Mírová smlouva ČSR a Itálie

Autor: Kurt Kriegel / KurtCz 🕔︎︎ 👁︎ 8.609

ODDÍL II.

Italský majetek na území Spojených a sdružených mocností.

Reklama

 

 

Čl. 79.

 

1. Každá ze spojených a sdružených mocností bude míti právo zabaviti, podržeti, likvidovati nebo jinak naložiti s veškerým majetkem, právy a zájmy, které v den, kdy tato smlouva nabude účinnosti, budou na jejím území a budou majetkem Itálie nebo italských příslušníků, a použití tohoto majetku nebo výtěžku zaň k účelům, které bude pokládati za žádoucí, v mezích svých nároků a nároků svých příslušníků proti Itálii nebo italským příslušníkům, čítajíc v to pohledávky, kromě nároků plně uspokojených podle jiných článků této smlouvy. Všechen italský majetek nebo výtěžek zaň, pokud převyšuje částku těchto nároků, bude vrácen.

 

Reklama

2. Italský majetek bude likvidován a bude s ním naloženo podle právního řádu příslušné mocnosti spojené nebo sdružené. italský majitel nebude míti žádná práva na tento majetek, vyjma ta, která by mu dával řečený právní řád.

 

3. Italská vláda se zavazuje, že odškodní italské příslušníky, jejichž majetek bude odňat podle tohoto článku a nebude jim vrácen.

 

4. Tímto článkem se neukládá žádné spojené nebo sdružené mocnosti závazek vrátiti živnostenské vlastnictví italské vládě nebo italským příslušníkům nebo zahrnouti takové vlastnictví při určení částky, která může býti podržena podle odstavce 1 tohoto článku. Vláda každé z mocností spojených a sdružených bude míti právo uložiti taková omezení, podmínky a výhrady na práva nebo zájmy na živnostenském vlastnictví na území této spojené nebo sdružené mocnosti, nabyté vládou nebo příslušníky Itálie dříve, než tato smlouva nabude účinnosti, jaké vláda spojené nebo sdružené mocnosti bude v zájmu státním považovati za nutné.

 

5.

a) Italské podmořské kabely, spojující body ležící v Jugoslavii, budou se pokládati za italské vlastnictví v Jugoslavii, i když značná část těchto kabelů je mimo pobřežní vody jugoslávské.

b) Italské podmořské kabely, spojující bod ležící na území spojené nebo sdružené mocnosti s bodem ležícím na území italském, budou pro účely tohoto článku pokládány za italské vlastnictví, pokud jde o koncové zařízení nebo o části kabelů, které jsou v pobřežních vodách této spojené nebo sdružené mocnosti.

 

6. O majetku, o němž se mluví v odstavci 1 tohoto článku,bude se míti za to, že zahrnuje italský majetek, který podléhal kontrole z důvodu válečného stavu mezi Itálií a mocností spojenou nebo sdruženou, mající pravomoc nad tímto majetkem; nebude však zahrnovati:

a) majetek italské vlády, jehož se užívá ke konsulárním nebo diplomatickým účelům;

Reklama

b) majetek náležející náboženským organisacím nebo soukromým lidumilným institucím a užívaný výlučně pro náboženské nebo lidumilné účely;

c) majetek fysických osob italské příslušnosti, majících povolení sídliti na území státu, v němž jest tento majetek, nebo na území kteréhokoliv spojeného národa, kromě italského majetku, který byl kdykoliv za války podroben opatřením, jež se všeobecně nevztahovala na majetek italských příslušníků, sídlících na témž území;

d) majetková práva vzniklá po obnovení obchodních a finančních styků mezi Itálií a mocnostmi spojenými a sdruženými nebo vzniklá z právních jednání mezi Itálií a vládou některé spojené nebo sdružené mocnosti po 3. září 1943;

e) práva z vlastnictví literárního a uměleckého;

f) majetek italských příslušníků na odstoupených územích, na něž se budou vztahovati ustanovení přílohy XIV;

g) s výjimkou jmění uvedeného v článku 74, část A, odstavec 2, písmeno b) a část D, odstavec 1, majetek fysických osob sídlících na odstoupených územích nebo ve Svobodném území terstském, které nebudou optovati pro italskou příslušnost podle této smlouvy, a právnických osob nebo sdružení, jejichž sídlo jest na odstoupených územích nebo ve Svobodném území terstském, s podmínkou, že takové právnické osoby nebo sdružení nejsou vlastnictvím osob sídlících v Itálii, nebo jimi kontrolovány. V případech uvedených v článku 74, část A, odstavec 2, písmeno b) a část D, odstavec 1, otázka náhrady bude řešena podle článku 74, část E.

 

 

ODDÍL III.

Prohlášení spojených a sdružených mocností o jejich

požadavcích.

 

 

Čl. 80.

 

Spojené a sdružené mocnosti prohlašují, že práva přiznaná jim články 74 a 79 této smlouvy kryjí všechny jejich nároky a nároky jejich příslušníků za ztráty nebo škody, vzniklé z válečných činů, čítajíc v to opatření, vyplývající z obsazení jejich území, jež lze přičítati Itálii a k nimž došlo mimo italské území, s výjimkou nároků zakládajících se na článcích 75 a 78.

 

 

ODDÍL IV.

Dluhy.

 

 

Čl. 81.

 

1. Válečný stav sám o sobě nebude považován za okolnost, která by měla vliv na povinnost uhraditi peněžní dluhy, pocházející ze závazků a smluv, které tu byly dříve, než vznikl válečný stav, a z práv nabytých před touto dobou, které se staly splatnými před tím, než tato smlouva nabyla účinnosti a z nichž jsou zavázáni buď vláda nebo příslušníci italští vládě nebo příslušníkům některé z mocností spojených a sdružených, nebo vláda nebo příslušníci některé z mocností spojených a sdružených vládě nebo příslušníkům italským.

 

2. Pokud v této smlouvě není výslovně stanoveno jinak, žádné její ustanovení se nesmí vykládati tak, že by to nepříznivě působilo na poměr mezi dlužníky a věřiteli, vyplývající ze smluv uzavřených před válkou buď italskou vládou nebo italskými příslušníky.

 

 

ČÁST VIII.

Všeobecné hospodářské styky.

 

 

Čl. 82.

