Záznam Teheránské konference - 7.díl

Autor: Jan Flieger / Dav 🕔︎︎ 👁︎ 24.920

ČTVRTÉ ZASEDÁNÍ KONFERENCE ŠÉFŮ VLÁD SSSR, USA A VELKÉ BRITÁNIE
Teherán 1. prosince 1943

I. Zasedání v době oběda
Začátek ve 13 hodin, konec v 15 hodin
Hopkins: Vstup Turecka do války závisí na tom, jakou podporu může Turecko dostat od Velké Británie a Spojených států. Kromě toho je nutno koordinovat jeho vstup do války s celkovou strategií.
Roosevelt: Jinými slovy to znamená, že Inönü se nás zeptá, zda Turecko podpoříme. Myslím, že tuto otázku je nutno ještě propracovat.
Stalin: Churchill řekl, že britská vláda uvolňuje na pomoc Turecku 20 - 30 letek a 2 - 3 divize.
Churchill: Nedali jsme souhlas, pokud jde o 2 - 3  divize.  Máme v Egyptě 17 letek, kterých anglo-americké velení v současné době nepoužívá. V případě vstupu Turecka do války by tyto letky sloužily k jeho obraně. Kromě toho dala Velká Británie souhlas k tomu, aby Turecku byly poskytnuty 3 pluky protiletecké obrany. To je všechno, co Angličané slíbili Turecku. Angličané neslíbili Turecku vojsko. Turci mají 50 divizí. Turci jsou dobří vojáci, ale nemají moderní zbraně. Pokud jde o 2 - 3 divize, o kterých se zmiňuje maršál Stalin, uvolnila britská vláda tyto divize k obsazení ostrovů v Egejském moři pro případ, že by Turecko vstoupilo do války, ne na pomoc Turecku.
Roosevelt (obraceje se k Churchillovi): Je to pravda, že si operace k dobytí Rhodu vyžádá velkého množství vyloďovacích prostředků?
Churchill: Tato operace nebude vyžadovat více vyloďovacích prostředků, než kolik jich je ve Středozemním moři.
Roosevelt: Moje nesnáze pramení z toho, že americký štáb ještě neprozkoumal, kolik desantních plavidel je třeba pro operace v Itálii, pro přípravu operace "Overlord" ve Velké Británii a pro Indický oceán. Proto musím být ve slibech Turecku opatrný. Obávám se, aby tyto sliby nezkomplikovaly splnění naší včerejší dohody.
Stalin: Turecko by kromě toho, že vstoupí do války, dalo také své území k dispozici spojeneckému letectvu.
Churchill: Ano.
Stalin: Myslím, že jsme s touto otázkou hotovi.
Churchill: Nenavrhovali jsme nic, co bychom nemohli dát. Nabídli jsme Turkům další tři letky stíhacích letounů, abychom celkový počet letek včetně těch, které jsou v Egyptě, zvýšili na dvacet. Možná že by Američané k tomu ještě něco přidali. Slíbili jsme Turkům jednotky protiletecké obrany, ale neslíbili jsme jim žádné vojáky, protože je nemáme. Pokud jde o vyloďovací prostředky, bude jich třeba v březnu, ale já si, myslím, že je můžeme sehnat v době mezi obsazením Říma a zahájením operace "Overlord".
Roosevelt: Chci se poradit s vojáky. Doufám, že Churchill má pravdu, ale moji poradci říkají, že v období mezi obsazením Říma a zahájením operace "Overlord" nejsou vyloučeny těžkosti, pokud jde o využití desantních lodí. Tvrdí, že do 1. dubna je naprosto nutné mít pohromadě všechny desantní lodi, kterých bude použito k operaci "Overlord".
Churchill: Já žádné těžkosti nevidím. Nedělali jsme Turecku žádné návrhy, takže nevím, zda je Inönü přijme. Inönü bude v Káhiře a tam se seznámí se situací. Mohu poskytnout Turkům 20 letek. Žádné vojáky Turkům nedám. Kromě toho si myslím, že ani žádné vojáky nepotřebují. Celá nesnáz je však v tom, že nevím, zda Inönü do Káhiry přijede nebo ne.
Stalin: Nerozstonal se Inönü?
Churchill: Snadno se může rozstonat. Jestliže Inönü nebude chtít jet do Káhiry, aby se tam sešel se mnou a s presidentem, jsem odhodlán jet k němu na křižníku do Adany. Inönü sem přijede a já mu vykreslím chmurný obraz, co očekává Turky v případě, že nebudou chtít vstoupit do války, a příznivý obraz v opačném případě. Pak vás budu o výsledcích svých rozhovorů s Inönüm informovat,
Hopkins: Američtí vojenští činitelé nejednali o podpoře Turecka ve válce, a proto pochybují o tom, že by bylo účelné zvát Inönüho do Káhiry, dokud vojáci tuto otázku neprozkoumají.
