V těžkých dobách (13/20)

Autor: Pavel Jaroslav Kuthan / Pavel J. Kuthan 🕔︎︎ 👁︎ 26.001

Mezitím převzal 4. 6. velení nad 2. divizí domácího vojska od gen. Letovského legionář plk. Šnejdárek. Ten po kendíkově úspěchu u Bradla nařídil plk. Hanákovi na 6. 6. okamžitý postup na Budínskou skálu. K boji o Budínskou skálu však nedošlo, protože Maďaři mezitím náhle zvýšili tlak na Krupinu, odkud se jim podařilo vytlačit prapor kpt. Lukavského (z leg. 34. stř. pluku) až k Dobré Nivě. Pro ohrožení svého boku byl tak nucen do Dobré Nivy ustoupit se svou skupinou i pplk. Marschan. Ten se zde spojil se skupinou kpt. Lukavského a začlenil jeho skupinu do své.

Reklama

Za této situace zaútočil pplk. Marschan odhodlaně s touto skupinou na maďarské pozice na výšině Hlina, odkud se dala ovládat silnice z Krupiny do Zvolena. Nepříteli se však především díky množství kulometů, které na výšině měl, podařilo silnou palbou útočící Čechoslováky odrazit. Pplk. Marschan musel s citelnými ztrátami tedy ustoupit zpět k Dobré Nivě. Ustoupit sem musel i pplk. Kendík. Jednotky rozložené tak v obraně u Dobré Nivy zde navázaly úspěšně dotyk s jednotkou plk. Hanáka, čímž byla vytvořena 6. 6. souvislá obrana na linii Dobrá Niva – Vlčia jama – Piešť – výšina Syron - výšina Fangov. Plk. Šnejdárek, nový velitel 2. divize, zrušil za této situace svůj rozkaz pro plk. Hanáka k útoku, jelikož nepřítel se již také dostal obraně u Dobré Nivy do otevřeného boku. Během 6. - 7. 6. stáhl Šnejdárek celou svou 2. divizi do úseku Sv. Kríž nad Hronom – Zvolen – Zvolenské Slatiny. Zesílený prapor v Bánské Šťiavnici, jemuž velel mjr. Bláha, byl během ústupu také napaden nepřítelem u Sv. Antola. Na pomoc mu byl vyslán III. prapor 54. pěšího pluku, jenž však dorazil na místo příliš pozdě a Bánské Šťiavnice se již zmocnil nepřítel. Mjr. Bláha se stáhl se svou jednotkou a obrněným vlakem, jenž mu též podléhal, do H. Bereznice a Sv. Kríže n. H.

Po tvrdém odporu čs. posádky byl přesilou nepřítele dobyt 7. 6. i Zvolen. Nepomohlo ani nasazení zálohy jednoho praporu při pokusu dobýt Zvolen zpět. Plk. Šnejdárek stáhl tedy II. brigádu své divize na linii Kremnica – Bánska Bystrica, což mu umožňovalo výhodnou obranu proti silnému útoku značné přesily nepřítele. Následný den, 8. 6., se pokusili skutečně Maďaři dobýt Badín, ale byli s velkými ztrátami odraženi. To maďarské jednotky útočící na úseku 2. divize vyčerpalo a divize tím mohla upevnit svou obranu a přisunout mezitím i potřebné posily.

Ústupem II. brigády od Zvolena byla od zbytku 2. divize ale odříznuta IV. brigáda. Ta při postupu ještě podle původního plánu gen. Letovského z 2. 6. na Feledince, se srazila 4. 6. u Poltáru s velkou přesilou nepřítele. Po zuřivém celodenním boji byla nucena tato brigáda před silnou maďarskou přesilou také 5. 6. ustoupit a to na linii Rimavské Zalužany – Kraskovo – Budikovany. Oslabená o tři své prapory, které poslala dříve na pomoc k obraně Zvolenu, nemohla příliš dlouho čelit přesile nepřítele, a proto zaujala výhodnější obranné postavení na výšině u Tisovce kde měla klást neústupný odpor. Očekával se totiž další silný nápor nepřítele ve směru na Tisovec. Maďaři vyzvali jednotky IV. brigády ke kapitulaci, která však byla velitelem brigády plk. Votrubou kategoricky odmítnuta. 9. 6. tedy dalším silným útokem udeřila maďarská 39. brigáda (čítající 5 zesílených praporů a 2 dělostřelecké baterie) na Tisovec. Po krvavém a tvrdém boji za odhodlaného odporu Čechoslováků se podařilo nakonec Maďarům dobýt sousední výšinu Trstie. Byl sice vyslán prapor zálohy brigády ke znovudobytí této výšiny, avšak nepřítel rychle postupoval okolím výšiny dále, takže ta byla ztracena. Vyslaný prapor se tedy stáhl na Červenou Skálu. V tvrdém boji se musela mezitím část IV. brigády stáhnout i do Tisovce. Nepřítel se za velkých ztrát však během boje zmocnil již větší části československých obranných postavení na okolních výšinách a jeho postupem do boků obrany hrozilo obklíčení brigády. Plk. Votruba tedy nařídil ústup celé IV. brigády do Brezna, kam se také brigáda v noci stáhla. Po získání Tisovce nepřítel zastavil zatím svůj postup do přísunu dalších svých posil.

