Mírová smlouva ČSR a Itálie

Autor: Kurt Kriegel / KurtCz 🕔︎︎ 👁︎ 8.828

ODDÍL VII.

Ethiopie.

Reklama

 

 

Čl. 33.

 

Itálie uznává svrchovanost a nezávislost Ethiopského státu a zavazuje se, že jich bude šetřiti.

Reklama

 

 

Čl. 34.

 

Itálie se výslovně vzdává ve prospěch Ethiopie veškerého majetku (mimo obvyklé diplomatické nebo konsulární budovy), práv, zájmů a výhod všeho druhu nabytých kdykoliv italským státem v Ethiopii, jakož i všeho polostátního majetku, jak je vymezen v odstavci 1 přílohy XIV této smlouvy.

 

Itálie se rovněž vzdává všech nároků na zvláštní zájmy nebo vliv v Ethiopii.

 

 

Čl. 35.

 

Itálie uznává pravoplatnost všech opatření, která ethiopská vláda učinila nebo později učiní, aby zrušila italská opatření týkající se Ethiopie, jež byla učiněna po 3. říjnu 1935, a účinky těchto opatření.

 

Reklama

 

Čl. 36.

 

Italští příslušníci v Ethiopii budou míti stejné právní postavení jako jiní cizí státní příslušníci, avšak Itálie uznává pravoplatnost všech opatření ethiopské vlády rušících nebo měnících koncese nebo zvláštní práva poskytnutá italským příslušníkům pod podmínkou, že taková opatření budou učiněna do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.

 

 

Čl. 37.

 

Do osmnácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, Itálie vrátí všechna umělecká díla, náboženské předměty, archivy a předměty historické ceny náležející Ethiopii nebo jejím příslušníkům a odvezené a Ethiopie do Itálie po 3. říjnu 1935.

 

 

Čl. 38.

 

Za den, od kterého ustanovení této smlouvy budou uplatňována na všechna opatření a jednání jakéhokoliv druhu, za něž Itálie nebo italští příslušníci jsou odpovědni Ethiopii, bude pokládán 3. říjen 1935.

 

 

ODDÍL VIII.

Mezinárodní dohody.

 

 

Čl. 39.

 

Itálie se zavazuje, že přijme jakákoliv ujednání, která byla nebo budou sjednána o likvidaci Společnosti národů, Stálého mezinárodního soudního dvora a také Mezinárodní finanční komise v Řecku.

 

 

Čl. 40.

 

Itálie se tímto vzdává všech práv, titulů a nároků vyplývajících z mandátního systému nebo z jakýchkoliv závazků vzniklých ve spojení s ním a všech zvláštních práv italského státu k jakémukoliv svěřenému území.

 

 

Čl. 41.

 

Itálie uznává ustanovení konečného aktu z 31. srpna 1945 a francouzsko-britské dohody ze stejného dne o Tangerském statutu, jakož i ustanovení, která mohou býti přijata signatárními mocnostmi k provedení těchto úmluv.

 

 

Čl. 42.

 

Itálie přijme a uzná jakákoliv ujednání, která budou uzavřena příslušnými spojenými a sdruženými mocnostmi ke změně smluv o Konžské pánvi k tomu cíli, aby tyto smlouvy byly uvedeny v soulad s chartou Spojených národů.

 

 

Čl. 43.

 

Itálie se tímto vzdává jakýchkoliv práv a zájmů, které má podle článku 16 lausannské smlouvy podepsané 24. července 1923.

 

 

ODDÍL IX.

Dvoustranné smlouvy.

 

 

Čl. 44.

 

1. Každá mocnost spojená nebo sdružená bude notifikovati Itálii ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, které z dvoustranných smluv sjednaných mezi ní a Itálií před válkou si přeje ponechati v účinnosti neb obnoviti. Všechna ustanovení, která nejsou ve shodě s touto smlouvou, se však vypustí z výše uvedených smluv.