Stalin: To znamená, že Hopkins navrhuje nezvat Inönüho.
Hopkins: Nenavrhuji nezvat Inönüho, ale zdůrazňuji, že předem by bylo užitečné zjistit, jakou pomoc můžeme Turkům poskytnout.
Churchill: Souhlasím s Hopkinsem. Musíme se domluvit o eventuální pomoci Turkům.
Stalin: Neměli bychom to udělat spolu s vojáky?
Churchill: Musíme společně s vojáky prozkoumat otázku vyloďovacích prostředků. Možná že se jim podaří získat víc, než si myslíme: třeba je vezmou z Indického nebo z Tichého oceánu nebo je postaví. Není-li to možné, musíme se něčeho zříci. V každém případě je však rozhodnuto, že "Overlord" tím nesmí utrpět.
Roosevelt: Myslím, že by bylo užitečné, kdybych stručně vylíčil situaci v Tichomoří v souvislosti s otázkou, zda by bylo možno vzít odtud vyloďovací prostředky, jak to navrhuje Churchill. Musím zdůraznit, že za prvé mezi Tichým oceánem a Středozemním mořem je obrovská vzdálenost, za druhé postupujeme v Tichomoří na sever, abychom přeťali Japoncům komunikace, a právě v této oblasti potřebujeme vyloďovací prostředky.
Hopkins: Je pravda, že Churchill a Eden nemluvili s Turky o obsazení ostrovů v Egejském moři?
Eden: Ne, já jsem o tom nemluvil. Žádal jsem Turky jenom o to, aby nám poskytli letecké základny, ale o vyloďovacích prostředcích jsem s nimi nemluvil.
Roosevelt: Jestliže se setkám s tureckým presidentem, navrhnu mu, že bychom obsadili Krétu a Dódekanés, protože leží velmi blízko Turecka.
Churchill: Chci získat od Turků letecké základny v prostoru Smyrny, které pomohli vybudovat Turkům Angličané. Kdybychom tyto letecké základny od Turků dostali, vyhnali bychom německé letectvo z ostrovů. Jsme ochotni k tomuto účelu zaplatit za každé zničené německé letadlo svým vlastním letounem. Vyhnat německé posádky z ostrovů bude možné tehdy, až si zjednáme v tomto prostoru nadvládu ve vzduchu. Není třeba brát Rhodos, kde je 8 000 Italů a 5 000 Němců, ztečí. Bude jej možno umořit hladem. Dostaneme-li základny v Turecku, budou moci naše lodi za podpory letectva odříznout Němcům spoje a tím bude cíle dosaženo.
Stalin: To je správné. Dvacet letek v Káhiře teď podle mého názoru zahálí. Budou-li však nasazeny do boje, nezbude po německém letectvu ani památka. Avšak k letkám stíhacích letounů by bylo nutno přidat určitý počet bombardérů.
Roosevelt: Souhlasím s Churchillovým návrhem, aby k obraně Turecka bylo uvolněno dvacet letek a určitý počet bombardérů.
Churchill: Nabízíme Turecku určitou ochranu ze vzduchu a protileteckou ochranu. Teď je zima, takže invaze do Turecka je nepravděpodobná. Počítáme s tím, že budeme dále dodávat Turecku zbraně. Turecko dostává většinou americké zbraně. V současné době nabízíme Turkům neocenitelnou možnost přijmout pozvání sovětské vlády, aby se účastnilo mírové konference.
Stalin: Jaké zbraně chybějí Turecku?
Churchill: Turci mají pušky, celkem slušné dělostřelectvo, ale nemají protitanková děla, nemají letadla ani tanky. Zřídili jsme v Turecku vojenské školy, ale Turci jich využívají špatně. Turci nemají zkušenosti s obsluhou radiopřístrojů, zato jsou dobří vojáci.
Stalin: Je docela možné, že poskytnou-li Turci Spojencům letiště, nepodnikne Bulharsko útok na Turecko, ale Němci budou očekávat útok Turecka. Turecko na Němce nezaútočí, ale bude s nimi prostě ve válečném stavu. Zato Spojenci dostanou od Turecka letiště a přístavy. Kdyby se události vyvinuly takto, nebylo by to také špatné.