Boj o levice

První útok k dobytí Levic

Podle rozkazu čj. 3412/op z 2. 6. 1919 se snažil velitel západní skupiny vytvořit si svou armádní zálohu z nových posil pro možný pozdější přechod z obrany do protiútoku. Předpokládal se v této oblasti nějaký rozhodující střet, který by upevnil obranu a umožnil později opět získat pozice na určené demarkační linii. Tuto bitvu se rozhodl velitel armádního úseku, francouzský gen. Mittelhauser, svést v okolí města Levice, které se nacházelo zhruba uprostřed armádního západního úseku. Plán umožňoval také snadno provést boční útok částmi 2. divize domácího vojska na B. Šťiavnici. Navíc případná ztráta Levic otevírala nepříteli snadnou cestu k důležitému železničnímu uzlu Vrútky a dále do týlu čs. obrany Bratislavy.

Podle vypracovaného plánu pro chystanou operaci vydal gen. Mittelhauser podřízeným jednotkám příslušné rozkazy (čj. 3412/op z 2. 6. 1919, čj. 3566/op z 5. 6. 1919 a čj. 3607/op z 6. 6. 1919). Dle těchto dispozic se měla u Nitry vytvořit úderná skupina v síle brigády (leg. 35. stř. pluk, II. prapor dom. 54. pěšího pluku, I. prapor dom. 92. stř. pluku, II. prapor dom. 8. pěšího pluku, a 3 dělostřelecké baterie – velitel francouzský plk. Kieffer). Ta měla potom postupovat přes Vráble, Z. Moravce, Levice, Maďarovce, Sazdice směrem na Šahy. Operaci měla tato skupina zahájit 7. 6. Následný den měla dosáhnout úseku na Hornu a 9. 6. zaútočit na maďarské postavení u Levic. Další úkol k souběžnému postupu dostaly i části leg. 7. divize v Komárně. Část jednotek této divize spolu s došlými posilami z Bratislavy měla vytvořit skupinu, jejíž velení bylo svěřeno francouzskému mjr. Bonneau. Tato skupina měla dobýt Nové Zámky, potom postupovat přes Kerť směrem na Parkan a následně snažit se na sebe poutat co nejvíce maďarských jednotek k odlehčení ostatním skupinám v postupu.

Údernou skupinu měla při útoku na Levice podpořit ještě část dom. 2. divize od B. Šťiavnice přes Pukanec. Mezi touto částí 2. divize a údernou skupinou byl styčný oddíl (tvořený částí 4. divize dom. vojska), pod velením pplk. Hofbauera, který měl za úkol postoupit z N. Báně na výšinu Varta.

Reklama

Po zahájení boje u Levic, měla zahájit útok na svém úseku i celá 2. divize domácího vojska a proniknout ke Zvolenu.

Mezitím v době přípravy zabránily dalšímu pronikání maďarského průzkumu na Nitru obsazením silnice u V. Lapáše a Gýmeše dvě samostatné roty námořníků. 5. 6. jedna z těchto samostatných námořnických rot dobyla i Vráble, odkud bojem vytlačila maďarskou jednotku až do Telinců. Čs. námořníci se zde rozložili poté k obraně a odrazili i následně za pomoci jednoho čs. obrněného automobilu odvetný maďarský protiútok, který podporoval i maďarský obrněný vlak. Maďaři tedy rychle sbírali posily a chystali se Vráble dobýt dalším silným útokem. Vysunutá námořní rota by se zde zřejmě těžko soustředěnému náporu přesily nepřítele bránila, proto se raději stáhla západně na výšinu kotu 234 za městem. Když to Maďaři zjistili, obsadili následně Vráble prakticky bez boje. Obě námořní roty byly posíleny každá jednou pěší četou a jednou četou kulometnou. Již 6. 6. Maďaři z Vráblů zaútočili posíleni úspěchem obsazení obce jedním svým praporem na čs. námořníky, kteří je ale odhodlaným odporem na výšině koty 234 nakonec zastavili.