 

1. Dokud nebudou uzavřeny obchodní smlouvy nebo dohody mezi jednotlivými Spojenými národy a Itálií, italská vláda bude povinna po dobu 18 měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, nakládati s každým ze Spojených národů, který ve skutečnosti bude vzájemně nakládati stejně s Itálií v podobných věcech, takto:

a) pokud jde o cla a dovozní nebo vývozní poplatky, vnitrostátní zdanění dovezeného zboží a všechny předpisy toho se týkající, Spojené národy budou požívati bezpodmínečně nejvyšších výhod;

b) ve všech ostatních směrech nebude Itálie libovolně nepříznivěji nakládati se zbožím, pocházejícím z kteréhokoliv území ze Spojených národů nebo určeným do takového území, než se zbožím podobného druhu pocházejícím z území kteréhokoliv jiného ze Spojených národů nebo kteréhokoliv jiného cizího státu nebo určeným do takového území;

c) příslušníkům Spojených národů, a to i právnickým osobám, se poskytne režim jako příslušníkům vlastním a příslušníkům národa s nejvyššími výhodami ve všech věcech, týkajících se obchodu, průmyslu, plavby a jiných druhů podnikatelské činnosti v Itálii. Tato ustanovení se nebudou vztahovati na obchodní letectví;

d) Itálie neposkytne žádnému státu výlučné nebo přednostní právo, pokud jde o provoz obchodních letadel v mezinárodním styku, poskytne však všem Spojeným národům stejné podmínky pro nabytí mezinárodních obchodněleteckých práv na italském území, čítajíc v to právo přistávati pro doplnění pohonných hmot a pro opravy, a poskytne, pokud jde o provoz obchodních letadel v mezinárodním styku, všem Spojeným národům právo létati přes italské území, aniž se přistane. Tato ustanovení se nesmějí dotknouti zájmů národní obrany Itálie.

 

2. Výše uvedené závazky, které Itálie na se vzala, rozumějí se s výhradou obvyklých výjimek obchodních smluv, uzavřených Itálií před válkou; ustanovení týkající se vzájemnosti, poskytnuté každým ze Spojených národů, rozumějí se s výhradou obvyklých výjimek obchodních smluv, uzavřených tímto státem.

 

 

ČÁST IX.

Řešení sporů.

 

 

Čl. 83.

 

1. Všechny spory, které by mohly vzniknouti při provádění článků 75 a 78 a příloh XIV, XV, XVI a XVII část B této smlouvy, budou předloženy smírčí komisi složené z jednoho zástupce vlády zúčastněného Spojeného národa a jednoho zástupce vlády italské, kteří budou míti rovná práva. Nedosáhne-li se dohody do tří měsíců poté, co spor byl předložen smírčí komisi, může jedna nebo druhá vláda žádati, aby ke komisi byl přibrán třetí člen vybraný dohodou mezi oběma vládami z příslušníků třetího státu. Nedojde-li do dvou měsíců mezi oběma vládami k dohodě o výběru třetího člena komise, obrátí se tyto vlády na velvyslance Sovětského svazu, Spojeného království, Spojených států amerických a Francie v Římě, kteří budou jmenovati třetího člena komise. Nebudou-li velvyslanci s to se dohodnouti do jednoho měsíce o jmenování třetího člena, může jedna nebo druhá strana požádati generálního sekretáře organisace Spojených národů, aby ho jmenoval.

 

2. Bude-li nějaká smírčí komise ustavena podle odstavce 1 shora, bude příslušna rozhodovati všechny spory, jež snad později vzniknou mezi dotčeným Spojeným národem a Itálií o provádění nebo výkladu článků 75 a 78 a příloh XIV, XV, XVI a XVII část B této smlouvy, a bude vykonávati funkce, které jí byly přiřčeny těmito ustanoveními.

 

3. Každá smírčí komise stanoví sama svůj postup, řídíc se pravidly odpovídajícími právu a spravedlnosti.

 

4. Každá vláda zaplatí honorář člena smírčí komise, jehož jmenuje, a kteréhokoliv zástupce, jehož určí, aby ji zastupoval před komisí. Honorář třetího člena bude určen zvláštní dohodou mezi zúčastněnými vládami a tento honorář, jakož i společné výlohy každé komise ponesou obě vlády stejným dílem.

 

5. Strany se zavazují, že jejich úřady poskytnout smírčí komisi přímo všechnu pomoc, která bude v jejich moci.

 

6. Rozhodnutí většiny členů komise bude rozhodnutím komise a strany jej přijmou jako konečné a závazné.

 

 

ČÁST X.

Různá hospodářská ustanovení.

 

 

Čl. 84.

 

Články 75, 78 a 82 a příloha XVII této smlouvy budou se vztahovati na mocnosti spojené a sdružené a na ty Spojené národy, které přerušily diplomatické styky s Itálií, nebo s nimiž Itálie přerušila diplomatické styky. Tyto články a příloha budou se vztahovati také na Albanii a Norsko.

 

 

Čl. 85.

 

Ustanovení příloh VIII, X, XIV, XV, XVI a XVII, jakož i ustanovení ostatních příloh, budou míti platnost a účinnost jako nedílné součásti této smlouvy.

 

 

ČÁST XI.

Závěrečné klausule.

 

 

Čl. 86.

 

1. Po dobu nepřevyšující 18 měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, budou velvyslanci Sovětského svazu, Spojeného království, Spojených států amerických a Francie v Římě ve vzájemné dohodě zastupovati mocnosti spojené a sdružené při jednání s italskou vládou o všech otázkách týkajících se provedení a výkladu této smlouvy.

 

2. Tito čtyři velvyslanci dají italské vládě takové směrnice, odborné rady a objasnění, jichž snad bude třeba k zajištění rychlého a účinného provedení této smlouvy, jak podle slovního znění, tak i podle jejího ducha.

 

3. Italská vláda poskytne řečeným čtyřem velvyslancům všechny nutné informace a všechnu pomoc, jichž snad budou potřebovati při plnění úkolů svěřených jim touto smlouvou.

 

 

Čl. 87.

 

1. S výjimkou případů, kde jiné řízení je zvláště předepsáno některým článkem této smlouvy, každý spor o výklad nebo provedení této smlouvy, který nebude vyřízen přímým diplomatickým jednáním, bude předložen čtyřem velvyslancům, jednajícím podle článku 86, s tou výjimkou, že v tomto případě velvyslanci nebudou omezeni lhůtou, stanovenou v tomto článku. Každý takový spor, který nebude jimi vyřízen do dvou měsíců, bude, ačli sporné strany se mezi sebou nedohodnou o jiném způsobu vyřízení, na žádost jedné nebo druhé sporné strany předložen komisi, složené ze zástupce každé strany a třetího člena zvoleného vzájemnou dohodou obou stran z příslušníků třetího státu. Kdyby se obě strany do jednoho měsíce nedohodly o jmenování třetího člena, může jedna nebo druhá strana požádati generálního sekretáře Spojených národů, aby ho jmenoval.