 

2. Všechny takové smlouvy takto notifikované se zapíší v sekretariátu Spojených národů podle článku 102 charty Spojených národů.

 

3. Všechny takové smlouvy, které nebudou takto notifikovány, budou se považovati za zrušené.

 

 

ČÁST III.

Váleční zločinci.

 

 

Čl. 45.

 

1. Itálie učiní všechna potřebná opatření, jimiž se zajistí, že budou zatčeny a vydány soudu:

a) osoby obviněné, že spáchaly válečné zločiny a zločiny proti míru nebo lidskosti nebo je nařídily nebo na nich braly účastenství;

b) příslušníci kterékoliv spojené nebo sdružené mocnosti, kteří jsou obviněni, že porušili zákony své země zradou nebo spoluprací s nepřítelem za války.

 

2. Na žádost vlády člena Spojených národů, která na tom bude míti zájem, Itálie musí rovněž zajistiti, že se dostaví jako svědci osoby, spadající pod její pravomoc, jejichž výpověď jest nutná pro souzení osob uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

 

3. Každá neshoda týkající se použití ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku bude předložena kteroukoliv ze zúčastněných vlád velvyslancům Sovětského svazu, Spojeného království, Spojených států amerických a Francie v Římě, kteří se dohodnou o sporné otázce.

 

 

ČÁST IV.

Námořní, vojenské a letecké klausule.

 

 

ODDÍL I.

Trvání účinnosti.

 

 

Čl. 46.

 

Každá z vojenských, námořních a leteckých klausulí této smlouvy zůstane v účinnosti, dokud nebude změněna úplně nebo částečně dohodou mezi spojenými a sdruženými mocnostmi a Itálií, nebo, až se Itálie stane členem organisace Spojených národů, dohodou mezi Radou bezpečnosti a Itálií.

 

 

ODDÍL II.

Všeobecná omezení.

 

 

Čl. 47.

 

1.

a) Soustava stálých italských opevnění a vojenských zařízení podél francouzsko-italských hranic a jejich výzbroj budou zničeny nebo odstraněny.

b) Za tuto soustavu se považují pouze dělostřelecká a pěchotní opevnění ve skupinách nebo osamocená, kasematy a bunkry jakéhokoliv typu, chráněné kryty pro ubytování mužstva, pro zásoby a střelivo, pozorovatelny a vojenské lanové dráhy, bez ohledu na jejich důležitost, nynější stav nebo stupeň výstavby, pokud jsou z kovu, zdiva či betonu nebo vykopány ve skále.

 

2. Zničení nebo odstranění, uvedená v odstavci 1 shora, jsou omezena na pásmo 20 kilometrů od kteréhokoliv bodu hranic, jak jsou určeny touto smlouvou; musí býti dokončena do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.

 

3. Zakazuje se tato opevnění a zařízení jakýmkoliv způsobem obnoviti.

 

4.

a) Na východ od francouzsko-italských hranic se zakazuje zřizovati tyto stavby: stálá opevnění, v nichž mohou býti postaveny zbraně schopné stříleti na francouzské území nebo do francouzských pobřežních vod; stálá vojenská zařízení, jichž se může užívati k vedení nebo řízení střelby na území francouzské nebo do francouzských pobřežních vod; stálé prostředky zásobovací a skladovací, vybudované jen pro potřeby shora uvedených opevnění a zařízení.

b) Tento zákaz se netýká jiných druhů opevnění, jež nejsou trvalá, nebo povrchového ubytování a zařízení, která jsou určena k tomu, aby sloužila potřebám vnitřní povahy a místní obraně hranic.

 

5. V přímořském pásmu do hloubky 15 kilometrů sahající od francouzsko-italských hranic až k poledníku 9 stupňů 30 v.d. nesmí Itálie ani budovati nové námořní základny nebo stálá námořní zařízení, ani rozšiřovati nynější základny a zařízení. Tím se nezakazují menší úpravy nynějších námořních zařízení a jejich udržování v dobrém stavu, pokud tím celková prostornost těchto zařízení nevzroste.

