mobilizace, která se dotýkala tří malínských občanů. Během bojů na polsko-německé frontě tito upadli do německého zajetí.

Reklama

Malín, stejně jako celá Volyňská oblast, připadl do područí SSSR, který tuto oblast obsadil na základě tajného dodatku Paktu Ribentrop-Molotov z 23. 8. 1939. Vzápětí po obsazení je v Malíně zřízena nemocnice a počátkem roku 1941 i kolchoz.

Zde je nutno podotknout, že se mi nepodařilo sehnat informace o deportacích občanů Malína do pracovních táborů gulag. Lze ale předpokládat, že tato vymoženost sovětské vlády postihla Malín stejně jako ostatní obce v oblasti.

Poslední den

A tady se dostáváme k poslednímu dějství našeho příběhu, k 13. červenci 1943. Když jsem přemýšlel nad co nejobjektivnějším sepsáním toho, co se v tento den v Malíně vlastně odehrálo, tak jsem se, díky nedostatku pramenů, kterým mi vlastně mimo internet byla kniha jednoho z příslušníků Československého armádního sboru (ČAS) a malínského rodáka J. A. Martinovského, rozhodl  použít zápis vyšetřující komise ČAS, která se malínskou tragédií zabývala v roce 1944. Proto uvedu zápis v podobě, v jaké byl sepsán.


Skupina žen a dětí, které jen náhodou přežily

 


ZÁPIS
o vyvraždění obyvatelstva, spálení a vyloupení obce Český Malín hitlerovskými zločinci

Sepsáno dne 3. dubna 1944 v obci Český Malín, okres Ostrožec, oblast Rovno.

Z rozkazu velitele 1. čs. samostatné, řádem Suvorova a Bohdana Chmelnického vyznamenané brigády v SSSR generála Ludvíka Svobody byla utvořena k vyšetření zločinu komise, do které byli jmenováni:

Škpt. JUDr Procházka Jaroslav, osvětový důstojník brigády jako předseda,
npor. Marcelly Pavel,
ppor. Štíma Michal,
ppor. MUDr Hoenig Jan,
ppor. Hermann Hanuš, jako členové.

Za obyvatelstvo obce Český Malín byli přibráni do komise na návrh starosty tito místní občané:

Činka Jan Jiří, t. č. starosta obce Český Malín,
Kinšt Václav Václavovič,
Pospíšilová Anna Jaroslavovna,
Zajícova Marie Josefovna,
Činková Ludmila Václavovna,
Martinovský Josef Aloisovič, od 28. III. 1944 vojín čs. armády,
Žrout Antonín Ivanovič.

Na základě svědeckých výpovědí místních obyvatel, dokumentů, fotografií a místního ohledání zjistili podepsaní toto:

Dne 13. července 1943 asi v 7 hodin ráno připochodoval německý oddíl o síle kolem 1500 mužů od městečka Olyky k obci Malín. Němci nejdříve obklíčili Ukrajinský Malín a odtud i obec Český Malín.

V Českém Malíně zašli do každého domu a pod záminkou přezkoumání dokumentů vyhnali všechno obyvatelstvo na ulice, od nejmladšího do nejstaršího, nemocné i zdravé. Kdo nemohl jíti, musel býti odvezen. Seskupili je a po skupinách pod bodáky odvedli na pole do Ukrajinského Malína. Tam oddělili děti, ženy a starce od mužů a mladíků.

Zatím již v Ukrajinském Malíně začala střelba. Němci stříleli po utíkajících obyvatelích Ukrajinského Malína.

Po seřazení a spočítání obyvatel Českého Malína odvedli je Němci do zahrad mezi domy v Ukrajinském Malíně. Zatím už Němci začali pálit Ukrajinský Malín, také střelba se zesilovala. Němci tvrdili, že prý byli napadeni tlupou „banderovců".

Ze skupiny mužů oddělili Němci 16 mladých chlapců, kteří potom podle jejich rozkazu hnali z obce pod bodáky uloupený dobytek. Dále oddělili 22 nebo 25 mužů, kteří později jako kočí odvezli pod bodáky naloupený majetek.

Potom Němci zahnali všechny muže a část žen po skupinách do kostela školy a jiných budov v Ukrajinském Malíně, které polili hořlavinou a podpálili. Ty, kdož se snažili utéci nebo vyskočit z oken, pobili ranami z automatů a jiných zbraní.

Většinu žen s dětmi a starce odvedli Němci po skupinách nazpět do Českého Malína. Cynicky objasňovali ustrašeným ženám, že je za pět minut propustí. Zatím je však nahnali do stodol, stodoly podpálili. Ty, kdož se snažili utéci, postříleli. Dále pokračovali ve svém řádění v Českém Malíně, podpalovali ostatní domy a budovy.

Z násilím sehnaného obyvatelstva Českého Malína se zachránili a zůstali naživu jedině ti, kteří 13. července 1943 náhodou nebyli v obci přítomni nebo byli na poli, ti, kteří hnali na rozkaz Němců uloupený dobytek nebo vezli naloupený majetek. Kromě toho se podařilo uniknout z hořící školy občanu Uhlířovi Václavu Vladimíroviči, z hořících stodol Zajícové Marii Josefovně a Činkové Ludmile Václavovně. Byli také upáleni 4 Češi z jiných obcí, kteří osudného dne dleli náhodou v Českém Malíně.