 

2. Rozhodnutí většiny členů komise bude rozhodnutím komise a strany je přijmou jako konečné a závazné.

 

 

Čl. 88.

 

1. Každý člen Spojených národů, který není signatářem této smlouvy a který jest ve válce s Itálií, jakož i Albanii, mohou přistoupiti k této smlouvě a po přistoupení budou považováni pro účely této smlouvy za sdruženou mocnost.

 

2. Listiny o přistoupení se uloží u vlády Francouzské republiky a stanou se účinnými, jakmile budou uloženy.

 

 

Čl. 89.

 

Ustanovení této smlouvy nedají žádná práva nebo výhody žádnému státu, který je uveden v úvodu ke smlouvě jako jedna ze spojených a sdružených mocností, nebo jeho příslušníkům, dokud se takový stát nestane smluvní stranou složením své ratifikační listiny.

 

 

Čl. 90.

 

Tato smlouva, jejíž francouzský, anglický a ruský text jsou autentické, bude ratifikována spojenými a sdruženými mocnostmi. Bude také ratifikována Itálií. nabude účinnosti ihned po uložení ratifikačních listin Svazem sovětských socialistických republik, Spojeným královstvím Velké Britannie a severního irska, Spojenými státy americkými a Francií. Ratifikační listiny se uloží v nekratší možné lhůtě u vlády Francouzské republiky.

 

Pro každou spojenou nebo sdruženou mocnost, jejíž ratifikační listina bude uložena později, smlouva nabude účinnosti dnem uložení. Tato smlouva bude uložena v archivu vlády Francouzské republiky, která vydá ověřený opis každému ze signatárních států.

 

 

Seznam příloh.

 

I. Mapy (viz zvláštní svazek)

II. Francouzsko-italské hranice: podrobný popis úseků hranic, na něž se vztahují úpravy stanovení v článku 2.

III. Záruky týkající se okresů Mont Cenis a Tenda-Briga.

IV. Ustanovení, na nichž se dohodla rakouská a italská vláda 5. září 1946.

V. Dodávka vody pro Gorici a okolí.

VI. Stálý status Svobodného území terstského.

VII. Řád pro zatímní správu Svobodného území terstského.

VIII. Řád pro Svobodný přístav terstský.

IX. Technická opatření týkající se Svobodného území terstského.

X. Hospodářská a finanční ustanovení týkající se Svobodného území terstského.

XI. Společné prohlášení vlád Sovětského svazu, Spojeného království, Spojených států amerických a Francie, týkající se italských územních držav v Africe.

XII. Seznam válečných plavidel:

A. která Itálie podrží,

B. která Itálie odevzdá.XIII. Vymezení pojmů.

A. pojmy týkající se válečných plavidel,

B. výcvik vojenský, vojenský letecký a válečný námořní,

C. pojem a seznam válečného materiálu,

D. vymezení pojmu "demilitarisace" a "demilitarisovaný".

XIV. Hospodářská a finanční ustanovení týkající se odstoupených území.

XV. Zvláštní ustanovení týkající se jistých druhů majetku:

A. živnostenské, literární a umělecké vlastnictvím,

B. pojištění.

XVI. Smlouvy, promlčecí lhůty a obchodní skriptury.

XVII. Kořistní soudy a rozsudky.

 

 

------------------------------------------------------------------

 

Příl. I.

Mapy k mírové smlouvě s Itálií

(zde neotištěné).

 

A. Italské hranice (článek 1)

B. Francouzsko-italské hranice (článek 2)

C. Jugoslávsko-italské hranice (článek 3)

D. Hranice Svobodného území terstského (články 4 a 22)

E. Námořní oblasti vymezené v článku 11 této smlouvy.

 

 

------------------------------------------------------------------

 

 

Příl. II.

Francouzsko-italské hranice.

 

Podrobný popis úseků hranic, na něž se vztahují změny uvedené v článku 2.

 

Průsmyk Malého Svatého

Bernarda.

 

Viz mapu Ste Foy Tarentaise číslo 1 - 2,

měř. 1:20 000.

 

Nová hranice sleduje čáru, která vychází od skalnatého hřebenu Lancebranlette, pak sestupujíc na východ sleduje čáru předělu až do výše 2180 metrů, odkud přechází na Colonne Joux (2188). Odtud, stále sledujíc čáru předělu, vystupuje opět na Costa del Belvedere, po jehož skalnatých výběžcích běží, stoupá na Mt. Belvedere, běží po okraji jeho vrcholku a ponechávajíc jej na francouzském území 120 metrů od hranic a probíhajíc pak kotami 2570, 2703, Bellou Vallettou a kotou 2746, spojuje se opět s bývalou hranicí na Mt. Valaisan.

 

Náhorní rovina Mont Cenis.

Viz mapu Lanslebourg, č. 5-6 a 7-8 a Mont

dAmbin č. 1-2, měř. 1:20 000.

 

Nová hranice sleduje čáru, která opouští bývalé hranice u Mt. Tour, sleduje správní hranice vyznačené na mapě na západ, sleduje Vitoun, jakmile se s ním setká na jeho severním rameni, a sestupuje podél něj až k Rocca della Torretta.

 

Pak sledujíc čáru skalnatých výběžků dojde až k bystřině tekoucí z Alpe Lamet a sestupuje s ní až k úpatí skalnatého úbočí, podél něhož běží asi 800 metrů až k údolnici v bodu ležícím asi 200 metrů na sever od koty 1805.

 

Pak vystupuje až k vrcholku sesuté půdy, vyčnívající nad Ferrero Cenisio ve vzdálenosti asi 300 metrů, a pokračujíc západním směrem, setkává se s cestou, která běží po východním okraji Rne. Paradisa 400 metrů na západ od smyčky (1854), hned nato ji opouštějíc a stáčejíc se na jih.

 

Přetíná cestu Bar Cenisie v bodě asi 100 metrů na jihovýchod od útočiště 5, překročuje údolnicí směrem k Lago S. Giorgio, přibližně sleduje vrstevnici 1900 až ke kotě 1907, pak běží po jižním okraji Laga dArpon a připojí se znovu ke skalnatému hřebenu, po němž jde dále na jihozápad až k soutoku bystřin vytékajících z ledovce Bard (Ghiacciaio di Bard) v bodě ležícím asi 1400 metrů na jihozápad od Laga dArpon.

