Wing Commander Robert Carl

Narodil se 21. března 1913 ve Fort Coulogne ve státě Quebec v Kanadě. Mezi léty 1931-39 pracoval pro různé společnosti jako např. mapovač, prospektor, horník, průzkumník či dřevorubec. Zlom v jeho životě nastal v listopadu 1939, kdy vstoupil do RCAF a po dokončení pilotního výcviku byl poslán ke 112. peruti RCAF, která byla určena pro spolupráci s armádou. S ní se v srpnu 1940 přesunul do Velké Británie, kde se z jejích pilotů a pilotů sesterské 110. perutě RCAF stala v prosinci 1940 402. peruť RCAF vyzbrojená Hurricany. Toho se však Fumerton nedočkal, protože v říjnu byl přeložen k 32. peruti RAF, která také létala s Hurricany. Ovšem již po dvou měsících se stěhoval k 1. peruti RCAF (od března 1941 401. peruť RCAF). U těchto jednotek ale nebyl úspěšný a v červnu 1941 se znovu stěhoval, tentokrát k 406. peruti RCAF a stal se nočním stíhačem.

Jeho nová jednotka byla první kanadskou noční stíhací perutí. Vznikla v květnu 1941 na letišti Acklington a zpočátku byla vyzbrojena směsicí Blenheimu Mk.IF a IVF, které ovšem po měsíci nahradily bojeschopnější Beaufightery Mk.IIF. Tuto verzi slavné stíhačky poháněly dva motory Rolls-Royce Merlin XX a první prototyp vzlétl 14.6.1940. Spojení draku se slavnými Merliny ale tentokrát moc nevyšlo. Proti verzi Mk.IF, kterou poháněla dvojice motorů Bristol Hercules III, došlo k poklesu výkonů a zhoršily se i letové vlastnosti. Přesto začala v březnu 1941 sériová výroba, která dala celkem 450 kusů. Kanadská 406. peruť se stala operační během léta 1941 a byl to právě Fumerton, kdo získal její první vítězství. Stalo se tak v noci 1.9. 1941. Fumerton byl na obvyklé patrole, když byl upozorněn na banditu v jeho blízkosti, kterého brzy zachytil i Sgt Pat Bing na palubním radiolokátoru. Nasměroval Fumertona do pozice za a lehce pod nepřátelský letoun, který byl Kanaďany rozpoznán jako Ju 88. Fumerton se přiblížil na 50 yardů a dvěma dávkami německý bombardér sestřelil poblíž Bedlingtonu. Zajímavostí jistě je, že kříž z trupu tohoto Junkerse se stal tabulí, na kterou bylo zaznamenáno všech 53 ½ vítězství 406. perutě RCAF.

Fumerton však u perutě zůstal jen krátce, v noci ze 7. na 8. září 1941 sice poškodil jeden He 111, protože v říjnu 1941 byl poslán do Egypta, kde se připojil k 89. peruti vyzbrojené Beaufightery Mk.IF, která byla odpovědná za noční obranu jednotek v severní Africe a důležitého Suezského průplavu. Jeho nová jednotka byla v Africe od prosince minulého roku a s konečnými 141 1/3 vítězstvími se stala druhou nejúspěšnější noční stíhací jednotkou RAF (první 600. peruť získala 180 vítězství). První vítězství si ale připsala až 2.3. 1942, kdy S/Ldr Derek Pain (5-0-0-vítězství) sestřelil He 111 – první radarem získané vítězství RAF v Africe.  Téže noci byl úspěšný i Fumerton, který nad Alexandrií pokořil také jeden Heinkel. Jeho osádka se ale tvrdě bránila a jejich obranná palba lehce zranila kanadského stíhače, takže musel strávit tři dny v nemocnici. Další úspěch si pak připsal v noci z 7. na 8. duben 1942, kdy připravil II./KG 26 o dva její Heinkely He 111.

Další změna ho čekala 22. června 1942, kdy byl společně se svým radarovým operátorem L.P.S. Bingem a třemi dalšími osádkami 89. perutě poslán na Maltu, aby zde posílily obranu těžce zkoušeného ostrova. Během necelých čtyř měsíců se zde stal nejúspěšnějším nočním stíhačem s devíti vítězstvími. Již v noci z 24. na 25. červen sestřelil Junkers Ju 87 od italské 239a Squadriglie ze 102°Gruppo Ba‘T a bombardovací Cant Z.1007bis (MM24277) od 20°Gruppo BT, který ovšem nahlásil jako Ju 88. V červnu přidal další dva Ju 88, v červenci tři další, z nichž Ju 88 M7+GL od 3./KGr 806 sestřelil v noci z 22. na 23. společně s radarovým operátorem J.J. Boothem, který na palubu vzal svého maskota živou opičku. V noci ze 14. na 15. srpna pak sestřelil Fiat BR.20M od 88°Gruppo Aut BT, nahlášený tentokrát jako Z.1007, a poslední vítězství získal v noci z 27. na 28. srpen 1942, během operace Night Intruder, když nad letištěm Castelvetrano sestřelil neidentifikovaný třímotorový letoun. Během operací z Malty měl několikrát také na mále, nejvíce snad 10. srpna, když během poplachového stratu selhaly jeho Beaufighteru X7748 oba motory a on i se svým operátorem Bingem musel použít služeb svého padáku a dopadl do moře 10 mil severně od Sliemy. Naštěstí je zpozorovala osádka jiného Beaufighteru a přivolala záchrany člun, který je z moře vyzvedl. Úspěšná bojová činnost samozřejmě neunikla britskému velení, které Fumertona vyznamenalo v srpnu Záslužným leteckým křížem se sponou (DFC & bar), Bing byl povýšen do důstojnické hodnosti a taktéž byl vyznamenán DFC. Fumertonova maltská mise skončila 23.9. 1942, kdy se vrátil do Egypta a v říjnu byl povýšen do hodnosti Squadron Leader. Svou první operační túru ukončil na konci roku 1942 a vrátil se zpět do Kanady.

Druhý operační turnus zahájil v červenci 1943 v hodnosti Wing Commander a velitel své staré 406. perutě RCAF. Ta měla ve výzbroji Beaufightery Mk.VIF, které v dubnu 1944 nahradily výkonné Mosquita Mk.XII. V noci z 14. na 15. květen 1944 na jednom z nich získal své poslední vítězství, když jihovýchodně od Portlandu sestřelil jeden Ju 88. Společně s perutí ještě prodělal vylodění v Normandii a v červenci ukončil svůj druhý operační turnus a vrátil se do Kanady. Zde až do července 1945 velel 70. OTU, ale poté odchází z armády. Za jeho činnost mimo bojové jednotky mu byl 1.1.1946 udělen Kříž letectva – AFC.

V letech 1948-49 pak v Číně cvičil osádky Mosquit pro Čankajškovo letectvo, ovšem po vítězství komunistů se vrátil do Kanady. Zde pracoval jako obchodník s nemovitostmi a to až do důchodu, který trávil v Torontu.

Celkem: 14-0-1 vítězství

Základní technické údaje letounu Bristol Beaufighter Mk.IF a IIF

Prameny:
Shores C., Williams C.: Aces High, Grub Street , London, 1994
Shores C.: Aces High, volume 2, Grub Street , London, 1999
Thomas A.: Beaufighter Aces of WW2, Osprey, Oxford 2005
Vraný, Hurt, Hornát, Skala: IHL-Beaufighter, Mig-19, Š-328, Naše vojsko, Praha 1991