Mírová smlouva ČSR a Itálie

Autor: Kurt Kriegel / KurtCz 🕔︎︎ 👁︎ 8.421

 

Příl. VI.

Reklama

Stálý statut Svobodného území terstského.

(Viz článek 21.)

 

 

Článek 1.

Reklama

 

Oblasti svobodného území.

 

Oblasti Svobodného územ terstského bude území uvnitř hranic popsaných v článcích 4 a 22 této smlouvy, jak budou vytýčeny podle článku 5 této smlouvy.

 

 

Článek 2.

 

Celistvost a nezávislost.

 

Celistvost a nezávislost Svobodného území bude zajištěna Radou bezpečnosti Organisace Spojených národů. Tato zodpovědnost znamená, že Rada

a) zajistí zachovávání tohoto statutu a zvláště ochranu základních lidských práv obyvatelů,

b) zajistí udržování veřejného pořádku a bezpečnosti ve Svobodném území.

Reklama

 

 

Článek 3.

 

Demilitarisace a neutralita.

 

1. Svobodné území bude demilitarisováno a prohlášeno neutrálním.

2. Ve Svobodném území nebudou povoleny žádné ozbrojené síly, leda podle rozhodnutí Rady bezpečnosti.

3. Ve Svobodném území nebudou povoleny žádné polovojenské útvary, ani jejich cvičení nebo činnost.

4. Vláda Svobodného území neuzavře ses žádným státem ani nebude projednávati vojenské dohody nebo závazky.

 

 

Článek 4.

 

Lidská práva a základní svobody.

 

Ústava Svobodného území zajistí všem osobám podléhající pravomoci Svobodného území, bez rozdílu národnosti, pohlaví, jazyka nebo náboženství, užívání lidských práv a základních svobod, čítajíc v to svobodu vyznání, jazyka, projevu a tisku, vyučování shromažďování a spolčování. Občanům Svobodného území bude zajištěna rovnost při přijímání do veřejné služby.

 

 

Článek 5.

 

Občanská a politická práva.

 

Žádná osoba, která získala občanství Svobodného území, nesmí býti zbavena svých občanských a politických práv, leč na základě soudního potrestání za porušení trestních zákonů Svobodného území.

 

 

Článek 6.

 

Státní občanství.

 

1. Italští státní příslušníci, kteří dne 10. června 1940 měli bydliště v oblasti ležící uvnitř hranic Svobodného území, a jejich děti, narozené po tomto dni, stanou se původními státními příslušníky Svobodného území s plnými občanskými a politickými právy. Nabytím státního občanství Svobodného území pozbudou svou italskou státní příslušnost.

 

2. Vláda Svobodného území učiní však opatření, aby osoby uvedené v odstavci 1, starší než 18 let (nebo osoby ženaté nebo vdané bez ohledu na to, zda jsou mladší nebo starší) a jejichž obcovací řečí jest italštin, měly právo optovati pro italské občanství do 6 měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti za podmínek, jež budou v ústavě uvedeny. O každé osobě, která bude takto optovati, se bude míti za to, že znovu nabyla italské státní příslušnosti. Opce manžela nebude zakládati opci se strany manželky. Avšak opce otcova nebo není-li otec na živu opce matčina, bude se samočinně vztahovati na všechny svobodné děti mladší než 18 let.

 

3. Svobodné území může žádati na těch, kdo použili výhody opce, aby se přestěhovali do Itálie do jednoho roku ode dne, kdy byla opce vykonána.

 

4. Podmínky, za nichž mohou získati státní občanství osoby, jež nemají nárok na původní občanství, budou stanoveny Ústavodárným shromážděním Svobodného území a vtěleny do ústavy. Tyto podmínky však vyloučí z práva nabýti státního občanství členy bývalé italské fašistické policie (O. V. R. A.), kteří nebyli očištěni příslušnými úřady čítajíc v ně spojenecké vojenské úřady, které byly pověřeny správou oblasti.

 

 

Článek 7.

 

Úřední jazyky.

 

Úředními jazyky Svobodného území bude italština a slovinština. Ústava určí, v kterých případech bude možno užívati chorvatštiny jako třetího úředního jazyka.

 

 

Článek 8.

 

Vlajka a znak.

 

Svobodné území bude míti svoji vlastní vlajku a znak. Jeho vlajkou bude tradiční vlajka města Terstu a znakem jeho historický znak.

 

 

Článek 9.

 

Vládní orgány.

 

Vládou Svobodného území bude guvernér, vládní rada, Lidové shromáždění volené lidem Svobodného území a soudy. Svoji příslušnou moc budou vykonávati podle ustanovení tohoto statutu a podle ústavy Svobodného území.

 

 

Článek 10.

 

Ústava.

 

1. Ústava Svobodného území bude vypracována ve shodě s demokratickými zásadami a bude přijata Ústavodárným shromážděním dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů. Ústava bude vypracována tak, aby se shodovala s ustanoveními tohoto statutu a nenabude účinnosti, dokud tento statut nenabude účinnosti.

 

2. Bude-li se guvernér domnívati, že některá ustanovení ústavy navrhované Ústavodárným shromážděním, nebo některé pozdější dodatky k ní odporují statutu, může zabrániti tomu, aby nabyly účinnosti, s tím, že věc bude odevzdána k rozhodnutí Radě bezpečnosti, nepřijme-li Shromáždění jeho názory a doporučení.

 

 

Článek 11.

 

Jmenování guvernéra.

 

1. Guvernér bude jmenován radou bezpečnosti po poradě s jugoslávskou a italskou vládou. Nebude příslušníkem Jugoslavie, Itálie nebo Svobodného území. Bude jmenován na pět let a může býti znovu jmenován. Jeho plat a přídavky půjdou k tíži Spojených národů.

 

2. Guvernér může pověřit osobu, již si vybere, aby ho zastupovala, je-li dočasně vzdálen nebo není-li dočasně s to plniti své povinnosti.

 

3. Má-li rada bezpečnosti za to, že guvernér nesplnil své povinnosti, může jej suspendovati, a s náležitou zárukou, že bude předtím podroben vyšetřování a že bude vyslechnut, zbaviti úřadu. Bude-li suspendován, propuštěn nebo zemře-li nebo onemocní, může Rada bezpečnosti ustanoviti nebo jmenovati jinou osobu, která bude zastávati funkci zatímního guvernéra do té doby, než guvernér se uzdraví nebo než bude jmenován nový guvernér.

 

 

Článek 12.

 

Moc zákonodárná.

 

Zákonodárnou moc bude vykonávati Lidové shromáždění, složené z jedné komory, zvolené podle zásady poměrného zastoupení občany Svobodného území obého pohlaví. Volby do Shromáždění se budou konati všeobecným, rovným, přímým a tajným hlasováním.

 

 

Článek 13.

 

Vládní rada.

 

1. S výhradou odpovědnosti svěřené guvernéru tímto statutem, bude výkonnou moc na Svobodném území vykonávati vládní rada, kterou vytvoří Lidové shromáždění, jemuž bude zodpovědna.

 

2. Guvernér bude míti právo zúčastniti se každé schůze vládní rady. Může pronésti své mínění o všech otázkách, týkajících se jeho úkolů.

 

3. Bude-li se vládní rada zabývati otázkami, týkajícími se věcí, za něž jest zodpovědný ředitel veřejné bezpečnosti a ředitel svobodného přístavu, budou pozvání, aby se zúčastnili schůzí rady a projevili tam svůj názor.

 

 

Článek 14.

 

Výkon soudní moci.

