V těžkých dobách (5/20)

Autor: Pavel Jaroslav Kuthan / Pavel J. Kuthan 🕔︎︎ 👁︎ 27.726

Zbývaly dvě hlavní bašty odporu na východním Slovensku – Prešov a Košice. Navíc v Košicích bylo sídlo Dvortsákovy samozvané Slovenské ľudové republiky a dále maďarské sborové velitelství. Maďarská strana využívala čas svého působení v Košicích k přípravě obrany, především však k odvážení majetku všeho možného druhu do Maďarska. Tak byl ztrácen mnohdy velmi cenný státní majetek. Již dopředu však z rozkazu italského gen. Piccioneho bylo obsazení Košic a Prešova vyhrazeno čs. armádnímu legionářskému sboru z Itálie, který se koncem roku vrátil do vlasti. Plk. Schöbl se však rozhodl přesto pro operaci k obsazení těchto dvou měst, především k rychlému zajištění státního majetku a hodnot, a dále likvidaci trapné politické události se Slovenskou ľudovou republikou. Pomohlo mu k tomuto rozhodnutí i to, že právě na Slovensko dorazily další posily – dva prapory domácího 30. pěšího pluku, další půlrota domácího 21. pěšího pluku a 2 dělostřelecké baterie houfnic. Vytvořil tedy skupinu, která se skládala ze zmíněných obou praporů 30.pěšího pluku, 2 rot 21.pěšího pluku, zákopnické roty a 2 dělostřeleckých baterií houfnic. Dále ke skupině přičlenil ze skupiny pplk. Hrbenského I. prapor Slovenskej slobody, půleskadronu 7. jezdeckého pluku, děl. baterii kanónů a obrněný vlak. Velením této skupiny pověřil pplk. Berana (velitele dom. 30. pěšího pluku).

Skupina pplk. Berana zahájila operaci k obsazení Košic a Prešova 28. 12. 1918. Rozdělila se na dvě části. První část, skládající se ze 3 pěších praporů, dělostřeleckých baterií a jezdecké půleskadrony, postupovala podél železnice směrem na Košice. Druhá část, skládající se z 1 a půl pěšího praporu, postupovala ze Spišského Podhradie na Široké a dále na Prešov.

Reklama

Ještě ten den zaútočily přepadem dvě roty (5. a 7. rota – velitel kpt. Hon) dom. 30. pěšího pluku, tvořící předsunutý oddíl hlavní části Beranovy skupiny u Margecan na pozice maďarského vojska, které zde bylo připraveno k obraně Košic. Došlo k boji, do něhož velmi aktivně zasáhla i půleskadrona 7. jezdeckého pluku, pod vedením rytm. Napravila. V tvrdém boji, kdy dragouni nakonec dobyli nádraží, se dali Maďaři na panický útěk. Bylo zajato 13 maďarských důstojníků, 90 mužů, a získána cenná kořist – 5 děl, 7 kulometů, 66 pušek, 40 koní, 4 polní kuchyně a bedny munice. 5. rota dom. 30. pěšího pluku utíkajícího nepřítele pronásledovala spolu s jezdci rytm. Napravila a pronikla až k obci Obišovce. Zde byl důležitý železniční uzel na východním Slovensku. Obsazením Obišovců se otevřela cesta na Košice. Ztráty v boji na československé straně činily: 1 padlý u jezdecké půleskadrony a 1 raněný u 5. roty dom. 30. pěšího pluku. Maďaři zanechali v pozicích několik padlých a raněných. Později byl úspěch připisován zejména dom. 30. pěšímu pluku, proti čemuž potom podala stížnost jezdecká eskadrona, jejíž příslušníci měli dojem, že se na jejich zásluhu v boji zapomíná.

Druhá část Beranovy skupiny postupovala dále na Prešov, který bez boje následně obsadila, neboť poloozbrojená maďarská garda se při příchodu čs. vojska rozutekla.

Obsazení Košic bylo svěřeno, rozkazem nového vrchního velitele čs. vojska na Slovensku italského gen. Piccione, čs. legionářům z Itálie, kteří měli brzy dorazit. Do té doby se však mohli otřesení Maďaři na boj o město dobře připravit. Plk. Schöbl tedy tento rozkaz porušil s tím, že mu nelze vyhověti, neboť je potřeba využít dosavadního úspěchu k rychlému získání Košic a to i z politických důvodů, neboť se jednalo o středisko V. Dvortsákem samovyhlášené tzv. Slovenskej ľudovej republiky.

Ve snaze zabránit dalšímu krveprolití při bitvě o Košice vyslal pplk. Beran 28. 12. v 14.30h do Košic škpt. Bělohubého a rytm. Napravila, aby vyjednali podmínky s tamním maďarským sborovým velitelstvím o předání města do československých rukou. Pro Maďary byla situace v Košicích velmi špatná, měli malou šanci při boji se silnou vojenskou skupinou pplk. Berana. Souhlasili tedy se svobodným odchodem z města. S sebou maďarské sborové velitelství vzalo i zástupce Dvortsákovy vlády Slovenskej ľudovej republiky, jejíž svíce rychle zhasínala. 29. 12. se maďarské velitelství s jednotkami stáhlo z Košic do Nyirégyházy a Dvortsák, vůdce nyní již neexistující Slovenskej ľudovej republiky, se svými nejbližšími přívrženci potom do Miškovce. Ten samý den - na žádost košických městských zástupců, která přišla v 11.15h kvůli ochraně majetku státu a občanů před rozpoutaným drancováním po odchodu maďarského vojska, obsadil bez boje pplk. Beran se svými jednotkami v 16.00h Košice.