Byla tak zahájena operace k dobytí Levic a jednotlivým částem se zatím i podařilo dle plánu prorazit maďarské pozice. Pplk. Müller se třemi prapory a dvěma dělostřeleckými bateriemi z brigády plk. Kieffra porazil během postupu snadno maďarskou jednotku ve Zlatých Moravcích. Při dalším postupu, po obsazení Nemce a Kozárovců, narazil ale na houževnatý odpor nepřítele na výšině 276 za Kozárovci. První útok Čechoslováků byl Maďary odražen za pomoci jejich obrněného vlaku. Druhý útok na výšinu byl už úspěšný a Čechoslovákům se tak podařilo výšinu 276 dobýt. Pplk. Müller se poté jedním praporem pokusil o obchvat nepřítele u St. Tekova, ale tento prapor byl ustupujícími Maďary odražen. Maďaři tehdy na bojišti zajali několik zraněných čs. vojáků, z nichž některé potom rudí gardisté (jako i v jiných případech) mučili. Celá brigáda plk. Kieffra tak postupovala stále za ustupujícím nepřítelem a pronikla brzy do prostoru před Levice. Jižní jednotky brigády (kpt. Lukavský) dobyly výpadem z Telniců nedalekou Kálnicu. Postupovaly pak dále, ale byly rychlým protiútokem Maďarů zatlačeny zpět do Kálnice, kde se chovalo i místní, z velké části maďarské, obyvatelstvo k čs. vojsku nepřátelsky a odmítalo vojákům pomoci. Maďaři přisouvali rychle další posily a postupovali přitom na Kálnici. Jednotky kpt. Lukavského (II. prapor dom. 54. pěšího pluku, I. prapor dom. 92. pěšího pluku, baterie leg. 7. děl. pluku) které držely Kálnici, ustoupily tak až do Čifárů, kde dostaly příští den posilu dvou námořních rot. Kpt. Lukavský potom nařídil o své vůli nový útok na Kálnicu, kterou se mu s jeho jednotkami podařilo nakonec úspěšně dobýt a zajistit následně její obranu i vysláním jedné roty a několika děl do D. Váradu. Další postup na Levice zatím velitel brigády plk. Kieffer zastavil, jelikož maďarské vládě bylo tehdy posláno ultimatum k zastavení bojů a stažení se za vytyčené československé hranice, určené mezinárodní konferencí. Do 10. 6. 22.00h se tak čekalo s napětím na maďarskou odpověď. Maďarská vláda odpověděla však vyhýbavě a maďarské vojsko tak pokračovalo rychle ve svých operacích dále.

Mezitím byla 8. 6. při svém postupu napadena jedna rota styčného oddílu pplk. Hofbauera v Žarnovici místní polovojenskou maďarizovanou rudou gardou. Během boje kdy bolševici byli zahnáni, padli na čs. straně 2 muži. Ztráty měli i gardité. Dne 10. 6. též obsadila, s dvoudenním zpožděním oproti plánu, skupina mjr. Bláhy Bánskou Šťiavnicu.

Bylo tedy rozhodnuto pokračovat v plánovaném útoku na Levice. Čs. útok začal 11. 6. a zahájila jej skupina pplk. Müllera (o síle 3 praporů a 2 dělostřeleckých baterií) ze směru od Tlmačů. Útočil i zbytek brigády plk. Kieffra pod velením kpt. Lukavského a styčný oddíl pplk. Hofbauera.

V rámci skupiny pplk. Müllera byly i 2. a 3. námořní rota (z I. námořního praporu), pod velením kpt. Sládka. Tyto roty, které se během boje držely velmi dobře, utrpěly také citelné ztráty. Byl zraněn i velitel 3. námořní roty – legionář (Fr) npor. Bělina. Na bojišti tehdy byl zajat rozzuřenými maďarskými bolševiky, kteří mu poté vypíchli oči a umírajícího jej položili na koleje před rozjetý maďarský pancéřový vlak. Dále byl zraněn a následně zajat i por. Pitaš z této jednotky. Další ztráty byly výrazné i mezi mužstvem.