 

Soudní moc budou ve Svobodném území vykonávati soudy, zřízené podle ústavy a podle zákonů Svobodného území.

 

 

Článek 15.

 

Svoboda a nezávislost soudů.

 

Ústava Svobodného území zaručí úplnou svobodu a nezávislost soudů a zavede odvolací řízení.

 

 

Článek 16.

 

Jmenování soudců.

 

1. Guvernér bude jmenovati soudce z řad kandidátů, navržených vládní radou, nebo jiných osob po poradě s vládní radou,neustanoví-li ústavy jiný způsob obsazování soudcovských míst; s výhradou záruk, které stanoví ústava, může odvolati soudce, je-li jejich chování neslučitelné s jejich soudní funkcí.

 

2. Lidové shromáždění může vyzvati guvernéra dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů, aby vyšetřil jakékoliv obvinění vznesené proti některému členu soudcovského sboru, které, kdyby bylo prokázáno, by bylo dostatečným důvodem pro jeho suspendování nebo sesazení.

 

 

Článek 17.

 

Odpovědnost guvernéra radě bezpečnosti.

 

1. Guvernér, jako zástupce rady bezpečnosti, bude odpovědný za dohled nad zachováváním tohoto statutu, čítajíc v to ochranu základních lidských práv obyvatelů a péči o to, aby vláda Svobodného území udržovala veřejný pořádek a bezpečnost podle tohoto statutu, ústavy a zákonů Svobodného území.

 

2. Guvernér bude podávati radě bezpečnosti výroční zprávy o tom, jak jest prováděn statut, a jak plní své úkoly.

 

 

Článek 18.

 

Práva shromáždění.

 

Lidové shromáždění bude oprávněno zkoumati a projednávati každou otázku, týkající se zájmů Svobodného území.

 

 

Článek 19.

 

Usnášení zákonů.

 

1. Zákony mohou navrhovati členové Lidového shromáždění, vládní rada, jakož i guvernér ve věcech, které se podle jeho mínění týkají úkolů Rady bezpečnosti, jak jsou vymezeny v článku 2 tohoto statutu.

 

2. Žádný zákon nenabude účinnosti, dokud nebude vyhlášen. Vyhlašování zákonů se bude díti podle ústavy Svobodného území.

 

3. Zákony, přijaté Shromážděním, musí býti před vyhlášením předloženy guvernérovi.

 

4. Má-li guvernér za to, že takové zákony odporují tomuto statutu, může je vrátiti Shromáždění do deseti dnů ode dne, kdy mu byly předloženy, se svými připomínkami a doporučeními. Nevrátí-li guvernér zákony v této desítidenní lhůtě neb oznámí-li v téže lhůtě Shromáždění, že k nim nemá žádných připomínek nebo doporučení, budou zákony ihned vyhlášeny.

 

5. Dá-li Shromáždění najevo, že odmítá vzíti zpět zákony, které mu guvernér vrátil, nebo je změniti podle jeho připomínek nebo doporučení, předloží guvernér věc ihned radě bezpečnosti, ledaže by byl ochoten odvolati připomínky nebo doporučení, načež bude zákon ihned vyhlášen. Guvernér rovněž předloží bezodkladně Radě bezpečnosti každé sdělení, které Shromáždění bude chtíti v této věci učiniti radě bezpečnosti.

 

6. Zákony, jež budou podle ustanovení předcházejícího odstavce předloženy radě bezpečnosti, budou vyhlášeny pouze na její pokyn.

 

 

Článek 20.

 

Práva guvernérova ve věcech správních.

 

1. Guvernér může požádati vládní radu, aby odložila provádění správních opatření, která podle jeho názoru jsou v rozporu s jeho úkoly, jak jsou vymezeny v tomto statutu (zachovávání statutu; udržování veřejného pořádku a bezpečnosti; šetření lidských práv). Činí-li vládní rada námitky, může guvernér zastaviti provádění těchto správních opatření a guvernér nebo vládní rada může celou věc předložiti Radě bezpečnosti, aby o ní rozhodla.

 

2. Ve věcech, týkajících se jeho úkolů, jak jsou určeny statutem, může guvernér navrhnouti vládní radě, aby učinila jakákoliv správní opatření. Nepřijme-li vládní rada takové návrhy, může guvernér bez újmy ustanovení článku 22 tohoto statutu předložiti věc Radě bezpečnosti k rozhodnutí.

 

 

Článek 21.

 

Rozpočet.

 

1. Vládní radě přísluší příprava návrhu rozpočtu Svobodného území, obsahující příjmy i vydání, a předložení tohoto návrhu Lidovému shromáždění.

 

2. Neodhlasuje-li Shromáždění rozpočet v náležité lhůtě, bude v novém rozpočtovém období používáno rozpočtu pro předešlé období do té doby, dokud nebude odhlasován nový rozpočet.

 

 

Článek 22.

 

Zvláštní práva guvernérova.

 

1. Aby mohl splniti úkoly, za něž je odpovědný radě bezpečnosti podle tohoto statutu, může guvernér v případech, které podle jeho mínění nesnesou odkladu, ohrožují nezávislost nebo celistvost Svobodného území, veřejný pořádek nebo šetření lidských práv, přímo naříditi a žádati provedení vhodných opatření s podmínkou, že o tom ihned podá zprávu radě bezpečnosti. v takovém případě může guvernér, pokládá-li to za nutné, vzíti do svých rukou řízení bezpečnostní služby.

 

2. Lidové shromáždění může podávati Radě bezpečnosti žádosti o rozhodnutí v každém případě, kdy guvernér použije práv, která mu byla přiznána odstavcem 1 tohoto článku.

 

 

Článek 23.

 

Právo milosti a změny trestu.

 

Právo milosti a změny trestu přísluší guvernéru; bude je vykonávati podle ustanovení, jež budou pojata do ústavy.

 

 

Článek 24.

 

Zahraniční styky.

 

1. Guvernér se postará o to, aby zahraniční styky Svobodného území byly vedeny podle ustanovení statutu, ústavy a zákonů Svobodného území. K tomu cíli bude míti guvernér právo zabrániti tomu, aby nabyly účinnosti smlouvy nebo dohody, týkající se zahraničních styků, které podle jeho názoru jsou v rozporu se statutem, ústavou nebo zákony Svobodného území.

 

2. Smlouvy a dohody, jakož i exequatur a konsulské patenty bude podepisovati guvernér spolu se zástupcem vládní rady.

 

3. Svobodné území může býti nebo se státi stranou v mezinárodních úmluvách, nebo se státi členem mezinárodních organisací, pokud cílem těchto úmluv nebo organisací jest úprava věcí hospodářských, technických, kulturních, sociálních nebo zdravotnických.

 

4. Hospodářská unie nebo sdružení výlučného rázu s kterýmkoli státem nejsou slučitelny s povahou Svobodného území.

 

5. Svobodné území terstské uzná plně platnost mírové smlouvy s Itálií a provede ta ustanovení této smlouvy, která se na ně vztahují. Svobodné území rovněž uzná plně platnost ostatních dohod a ujednání, které byly nebo budou sjednány spojenými a sdruženými mocnostmi pro obnovení míru.

 

 

Článek 25.

 

Nezávislost guvernéra a jeho úřednictva.

 

Při plnění svých úkolů nebude guvernér a jeho úřednictvo vyžadovati nebo přijímati pokyny od žádné vlády ani od žádného jiného úřadu kromě Rady bezpečnosti. Zdrží se jakéhokoliv jednání, jež by se mohlo nepříznivě odraziti na jejich postavení jako mezinárodních úředníků, odpovědných pouze radě bezpečnosti.