Zastavil zde ihned všechny maďarské časopisy, které povětšinou štvaly proti mladému Československu, a později nechal zveřejnit vyhlášku plk. Schöbla, která byla později 4. 1. 1919 veřejně vyvěšena v ulicích. Pro zajímavost, jelikož podobné byly vyvěšovány čs. vojskem i v dalších městech, zde uvádím její text:

Obyvateľstvu města Košic! Naše vojská obsadily město Košice, ktoré z rozhodnutia viťaznej Dohody patria do územia Českoslovneskej republiky a zostanú jedným z najdoležitejsích mest Československého Štátu.

Reklama

Prinášame Vám pokoj a poriadok a chceme, aby ste sa loyálne postavili na podu Československého Štátu. Kto proti nášmu štátu akukoľvek agitáciu bude prevádzať, alebo svoje nepriateľské smyšlanie prejavovať, s tým súčtujeme prísno a bezohladne.

Každý pokus rabovania a každú krádež verejného, alebo súkromného majetku poľným vojenským súdom dám vyšetrovať a vinníkov bez milosti pokutovať. Kto u seba chová věci, pochádzajúce z rabovania, alebo krádeže, nech tieto odovzdá behom 24 hodin u posádkového veliteľstva. Po vypršaní tejto lehoty dám proviesť vojenskú prehliadku a zatknúť každého, u ktorého takéto věci budú najdené.

Upozorňujem menovite aj na to, že všetken majetok bývalého uhorského státu v Košiciach je majetkom Československej republiky a že každú krádež tohoto majetku, nech bola prevedená od úradných, alebo súkromných osob, budem trestať dľa platných zákonov.

Kým úplný kľud v meste nebude zabezpečený, zakazujem každé shromažďovanie a zastavujem vychádzanie všetkých dosiaľ v Košiciach vychodiacich časopisov.

Štátuverné obyvateľstvo československé žiadam, aby ozdobilo svoje domy národnými zástavami Československého Štátu. Verejné budovy (školy, úrady a p.) nech sú ozdobené československými zástavami.

Dostojníci býv. uhorskej armády, ktorí nevstúpili do československého vojska, nech sa hlásia u posádkového veliteľstva, kde podpíšu osvedčenie, že sa zdržia každého prejavu proti Československej republike. Kto z nich tomuto rozkazu sa nechce podrobiť, može odíst, alebo bude internovaný. Vo vojenskej rovnošate chodiť im zakazujem a menovite zapovedám nosiť čierne čiapky a rády. Kto z nich nemá civílneho šatu, musí si vyžiadať legitimácie od posádkového veliteľstva.

Město Košice ide vo svazku Československej republiky velikému hospodárskému rozkvetu v ústrety. Toto nech má celé obyvateľstvo na pamäti a nech podporuje zo všetkých síl naše snahy, smerujúce ku zvelebeniu tohoto slávného města.

Každý občan bez rozdielu národnosti a náboženstva najde našej ochrany a podpory, ak sa postaví loyálne na stanovisko našej Československej republiky.

Reklama

Súd svetových dejín rozhodnul, že Košice sú a zostanú súčiastkou Československého štátu. Prijmite spokojene jeho výrok a pracujte s láskou a doverou na položení základov šťastlivejšej a krajšej budúcnosti našich Košic v slobodnej, demokratickej a sociálne spravodlivej Československej republike.

Československý vojenský veliteľ v Košiciach Schöbl, plukovník v.r.

Dosavadní úspěchy skupiny plk. Berana pomohly později ve snazším postupu leg.ionářskému československému. armádnímu sboru z Itálie ve východním směru.

Během sedmi týdnů tak tedy byla obsazena většina Slovenska i přes nedostatečnou výstroj, výzbroj a početní stav čs. jednotek. Bylo to především díky silnému nadšení čs. vojáků a jejich velitelů, kteří projevili velkou samostatnost, zejména nižší záložní důstojníci. Maďaři, kteří se chystali k ofenzívě, byli rychlým postupem čs. vojska při obsazování Slovenska zaskočeni natolik, že se k rozsáhlejšímu odporu tehdy nezmohli.

Velení čs. vojska na Slovensku po obsazení Košic 29. 12. převzal od plk. Schöbla italský gen. Piccione, dosavadní velitel čs. armádního legionářského sboru z Itálie, jenž již 25. 12. dorazil do Československa, kde nejprve zřídil svůj štáb v Kroměříži (formálně převzal velení již tento den večer, avšak v jeho nepřítomnosti na Slovensku jej ještě několik dní plk. Schöbl zastupoval). Plk. Schöbl převzal velení nově zřízeného zemského vojenského velitelství pro Slovensko, které bylo umístěno do Košic. Jeho úkolem byla organizace doplňovacích útvarů z území Slovenska a zajišťovat materiální zabezpečení jednotek na Slovensku.