 

Odtud, stáčejíc se na jih, sleduje přibližně vrstevnici 2500, jde až ke kotě 2579, pak, běžíc podél vrstevnice 2600, dostihuje Laga della Vecchia a připojuje se opět k správním hranicím vyznačeným na mapě asi 700 metrů na jihovýchod od jezera, ke stezce Pso. dAvanza, kterou sleduje podél skalnatých úbočí ke starým hranicím ve stejné vzdálenosti mezi Col della Vecchia a Col de Clapier.

 

Mont Thabor.

Viz mapu Nevache, 1-2, 5-6 a 7-8,

měř. 1:20 000.

 

Od Cimy de la Planette k Rocher do Guion (Cima del Sueur).

 

Nové hranice sledují čáru, která opouští nynější hranice u Cimy de la Planette, a postupujíce na jih sledují hřeben kotami 1980, 3178, Rca. Bernaude (3228), kotami 2842, 2780 a 2877, Pso. della Gallina (2671), kotami 2720, 2806 a Pta. Quattro Sorelle (2700).

 

Sestupujíc po východním svazu tohoto vrcholku, ponechává čára kotu 2420 na francouzském území, odkudž se připojují na východní straně ke stezce, vedoucí k budovám ležícím asi 200 metrů od koty 2253, a sleduje ji, při čemž ponechává tuto stezku a uvedené budovy na francouzském území. Vstupuje pak do údolnice běžíc asi 300 metrů na severovýchod od koty 1915, odkud dostihuje severozápadního okraje nádrže, která ve Vallée Etroite (Valle Stretta) napájí hydroelektrickou stanici v Sette Fontane, ponechávajíc tuto nádrž a stanici na italském území. Běžíc po jižním okraje nádrže, dostihne křižovatku v kotě 1499.

 

Odtud sleduje stezku, která se vině těsně po okraji lesa podél vrstevnice 1500 a která ji zavede ke Combě Della Gorgia blízko vrstevnice 1580; pak stoupá údolnicí ke kotě 1974 a připojuje se k okraji skalnatých úbočí La Sueur, jak je vyznačeno kotami 1172, 2268, 2239, 2266, 2267, zůstávajíc na tomto okraji až k místu, kde se setká s bývalými hranicemi, při čemž hřeben skal a stezka jej lemující zůstávají na francouzském území.

 

Chaberton.

Viz mapu Briancon, č. 3-4, měř. 1:20 000.

 

Nové hranice sledují čáru, která opouští bývalé hranice v kotě 3042 (na sever od koty 3070 a na sever od Pointe des Trois Scies) a sleduje skalnatý hřeben až ke Croce del Vallonetto.

 

Od Croce del Vallonetto se stáčí na jih podél skalnatého hřebenu a setkává se s chabertonskou cestou v bodě, kde tato cesta sestupuje do cirque Clot des Morts.

 

Překročuje tuto cestu a údolnici, jež ji lemuje, čára sleduje v délce 1250 metrů přibližně vrstevnici 2300, která na úpatí sleduje na jihovýchod řadu skalnatých vrcholků a sesutin, pak přetíná přímo východní svah Mt. Chabertonu, dostihuje bodu ležícího asi 400 metrů na západ od koty 2160, ponechávajíc na francouzském území prostřední sloup lanové dráhy, který tam stojí.

 

Pak postupuje přímým směrem přes řadu skalnatých přehrad a příkrých propastí směrem k umístění (na mapě neoznačenému) La Fontaine des Chamois, blízko koty 2228 (asi 1400 metrů na severovýchod od Claviéres), po jehož východním okraji běží, sledujíc druhý záhyb cesty, připojujíc se k tomuto umístění s chabertonskými opevněnými kasárnami na cestě ze Cézanne (Cesana) do Claviéres, ponechávajíc opevnění v La Fontaine des Chamois na francouzském území.

 

Odtud sledujíc nejprve na jih správní hranice označené na mapě, a pak skalnatou přehradu asi 400 metrů na sever od cesty z Claviéres do Cézanne (Cesana), zahýbá se na jihozápad, procházejíc podél úpatí skalnatých útesů ve vzdálenosti dostačující k stavbě obousměrné komunikace.

 

Běžíc takto po severním okraji vesnice Claviéres, která zůstává na italském území, setkává se s Rio Secco ve vzdálenosti asi 200 metrů proti proudu od mostu v Claviéres a sleduje pak její tok, pak to řeky Doire Ripaire (Doria Riparia) až k cestě z Claviéres do Val Gimont, který zůstává v Itálii, a sleduje tuto cestu až k mostu před Gimont.

 

Postupujíc proti toku této řeky asi 300 metrů, čára ji pak opouští a sleduje stezku pro soumary, která ji přivede k hořenímu sloupu claviérské lanové dráhy (Col du Mont Fort du Boeuf), která zůstává na francouzském území. pak po hřebenu se připojuje k dosavadním hranicím na Mont la Plane, v hraniční kotě 251. Cesta v gimontském údolí zůstává na italském území.

 

Hoření údolí říček La Tinée,

La Vesubie a La Roya.

 

1. Od Cime do Colla Longa k Cimě di Mercantour.

Viz mapu St. Etienne do Tinée, č. 3-4 a

7-8, Les Trois Ponts,č. 5-6, měř. 1:20 000.

 

Nové hranice sledují čáru, která opouští bývalé hranice u Cime de Colla Longa, a postupujíc na východ a sledujíc čáru předělu, běží po okraji skalnatého hřbetu procházejíc kotami 2719, 2562, Cle. di Seccia, dosahuje v kotě 2760 Testy dell Autaret, jde dále ke kotě 2672, k Cle. della Guercia (2456) a kotami 2640, 2693, 2689 dostihuje Rocche di Saboulé a jde po jejím severním hřebenu.

 

Sledujíc hřeben, prochází kotami 2537, 2513, Pso. del Lausfer (2461) a kotou 2573 k Testa Auta del Lausfer (2587), odkud se stáčí na jih až k Testa Colla Auta, běžíc mimo Cimy del Lausfer (2544), při čemž tato kota zůstává v Itálii.

 

Odtud kotou 2484 a podél hřebenní stezky, která zůstává na francouzském území, překračuje kotami 2240 a 2356 Passo di S. Anna a procházejíc kotami 2420 a 2407 dostihuje bodu ležícího asi 80 metrů na jih od koty 2378 (Cima Moravacciera).