 

 

Čl. 48.

 

1.

a) Všechna stálá italská opevnění a vojenská zařízení podél italsko-jugoslávských hranic a jejich výzbroj budou zničena nebo odstraněna.

b) Za taková opevnění a zařízení se považují jen dělostřelecká a pěchotní opevnění, ve skupinách nebo osamocená, kasematy a bunkry jakéhokoliv typu, chráněné kryty pro ubytování mužstva, pro zásoby a střelivo, pozorovatelny a vojenské lanové dráhy bez ohledu na jejich důležitost, nynější stav nebo stupeň výstavby, pokud jsou z kovu, zdiva či betonu, nebo vykopány ve skále.

 

2. Zničení nebo odstranění uvedená v odstavci 1 shora jsou omezena na pásmo 20 kilometrů od kteréhokoliv bodu hranic, jak jsou určeny touto smlouvou; musí být dokončena do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.

 

3. Zakazuje se tato opevnění a zařízení jakýmkoliv způsobem obnoviti.

 

4.

a) Na západ od italsko-jugoslávských hranic se zakazuje zřizovati tyto stavby: stálá opevnění,v nichž mohou být postaveny zbraně schopné stříleti na jugoslávské území nebo do jugoslávských pobřežních vod, stálá vojenská zařízení, jichž se může užívati k vedení nebo řízení střelby na jugoslávské území nebo do jugoslávských pobřežních vod, stálé prostředky zásobovací a skladovací, vybudované jen pro potřebu shora uvedených opevnění a zařízení.

b) Tento zákaz se netýká jiných druhů opevnění, jež nejsou trvalá, nebo povrchového ubytování a zařízení, která jsou určena k tomu, aby sloužila potřebám vnitřní povahy a místní obraně hranic.

 

5. V přímořském pásmu do hloubky 15 kilometrů, sahajícím od italsko-jugoslávských hranic a hranic mezi Itálií a Svobodným územím terstským až k rovnoběžce 44 stupňů 50 s.š. a na ostrovech ležících podél tohoto pobřeží nesmí Itálie ani budovati nové námořní základny nebo stálá námořní zařízení, ani rozšiřovati nynější základny a zařízení. Tím se nezakazují menší úpravy nynějších námořních zařízení a základen a jejich udržování v dobrém stavu, pokud tím celková prostornost těchto zařízení nevzroste.

 

6. Na apulském poloostrově na východ od poledníku 17 stupňů 45 v.d. nesmí Itálie budovati žádná nová stálá vojenská, námořní nebo vojenská letecká zařízení a rovněž nesmí rozšiřovati nynější zařízení. Tím se nezakazují menší úpravy nynějších zařízení a jejich udržování v dobrém stavu, pokud tím celková prostornost těchto zařízení nevzroste. Nicméně ubytování pro bezpečnostní síly, jichž bude třeba pro úkoly vnitřní povahy a pro místní obranu hranic, bude dovoleno.

 

 

Čl. 49.

 

1. Pantellaria, pelagijské ostrovy (Lampedusa, Lampione a Linosa) a Pianosa (v Jaderském moři) budou a zůstanou demilitarisovány.

 

2. Tato demilitarisace musí býti skončena do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.

 

 

Čl. 50.

 

1. Na Sardinii budou do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, všechna stálá postavení pobřežního dělostřelectva a jejich výzbroj a všechna námořní zařízení, ležící ve vzdálenosti do 30 kilometrů od francouzských pobřežních vod, přenesena na italskou pevninu nebo zničena.

 

2. Na Sicilii a na Sardinii budou do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, všechna stálá zařízení a výzbroj určená k udržování a skladování torpéd, mořských min a bomb zničena nebo přenesena na italskou pevninu.