Eden: Řekl jsem Turkům, že mohou poskytnout Spojencům letecké základny, aniž budou válčit, neboť Německo nepřepadne Turecko.
Roosevelt: V tom směru by mohlo být Turecku příkladem Portugalsko.
Eden: Numan nechtěl s mým názorem souhlasit. Řekl, že Německo bude reagovat a že Turecko by raději vstoupilo do války z vlastní vůle, než aby do ní bylo zataženo.
Churchill: To je pravda. Musím však říci, že když žádáte Turecko, aby rozšířilo svou neutralitu tím, že nám poskytne letecké základny, odpovídají Turci, že raději povedou opravdovou válku, a když říkáte Turkům, aby začali opravdovou válku, odpovídají, že na ni nejsou vyzbrojeni. Jestliže Turci na náš návrh nepřistoupí, musíme jim dát pádně najevo, co si o tom myslíme. Musíme jim říci, že se v takovém případě nemohou mírové konference účastnit. Pokud jde o Velkou Británii, řekneme jim, že nás záležitosti Turků nezajímají. Kromě toho zastavíme dodávky zbraní Turecku.
Eden: Chtěl bych upřesnit, jaké požadavky máme předložit Turecku v Káhiře. Je mi jasné, že musíme od Turků požadovat, aby vstoupili do války proti Německu.
Stalin: Hlavně proti Německu...

Reklama

II. Jednání u konferenčního stolu
Začátek v 16 hodin, konec v 19 hodin 40 minut
Roosevelt: Chtěl bych, abychom na tomto zasedání jednali o Polsku a o Německu.
Stalin: A také o komuniké.
Roosevelt: Komuniké se již připravuje.
Molotov: Mohli bychom nyní dostat odpověď na otázku, zda nám bude předána část italského obchodního i válečného loďstva?
Roosevelt: Odpověď na tuto otázku je velmi prostá. Získali jsme velké množství italských lodí. Tyto lodi mají být podle mého názoru v dočasném užívání Spojených národů, a to co nejefektivněji. Po válce mají být rozděleny mezi Spojené národy.
Molotov: Jestliže není možné, aby nám byly tyto lodi předány do vlastnictví, žádáme, abychom je dostali do dočasného užívání. Použijeme jich v zájmu Spojenců a všech Spojených národů.
Stalin: Jestliže Turecko nevstoupí do války, nepodaří se italské lodi, které by nám byly předány, převést do Černého moře a v takovém případě bychom je chtěli mít v Severním moři. My víme, že Velká Británie a Spojené státy potřebují lodi, ale nežádáme jich mnoho.
Churchill: Jsem pro.
Roosevelt: Já také.
Churchill: Chtěl bych, aby tyto lodi byly v Černém moři.
Stalin: My bychom je také raději měli v Černém moři.
Churchill: Možná že by bylo dobře převést italské lodi předané Sovětskému svazu do Černého moře spolu s britskými loděmi na pomoc sovětskému válečnému loďstvu.
Stalin: Dobře, jsem pro.
Churchill: Musíme projednat předání lodí s Italy, protože Italové nám svým loďstvem pomáhají. Některé italské lodi válčí, jiné vykonávají hlídkovou službu. Ponorek se používá k zásobování. Je jistě lepší mít z italského loďstva co největší užitek, než mít je proti sobě. Proto žádám o dvouměsíční lhůtu, abychom vyřešili s Italy předání italských lodí Sovětskému svazu. Je to choulostivá otázka a zde je nutno počínat si tak, jako si kočka počíná s myší.
Stalin: Mohli bychom tedy dostat tyto lodi koncem ledna příštího roku?
Roosevelt: Souhlasím.
Churchill: Souhlasím.
Stalin: Na těchto lodích budou naše posádky.
Churchill: Chtěli bychom nabídnout ruskému loďstvu v Černém moři pomoc našich lodí. Kromě toho bychom mu rádi pomohli při opravě sovětských námořních válečných základen v Černém moři, například Sevastopolu. Kromě toho bychom rádi, pokud to sovětská vláda bude považovat za užitečné, převedli do Černého moře 4 - 5 britských ponorek, aby tam potápěly Rumuny a Němce. Musím podotknout, že neuplatňujeme v Černém moři žádné nároky ani zájmy.
Stalin: Dobře, za každou pomoc, která nám bude poskytnuta, budeme vděční.