 

Sledujíc hřebenní stezku, která zůstává na francouzském území, prochází Testou Ga del Caval a kotou 2331, jež obě zůstávají na francouzském území, pak opouštějíc stezku jde dále po hřebenu Testy del Adreck (2475) a přes Cle. della Lombarda a kotu 2556 a přichází k Cimě della Lombarda (2801).

 

Stáčejíc se na jihovýchod, sleduje pak skalnatý hřeben a procházejíc Pso. di Peania, Cimou di Vermeil, při čemž kota 2720 zůstává na francouzském území, Testou Cba. Grossa (2792), Pso. del Lupo (2730) a kotou 2936, dosahuje Mt. Malinvern.

 

Odtud na jih kotami 2701, 2612 a Cimou di Tavels (2804), pak na východ kotou 2823, dostihuje Testy del Claus (2889).

 

Potom stáčejíc se zhruba na jihovýchod, překračuje Passo delle Portette, jde dále ke kotě 2814, k Testě delle Portette, ke kotě 2868, k Testě Margiola (2831), ke Caire di Prefouns (2840), k Passu del Prefouns (2620), k Testě di Tablasses (2851), k Passu di Bresses (2794), k Testě di Bresses (2820) a procházejíc Cimou di Fremamorta (2731), Cle. Fremamorta, kotou 2625, kotou 2675 a kotou 2539, Cimou di Pagari (2686), Cimou di Naucetas (2706), kotami 2660 a 2673, Cle. di Ciriegia (2581), dostihuje Cimy di Mercantour (2775).

 

2. Od Cimy di Mercantout k Mt. Clapier.

Viz mapu les Trois Ponts č. 5-6,

měř. 1:20 000 a italskou mapu

Madonna delle Finestre, měř. 1:20 000.

 

Od Cimy di Mercantour probíhá čára kotou 2705, Cle. Mercantour (2611), Cimou Ghilie (2998), kotami 2939 a 2955, Testou della Rovina (2981), kotami 2844 a 2862, Passem della Rovina, Cairem dell Agnel (2935, 2867, 2784), Cimou del Caire Agnel (2830), Cimou Mallariva (2860), Cimou Cairas (2831), Cimou Cougourda (2881, 2921), Cimou dei Gaisses (2896), kotami 2766, 2824, Cimou del Lombard (2842), kotami 2831, 2717, 2591, 2600 a 2582, Bocciou Forno, Cimou delle Finestre (2657), Col delle Finestre, kotami 2634, 2686 a 2917 a dostihuje Cimy dei Gelas (3143), jde pak kotou 3070 k Cimě della Maledia (3061), odkud běží po okraji stezky Passo del Pagari (2819) a potom sledujíc obecní hranice vyznačené na mapě, dostihuje Passa di Mt. Clapier (2827), točí se na sever a na východ kolem Mt. Clapier (3045) podél správních hranic vyznačených na mapě.

 

3. Od Mt. Clapier ke Colle di Tenda.

Viz italskou mapu Madonna delle Finestre a

Colle di Tenda, měř. 1:20 000.

 

Od Mt. Clapier sleduje čára správní hranice označené na mapě kotami 2915, 2887 a 2562, Passem dell Agnel a kotou 2679, až k Cimě dell Agnel (2775).

 

Čára pak běží dále na východ, stále se držíc správních hranic vyznačených na mapě kotami 2845 a 2843 Rce. dell Agnel; pak dostihuje Cimy della Scandeiera (2706), překračuje Cle. del Sabbione (2332), postupuje kotami 2373, 2226, 2303 a 2313 k Cimě del Sabbione (2610), kotě 2636, Ptě, Peirafica, kotami 2609, 2585, 2572, 2550 a dostihuje Rca. dell Abisso (2755).

 

Čára pokračuje dále podél správních hranic vyznačených na mapě až na východ od koty 2360, pak běží po okraji skalnatých výběžků na sever od Rne. pian Misson, odkud dostihuje stezky Mt. Becco Rosso a sleduje ji na sever od kot 2181, 2116 a 1915 a běží pak asi 1 kilometr po okraji cesty na sever před tím, než se opět spojí se shora uvedenou stezkou vedoucí ke Colle di Tenda. Stezka a část silnice, jež jsou shora uvedeny, zůstávají na francouzském území.

 

4. Od Colle di Tenda k Cimě Missun.

Viz italskou mapu Tenda a Certosa di Pesio,

měř. 1:20 000.

 

Od Colle di Tenda postupuje čára, nechávajíc stezku na francouzském území, ke kotám 1887 a 2206, pak odbočuje od stezky a sleduje podél hřebenu správní hranice vyznačené na mapě, načež procházejíc kotou 2262 dostihuje Cimy del Becco (2300).

 

Směřujíc na sever a podél správních hranic vyznačených na mapě, dostihuje Col della Perla (2086), sleduje stezku, která běží po okraji skalnatého výběžku na Cimě del Cuni ke Col della Boaira, kde ji opouští a sleduje hřeben na sever. Shora zmíněná stezka zůstává na francouzském území.

 

Běžíc po okraji skalnatého výběžku, jde ke kotě 2275, dosahuje Testy Ciaudon (2386), běží po okraji skalnatých úbočí, překračuje Collu Piana (2219) a dostihuje koty 2355 Mt. delle Carsene, která zůstává na francouzské půdě, pak sleduje severní hřeben této hory přes Ptu. Straldi (2375), koty 2321 a 2305 nahoru k Pso. Scarason, pak odbočuje na sever až ke kotě 2352, kde se setkává se správními hranicemi vyznačenými na mapě a sleduje tyto hranice přes koty 2510 a 2532 až k Ptě. Marguareis (2651).

 

Odbočujíc na jih sleduje pak hřeben, prochází kotou 2585 a sestupujíc po skalnaté korunní hraně dostihuje Colle del Lago dei Signori.

 

Sledujíc stezku na vrcholku, který zůstává na francouzském území, a běžíc pak podél samého hřebenu, přichází k Cimě di Pertega (2402), sestupuje podél skalnatého hřebenu ke Cle. delle Vecchie (2106), odkud jde podél stezky po vrcholku, který ponechává na francouzském území, přes koty 2190, 2162, Cimu del Vescovo (2257) a Cimu di Velega (2366) vzhůru k Mt. Bertrand.