 

3. Nebude dovoleno žádné zdokonalování, přestavba nebo rozšiřování nynějších zařízení nebo stálých opevnění na Sicilii a Sardinii; bude však dovoleno normální udržování takových zařízení nebo stálých opevnění a zbraní, které jsou v nich již umístěny, vyjma oblasti severní Sardinie, uvedené v odstavci 1 shora.

 

4. Itálii bude zákázáno zřizovati na Sicilii a Sardinii jakákoliv zařízení nebo opevnění námořní, vojenská a vojenská letecká, s výjimkou zařízení a opevnění pro ubytování bezpečnostních sil potřebných pro úkoly vnitřní povahy.

 

 

Čl. 51.

 

Itálie nesmí mít, vyráběti nebo zkoušeti žádnou atomovou zbraň, žádné samohybné střely nebo střely řízené, nebo přístroje určené pro vrhání těchto střel (s výjimkou torpéd a zařízení na vrhání torped, tvořících obvyklou výzbroj válečných lodí, povolených touto smlouvou), žádná děla s dostřelem přes 30 kilometrů, žádné mořské miny nebo torpeda typu přiváděných k výbuchu jinak než dotekem, žádná torpeda schopná řízení posádkou.

 

 

Čl. 52.

 

Itálii se zakazuje nabývati v Itálii nebo vně Itálie válečný materiál německého nebo japonského původu nebo konstrukce, jakož i jeho výroba.

 

 

Čl. 53.

 

Itálie nesmí vyráběti nebo míti, ať veřejně nebo soukromě, žádný válečný materiál, který se liší druhem od materiálu potřebného pro branné síly povolené níže uvedenými oddíly III, IV a V, nebo který jej svým množstvím převyšuje.

 

 

Čl. 54.

 

Celkový počet těžkých a středních tanků italské branné moci nesmí převýšit 200.

 

 

Čl. 55.

 

V žádném případě nesmí kterýkoliv důstojník nebo poddůstojník dřívější fašistické milice nebo dřívější fašistické republikánské armády zastávati důstojnickou nebo poddůstojnickou hodnost v italském válečném námořnictvu, vojsku, letectvu nebo ve sboru karabinierů, s výjimkou takových osob, jež byly očištěny příslušným orgánem podle italského zákona.

 

 

ODDÍL III.

Omezení italského válečného loďstva.

 

 

Čl. 56.

 

1. Nynější italské válečné loďstvo bude sníženo na jednotky uvedené v příloze XII A.

 

2. Nadpočetné jednotky, jež nejsou v seznamu v příloze XII, a které slouží výhradně k zvláštnímu úkolu odstraňování min, mohou býti ponechány ve službě do konce lhůty k odstraňování min, jež bude určena Mezinárodním ústřední úřadem pro očištění evropských vod od min.

 

3. Z těchto plavidel ta, jež byla italskému válečnému loďstvu půjčena jinými mocnostmi, musí býti těmto mocnostem vrácena do dvou měsíců od uplynutí řečené lhůty; ostatní nadpočetné jednotky musí býti v téže lhůtě odzbrojeny a přeměněny pro civilní potřebu.

 

 

Čl. 57.

 

1. Itálie naloží s jednotkami italského válečného loďstva, vyjmenovanými v příloze XII B, takto:

a) řečené jednotky musí býti dány k disposici vládě Sovětského svazu, Spojeného království, Spojených států amerických a Francie;

b) námořní plavidla, jež mají býti odevzdána podle písmene a) shora, musí býti plně vybavena, ve stavu schopném operací, s úplnou soupravou zbrojního materiálu a se všemi lodními záložními součástkami a všemi potřebnými technickými údaji;

c) odevzdání shora uvedených námořních plavidel se provede do tří měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, s tou výjimkou, že u námořních plavidel, která nelze opraviti do tří měsíců, může býti lhůta pro odevzdání prodloužena čtyřmi vládami;

d) záložní dotace náhradních dílů a zásoba zbrojního materiálu pro shora uvedená námořní plavidla budou, pokud je to možné, dodány s plavidly.