 

 

Článek 26.

 

Jmenování správních úředníků a jejich zbavování úřadu.

 

1. Veřejní úředníci ve Svobodném území budou jmenováni výhradně na základě schopností, odborných znalostí a bezúhonnosti.

 

2. Úředníci správních orgánů budou moci býti zbaveni úřadu pouze pro neschopnost nebo vážný poklesek a ke zbavení úřadu bude moci dojíti pouze s náležitou zárukou vyšetření a výslechu dotčeného, jež bude stanovena zákonem.

 

 

Článek 27.

 

Ředitel bezpečnostní služby.

 

1. Vládní rada předloží guvernérovi seznam kandidátů na místo ředitele veřejné bezpečnosti. Guvernér bude jmenovati ředitele z řad kandidátů, kteří mu budou navrženi, nebo z řad jiných osob, po poradě s vládní radou. Může také propustiti ředitele veřejné bezpečnostní služby po poradě s vládní radou.

 

2. Ředitel veřejné bezpečnosti nesmí býti státním příslušníkem jugoslávským nebo italským.

 

3. Ředitel veřejné bezpečnosti bude normálně podřízen přímo vládní radě, od níž bude dostávati pokyny o věcech spadajících do jeho působnosti.

 

4. Guvernér bude:

a) dostávati pravidelné zprávu od ředitele veřejné bezpečnosti a bude se s ním raditi o všech věcech spadajících do ředitelovy působnosti;

b) bude vládní radou zpravován o pokynech, které rada bude dávati řediteli veřejné bezpečnosti, a bude se moci o nich vyjadřovati.

 

 

Článek 28.

 

Policie.

 

1. Pro zachování veřejného pořádku a bezpečnosti podle statutu, ústavy a zákonů Svobodného území, vláda Svobodného území bude oprávněna míti policii a bezpečnostní službu.

 

2. Členové policie a bezpečnostní služby budou přijímání ředitelem veřejné bezpečnosti a budou moci jím býti propuštěni.

 

 

Článek 29.

 

Místní správa.

 

Ústava Svobodného území bude obsahovati ustanovení o zřízení místních správních orgánů, spočívajících na demokratických zásadách, čítajíc v to všeobecné, rovné, přímé a tajné hlasování na podkladě poměrného zastoupení.

 

 

Článek 30.

 

Měna.

 

Svobodné území bude míti svou vlastní měnu.

 

 

Článek 31.

 

Železnice.

 

Pokud tím nejsou dotčena jeho vlastnická práva k železnicím uvnitř jeho hranic a jeho řízení železniční správy, může Svobodné území sjednati s Jugoslavií a Itálií dohody k tomu cíli, aby byl zajištěn výkonný a hospodárný provoz jeho železnic. Takové dohody by určily, kdo jest zodpověden za provoz železnic vedoucích do Jugoslavie nebo Itálie, jakož i za provoz terstské konečné stanice a onoho úseku tratí, který je všem společný. v tomto posledním případě může provozovati dopravu zvláštní komise, složená ze zástupců Svobodného území, Jugoslavie a Itálie pod předsednictvím zástupce Svobodného území.

 

 

Článek 32.

 

Obchodní letectví.

 

1. Obchodním letadlům, registrovaným na území některého ze Spojených národů, který dává na svém území stejná práva obchodním letadlům zaregistrovaným na Svobodném území, budou přiznána mezinárodní obchodní letecká práva, čítajíc v to právo přistávati pro doplnění pohonných hmot a pro opravy, právo přeletu nad Svobodným územím bez přistání a právo použíti pro účely dopravy letišť, která budou určena příslušnými úřady Svobodného území.

 

2. Tato práva budou podléhati pouze těm omezením, která budou zavedena bez diskriminace zákony a nařízeními platnými na svobodném území a v dotčených zemích, nebo která vyplývají ze zvláštní povahy Svobodného území, jakožto území neutrálního a demilitarisovaného.

 

 

Článek 33.

 

Registrace plavidel.

 

1. Svobodné území má právo zříditi rejstříky pro registraci lodí a plavidel, které jsou vlastnictvím vlády Svobodného území neb osob neb organisací, jež mají své bydliště nebo sídlo na Svobodném území.

 

2. Svobodné území zřídí zvláštní lodní rejstříky pro československé a švýcarské lodi a plavidla, požádají-li o to tyto vlády, jakož i rejstříky pro maďarské a rakouské lodi a plavidla, požádají-li o to tyto vlády po uzavření mírové smlouvy s Maďarskem, nebo po uzavření smlouvy o obnovení nezávislosti Rakouska. Lodi a plavidla zapsaná v těchto rejstřících budou plouti pod vlajkou svých příslušných zemí.

 

3. Při provádění shora uvedených ustanovení a s omezeními vyplývajícími z jakékoliv mezinárodní úmluvy, která by byla sjednána o těchto otázkách za účasti vlády Svobodného území, bude míti tato vláda právo stanoviti takové podmínky pro registraci, ponechání a rejstříku nebo vyškrtnutí z něho, které by zabránily jakémukoliv zneužití výhod takto poskytnutých. Zvláště pokud jde o lodi a plavidla, zaregistrované podle odstavce 1 shora, bude registrace omezena na lodi a plavidla řízená ze Svobodného území a pravidelně obsluhující potřeby a zájmy Svobodného území. Pokud jde o lodi a plavidla zaregistrovaná podle odstavce 2 shora, bude registrace omezena na lodi a plavidla, jejichž základním přístavem jest Terst a jež obsluhují pravidelně a trvale potřeby svých příslušných zemí přes terstský přístav.

 

 

Článek 34.

 

Svobodný přístav.

 

Ve Svobodném území bude zřízen svobodný přístav, který bude spravován podle ustanovení mezinárodního řádu, vypracovaného radou zahraničních ministrů a schváleného Radou bezpečnosti. Text řádu jest přiložen k této smlouvě (příloha VIII). Vláda Svobodného území vydá všechny potřebné zákony a učiní všechna potřebná opatření, aby ustanovení tohoto řádu byla provedena.

 

 

Článek 35.

 

Svoboda průvozu.

 

Svobodné území a státy, přes jejichž území se zboží prováží zajistí podle obvyklých mezinárodních dohod svobodný průvoz zboží dopravovaného po železnici mezi svobodným přístavem a státy, jimž slouží bez jakékoliv diskriminace a bez cla nebo poplatků jiných než poplatků vybíraných za prokázané služby.

 

 

Článek 36.

 

Výklad statutu.

 

Vyjma případy, pro něž kterýkoliv článek tohoto statutu výslovně předepisuje jiný postup, bude každý spor o výklad nebo provádění statutu, který nebyl urovnán přímým jednáním, neshodnou-li se strany vzájemně na jiném způsobu jeho vyřízení, na žádost jedné nebo druhé sporné strany předložen komisi, složené ze zástupce každé ze stran a třetího člena, jenž bude vybrán vzájemnou dohodou obou stran z příslušníků třetího státu. Nedohodnou-li se obě strany do jednoho měsíce o jmenování třetího člena, může kterákoliv ze stran požádati generálního sekretáře Spojených národů, aby ho jmenoval. Rozhodnutí většiny členů komise bude rozhodnutím komise a strany je přijmou jako konečné a závazné.

 

 

Článek 37.

 

Změna statutu.

 

Tento statut bude tvořiti stálý statut Svobodného území s tím, že bude moci později býti jakkoliv změněn radou bezpečnosti. Lidové shromáždění bude moci podávati radě bezpečnosti žádosti o změnu statutu usnesením, přijatým většinou dvou třetin odevzdaných hlasů.