 

Od Mt. Bertrand (2481) sleduje správní hranice vyznačené na mapě vzhůru ke Cla. Rossa, kde se opět připojuje ke stezce po vrcholku, po jejímž okraji probíhá kotami 2179 a 2252 vzhůru k Cimě Missun (2356), načež vinouc se kolem východní strany tohoto horského vrcholku, sleduje čára shora uvedenou stezku, která zůstává na francouzském území.

 

5. Od Cimy Missun ke Col de Pegairole.

Viz mapu Pointe de Lugo, č. 1-2 a 5-6,

měř. 1:20 000.

 

Sledujíc tutéž stezku na vrcholku, čára překročuje Clu. Cravirora a běží na východ od koty 2265 k Ptě. Farenga. Odbočuje pak od stezky a vine se kolem Cimy Ventosa na východ, načež se připojuje ke stezce Passo di Tanarello a ponechává ve Francii stavby podél této stezky. Čára pak běží podél Mt. Tanarello, překračuje Passo Basera (2038), běží po okraji Mt. Saccarello, která zůstává asi 300 metrů na západ, pak sledujíc nejprve skalnatý hřeben a polní stezku vzhůru k Pso. di Collardente dostihuje hřebenu, který vede vzhůru k Mt. Collardente, ponechávajíc kotu 1762 na francouzském území. V tomto bodě běží po okraji stezky, která zůstává na italském území, a přichází k Mt. Collardente, ponechávajíc na francouzském půdě stezku, která ji překročuje. Čára pak sleduje tuto stezku přes Bassu di Sanson na východ a na jih od koty 1769 vzhůru k stavbám, ležícím asi 500 metrů na východ od Testy della Nava (1934), kteréžto stavby zůstávají na francouzském území.

 

Když se dostane k těmto stavbám, odbočí od cesty připojí se na hřebenu opět k cestě podél hřebenu Testy della Nava, který zůstává na francouzském území, a sleduje ji až k stavbám na jihovýchod od Cimy di Marta či Mt. Vacche, běžíc po jejím okraji z východní strany.

 

Odtud běžíc podél hřebenní silnice, jež zůstává na francouzském území, běží po okraji Mt. Ceriana, opouští cestu, aby dosáhla Mt. Grai (2014), a znovu se k ní připojí na sedle (1875), sleduje ji tak, že běží po okraji Cimy della Valetta a Mt. Pietravecchia až ke skalnatému hřebenu.

 

Pak překračuje Golu dell Incisa, běží po hřebenu a kotě 1759 k Mt. Torragio (1972), pak k Cimě di Logambon a Gole del Corvo, běží po okraji Mt. Bauso a Mt. Lega (1552, 1563 a 1556) a sleduje hřeben dolů k Passu di Muratone.

 

Podél hřebenní cesty, která zůstává na francouzském území, běží k Mt. Scarassan, na jih od Mt. Battolino a koty 1358 a dostihuje Cly. Pegairole.

 

6. Od Cly. Pegairole k Mt. Mergo.

Viz mapu Pointe de Lugo, č. 5-6, San Remo,

č. 1-2 a Menton, č. 3-4, měř. 1:20 000.

 

Od Cly. Pegairole sleduje čára správní hranice, vyznačené na mapě, ponechávajíc Cisterne Francii, stoupá na Mt. Simonasso, klesá až k sedlu a sleduje cestu do Margheria Suan, kterou ponechává na francouzském území, při čemž horské boudy zůstávají na italském území.

 

Sledujíc dále cestu, která zůstává na francouzském území, postupuje na východ od Testy dAlpe k Fontaně dei Draghi, k pramenům u koty 1406, ke kotě 1297, běží po okraji Colly Sgora na východě, prochází kotami 1088, 1016 a 1026, překračuje skalnatý hřeben Mt. Colombin, sleduje kantonální hranice vyznačené na mapě podél Cimy di Reglie (846 a 858), odbočuje od těchto kantonálních hranic na jihozápad a sleduje hřeben Serry dell Arpetta (543, 474 a 416) dolů k údolnici Royi, kterou překračuje asi 200 metrů na severozápad od mostu Fanghetto.

 

Čára pak stoupá údolnicí Royi až k bodu ležícímu asi 350 metrů od shora uvedeného mostu. Odbočuje od Royi v tomto bodě a jde na jihozápad ke kotě 566. Od této koty jde na západ, až se setká s roklinou sestupující k Olivettě, kterou sleduje až k cestě, ponechává obytná stavení na této cestě na italském území, stoupá Vle. di Tronto na vzdálenost asi 200 metrů a pak se otáčí ke kotě 410 až k cestě z Olivetty do San Girolamo. Odtud běží na jihovýchod podél této cesty na vzdálenosti asi 100 metrů, jde pak zhruba na jihozápad ke kotě 403, běžíc asi na vzdálenost 20 metrů podél a na jih od cesty vyznačené na mapě. Od koty 403 čára sleduje hřeben Pty. Becche až ke kotě 379, pak opět běžíc na jihozápad, překračuje Beveru, sledujíc údolnicí směrem k Mt.Mergo, po jejímž okraji běží na jižní straně asi 50 metrů od vrcholu (686), který zůstává na francouzském území, a znovu se připojuje k nynějším hranicím v bodu ležícím asi 100 metrů na jihozápad od tohoto vrcholku.

 

 

------------------------------------------------------------------

 

Příl. III.

Záruky v souvislosti s Mont Cenis a okresem Tenda-Briga.

(Viz článek 9.)

 

A. Záruky, jež má dáti Francie Itálii v souvislosti s odstoupením náhorní roviny Mont Cenis.

 

I. Pokud jde o dodávku vody z jezery Mont Cenis pro hydroelektrické účely

a) bude Francie tak upravovati dodávku vody z jezera Mont Cenis do podzemních potrubí zásobujících hydroelektrárny v Gran Scala, Venaus a Mompantero, aby dodávala těmto závodům taková množství vody za takové průtokové rychlosti, jaká Itálie bude požadovati.

b) Francie bude opravovati a udržovati v dobrém a řádném stavu, a bude-li nutno, obnoví všechna zařízení, jichž je zapotřebí ke kontrole a dodávání vody v souhlase s písmenem a), pokud tato zařízení jsou na francouzském území.

c) Francie oznámí Itálii, jak a kdy Itálie o to požádá, stav vody v jezeře Mont Cenis a dá jí jakékoliv informace na něj se vztahující, aby Itálie mohla určiti množství a spád vody pro dodávku řečeným podzemním potrubím.

d) Francie provede shora uvedená ustanovení s náležitým zřetelem na hospodárnost a bude účtovati Itálii skutečné výlohy, které jí tím vzniknou.