 

Chybějící náhradní díly a zásoby zbrojního materiálu budou dodány v rozsahu a ve lhůtách, jak budou stanoveny čtyřmi vládami, v každém případě však nejdéle do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.

 

2. Podrobnosti shora uvedených odevzdání budou ujednány. Komisí čtyř mocností, jež bude zřízena zvláštním protokolem.

 

3. V případě ztráty nebo poškození vzniklých z jakékoliv příčiny na některém z plavidel, určených přílohou XII B k odevzdání, jež nemohou býti nahrazeny nebo napraveny ne lhůtě, jež byla stanovena pro odevzdání dotčeného plavidla nebo plavidel, Itálie se zavazuje, že nahradí takové plavidlo nebo plavidla tonáží stejné hodnoty ze seznamu v příloze XII A, při čemž náhradní plavidlo nebo plavidla vyberou velvyslanci Sovětského svazu, Spojeného království, Spojených států amerických a Francie v Římě.

 

 

Čl. 58.

 

1. Itálie naloží s ponorkami a s neoperačními plavidly níže uvedeným způsobem. Lhůty dole uvedené platí ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.

a) Hladinová námořní plavidla na vodě, jež nejsou vypočtena v příloze XII, čítajíc v to rozestavěná plavidla spuštěná na vodu, budou zničena nebo rozebrána do starého železa do devíti měsíců.

b) Rozestavěná námořní plavidla v docích budou zničena nebo rozebrána do starého železa do devíti měsíců.

c) Ponorky spuštěné na vodu, jež nejsou vypočteny v příloze XII B, budou do tří měsíců potopeny na širém moři v hloubce větší než 100 sáhů.

d) Námořní plavidla potopená v italských přístavech a vstupních průplavech, která překážejí a vstupních průplavech, která překážejí normální plavbě, budou do dvou let zničena na místě nebo vyzvednuta a pak zničena nebo rozebrána do starého železa.

e) Námořní plavidla potopená v italských mělčinách, která nepřekážejí normální plavbě, budou do jednoho roku uvedena do stavu, jenž znemožní jejich vyzvednutí.

f) Námořní plavidla, jež možno přestavět, pokud nespadají po pojem válečného materiálu a pokud nejsou uvedena v příloze XII, mohou býti přestavěna pro civilní potřebu nebo musí býti zničena do dvou let.

 

2. Itálie se zavazuje, že před potopením nebo zničením námořních plavidel a ponorek podle ustanovení předchozího odstavce, zachrání takovou výzbroj a záložní dílce, jež by mohly sloužiti k doplnění lodních a náhradních součástek a výzbroje, jež mají býti dodány podle článku 57 odstavec 1 na všechny lodě vypočtené v příloze XII B.

 

3. Pod dohledem velvyslanců Sovětského svazu, Spojeného království, Spojených států amerických a Francie v Římě může Itálie též zachrániti takovou výzbroj a náhradní součástky nevojenské povahy, jež lze snadno upraviti pro potřeby italského civilního hospodářství.

 

 

Čl. 59.

 

1. Itálie nesmí postaviti, nabýti nebo nahraditi žádnou bitevní loď.

 

2. Itálie nesmí postaviti, nabýti, užívati nebo konati pokusy se žádnou letadlovou mateřskou lodí, ponorkou nebo jiným ponorným plavidlem, žádným motorovým torpédovým člunem, nebo zvláštními typy ztečných plavidel.

 

3. Úhrnný stálý výtlak válečných plavidel italského loďstva mimo bitevní lodě, avšak čítajíc v to plavidla ve stavbě po spuštění na vodu, nesmí přesahovati 67.500 tun.