Churchill: Je ještě jeden moment, kterého bychom mohli využít v případě vstupu Turecka do války. Jestliže bude mít Turecko strach vstoupit do války, ale přistoupí na rozšíření své neutrality, není vyloučeno, že Turecko dovolí několika ponorkám průjezd přes Bospor a Dardanely do Černého moře a lodím pro jejich zásobování. Americké ponorky potápějí mnoho japonských lodí v Tichém oceáně; naše ponorky potopily velké množství německých a italských lodí ve Středozemním moři; teď by mohly naše ponorky pomoci v Černém moři.
Stalin: Je otázka vyčerpána?
Churchill: Ano.
Roosevelt: Chtěl bych promluvit o Polsku. Doufám, že sovětská vláda bude moci zahájit jednání a obnovit své styky s polskou vládou.
Stalin: Pověřenci polské vlády se v Polsku paktují s Němci, vraždí partyzány. Neumíte si představit, co tam dělají.
Churchill: To je široká otázka. Vypověděli jsme Německu válku proto, že přepadlo Polsko. Svého času jsem se divil, proč Chamberlain nezačal bojovat za Čechy v Mnichově, když najednou v dubnu 1939 poskytl záruku Polsku. Podivil jsem se, když zavrhl příznivější možnosti a vrátil se k politice války. Zároveň mě to však potěšilo. Kvůli Polsku a také proto, abychom splnili svůj slib, jsme i přesto, že jsme s výjimkou našeho válečného loďstva nebyli připraveni, vypověděli Německu válku a vydatně se podíleli na tom, že do války vstoupila Francie. Francie se zhroutila. Avšak my jsme vzhledem k naší ostrovní poloze nepřestali aktivně bojovat. Přikládáme velký význam pohnutce, která nás přiměla ke vstupu do války. Chápu historický rozdíl mezi naším a ruským postojem k Polsku. Avšak u nás je Polsku věnována velká pozornost, protože útok na Polsko byl pohnutkou k našemu nynějšímu úsilí. Chápal jsem také velmi dobře situaci Ruska na počátku války a vzhledem k tomu, že jsme byli na počátku války slabí a že se Francie zpronevěřila zárukám, jež dala v Mnichově, si uvědomuji, že sovětská vláda nemohla tehdy riskovat v tomto boji svůj život. Ale dnes je situace jiná a já doufám, že kdyby se nás někdo zeptal, proč jsme vstoupili do války, odpověděli bychom, že se tak stalo proto, že jsme poskytli Polsku záruku. Chci připomenout příklad se třemi zápalkami, o kterém jsem se již zmínil. Jednou je Německo, druhou Polsko a třetí Sovětský svaz. Všechny tyto tři zápalky musí být posunuty na západ, aby byl vyřešen jeden z hlavních úkolů Spojenců - zajištění západních hranic Sovětského svazu.
Stalin: Včera se nemluvilo o jednání s polskou vládou. Včera se mluvilo o tom, co všechno je třeba polské vládě přikázat. Musím říci, že Rusko nemá menší, ale větší zájem než jiné státy na dobrých vztazích s Polskem, protože Polsko je sousedem Ruska. Jsme pro obnovení a posílení Polska. Avšak děláme dělicí čáru mezi Polskem a emigrantskou polskou vládou v Londýně. Přerušili jsme s touto vládou styky ne z nějakého rozmaru, nýbrž proto, že se polská vláda připojila k Hitlerovi v jeho pomluvách Sovětského svazu. To všechno bylo uveřejněno v tisku. Jaké můžeme mít záruky, že emigrantská polská vláda v Londýně neudělá opět totéž? Chtěli bychom mít záruku, že zplnomocněnci polské vlády nebudou vraždit partyzány, že emigrantská polská vláda bude opravdu vyzývat k boji proti Němcům a nebude provádět žádné machinace. Budeme udržovat dobré styky s takovou vládou, která vyzývá k aktivnímu boji proti Němcům. Nejsem však přesvědčen, že nynější emigrantská polská vláda v Londýně je taková, jaká by měla být. Jestliže se bude solidarizovat s partyzány a my budeme mít záruku, že se její zmocněnci nebudou stýkat s Němci v Polsku, pak budeme ochotni zahájit s ní jednání.
Churchill tu mluví o 3 zápalkách. Chtěl bych se ho zeptat, co tím myslí.
Churchill: Bylo by dobře, kdybychom zde, u konferenčního stolu, vyslechli názory Rusů na hranice Polska. Myslím, že potom by je mohl Eden nebo já tlumočit Polákům. Myslíme, že Polsko je bezpochyby nutno odškodnit na úkor Německa. Byli bychom ochotni říci Polákům, že to je dobrý plán a že lepší plán nemohou očekávat. Potom bychom mohli nadhodit možnost obnovení styků. Chtěl bych však zdůraznit, že si přejeme existenci silného, nezávislého Polska, které by mělo přátelský vztah k Rusku.