Počátkem ledna 1919 byla brigáda na Slovensku rozdělena na dvě brigády – I. brigádu a III. brigádu. I. brigádu, jejíž velením byl pověřen pplk. Hrbenský, tvořily jednotky: domácí 30. pěší pluk, pluk „Slovenskej slobody“, jezdecká eskadrona, obrněný vlak, 2 dělostřelecké baterie. Brigáda zajišťovala východní Slovensko. III. brigádu, jejímž velením byl pověřen pplk. Šembera, tvořily jednotky: 1. dobrovolnický pluk, 2. dobrovolnický pluk, prapor mjr. Poráka a samostatná I. rota námořníků . Moravský pluk byl potom koncem ledna 1919 rozpuštěn. Úkolem brigády bylo zajišťovat Oravsko, Pováží a okolí Nitry.

Vyloučeny z čs. jednotek byli ti jejich příslušníci, kteří se během obsazování Slovenska dopustili nekázně či přestupků. 4. 1. 1919 k rozeslal plk. Schöbl přípis it. gen. Piccione, jenž doplnil vlastním rozkazem:

Velitelství skupiny plukovníka Schöbla. Dův. čj. 11. r. k. Polní pošta 75. dne 4. ledna 1919.

Rozkazy k utvoření této brigády vyjdou, až vojska Armádního Sboru (myšleno legionářský čs. arm. sbor z Itálie – pozn. autora) nás vystřídají.
Nechť každý velitel sestaví seznam důstojníků a mužstva, jež neudržovalo kázeň. Tito pošlou se zpět do zázemí. Je nutno, by v tomto ohledu se spravedlivě zakročilo. Lépe málo vojska, ale ukázněného.

Podplukovník Beran, Hrbenský, Šembera a major Porák hlásí stav důstojníků a mužstva po provedeném vyloučení neukázněných živlů. Schöbl, plukovník.

Zbývalo obsadit jižní Slovensko. Mezinárodní mírová konference v prosinci 1918 vyzvala maďarskou vládu, aby své jednotky stáhla sama z území Československa, neboť vytyčené hranice jsou již mezinárodně uznány a garantovány spojenci Dohody. Maďaři se však nehodlali slovenského území vzdát.

(pokračování příště)

Pavel J. Kuthan – souborná studie „V těžkých dobách…“, 2004
pavelkuthan@seznam.cz

Výběr z hlavních použitých pramenů:
Osobní archiv autora
Vojenský historický archiv Praha – fond „Boje na Slovensku I. – skupina „Schöbl“, fond „Boje na Slovensku I. – Východní slovenská skupina“
Vojenský jubilejní kalendář 1918-1938, Praha 1938
Dérer Ivan, Slovensko v prevrate a po ňom, Bratislava 1924
Fidler Jiří, Generálové legionáři, Jota Military, Brno 1999
Gašpar Ján, Po stopách bojů československého vojska a legionářů v okolí Košic v roku 1919, Český spolek na Slovensku, Košice 2001
Hanzal Vojtěch, Výzvědčíci v Itálii a na Slovensku, vlastní náklad, Praha 1928
Ježek Zdeněk, Boj o Slovensko v letech 1918 – 1919, vlastní náklad, Praha 1928
Junek Jiří, Vysokomýtský 30. pěší pluk v bojích o Slovensko v letech 1918-1919, OM VM, V. Mýto 2002
Juza Josef, Čs. legionáři okresu Rychnov n. Kn. 1914-1921, OÚ RnK, Rychnov n. Kněžnou 1998.
Kavena Karel, Dějiny dělostřeleckého pluku 1., děl. pluk 1., 1937
Marek Jindřich, Piráti svobody, Svět křídel, Cheb 2002
Peroutka F., Budování státu 1918-1919, Praha 1991
Pichlík Karel, Klípa B., Zabloudilová J., Českoslovenští legionáři 1914-1920, Mladá Fronta, Praha 1996
Pokorná A., Hofman P., Stehlík E., Československá armáda 1918-1938, Impuls, Praha 1991
Pospíšilová Jaroslava, Českoslovenští legionáři z okresu Hradec Králové 1914-1920, MVČ HK, H.Králové 2000
Pražák R. a kolektiv, Dějiny Maďarska, Brno 1993
Prokš Petr, Politikové a vznik republiky, Prospektrum, Praha 1998
Ryšavý Jaroslav, Kronika II. pluku Stráže Svobody České Budějovice, Litera, Praha 1947
Vachek Josef, Pamätnik pomníka padlých v bojoch o Nové Zámky na Slovensku v r. 1919, Odbor PPPBNZ, Nové Zámky 1922
Vondráček Karel, Boje na východním Slovensku v květnu a červnu 1919, Bratislava 1936.
Zapletal Řehoř, Druhý čs. pěší pluk dobrovolnický, VA RČS, Praha 1928

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více