 

II. Pokud jde o výrobu elektřiny vyrobené v hydroelektrárně v Gran Scale

a) Francie bude provozovati hydroelektrárnu v Gran Scale tak, aby vyrobila (pokud to dovolí úprava dodávky vody stanovená v záruce I) taková množství elektřiny a takové výše výkonu, jak je Itálie bude požadovati pro uspokojení místních potřeb (které nesmějí podstatně překročiti dosavadní potřeby) v okolí Gran Scaly na francouzském území.

b) Francie bude tak provozovati čerpací stanici při závodu v Gran Scale, aby čerpala vodu do jezera Mont Cenis, jak a kdy to Itálie bude požadovati.

c) Francie bude opravovati a udržovati v dobrém a řádném stavu a podle potřeby obnoví celý závod, zahrnující hydroelektrárnu v Gran Scale a čerpací stanici spolu s dálkovým vedením a příslušenstvím závodu v Gran Scale k francouzsko-italským hranicím.

d) Francie povede dálkovým vedením z Gran Scaly k francouzsko-italským hranicím elektřinu, kterou bude Itálie požadovati, jak shora uvedeno, a bude dodávati tuto elektřinu Itálii v místě, na němž dálkové vedení překračuje francouzsko-italské hranice na italské území.

e) Francie bude udržovati voltáž a kmitočet elektřiny dodávané podle předchozích ustanovení na takové výši, jakou Itálie může rozumně požadovati.

f) Francie zařídí společně s Itálií telefonické spojení mezi Gran Scalou a Itálií a bude s Itálií ve styku, aby bylo zajištěno, že závod v Gran Scale, čerpací stanice a dálkové vedení budou provozovány takovým způsobem, aby se vyhovělo předchozím zárukám.

g) Cena, kterou bude Francie účtovati a Itálie platiti za elektřinu dodávanou Itálii ze závodu v Gran Scale (po uspokojení místní potřeby, jak bylo shora řečeno), bude táž, jako cena účtovaná ve Francii za dodávku podobných množství hydroelektřiny na francouzském území v okolí Mont Cenis, nebo v jiných krajích, kde jsou podobné podmínky.

 

III. Trvání záruk.

 

Nebude-li mezi Francií a Itálií nic jiného ujednáno, budou tyto záruky platiti na trvalo.

 

IV. Dohlédací technická komise.

 

Bude ustavena francouzsko-italská dohlédací technická komise o stejném počtu francouzských a italských členů, aby kontrolovala a usnadnila provádění shora uvedených záruk, jež mají za účel zajistiti Itálii stejné výhody, pokud jde o dodávku hydroelektřiny a vody z jezera Mont Cenis, jaké měla před tím, než byl tento kraj odstoupen Francii. Úkolem dohlédací technické komise bude též spolupráce s příslušnými francouzskými technickými orgány, aby bezpečnost níže položených údolí nebyla ohrožena.

 

 

B. Záruky, jež Francie jest povinna dáti Itálii ve spojení s odstoupením okresu Tenda - Briga Francii.

 

1. Záruky, že Itálii bude zajištěna dodávku elektřiny vyráběné dvěma generátory o kmitočtu 16 2/3 v hydroelektrárně v San Dalmazzo, a dodávka elektřiny vyrobené o kmitočtu 50 v hydroelektrárnách v Le Mesce, San Dalmazzu a Confine, kromě množství, které Francie může požadovati pro dodávku do oblasti Sospelu, Mentonu a Nice, dokud nebudou úplně obnoveny poškozené hydroelektrárny v Breilu a Fontanu, při čemž se předpokládá, že toto množství se s pokračující obnovou těchto elektráren postupně sníží a že jeho síla nepřekročí 5000 kW a jeho množství 3 000 000 kW hodin měsíčně a že, nevyskytnou-li se zvláštní nesnáze při obnově, bude práce dokončena nejpozději koncem roku 1947:

a) Francie bude provozovati řečené elektrárny tak, aby vyráběly (s omezením, jež může klásti stav vody a s rozumně uskutečnitelným zřetelem na potřebu závodů ležících níže po proudu) taková množství elektřiny při takové výši výkonu, jak je Itálie bude požadovati, na prvním místě elektřinu o kmitočtu 16 2/3 pro italské železnice v Ligurii a jižním Piemontu, na druhém místě o kmitočtu 50 pro obecnou potřebu, poté, kdy Francie uspokojí potřeby Sospelu, Mentonu a Nice, jak shora uvedeno, a místní potřeby okolí San Dalmazza;

b) Francie bude prováděti opravy a udržovati v dobrém a řádném stavu a podle potřeby obnoví celý závod zahrnující hydroelektrárny v Le Mesce, San Dalmazzu a Confine, spolu s dálkovým vedením a příslušenstvím z elektráren v Le Mesce a Confine do elektrárny v San Dalmazzu a také hlavní dálkové vedení s příslušenstvím z elektrárny v San Dalmazzu na francouzsko-italské hranice;

c) Francie dá Itálii zprávu, kdykoliv o to Itálie požádá, o průtokové rychlosti vody v le Mesce a Confine, o množství vody nadržené v San Dalmazzu a o všech ostatních věcech k tomu se vztahujících tak, aby Itálie mohla určiti své potřeby elektřiny, jak jsou vyznačeny v písmeni a);

d) Francie rozvede hlavním dálkovým vedením ze San Dalmazza k francouzsko-italským hranicím elektřinu, kterou Itálie bude požadovati, jak shora uvedeno, a bude dodávati tuto elektřinu Itálii na místech, na nichž tato hlavní dálková vedení přecházejí francouzsko-italské hranice na italské území;

e) Francie bude udržovati voltáž a kmitočet elektřiny dodávané podle předchozích ustanovení na takové výši, jakou Itálie bude právě požadovati;

f) Francie zařídí spolu s Itálií telefonické spojení mezi San Dalmazzem a Itálií a bude s Itálií ve styku za tím účelem, aby bylo zajištěno, že řečené hydroelektrárny a dálková vedení budou provozovány tak, aby se vyhovělo předchozím zárukám.

 

2. Záruka týkající se ceny, kterou Francie bude účtovati Itálii za elektřinu dodávanou Itálii podle odstavce 1 shora až do doby, kdy tato záruka pomine podle odstavce 3 dole:

 

Cena, kterou Francie bude účtovati a Itálie platiti za elektřinu dodávanou Itálii z hydroelektráren v Le Mesce, San Dalmazzu a Confine poté, kdy Francie uspokojí potřeby Sospelu, Mentonu a Nice a místní potřeby okolí San Dalmazza, jak bylo stanoveno v písmeni a) záruky 1, bude stejná, jako cena účtovaná ve Francii za dodávku podobných množství vodní elektřiny na francouzském území v sousedství hořeního údolí Royi a v ostatních krajích, kde jsou podobné poměry.