Hlavní útok skupiny pplk. Müllera úspěšně za těžké dělové palby pronikl ke H. Kľačanům, kde narazila na protiútok nepřítele. Došlo tehdy k tvrdému boji, během něhož se podařilo Maďarům obejít rychle levé křídlo skupiny a úspěšně zaútočit na Müllerovo pravé křídlo obrněným vlakem. Skupině pplk. Müllera došly během boje náboje do děl a skupina tak byla bez své palebné podpory proti obrněnému vlaku a silné převaze nepřítele v tíživé situaci. Za této kritické situace se tedy pplk. Müller se svou skupinou stáhl bojem zpět do Tlmačů a Psiar.

U Prandorfu a Pukance se mezitím rozhořel tuhý boj styčného oddílu pplk. Hofbauera s maďarskou přesilou. Boj trval takřka celý den a skončil nakonec vítězstvím Čechoslováků. Skupině se sice podařilo Maďary zahnat na ústup, avšak pro velké časové zdržení tímto bojem již nemohla účinně zasáhnout do boje o Levice. Též na základě zprávy o ústupu skupiny pplk. Müllera nakonec pplk. Hofbauer se svým styčným oddílem raději ustoupil před nebezpečím obklíčení z dobytého Prandorfu a stáhl se na výšinu Varta, kde se připravil k obraně.

Mezitím útočila i skupina kpt. Lukavského přes Kálnicu na Levice. Podařilo se jí probít se až před levické nádraží. Bohužel neměla prakticky žádných záloh. Nepřítel, když si uvědomil svou převahu, přešel záhy k rozhodnému protiútoku s podporou obrněného vlaku a zatlačil kpt. Lukavského s jeho jednotkami až do Dekeneše, přičemž opět získal zpět Kálnicu. U Bajky podstoupil tvrdý boj i I. prapor dom. 92. pěšího pluku z této skupiny, který se pokoušel proniknout k zajištění skupiny na T. Šarluhy. Odvážným útokem se podařilo tomuto praporu skutečně probít až do T. Šarluh, avšak nepřítel si přisunul rychle další posilu (prapor maďarského pluku č. 53). Čs. prapor se tedy musel následně před přesilou, která se před ním hromadila, stáhnout k H. Pialu.

Reklama

Útok na Levice se tedy nezdařil, především z důvodu silného soustředění nepřítele, který měl dostatek záloh. Za zajímavost jistě stojí, že proti Čechoslovákům tu stála takřka celá maďarská 3. divize a dělnický pluk č. 2 z maďarské 4. divize. V rámci maďarské 3. divize nejhouževnatěji bojoval maďarský Palmayův myslivecký prapor č. 4, jehož mužstvo bylo tvořeno z drtivé většiny Maďary z okolí Levic. Maďaři pod dojmem těžkých bojů u Levic přenesli brzy svůj hlavní nápor ze směru na Košice k Levicím. Do 16. 6. sem Maďaři přesunuli k posílení i svou 4. a 8. divizi. Tím se sice zlepšila situace čs. vojska u Košic, avšak přitížilo to levickému úseku čs. fronty.