 

 

Článek 38.

 

Počátek účinnosti statutu.

 

Tento statut nabude účinnosti dnem, který stanoví rada bezpečnosti, Organisace Spojených národů.

 

 

------------------------------------------------------------------

 

Příl. VII.

Řád pro zatímní správu Svobodného území terstského.

(Viz článek 21.)

 

Správa Svobodného území terstského bude se říditi těmito ustanoveními, dokud stálý statut nenabude účinnosti.

 

 

Článek 1.

 

Guvernér nastoupí úřad ve Svobodném území co nejdříve poté, kdy tato smlouva nabude účinnosti. Dokud guvernér nenastoupí svůj úřad, budou Svobodné území dále spravovati spojenecká vojenská velitelství, každé ve svém pásmu.

 

 

Článek 2.

 

Jakmile guvernér nastoupí svůj úřad ve Svobodném území, bude míti právo sestaviti prozatímní vládní radu z osob majících bydliště ve Svobodném území a po poradě s jugoslávskou a italskou vládou. Guvernér bude míti právo prováděti změny ve složení prozatímní vládní rady, kdykoliv to uzná za nutné. Guvernér a prozatímní vládní rada budou vykonávati své funkce způsobem předepsaným ustanoveními Stálého statutu, pokud se ukáže, že tato ustanovení jsou proveditelná a pokud nejsou zahrazena tímto řádem. Stejně se bude používati všech ostatních ustanovení Stálého statutu za trvání zatímní správy, pokud se ukáže, že tato ustanovení jsou proveditelná a pokud nejsou nahrazena tímto řádem.

 

Ve své činnosti se bude guvernér říditi hlavně potřebami obyvatelstva a jeho blahobytem.

 

 

Článek 3.

 

Sídlo vlády bude zřízeno v Terstu. Guvernér bude podávati své zprávy přímo předsedovi rady bezpečnosti a bude touto cestou dodávati Radě bezpečnosti všechny potřebné informace o správě svobodného území.

 

 

Článek 4.

 

Přední povinností guvernérovou bude zajistiti veřejný pořádek a bezpečnost. Bude zatímně jmenovati ředitele veřejné bezpečnosti, který nově uspořádá policejní sbor a bezpečnostní úřady a bude je spravovati.

 

 

Článek 5.

 

a) Ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, nebude stav vojenských oddílů, jež budou tvořiti posádku Svobodného území, převyšovati 5000 mužů Spojeného království, 5000 mužů Spojených států amerických a 5000 mužů Jugoslavie.

b) Tato vojska budou dána guvernérovi k disposici na dobu 90 dnů poté, kdy nastoupí svůj úřad ve Svobodném území. Po uplynutí této doby nebudou již v guvernérově disposici a budou stažena ze Svobodného území v další lhůtě 45 dnů, neoznámí-li guvernér radě bezpečnosti, že podle jeho mínění by část těchto vojsk, nebo žádná z nich neměla býti v zájmu svobodného území stažena. V tomto druhém případě vojska vyžádaná guvernérem zůstanou tam nejdéle 45 dnů poté, kdy guvernér oznámí Radě bezpečnosti, že bezpečnostní úřady mohou udržeti pořádek ve Svobodném území bez pomoci cizích vojsk.

c) Stažení vojsk předepsané v odstavci b) bude provedeno tak, aby poměr mezi vojsky tří zúčastněných mocností, předepsaný odstavcem a), byl pokud možno zachován.

 

 

Článek 6.

 

Guvernér bude míti právo obrátiti se kdykoliv na velitele těchto oddílů se žádosti o pomoc a tato pomoc mu bude ihned poskytnuta. Guvernér se poradí, kdykoliv to bude možno, s příslušnými vojenskými veliteli, dříve než vydá své pokyny, nebude se však vměšovati do vojenských disposic s vojskem, jež provádí jeho pokyny. každý velitel má právo hlásiti své vládě pokyny, které mu guvernér dal, při čemž zpraví guvernéra o obsahu takových hlášení. Příslušná vláda má právo odepříti účast svého vojska na operaci, o niž jde, a zpraví o tom radu bezpečnosti.

 

 

Článek 7.

 

Guvernér a velitelé vojenských oddílů, daných k disposici Spojeným královstvím, Spojenými státy americkými a Jugoslavií, se dohodnou na nutných opatřeních o ubytování, správě a zásobování těchto oddílů.

 

 

Článek 8.

 

Guvernér bude po poradě s prozatímní vládní radou zodpověden za uspořádání voleb členů Ústavodárného shromáždění podle ustanovení obsažených ve statutu o volbách do Lidového shromáždění.

 

Volby se budou konati nejpozději do čtyř měsíců poté, kdy guvernér nastoupí svůj úřad. Není-li to z technických důvodů možno, podá o tom guvernér zprávu Radě bezpečnosti.

 

 

Článek 9.

 

Guvernér připraví v dohodě s prozatímní vládní radou prozatímní rozpočet a prozatímní vývozní a dovozní program, a přesvědčí se, zda prozatímní vládní rada činí vhodná opatření pro správu financí Svobodného území.

 

 

Článek 10.

 

Nynější zákony a nařízení zůstanou v platnost, pokud je guvernér nezruší nebo nesuspenduje a až do té doby, kdy tak učiní. Guvernér bude míti právo měniti se souhlasem většiny prozatímní vládní rady platné zákony a nařízení a vydávati nové zákony a nařízení. Tyto změněné a nové zákony a nařízení, jakož i guvernérovy dekrety o zrušení a suspendování zákonů a nařízení budou platiti, nebudou-li a pokud nebudou změněny, odvolány nebo nahrazeny rozhodnutími Lidového shromáždění nebo vládní rady v jejich příslušném oboru působnosti poté, kdy ústava nabude účinnosti.

 

 

Článek 11.

 

Dokud nebude zavedena zvláštní měna pro svobodné území, zůstane italská lira zákonným platidlem ve Svobodném území. Italská vláda poskytne Svobodnému území devisy a potřebná platidla za podmínek, které nebudou méně příznivé, než podmínky platiti v Itálii.

 

Itálie a Svobodné území uzavrou dohodu k provedení shora uvedených ustanovení, jakož i k urovnání jakýchkoliv otázek mezi oběma vládami, jež se může ukázati nutným.

 

 

------------------------------------------------------------------

 

Příl. VIII.

Řád pro Svobodný přístav terstský.

(Viz článek 21.)

 

 

Článek 1.

 

1. Aby se zajistilo, že všechen mezinárodní obchod a Jugoslavie, Itálie a státy střední Evropy budou moci rovnoprávně používati přístavních a průvozních výhod Terstu takovým způsobem, jaký je obvyklý v ostatních svobodných přístavech světa:

a) bude zřízen ve Svobodném území terstském bezcelný svobodný přístav v mezích, které stanoví článek 3 tohoto řádu, nebo které budou podle něho stanoveny;

b) zboží, procházející Svobodným přístavem terstským, bude požívati svobody průvozu za podmínek stanovených článkem 16 tohoto řádu.

 

2. Mezinárodní režim Svobodného přístavu se bude říditi ustanoveními tohoto řádu.

 

 

Článek 2.

 

1. Svobodný přístav bude zřízen a spravován jako státní korporace Svobodného území, mající všechny vlastnosti právnické osoby a bude působiti podle ustanovení tohoto řádu.