 

3. Záruka rozumné doby, po kterou Francie bude dodávati elektřinu Itálii:

 

Nedohodne-li se jinak Francie vzájemně s Itálií, záruky 1 a 2 budou platiti do 31. prosince 1961 a pominou tímto dnem nebo kterýmkoliv pozdějším 31. prosincem, oznámí-li jeden z obou států druhému státu písemně se lhůtou nejméně dvouletou, že si přeje, aby záruky pozbyly platnosti.

 

4. Záruka za úplné a slušné užití vod Royi a jejích přítoků Francií a Itálií pro výrobu vodní elektřiny:

a) Francie bude provozovati hydroelektrárny na Royi na francouzském území, při čemž bude bráti rozumně uskutečnitelný zřetel na potřeby níže po proudu ležících závodů. Francie bude předem informovati Itálii o tom, jaké množství vody bude každý den pravděpodobně k disposici a dá jakékoliv další příslušné informace.

b) Dvoustrannými jednáními vypracuje Francie a Itálie shodný plán na využití vodních zdrojů řeky Royi, jenž bude vzájemně vyhovovati oběma stranám.

 

5. Bude zřízena komise nebo podobná instituce, na níž se strany dohodnou, aby dohlížela na provádění plánu uvedeného v písmeni b) záruky 4 a na usnadnění provádění záruky 1-4.

 

 

------------------------------------------------------------------

 

Příl. IV.

Ustanovení, na nichž se dohodla rakouská a italská vláda 5. září 1946.

 

(Původní anglický text, jak byl podepsán oběma smluvními stranami a sdělen pařížské konferenci 6. září 1946.)

(Viz článek 10.)

 

1. Německy mluvícím obyvatelům bolzanské provincie a sousedních dvoujazyčných obcí trentské provincie bude zajištěna úplná rovnost práv s italsky mluvícími obyvateli v rámci zvláštních ustanovení, majících za účel zabezpečiti národnost a kulturní a hospodářský rozvoj německy mluvící části obyvatelstva.

 

V souhlase se zákony již vydanými, nebo jež budou vydány, bude německy mluvícím občanům přiznáno toto:

a) obecné a střední školství s mateřským vyučovacím jazykem;

b) rovnoprávnost německého a italského jazyka ve veřejných úřadech a veřejných listinách, jakož i dvoujazyčné místopisné označování;

c) právo obnoviti německá příjmení, která byla nedávno poitalštěna;

d) rovnost v právech při přijímání do veřejných služeb, aby se dosáhlo přiměřenějšího poměru v počtu zaměstnanců obou národnostních skupin.

 

2. Obyvatelstvu shora uvedených pásem bude povolen výkon samosprávné místní zákonodárné a výkonné moci. Rámec, v němž uvedená ustanovení o autonomii se budou prováděti, bude stanoven po poradě také s místními zástupci německy mluvící části obyvatelstva.

 

3. Italská vláda ve snaze vybudovati dobré sousedské vztahy mezi Rakouskem a Itálií se zavazuje, že po poradě s rakouskou vládou a do jednoho roku po podepsání této smlouvy:

a) zreviduje v duchu spravedlnosti a velkodušnosti otázku opcí pro občanství vyplývající z dohody Hitlera s Mussolinim z roku 1939;

b) sjedná dohodu o vzájemném uznání platnosti určitých akademických titulů a universitních diplomů;

c) sepíše úmluvu o volném průjezdu osob a průvozu zboží mezi severními a východními Tyroly nejen po železnici, nýbrž i po silnici, a to pokud možno v největší míře;

d) uzavře zvláštní dohody pro usnadnění rozšířeného malého pohraničního styku a místní výměny určitých množství typických výrobků a zboží mezi Rakouskem a Itálií.

 

 

------------------------------------------------------------------

 

Příl. V.

Dodávka vody pro Gorici a okolí.

(Viz článek 18.)

 

1. Jugoslavie jako vlastník bude udržovati a provozovati prameny a zařízení pro rozvod vody ve Fonte Fredda a Moncoroně a bude udržovati dodávku vody do té části obce Gorice, která podle ustanovení této smlouvy zůstává v Itálii. Itálie bude dále udržovati a provozovati nádrž a vodní distribuční systém na italském území, který je napájen shora uvedenými prameny, a bude udržovati dodávku vody do těch oblasti Jugoslavie, které podle ustanovení této smlouvy připadnou Jugoslavii, a jimiž je voda dodávána z italského území.

 

2. Voda takto dodávaná bude dodávána v množství, které bylo kraji obvykle dříve dodáváno. Kdyby spotřebitelé v jednom či druhém státě potřebovali další množství vody, prozkoumají obě vlády věc společně za tím účelem, aby se dohodly o opatřeních, která mohou býti rozumně požadováno k uspokojení těchto potřeb. Kdyby z přírodních příčin došlo k dočasnému snížení množství vody, které by bylo po ruce, bude rozvod vody ze shora uvedených zdrojů spotřebitelům v Jugoslavii a Itálii snížen v poměru ke jejich dřívější spotřebě.

 

3. Cena, kterou zaplatí obec Gorice Jugoslavii za dodanou vodu, a cena, kterou budou platiti spotřebitelé na jugoslávském území obci Gorici, bude vypočtena pouze na na základě provozních a udržovacích výloh zařízení pro zásobování vodou a nových investic, jichž bude třeba k provedení těchto ustanovení.

 

4. Jugoslavie a Itálie uzavřou do jednoho měsíce ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, dohodu, která určí závazky, jež pro každý stát vyplynou z předcházejících ustanovení, a stanoví výši náhrady, která má býti zaplacena podle těchto ustanovení. Obě vlády zřídí společnou komisi ke kontrole provádění řečené dohody.

 

5. Po uplynutí období 10 let ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, Jugoslavie a Itálie prozkoumají předchozí ustanovení ve světle poměrů té doby, aby zjistily, zda by něco v ustanoveních nemělo býti změněno, a provedou změny a přičiní dodatky, na nichž se shodnou. Jakékoliv spory, které by mohly vzniknouti při tomto přezkoumání, budou řešeny postupem vytčeným v článku 87 této smlouvy.

 

 

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více