Druhý útok k dobytí Levic

Po tomto nezdaru operace k dobytí Levic posílil gen. Mittelhauser rychle údernou skupinu dalšími 3 prapory a 2 dělostřeleckými bateriemi a 14. 6. nařídil provést nový útok na Levice přes Vráble a Kálnicu. Byla přeskupena leg. 7. divize a sestavena urychleně z některých jednotek nová provizorní brigáda, pod velením pplk. Barrése, která zaujala obranu u Kálnice. Plk. Kieffer tak mohl své jednotky shromáždit v severní části úseku oblasti, u Kozárovců. Jelikož nebyly nyní přímo ohroženy Nové Zámky, mohly prapory které je hájily být přeloženy na obranu jižní části obrany po Benešov. Velení nad tímto úsekem převzal mjr. Hampl, který zde rozmístil dva prapory leg. 34. stř. pluku, III. prapor leg. 33. stř. pluku a jednu dělostřeleckou baterii. Podpořit v útoku tuto údernou skupina měla i zmíněná část 2. divize domácího vojska z Bánské Šťiavnice, pod velením mjr. Bláhy, útokem přes Pukanec. Navíc měla získat Krupinu a Nemce v týlu maďarského postavení u Levic a snažit se vázat na sebe co nejvíce sil nepřítele k odlákání pozornosti od hlavního směru útoku. Dále měl postupovat z Kertě se svou skupinou mjr. Bonneau na Parkan. Taktéž se měl na sebe snažit vázat co největší počet sil nepřítele a zároveň přerušit trať z Parkanu do Levic v oblasti Čaty k zamezení přísunu dalších posil nepřítele po železnici. Celou tuto druhou útočnou operaci k dobytí Levic měla podpořit zahájením útočných operací i armádní východní slovenská skupina. Útočící čs. jednotky dále měla ze vzduchu podpořit i jedna letecká eskadrila, zrovna posílená o 5 francouzských letadel, pod velením francouzského letce kpt. Lochmana. Získat Levice jako jeden z hlavních opěrných bodů v oblasti bylo důležité. Cenu Levic si uvědomovali jak Čechoslováci tak Maďaři.

Aby všechny síly pplk. Müllera byly volné, převzala obranu jeho úseku skupina kpt. Lukavského, kterou ještě předtím v jejích původních pozicích uvolnila 15. 6. převzetím její obrany brigáda pplk. Barrése. Maďaři však v očekávání dalšího útoku čs. vojska provedli tentýž den rychlý silný výpad s několika jednotkami na Kálnicu ze dvou směrů (od Levic a od H. Váradu). Brigáda pplk. Barrése však tento spíše průzkumný výpad nepřítele rychlým přísunem svých částí odrazila. Maďaři tedy po zjištění situace během dne rovněž přisunuli další posily - dělnický pluk č. 2 a dělnický pluk č. 22. Dále se pokoušeli o menší průzkumné akce v prostoru brigády pplk. Barrése. Silným náhlým útokem nepřítel získal Bešu, kde na nádraží ukořistil i čs. muniční vlak s tolik potřebnou municí pro bojující čs. jednotky. Rota ze III. praporu leg. 34. stř. pluku se okamžitě pokusila protiútokem ze Šuran o znovudobytí Beši, avšak neúspěšně. Byla odražena. Následný den pokus opakoval celý III. prapor leg. 34. stř. pluku. Tento prapor dobyl úspěšně Beši a získal zpět i ztracený muniční vlak. Pplk. Müller musel rovněž se svou skupinou odrážet některé silné jednotky nepřítele, které v očekávání dalšího československého pokusu o útok na Levice podnikaly rychlé výpady.

16. 6. v ranních hodinách byl nový útok na Levice zahájen.

Pplk. Barrés pronikl přes Kálnicu k říčce Kompě dvěma prapory své skupiny, které se zde srazili s nepřítelem, jenž měl podporu i obrněného vlaku. Oba prapory tak musely ustoupit zpět do Kálnice. Zde úspěšně odrazily následující maďarské útoky a ubránily i přechody přes řeku Hron. Mezitím přesila nepřítele, složená z maďarského dělnického pluku č. 6 a maďarského dělnického pluku č. 22, dobyla H. Pial útokem z T. Šarluh a vytlačila až do Čifáry III. prapor leg. 34. stř. pluku, který tu v obraně oběma těmto plukům nepřítele vytrvale vzdoroval. Čs. jednotkám v Kálnici hrozilo tím obklíčení takže se stáhly na výšiny u Čifár, přičemž se ještě musely z připravovaného obklíčení probít jednotky v Dekeneši. Během následujícího dne vytvořila brigáda pplk. Barrése obranu na linii Čifáry – Melek – Ďarmoty n. Ž.

Již 18. 6. předchozím úspěchem povzbuzení Maďaři zaútočili odpoledne na Čifáry. Čs. jednotky v Čifárech s obtížemi vzdorovaly, na pomoc jim však přišel z Bratislavy vyslaný do Vráblů III. prapor leg. 33. stř. pluku, který tento postup nepřítele odrazil odvážným bojem.