 

2. Všechen italský státní a polostátní majetek na území svobodného přístavu, který podle ustanovení této smlouvy připadne svobodnému území, přejde bez náhrady na svobodný přístav.

 

 

Článek 3.

 

1. Oblast svobodného přístavu bude zahrnovati území a zařízení svobodných pásem terstského přístavu v hranicích z roku 1939.

 

2. Status svobodného území a svobodného přístavu vylučuje, aby ve svobodném přístavu byla zřizována zvláštní pásma pod výlučnou pravomocí kteréhokoliv státu.

 

3. Aby se však vyhovělo zvláštním potřebám jugoslávské a italské plavby v Jaderském moři, bude moci ředitel svobodného přístavu na žádost jugoslávské nebo italské vlády a se souhlasem mezinárodní komise, o níž jedná článek 21, vyhraditi obchodním lodím plujícím pod vlajkou jednoho nebo druhého z těchto dvou států výlučné právo na užívání kotviště v některých částech oblasti svobodného přístavu.

 

4. Bude-li třeba rozšířit oblast svobodného přístavu, bude možno provésti toto rozšíření na návrh ředitele svobodného přístavu rozhodnutím vládní rady se souhlasem Lidového shromáždění.

 

 

Článek 4.

 

Pokud tento řád neustanovuje jinak, budou se zákony a nařízení platná ve Svobodném území vztahovati na osoby a na majetek uvnitř hranic svobodného přístavu, a úřady pověřené jejich prováděním na Svobodném území budou vykonávati své funkce uvnitř hranic svobodného přístavu.

 

 

Článek 5.

 

1. Obchodním plavidlům a zboží všech zemí bude povolen neomezený přístup do svobodného přístavu pro nakládání a vykládání jak zboží průvozního, tak i zboží dopravovaného do Svobodného území nebo z něho odesílaného.

 

2. Úřady Svobodného území neuvalí na zboží při jeho dovozu do svobodného přístavu, vývozu z něho nebo průvozu žádná cla nebo poplatky jiné než poplatky vybírané za prokázané služby.

 

3. Pokud však jde o zboží dovezené přes svobodný přístav pro spotřebu uvnitř hranic Svobodného území nebo vyvezené z tohoto území přes svobodný přístav, bude na ně užito příslušných zákonů a nařízení, platných ve Svobodném území.

 

 

Článek 6.

 

Ve svobodném přístavu bude podle všeobecných pravidel, vydaných ředitelem svobodného přístavu, dovoleno ukládati zboží v celních a jiných skladištích, prohlížeti je, tříditi, baliti a přebalovati a prováděti úkony, podobné těm, které se obvykle konaly ve svobodných pásmech terstského přístavu.

 

 

Článek 7.

 

1. Ředitel svobodného přístavu může také dovoliti zpracování zboží v obvodu svobodného přístavu.

 

2. Průmyslová výrobní činnost bude ve Svobodném přístavu dovolena těm podnikům, které byly ve svobodných pásmech terstského přístavu před tím, než tento řád nabyl účinnosti. Vládní rada může na návrh ředitele svobodného přístavu povoliti zřízení nových průmyslových podniků uvnitř hranic svobodného přístavu.

 

 

Článek 8.

 

Úřady Svobodného území budou oprávněny prováděti inspekci uvnitř svobodného přístavu v rozsahu, v němž jí bude zapotřebí, aby bylo vynuceno zachovávání celních nebo jiných předpisů Svobodného území, jejichž účelem jest zabrániti podloudnictví.

 

 

Článek 9.

 

1. Úřady svobodného území budou oprávněny stanoviti a vybírati přístavní poplatky ve svobodném přístavu.

 

2. Ředitel svobodného přístavu stanoví všechny poplatky za užívání zařízení a služeb svobodného přístavu. Tyto poplatky musí býti rozumné a musí odpovídati nákladu na provoz, správu, udržování a zvelebování svobodného přístavu.

 

 

Článek 10.

 

Při stanovení a vybírání přístavních poplatků a jiných dávek ve svobodném přístavu, uvedených v článku 9 shora, jakož i při poskytování služeb a používání zařízení svobodného přístavu, nesmí býti žádné diskriminace podle státní příslušnosti plavidel, vlastnictví ke zboží nebo z jakýchkoliv jiných důvodů.

 

 

Článek 11.

 

Vstup všech osob do oblasti svobodného přístavu a odchod z ní bude podléhati takovým pravidlům, jaká vydají úřady Svobodného území. Tato pravidla budou však upravena tak, aby neztěžovala ve zbytečné míře příslušníkům kteréhokoliv státu, kteří mají v oblasti svobodného přístavu jakékoliv řádné zaměstnání, vstup do svobodného přístavu nebo odchod z něho.

 

 

Článek 12.

 

Pravidla a prováděcí předpisy, které platí ve svobodném přístavu, jakož i sazebníky poplatků vybíraných ve svobodném přístavu, musí býti veřejně vyhlášeny.

 

 

Článek 13.

 

Pobřežní plavbu a pobřežní obchod uvnitř hranic Svobodného území bude možno provozovati podle předpisů, jež vydají úřady Svobodného území, při čemž se bude míti za to, že ustanovení tohoto řádu neukládají těmto úřadům žádná omezení v této věci.

 

 

Článek 14.

 

Uvnitř hranic svobodného přístavu budou úřady Svobodného území prováděti opatření pro ochranu zdraví a opatření pro potírání zvířecích a rostlinných nákaz, pokud půjde o plavidla a lodní náklad.

 

 

Článek 15.

 

Úřady Svobodného území budou povinny dodávati svobodnému přístavu vodu, plyn, elektrické světlo a proud, obstarávati spoje, kanalisaci a jiná zařízení sloužící veřejnosti, a rovněž zajistiti policejní a požární ochranu.

 

 

Článek 16.

 

1. Svobodné území a státy, přes jejichž území se zboží prováží, zaručí podle obvyklých mezinárodních dohod zboží dopravovanému železnicí ze svobodného přístavu do států, jimž slouží, svobodu průvozu bez jakékoliv diskriminace a bez cla nebo poplatků jiných, než poplatků, které se vybírají za prokázané služby.

 

2. Svobodné území a státy, které berou na sebe závazky vyplývající z tohoto řádu a přes jejichž území se provádí tato transitní doprava oběma směry, učiní vše, co je v jejich moci, aby umožnily v každém ohledu co nejlépe rychlý a účinný pohyb této dopravy za rozumnou cenu a neučiní, pokud jde o pohyb zboží do svobodného přístavu nebo z něho, žádná diskriminační opatření ve věci tarifů, služeb, celních, zdravotních, policejních nebo jakýchkoliv jiných předpisů.

 

3. Státy, které berou na sebe závazky podle tohoto řádu, neučiní žádná opatření ve věci předpisů nebo tarifů, která by uměle odváděla dopravu od svobodného přístavu ve prospěch jiných mořských přístavů. Opatření, která učiní jugoslávská vláda ve prospěch dopravy do přístavů v jižní Jugoslavii, se nebudou považovati za opatření směřující k umělému odvádění dopravy.

 

 

Článek 17.

 

Svobodné území a státy, které berou na sebe závazky podle tohoto řádu, poskytnou podle obvyklých mezinárodních dohod na svých územích a bez diskriminace svobodu poštovního, telegrafního a telefonického styku mezi oblastí svobodného přístavu a kteroukoliv zemí pro takovýto styk, jenž vychází z oblasti svobodného přístavu, nebo jest do ní určen.

 

 

Článek 18.