 

4. Itálie smí nahraditi jakýmkoliv způsobem válečná plavidla novými plavidly pouze do výše tonáže stanovené v odstavci 3. Nahrazování pomocných plavidel nebude nijak omezeno.

 

5. Itálie se zavazuje, že před. 1. lednem 1950 ani nenabude ani nezahájí stavbu jakýchkoliv válečných plavidel, vyjma případy, kde nastane nutnost nahraditi plavidlo jiné než bitevní loď, které bylo ztraceno nešťastnou náhodou, v kterémžto případě výtlak nového plavidla nesmí přesahovati výtlak ztraceného plavidla o více než 10 procent.

 

6. Odborné názvy, užité v tomto článku, jsou pro účely této smlouvy vymezeny v příloze XIII A.

 

 

Čl. 60.

 

1. Celkový stav personálu italského válečného loďstva, bez námořního leteckého personálu, nesmí převyšovati 25.000 důstojníků a mužů.

 

2. Po dobu odstraňování min určenou Mezinárodním ústředním úřadem pro odstraňování min z evropských vod bude Itálie oprávněna zaměstnati pro tento účel další důstojníky a muže, jichž počet však nesmí převýšiti 2.500.

 

3. Stálý personál válečného loďstva, převyšující stav povolený odstavcem 1, bude ve lhůtách, počínajících dnem, kdy tato smlouva nabude účinnosti, postupně snižován takto:

a) do šesti měsíců na 30.000;

b) do devíti měsíců na 25.000.

Dva měsíce poté, kdy italské válečné loďstvo skončí odstraňování min, bude nadpočetný personál, povolený odstavcem 2, buď rozpuštěn nebo pojat do shora uvedených stavů.

 

4. Žádnému personálu, mimo personál povolený v odstavci 1 a 2, a mimo personál námořního letectva povolený článkem 65, se nesmí dostati v jakékoliv formě válečného námořního výcviku, jak jest vymezen v příloze XIII B.

 

 

ODDÍL IV.

Omezení italské armády.

 

 

Čl. 61.

 

Italská armáda, čítajíc v to pohraniční stráž, bude omezena na stav 185.000 mužů bojových jednotek, služeb a velícího personálu a 65.000 karabinierů, při čemž každá z těchto složek může mít stav menší či větší o 10.000 mužů, pokud celkový počet nepřevýší 250.000 mužů. Organisace a výzbroj italských pozemních sil, jakož i jejich rozmístění po Itálii, budou upraveny tak, aby odpovídaly výlučně úkolům vnitřní povahy, potřebám místní obrany italských hranic a protiletecké obrany.

 

 

Čl. 62.

 

Italská armáda, pokud převyšuje stavy povolené článkem 61 shora, bude rozpuštěna do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.

 

 

Čl. 63.

 

Žádnému jinému personálu než tomu, který bude zařazen do italské armády nebo mezi karabiniery, se nedostane v jakékoliv formě vojenského výcviku, jak jest vymezen v příloze XIII B.

 

 

ODDÍL V.

Omezení italského vojenského letectva.

 

 

Čl. 64.

 

1. Italské vojenské letectvo, čítajíc v to námořní vojenské letectvo, bude omezeno na 200 stihacích a průzkumných letadel a na 150 dopravních, námořních záchranných, výcvikových (školských typů) a spojovacích letounů. V těchto úhrnech jsou obsažena i záložní letadla. Žádné letadlo, vyjma stihací a průzkumná, nesmí býti ozbrojeno. Organisace a výzbroj italského válečného letectva jakož i jeho rozmístění po Itálii budou upraveny tak, aby odpovídaly výlučně úkolům vnitřní povahy, místní obrany italských hranic a obrany proti leteckým útokům.

 

2. Itálie nebude směti míti letouny konstruované původně jako letouny bombardovací s vnitřním zařízením pro přepravu leteckých pum, ani jich nabývati.

 

 

Čl. 65.