Mezitím brigáda plk. Kieffra, která též zahájila útok na Levice 16. 6., pronikla nejdříve za neustálých bojů s maďarskými jednotkami do H. Kosiny a Tekova, kde však byl její dosud úspěšný postup silnou přesilou nepřítele v rozpoutaném boji zastaven. Mezi dalšími padl v tomto boji ze 3. námořní setniny u námořníků oblíbený kpt. Durda. Do Tekovské Nové Vsi pronikl i styčný oddíl pplk. Hofbauera. Následný den odhodlaně pokračovala brigáda plk. Kieffra v útoku a probila se do Podlužan a H. Kľačan. Zde však u H. Kľačan Maďaři přešli do silného protiútoku s podporou svého obrněného vlaku. Pod tímto silným tlakem převahy nepřítele byla pozice pro čs. jednotky neudržitelná a brigáda plk. Kieffra musela ustoupit do úseku Čajkov – Rybník, přičemž neměla zprávy o aktuální situaci ostatních dvou hlavních útočných skupin. V noci se proto raději plk. Kieffer se svou brigádou stáhl přes řeku Hron na západní břeh, kde vytvořil účinnou obranu na linii Mochovce - Nemčinany, v níž se mohl očekávanému útoku početných jednotek nepřítele lépe bránit. Styčný oddíl pplk. Hofbauera, o síle 6 pěších rot, který se během Kieffrova ústupu shromáždil ve S. Benediku, se pokusil u Kozárovců zastavit maďarský útok na Zlaté Moravce. Oddíl byl rychle posílen od brigády plk. Kieffra jedním praporem a dělostřeleckou baterií. S touto posilou se podařilo pplk. Hofbauerovi vytvořit úspěšnou obranu na výšinách východně od Zlatých Moravců.

Kulometná rota leg. 23. stř. pluku spolu se samostatnou ženijní rotou a jedním čs. obrněným vlakem vytvořila také obranu údolí kolem Hronu u N. Baně.

Mjr. Bláha, se 3 prapory a 3 dělostřeleckými bateriemi své skupiny, vyrazil do akce již 15. 6. večer. U Vysoké a Dekýše se srazil v noci s nepřítelem, který měl několik kulometů. Statečným útokem se podařilo II. praporu dom. 25. pěšího pluku z Bláhovy skupiny dobýt kotu 745. Nepřítele se poté podařilo úspěšně odrazit zpět k Levicím. V průběhu 16. 6. se celá skupina mjr. Bláhy probila postavením maďarských jednotek k Bátovcům, kde se rozhořel boj se silnou obranou nepřítele. Do večera se skupina probila až do Huršy.

Nepřítel následného dne přešel však do silného protiútoku proti postupu skupiny mjr. Bláhy. Během tvrdého boje, v němž se čs. vojáci statečně drželi, podařil se některým jednotkám obchvat do týlu nepřítele. S účinnou podporou vlastního dělostřelectva se podařilo následně mjr. Bláhovi nepřítele následným rozhodným útokem zcela rozprášit. Maďaři unikali zpět do Levic, dva prapory maďarského pěšího pluku č. 16 utekly v panice do Šah. Čechoslováci ukořistili na bojišti množství potřebné munice a rychle postupovali dále na Levice. Do večera stál mjr. Bláha asi 5 km před Levicemi. Dne 18. 6. nepřítel provedl na skupinu několik silných útoků. Mjr. Bláha bez spojení s ostatními sousedními skupinami, s nimiž se marně snažil v okolí Levice dosáhnout kontakt (připomeňme, že byly zadrženy silnými maďarskými protiútoky a musely se stáhnout do obrany), ustoupil tedy nakonec na linii D. Prandorf – H. Almáš a následně v rámci ústupových bojů leg. 7. divize k Bánské Šťiavnici. U Štampochu převzal obranu důležité komunikační křižovatky III. prapor dom. 102. pěšího pluku, který právě dorazil pod velením mjr. Šidlíka.

Po stažení skupiny k B. Šťiavnici převzal II. prapor leg. 34. stř. pluku obranu N. Baně. Proti zbývajícím třem praporům mjr. Bláhy u B. Šťiavnice stály zde 3 maďarské pluky a 6 dělostřeleckých baterií.

Druhý pokus o dobytí Levic tedy také ztroskotal, především pro nemožnost koordinace postupu jednotlivých částí bez spojení, dále vlivem silné přesily nepřítele (jenž přisunul do oblasti i zmiňovanou 3. a 4. divizi) a též nedostatkem munice (především pro dělostřelectvo) u některých jednotek.