 

1. Svobodný přístav bude spravovati ředitel svobodného přístavu, jenž jej bude zastupovati jako právnickou osobu. Vládní rada předloží guvernérovi seznam uchazečů způsobilých pro místo ředitele svobodného přístavu. Guvernér po poradě s vládní radou jmenuje ředitele z uchazečů, kteří mu byli navrženi. Nedojde-li k dohodě, věc bude předložena Radě bezpečnosti. Guvernér bude rovněž oprávněn propustiti ředitele na doporučení mezinárodní komise nebo vládní rady.

 

2. Ředitel nesmí býti příslušníkem Jugoslavie nebo Itálie.

 

3. Všichni ostatní úředníci svobodného přístavu budou jmenováni ředitelem. Při všech jmenováních úředníků bude dávána přednost příslušníkům Svobodného území.

 

 

Článek 19.

 

V rámci ustanovení tohoto řádu učiní ředitel svobodného přístavu všechna rozumná a nutná opatření k tomu, aby svobodný přístav byl spravován, řízen, udržován a zvelebován jako výkonný přístav, schopný zvládnouti rychle všechen provoz v tomto přístavu. Ředitel bude zejména zodpovědný za provádění přístavních prací všeho druhu ve svobodném přístavu, bude říditi provoz přístavních zařízení a jiných přístavních pomocných prostředků stanoví pracovní podmínky ve svobodném přístavu podle zákonů Svobodného území a bude také dohlížeti na to, aby ve svobodném přístavu se prováděly rozkazy a předpisy úřadů Svobodného území, týkající se plavby.

 

 

Článek 20.

 

1. Ředitel svobodného přístavu vydá pravidla a prováděcí předpisy, které uzná za nutné při plnění svých úředních povinností, jak jsou předepsány v předchozím článku.

 

2. Ředitel bude sestavovati autonomní rozpočet svobodného přístavu; tento rozpočet bude schvalován a prováděn podle zákonných předpisů, které vydá Lidové shromáždění Svobodného území.

 

3. Ředitel svobodného přístavu bude podávati guvernérovi a vládní radě výroční zprávu o provozu svobodného přístavu. Opis této zprávy bude zasílán mezinárodní komisi.

 

 

Článek 21.

 

1. Bude utvořena Mezinárodní komise svobodného přístavu (dále jen "Mezinárodní komise"), složená ze zástupce Svobodného území a každého z těchto států: Francie, Spojeného království Velké Britannie a Severního Irska, Svazu sovětských socialistických republik, Spojených států amerických, Federativní lidové republiky Jugoslavie, Itálie, Československa, Polska, Švýcarska, Rakouska a Maďarska pod podmínkou, že příslušný stát vzal na sebe závazky, uložené tímto řádem.

 

2. Zástupce Svobodného území bude stálým předsedou Mezinárodní komise. V případě rovnosti hlasů rozhodne hlas předsedův.

 

 

Článek 22.

 

Mezinárodní komise bude míti své sídlo ve svobodném přístavu. Její úřadovny a činnost budou vyňaty z pravomoci místních úřadů. Členové a úředníci Mezinárodní komise budou požívati ve Svobodném území takových výsad a imunit, jež budou nutny k nezávislému vykonávání jejich funkcí. Mezinárodní komise rozhodne sama o svém sekretariátě, o svém způsobu úřadování a o rozpočtu. Na společných výlohách Mezinárodní komise budou se podíleti členské státy spravedlivým dílem, jak se na tom dohodnou prostřednictvím Mezinárodní komise.

 

 

Článek 23.

 

Mezinárodní komise bude oprávněna prováděti šetření a uvažovati o všech otázkách, týkajících se provozu, užívání a správy svobodného přístavu nebo technických stránek průvozu mezi svobodným přístavem a státy jimž slouží, čítajíc v to sjednocení postupu při provozu. Mezinárodní komise bude jednati buď z vlastního podnětu, nebo bude-li na tyto věci upozorněna kterýmkoliv státem, nebo Svobodným územím nebo ředitelem svobodného přístavu. Mezinárodní komise oznámí své mínění nebo doporučení v takových věcech zúčastněnému státu nebo státům, nebo svobodnému území nebo řediteli svobodného přístavu. Taková doporučení budou vzata v úvahu a budou učiněna nutná opatření. Kdyby však Svobodné území nebo zúčastněný stát nebo státy měly za to, že by taková opatření byla v rozporu s ustanoveními tohoto řádu, může se o věci na žádost Svobodného území nebo kteréhokoliv ze zúčastněných států jednati způsobem uvedeným v článku 24 dole.

 

 

Článek 24.

 

Každý spor o výklad nebo provádění tohoto řádu, který nebude urovnán přímým jednáním, bude, nedohodnou-li se strany vzájemně na jiném způsobu jeho vyřízení, na žádost jedné nebo druhé sporné strany předložen komisi, složené z jednoho zástupce každé ze stran a třetího člena, jenž bude vybrán vzájemnou dohodou obou stran z příslušníků třetího státu. Nedohodnou-li se obě strany do jednoho měsíce o jmenování třetího člena, může kterákoliv ze stran požádati generálního sekretáře Spojených národů, aby ho jmenoval. Rozhodnutí většiny členů komise bude rozhodnutím komise a strany je přijmou jako konečné a závazné.

 

 

Článek 25.

 

Návrhy na změnu tohoto řádu může podati Radě bezpečnosti vládní rada Svobodného území nebo tři nebo více států zastoupených v Mezinárodní komisi. Změna schválená Radou bezpečnosti nabude účinnosti dnem, jejž určí tato Rada.

 

 

Článek 26.

 

Pro účely tohoto řádu bude se míti za to, že stát vzal na sebe závazky podle tohoto řádu, je-li stranou v mírové smlouvě s Itálií, nebo oznámil-li vládě Francouzské republiky, že bere na sebe tyto závazky.

 

 

------------------------------------------------------------------

 

Příl. IX.

Technická opatření týkající se Svobodného území terstského.

(Viz článek 21.)

 

A. Dodávka vody do severozápadní Istrie.

 

Jugoslavie bude dále dodávati do oblasti severozápadní Istrie v hranicích Svobodného území terstského vodu z pramene San Giovanni de Pinguente quietským vodovodem a z pramene Santa Maria del Risano risanským vodovodem. Voda z těchto pramenů bude dodávána v množství, jež nepřevyšuje podstatně množství, které bylo obvykle dodáváno této oblasti, a za takové průtokové rychlosti,jakou Svobodné území bude požadovati, avšak v mezích jež kladou přírodní podmínky. Jugoslavie bude udržovati na jugoslávském území vodovodní potrubí, nádrže, čerpadla, čistící stanice a taková další zařízení, jichž bude zapotřebí ke splnění tohoto závazku. Pokud jde o předchozí závazky, musí býti Jugoslavii poskytnuta čekací lhůta pro nezbytnou opravu válečných škod na vodovodních zařízeních. Svobodné území zaplatí za vodu takto dodávanou přiměřenou cenu, jež bude tvořiti poměrný podíl celkového nákladu na provoz a udržování quitského risanského vodovodu, vypočtený na základě množství vody, spotřebované ve Svobodném území. Kdyby snad v budoucnosti Svobodné území potřebovalo dodatečné dodávky vody, Jugoslavie se zavazuje, že prozkoumá věc společně s úřady Svobodného území a učiní po dohodě s nimi taková opatření pro uspokojení těchto potřeb, jaká lze rozumně žádati.