Očití svědci líčí jednotlivé hrůzné scény bestiálního chování Němců. Němci zabíjeli klečící před nimi ženy s dětmi, úpěnlivě prosící o slitování. Před hořící stodolou napíchli na bodáky klečící před nimi dětí, prosíci o zachování života a hodili je do ohně. Zavřeli stařenku do chlívka, chlívek podpálili a do chlívka stříleli. V nemocnicích zabíjeli na lůžkách nemocné, kteří nemohli chodit. Do sklepů, kde se schovávali lidé, házeli ruční granáty.

Němci nejenom že obec Český Malín spálili, nýbrž také vyloupili. Sehnali a dali odehnat všechen dobytek. Z prázdných domů před jich zapálením odnesli vše, co se jim ubilo.

Český Malín hořel týden. Oběti hitlerovského zločinu, pokud byly vůbec nalezeny jejich pozůstatky v podobě kostí, popela, zohavených a spálených těl, byly pečlivě sesbírány a pochovány ve společném hrobě na hřbitově v Českém Malíně.

Obec Český Malín byla založena roku 1871 a patřila k nejkulturnějším a nejbohatším českým obcím na Volyni. Z kdysi kvetoucí obce učinili němečtí zločinci za několik hodin liduprázdné ssutiny a spáleniště se smutně trčícími komíny.

Český Malín měl před 13. červencem 1943 444 obyvatel české národnosti, 26 obyvatel polské a jiné národnosti. V obci žilo 14 zajatců-Rusů. Dne 13. července dleli v Malíně 4 Češi, kteří přišli z jiných obcí. Němci povraždili a upálili celkem 374 Čechy, z toho 104 muže, 161 žen, 65 dětí mužského pohlaví do 14 let, 40 holčiček do 14 let, dále 26 Poláků. Mezi upálenými jsou také 4 Češi z jiných obcí. V Ukrajinském Malíně vyvraždili celkem 132 obyvatel.

V Českém Malíně bylo před 13. červencem 1943 celkem 102 domů. Z toho bylo spáleno 68 domů, takže zbylo 34 domů. Bylo 82 stodol, spáleno 61 stodol, zůstalo 21 stodol. Bylo 102 chlévů, spáleno 54, zůstalo 6 špýcharů. Byly dva sály. Jeden Němci spálili, jeden zůstal. Bylo 90 jiných malých budov, z toho spáleno 58, zůstalo jich 32. Mnoho budov spálili Němci v Ukrajinském Malíně, také kostel a školu.

V Českém Malíně bylo před 13. červencem 1943 512 kusů krav, z toho Němci uloupili 442, zbylo 70 krav. Bylo 160 koní. Němci uloupili 130 koní, zbylo 30 koní. Bylo 920 vepřů, Němci uloupili 870 vepřů, zbylo 50 vepřů. Bylo 200 ovcí, Němci uloupili 170, zbylo 30 ovcí. Počet naloupené drůbeže a jiného ukradeného majetku nebyl zjištěn.

Vinníci zločinu nebyli dosud zjištěni a vypátráni. Mezi zločinci byl, jak uvádějí svědci, kreislandwirtleutnant Vogl Friedrich, dále německý četník Málek a německý voják Martin Levandovský.

Hitlerovští zločinci dne 13. července 1943 v Českém Malíně znovu prokázali, že jejich cílem je vyhubení a fysické vyhlazení slovanských národů, také národa českého. Po Lidicích a Ležácích v naší dosud ještě okupované vlasti spáchali další hrůzný zločin v obci Český Malín na dočasně obsazené Ukrajině. Diky vítěznému postupu Rudé armády byl tento nový zločin hitlerovců odhalen.

Krev nevinně zabitých a zvířecky upálených českých lidi volá po pomstě. Rudá armáda a s ní společně také čs. vojenské jednotky v SSSR jsou už v Karpatech nebo se k nim přibližují. Není již daleko den konečného zúčtování se všemi hitlerovskými zločiny. Také zločin malínský bude pomstěn !

Smrt německým vetřelcům

Po hlasitém přečtení všichni podepsaní stvrdili, schválili a podepsali:

Škpt. JUDr PROCHÁZKA JAROSLAV v. r.
Npor. MARCELLY PAVEL v. r.
Ppor. MUDr HOENIG JAN v. r.
Ppor. HERMANN HANUŠ v. r.
ŽROUT ANTONÍN IVANOVIC v. r.
POSPÍŠILOVÁ ANNA JAROSLAVOVNA v. r.
ZAJÍCOVA MARIE JOSEFOVNA v. r.
ČINKOVÁ LUDMILA VÁCLAVOVNA v. r.
KINŠT VÁCLAV VÁCLAVOVIČ v. r.
MARTINOVSKÝ JOSEF ALOISOVIČ v. r.
CINKÁ JAN JIŘÍ v. r.
Velitel 1. čs. samostatné brigády v SSSR, vyznamenané řádem Suvorova a Bohdana Chmelnického, generál SVOBODA LUDVÍK v. r.
JAN ČINKA, starosta v. r.

Zdroje:
Josef Aloisovič MARTINOVSKÝ; Kronika Českého Malína; Ministerstvo informací; Praha 1945
Archív autora

 

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více