(pokračování příště)

Pavel J. Kuthan – souborná studie „V těžkých dobách…“, 2004
pavelkuthan@seznam.cz

Výběr z hlavních použitých pramenů:
Osobní archiv autora
Vojenský historický archiv Praha – fond „Boje na Slovensku I. – skupina „Schöbl“, fond „Boje na Slovensku I. – Východní slovenská skupina“
Corvinus Library – Hungarian history, Hunyadi Ocs. Mk. - www.hungarian-history.hu, 1996-1999
Vojenský jubilejní kalendář 1918-1938, Praha 1938
Country studies – Hungary, Czech republic, www.country-studies.com
Hungarian Soviet republic, Answers.com Fast facts - www.answers.com/topic/hungarian-soviet-republic
Z bojov o južné Slovensko (Spomienky účastníkov). nakl. A. Szomolányi, Nové Zámky 1934
The Albert and Vera Weisbord Archives - www.weisbord.org, fond „The Third International Under Lenin“
Čada Václav - 28. říjen 1918 skutečnost, sny a iluze. Mladá Fronta+Naše vojsko 1988
Bandholtz Harry Hill – An Undiplomatic Diary. Simon Publications, 2001
Boháč Jaroslav - Kronika československé legie ve Francii – Rota Nazdar 1914-1916. Praha 1938
Dérer Ivan - Slovensko v prevrate a po ňom. Bratislava 1924
Fidler Jiří - Generálové legionáři. Jota Military, Brno 1999
Gašpar Ján - Po stopách bojů československého vojska a legionářů v okolí Košic v roce 1919. Český spolek na Slovensku, Košice 2001
Gräfe Karl-Heinz – Von der Asternrevolution zur Räterepublik: Ungarn 1918/1919. Utopie, 2004
Hanzal Vojtěch - Výzvědčíci v Itálii a na Slovensku. Vlastní náklad, Praha 1928
Hlavičková Zora, Lainová Radka, Straka Michal - Diktatury v rukavičkách?. Triton, 2003.
Hrdina Arnošt - Z dějin československé armády II. - Boje o Slovensko. www.minimuzeum.com
Ježek Zdeněk - Boj o Slovensko v letech 1918 – 1919. Vlastní náklad, Praha 1928
Jósika-Herczeg Imre de - Hungary after a thousand years. American Hungarian Daily, New York, 1934
Junek Jiří - Vysokomýtský 30. pěší pluk v bojích o Slovensko v letech 1918-1919. OM VM, V. Mýto 2002
Juza Josef - Čs. legionáři okresu Rychnov n. Kn. 1914-1921. OÚ RnK, Rychnov n. Kněžnou 1998.
Kavena Karel - Dějiny dělostřeleckého pluku 1. Děl. pluk 1., 1937
Marek Jindřich - Piráti svobody. Svět křídel, Cheb 2002
Olivová Věra - Dějiny první republiky. Karolinum, Praha 2000
Peroutka Ferdinand - Budování státu 1918-1919. Praha 1991
Pichlík Karel, Klípa B., Zabloudilová J. - Českoslovenští legionáři 1914-1920. Mladá Fronta, Praha 1996
Pokorná A., Hofman P., Stehlík E. - Československá armáda 1918-1938. Impuls, Praha 1991
Pospíšilová Jaroslava - Českoslovenští legionáři z okresu Hradec Králové 1914-1920. MVČ HK, H.Králové 2000
Pražák R. a kolektiv - Dějiny Maďarska. Brno 1993
Preininger Ladislav - Československá legie ve Francii 1914-1918. Praha 1928.
Prokš Petr - Politikové a vznik republiky. Prospektrum, Praha 1998
Ryšavý Jaroslav - Kronika II. pluku Stráže Svobody České Budějovice. Litera, Praha 1947
Štvrtecký Štefan - V boj! Obrázková kronika československého revolučního hnutí v Itálii 1915-1918. Praha 1927
Vachek Josef - Pamätnik pomníka padlých v bojoch o Nové Zámky na Slovensku v r. 1919. Odbor PPPBNZ, Nové Zámky 1922
Vondráček Karel - Boje na východním Slovensku v květnu a červnu 1919. Bratislava 1936.
Zapletal Řehoř - Druhý čs. pěší pluk dobrovolnický. VA RČS, Praha 1928

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více