 

B. Dodávka elektřiny.

 

1. Jugoslavie a Itálie budou udržovati dodávku elektřiny do Svobodného území terstského na dosavadní výši a budou poskytovati Svobodnému území takové množství elektřiny a takové výše výkonu, jak je Svobodné území bude požadovati. Dodávaná množství nemusí z počátku podstatně převyšovati množství, jež bylo obvykle dodáváno do oblasti tvořící Svobodné území, avšak Itálie a Jugoslavie budou na žádost Svobodného území dodávati vzrůstající množství podle toho, jak se budou zvyšovati potřeby Svobodného území, za předpokladu, že o zvýšení větším než 20 % nad množství dodávané obvykle Svobodnému území z příslušných zdrojů budou zúčastněné vlády povinny se dohodnouti.

 

2. Cena, kterou Jugoslavie nebo Itálie budou účtovati a Svobodné území platiti za elektřinu, jež mu bude dodávána, nebude vyšší než cena účtovaná v Jugoslavii nebo Itálii za dodávku podobného množství hydroelektřiny z týchž zdrojů na jugoslávském nebo italském území.

 

3. Jugoslavie, Itálie a Svobodné území si budou vzájemně stále vyměňovati zprávy o průtoku a zásobě vody a o množství vyrobené elektřiny, pokud jde o stanice zásobující dřívější italské compartimento Julských Benátek, tak aby každá z těchto tří stran mohla stanovit své potřeby.

 

4. Jugoslavie, Itálie a Svobodné území budou udržovati v dobrém a řádném stavu všechny elektrárny, dálková vedení, pomocné stanice a jiná zařízení, jichž jest zapotřebí pro stálou dodávku elektřiny bývalému italskému compartimento Julských Benátek.

 

5. Jugoslavie se postará, aby nynější a kterékoliv budoucí elektrárny na Isonzu (Soči) byly provozovány tak, aby bylo možno odvézti z Isonza (Soči) tolik vody pro zavodňování kraje ležícího od Gorice na jihozápad k Jaderskému moři, kolik jí Itálie bude čas od času požadovati. Itálie si nesmí činiti nárok na spotřebu vody z Isonza (Soči) ve větším rozsahu nebo za příznivějších podmínek než bylo dříve obvyklé.

 

6. Jugoslavie, Itálie a Svobodné území uzavrou společným jednáním vzájemně vyhovující úmluvu odpovídající předchozím ustanovením o dalším provozování soustavy elektráren, která obsluhuje dřívější italské compartimento Julských Benátek. Smíšená komise, v níž uvedené tři vlády budou stejně zastoupeny, bude zřízena k tomu, aby dohlížela na plnění závazků vyplývajících z odstavců 1 až 5 shora.

 

7. Po uplynutí desetileté lhůty ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, přezkoumá Jugoslavie, Itálie a Svobodné území předchozí ustanovení ve světle poměrů, jaké budou v té době, aby stanovily, zda a kterých z předchozích závazků již není třeba, a aby změnily, vypustily nebo přidaly to, na čem se tyto strany shodnou. Jakékoliv spory, které snad vzniknou při tomto zkoumání, budou urovnány řízením vytčeným v článku 87 této smlouvy.

 

C. Usnadnění místního pohraničního obchodu

 

Do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, zahájí Jugoslavie a Svobodné území terstské, a Itálie a Svobodné území terstské, jednání k uzavření dohod o tom, aby byl usnadněn pohyb potravin a jiných druhů zboží přes hranice mezi Svobodným územím a přilehlými oblastmi Jugoslavie a Itálie, jež obvykle bylo dopravováno v místním obchodním styku mezi těmito oblastmi, za předpokladu, že toto zboží jest pěstěno, vyráběno nebo zhotovováno ve zmíněných územích. Tento pohyb může býti usnadněn přiměřenými opatřeními, čítajíc v to osvobození takového zboží až do určitého dohodnutého množství nebo hodnoty od dávek, cel a vývozních nebo dovozních poplatků jakéhokoliv druhu, když takové zboží jest předmětem místního obchodu.

 

 

------------------------------------------------------------------

 

Příl. X.

Hospodářská a finanční ustanovení o Svobodném území terstském.

 

1. Svobodné území terstské obdrží bez náhrady italský státní a polostátní majetek, který jest ve Svobodném území.

 

Za státní nebo polostátní majetek se pro účely této přílohy považuje toto: movitý a nemovitý majetek italského státu, místních úřadů a veřejných institucí a společností a sdružení, které jsou veřejným vlastnictvím, jakož i movitý a nemovitý majetek, jenž byl dříve vlastnictvím fašistické strany nebo jejích pomocných organisací.

 

2. Všechny převody italského státního a polostátního majetku, jak jest vymezen v odstavci 1 shora, provedené po 3. září 1943, budou považovány za nicotné a neplatné. Toto ustanovení se však nebude vztahovati na zákonná právní jednání, týkají se běžných úkonů státních a polostátních orgánů, pokud jejich předmětem jest prodej v normálních mezích zboží, jež obvykle vyrábějí nebo prodávají při provádění normálních obchodních ujednání nebo v normálním průběhu veřejné správní činnosti.

 

3. Podmořské kabely, které jsou vlastnictvím italského státu neb italských polostátních organisací, budou spadati pod ustanovení odstavce 1, pokud jde o konečné zařízení a o části kabelů, které jsou v pobřežních vodách Svobodného území.

 

4. Itálie odevzdá Svobodnému území všechny příslušné archivy a listiny správní povahy nebo historické hodnoty, jež se týkají Svobodného území nebo se vztahují na majetek převedený podle odstavce 1 této přílohy. Svobodné území odevzdá Jugoslavii všechny listiny téže povahy, které se vztahují na území odstoupené podle této smlouvy Jugoslavii, a Itálii všechny listiny stejné povahy, jež budou ve Svobodném území a jež se vztahují na území italské.

 

Jugoslavie prohlašuje, že jest ochotna odevzdati Svobodnému území všechny archivy a listiny správní povahy, týkající se správy svobodného území a výhradně potřebné pro tento účel, které jsou takové, jako ty, jež před 3. zářím 1943 byly obvykle uloženy u místních úřadů, majících pravomoc nad územím, tvořícím nyní část Svobodného území.

 

5. Svobodné území bude zbaveno povinnosti platiti italský veřejný dluh. Vezme však na sebe závazky z dlužních úpisů italského státu vůči majitelům, kteří podrží své bydliště ve Svobodném území, nebo pokud to jsou právnické osoby, podržují tam své sídlo nebo hlavní místo činnosti, pokud tyto dlužní úpisy odpovídají té části dluhu, jenž vznikl před 10. červnem 1940 a sloužil k úhradě nákladu na veřejné práce a civilní správní služby, z nichž mělo prospěch řečené území, ale nebyl určen přímo nebo nepřímo pro vojenské účely.

 

Od držitelů může býti požadován úplný důkaz o tom,jak nabyli těchto úpisů.

 

Itálie a Svobodné území sjednají dohody, jimiž určí část italského veřejného dluhu, na niž se vztahuje tento odstavec, a způsob, jímž tato ustanovení budou provedena.

 

6. Budoucí status zahraničních dluhopisů, jež jsou zaručeny břemeny na majetku nebo důchodech Svobodného území, se bude říditi dalšími dohodami, které zúčastněné strany sjednají.

 

7. Itálie a Svobodné území sjednají zvláštní dohody, jimiž se stanoví podmínky, podle nichž závazky italských veřejných nebo soukromých pojišťovacích organisací vůči obyvatelům Svobodného území a poměrná část reserv nahromaděných řečenými organisacemi budou převedeny na podobné organisace ve Svobodném území.