 

1. Personál italského vojenského letectva, čítajíc v to námořní vojenské letectvo, bude omezen na celkový stav 25.000 mužů, jenž bude zahrnovati bojové jednotky, služby a velící personál.

 

2. Žádnému jinému personálu než tomu, který bude zařazen do italského válečného letectva, se nedostane v jakékoliv formě vojenského výcviku, jak je vymezen v příloze XIII B.

 

 

Čl. 66.

 

Italské vojenské letectvo, převyšující stavy povolené článkem 65, bude rozpuštěno do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti.

 

 

ODDÍL VI.

Opatření, pokud jde o válečný materiál

(jak vymezen v příloze XIII C).

 

 

Čl. 67.

 

1. Všechen italský válečný materiál, převyšující materiál povolený pro branné síly blíže uvedené v oddílech III, IV a V, bude dán k disposici vládám Sovětského svazu, Spojeného království, Spojených států amerických a Francie podle směrnic, které tyto mocnosti dají Itálii.

 

2. Všechen spojenecký válečný materiál, převyšující materiál, povolený pro branné síly blíže uvedené v oddílech III, IV a V, bude dán k disposici příslušné mocnosti spojené nebo sdružené podle směrnic, které příslušná spojená nebo sdružená mocnost dá Itálii.

 

3. Všechen německý a japonský válečný materiál, převyšující materiál povolený pro branné síly blíže uvedené v oddílech III, IV a V, jakož i veškeré německé a japonské výkresy, čítajíc v to modráky, prototypy, zkušební modely a plány, budou dány k disposici čtyřem vládám podle směrnic, které dají Itálii.

 

4. Itálie se vzdává všech práv na shora uvedený válečný materiál a splní ustanovení tohoto článku do jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, s výjimkou ustanovení obsažených v článcích 56 až 58.

 

5. Itálie odevzdá čtyřem vládám do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude účinnosti, seznamy veškerého nadbytečného válečního materiálu.

 

 

ODDÍL VII.

Zamezení německého a japonského opětného ozbrojení.

 

 

Čl. 68.

 

Itálie se zavazuje, že bude plně spolupracovati s mocnostmi spojenými a sdruženými k tomu cíli, aby bylo Německu a Japonsku znemožněno činiti vně německého a japonského území opatření směřující k jejich opětovnému ozbrojení.

 

 

Čl. 69.

 

Itálie se zavazuje, že nedovolí, aby v Itálii byli zaměstnáváni nebo školeni techničtí odborníci, čítajíc v to personál vojenského nebo civilního letectva, kteří jsou nebo byli příslušníky Německa nebo Japonska.

 

 

Čl. 70.

 

Itálie se zavazuje, že nezíská nebo nevyrobí žádné civilní letouny německé nebo japonské konstrukce, nebo obsahující podstatné součástky německého nebo japonského původu nebo konstrukce.

 

 

ODDÍL VIII.

Váleční zajatci.

 

 

Čl. 71.

 

1. Italští váleční zajatci budou repatriováni co nejdříve podle ujednání mezi jednotlivými mocnostmi, které tyto zajatce mají, a Itálií.

 

2. Italská vláda ponese všechny výlohy, čítajíc v to náklady vyživovací vzniklé při dopravě italských válečných zajatců z jejich příslušných shromažďovacích středisk, určených vládou příslušné mocnosti spojené nebo sdružené, až do místa vstupu na italské území.

 

 

ODDÍL IX.

Odstranění min.

 

 

Čl. 72.

 

Jakmile tato smlouva nabude účinnosti, bude Itálie pozvána, aby se připojila k Úřadu středozemního pásma mezinárodní organisace pro odstraňování min z evropských vod, a bude držeti pohotově k disposici Ústředního úřadu pro odstraňování min veškeré italské minolovné síly do uplynutí období, jež pro odstranění min po válce určí Ústřední úřad.

 

 

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více