 

Svobodné území a Itálie a Svobodné území a Jugoslavie sjednají také podobné dohody, podle nichž se budou říditi závazky veřejných a soukromých sociálně-pojišťovacích organisací, jejichž sídlo je ve Svobodném území, pokud jde o držitele pojistek nebo pojištěnce, mající své bydliště v Itálii, nebo na území odstoupeném podle této smlouvy Jugoslavii.

 

Svobodné území a Jugoslavie rovněž sjednají podobné dohody, podle nichž se budou říditi závazky veřejných nebo soukromých sociálně-pojišťovacích organisací, jejichž sídlo jest na území odstoupeném podle této smlouvy Jugoslavii, pokud jde o držitele pojistek nebo pojištěnce, mající své bydliště ve Svobodném území.

 

8.Itálie bude nadále zavázána vypláceti civilní nebo vojenské pense, na něž v den, kdy tato smlouva nabude účinnosti, získaly nárok ve službě italského státu, městských nebo jiných místních vládních úřadů osoby, které podle této smlouvy nabudou státní příslušnosti svobodného území, čítajíc v to právo na pensi, pro jejíž výplatu ještě neuplynula předepsaná lhůta. Itálie a Svobodné území sjednají dohody o tom, jak tento závazek bude splněn.

 

9. Majetek,  práva a  zájmy italských státních příslušníků, kteří se usadili ve Svobodném území po 10. červnu 1940, jakož i osob, které optují pro italskou příslušnost, podle ustanovení statutu Svobodného území terstského, budou po dobu tří let ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti uznávány stejně jako majetek, práva a zájmy příslušníků Svobodného území vůbec, za předpokladu, že byly nabyty zákonným způsobem.

 

Majetek, práva a zájmy ostatních italských státních příslušníků a též italských právnických osob ve Svobodném území budou podrobeny pouze takovým zákonům, jež budou čas od času vydány o majetku cizích státních příslušníků a právnických osob vůbec, za předpokladu, že jich bylo nabyto zákonným způsobem.

 

10. Osobám, které budou optovati pro italskou státní příslušnost a odstěhují se do Itálie, bude dovoleno, aby po zaplacení všech dluhů nebo daní, jež jsou povinny platiti ve Svobodném území, vzaly s sebou svůj movitý majetek a převedly své hotovosti, za předpokladu, že takový majetek a hotovosti byly nabyty zákonným způsobem. Při stěhování takového majetku nebudou vybírána žádná cla. Bude jim dále dovoleno, aby prodaly svůj movitý a nemovitý majetek za stejných podmínek jako příslušníci Svobodného území.

 

Odstěhování majetku do Itálie se provede za podmínek, jež nebudou v rozporu s ústavou Svobodného území, a způsobem, na němž se dohodne Itálie a Svobodné území. Stejně bude sjednána dohoda o podmínkách a lhůtách pro převod hotovostí, čítajíc v to výtěžky z prodejů.

 

11. Na majetek, práva a zájmy bývalých italských státních příslušníků, majících své bydliště ve Svobodném území, kteří se podle této smlouvy stanou příslušník Svobodného území a které budou v Itálii v den, kdy tato smlouva nabude účinnosti, bude Itálie bráti po dobu tří let ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, stejný ohled jako na majetek, práva a zájmy italských příslušníků vůbec.

 

Takové osoby jsou oprávněny převésti a zlikvidovati svůj majetek, práva a zájmy za týchž podmínek, jaké budou stanoveny podle odstavce 10 shora.

 

12. Se společnostmi, zřízenými podle italského práva a majícími své sídlo ve Svobodném území, které budou chtíti přenésti své sídlo do Itálie nebo do Jugoslavie, bude rovněž nakládáno podle ustanovení odstavce 10 shora, za předpokladu, že více než padesát procent kapitálu společnosti jest ve vlastnictví osob, jež mají své obvyklé bydliště vně Svobodného území, nebo ve vlastnictví osob, které se odstěhují do Itálie nebo do Jugoslavie.

 

13. Odstoupení území nebude míti vliv na dluhy osob, sídlících v Itálii nebo na území odstoupeném Jugoslavii, vůči osobám, sídlícím ve Svobodném území, nebo na dluhy osob sídlících ve Svobodném území vůči osobám sídlícím v Itálii nebo na území odstoupeném Jugoslavii, Itálie, Jugoslavie a Svobodné území se zavazují, že usnadní vyrovnání takových závazků. Výraz "osoby",jehož jest v tomto odstavci použito, zahrnuje též osoby právnické.

 

14. Nebyl-li majetek kteréhokoliv ze Spojených národů a jeho příslušníků ve svobodném území dosud zproštěn italských sekvestračních nebo kontrolních opatření a vrácen majiteli, bude vrácen ve stavu v jakém nyní jest.

 

 15. Itálie vrátí majetek, odvezený neprávem po 3. září 1943 ze Svobodného území do Itálie. Provedení tohoto závazku se bude říditi odstavci 2, 3, 4, 5 a 6 článku 75, s výjimkou majetku, o němž se jedná na jiném místě v této příloze.

 

Ustanovení odstavců 1, 2, 5 a 6 článku 75 budou se vztahovati na navrácení majetku Svobodným územím, odvezeného za války z území kteréhokoliv ze Spojených národů.

 

16. Itálie vrátí v nejkratší možné době Svobodnému území všechny lodě v italské držbě, jejichž vlastníky byly 3. září 1943 fysické osoby mající bydliště ve Svobodném území a které podle této smlouvy nabývají státní příslušnosti Svobodného území, nebo italské právnické osoby, které mají a ponechávají své sídlo ve Svobodném území, vyjma lodě, které byly bezelstně prodány.

 

17. Itálie a Svobodné území a Jugoslavie a Svobodné území sjednají dohody o opatřeních pro spravedlivé a slušné rozdělení majetku kteréhokoliv nynějšího místního úřadu, jehož obvod byl rozdělen jakoukoliv úpravou hranic podle této smlouvy, a pro pokračování v poskytování nutných obecních služeb obyvatelstvu, o nichž v jiných částech této smlouvy není zvláštních ustanovení.

 

Podobné dohody budou sjednány o spravedlivém a slušném rozdělení železničního vozového parku a železničního zařízení a o dokových a přístavních lodích a zařízeních, jakož i o jakýchkoliv jiných nevyřízených hospodářských věcech, o nichž není zmínky v této příloze.

 

18. Bez ohledu na změnu suverenity a z ní vyplývající změnu státní příslušnosti, budou občané Svobodného území nadále požívati v Itálii všech práv z živnostenského, literárního a uměleckého vlastnictví, na něž měli nárok podle zákonů, jež byly v Itálii v platnosti v době změny suverenity.

 

Svobodné území uzná a umožní zužitkování práv z živnostenského, literárního a uměleckého vlastnictví, která platila ve svobodném území podle italských zákonů platných v době změny suverenity, nebo která budou znovu zřízena nebo obnovena podle přílohy XV část A této smlouvy. Tato práva zůstanou ve Svobodném území v platnosti po stejnou dobu, po jakou by byla zůstala v platnosti podle zákonů italských.

 

19. Jakýkoliv spor, jenž vznikne při provádění ustanovení této přílohy, bude řešen způsobem stanoveným článkem 83 této smlouvy.

 

20. Odstavec 1, 3 a 5 článku 76, článek 77, odstavec 3, článku 78, článek 81, příloha XV část A, příloha XVI a příloha XVII část B budou se vztahovati na Svobodné území terstské stejně jako na Itálii.

 

 

------------------------------------------------------------------

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více