Stalin: Jde o to, že ukrajinské území musí připadnout Ukrajině a běloruské území Bělorusku, tj. že mezi námi a Polskem musí existovat hranice z roku 1939 stanovené sovětskou ústavou. Sovětská vláda trvá na těchto hranicích a považuje to za správné.
Jaké otázky jsou ještě k projednání?
Roosevelt: Otázka Německa.
Stalin: Jaké návrhy jsou v této otázce?
Roosevelt: Rozdělení Německa.
Churchill: Jsem pro rozdělení Německa. Chtěl bych však promyslet otázku rozdělení Pruska. Jsem pro odtržení Bavorska a jiných provincií od Německa.
Roosevelt: Abych podnítil naši diskusi k této otázce, chtěl bych vyložit svůj plán rozdělení Německa na pět států, který jsem sám vypracoval před dvěma měsíci.
Churchill: Chtěl bych zdůraznit, že kořenem zla pro Německo je Prusko.
Roosevelt: Chtěl bych, abychom si nejdříve udělali celkovou představu a teprve potom mluvili o jednotlivých aspektech. Prusko by mělo být podle mého názoru pokud možno oslabeno a jeho území zmenšeno. Prusko by mělo být první samostatnou částí Německa. Druhá část Německa by měla zahrnovat Hannoversko a severozápadní oblasti Německa. Třetí část Sasko a oblast Lipska. Čtvrtá část Hessensko, Darmstadtsko, Kasselsko a oblasti ležící na jih od Rýna, jakož i stará vestfálská města. Pátá část Bavorsko, Bádensko a Württembersko. Každá z těchto pěti částí bude nezávislým státem. Kromě toho musí být z Německa vyčleněny oblasti kolem kielského průplavu a Hamburk. Tyto oblasti by měly spravovat Spojené národy nebo čtyři velmoci. Porúří a Sársko by měly být dány pod kontrolu buďto Spojených národů, nebo pod poručenskou správu celé Evropy. To je můj návrh, musím upozornit, že to jsou zatím jen předběžné úvahy.
Churchill: Vyložil jste všechny karty. Zde podle mého názoru vyvstávají dvě otázky: jedna destruktivní a jedna konstruktivní. Dávám k úvaze dvě myšlenky: jednak izolace Pruska od ostatního Německa, jednak oddělení jižních provincií Německa - Bavorska, Bádenska, Württemberska a Falce - od Sárska až po Sasko včetně. Pro Prusko bych stanovil tvrdé podmínky. Počítám, že jižní provincie by bylo snadné odtrhnout od Pruska a včlenit do podunajské federace. Lidé žijící v Podunají nejsou příčinou války. V každém případě bych s Prusy naložil mnohem tvrději než s ostatními Němci. Jihoněmci nezačnou novou válku.
Stalin: Mně se plán nových státních celků nezamlouvá. Bude-li rozhodnuto rozdělit Německo, neměly by se vytvářet nové celky. Ať už to bude pět nebo šest států a dvě oblasti, jak navrhuje rozdělit Německo Roosevelt, je možno tento Rooseveltův plán na oslabení Německa prozkoumat. Churchill bude mít brzy co činit se spoustou Němců, stejně jako i my. Potom Churchill uvidí, že v německé armádě bojují nejen Prusové, ale i Němci z ostatních německých provincií. Jenom Rakušané, když se vzdávají do zajetí, křičí: já jsem Rakušan, a naši vojáci je přijímají. Pokud jde o Němce z jednotlivých německých provincií, bijí se stejně zuřivě. Ať již budeme přistupovat k otázce rozdělení Německa jakkoli, neměli bychom vytvářet nějaký nový komplex podunajských států, který není schopný života. Maďarsko a Rakousko musí existovat nezávisle na sobě. Rakousko existovalo jako samostatný stát tak dlouho, dokud nebylo anektováno.
Roosevelt: Souhlasím s maršálem Stalinem zejména v tom, že mezi Němci pocházejícími z různých německých provincií není rozdíl. Před padesáti lety tento rozdíl existoval, ale dnes jsou všichni němečtí vojáci stejní. To ovšem neplatí o pruském důstojnictvu.
Churchill: Nechci, abyste si to vykládali tak, jako bych já nebyl pro rozdělení Německa. Chtěl bych říci, že rozdělíme-li Německo na několik částí a nevytvoříme-li z těchto částí kombinované celky, pak přijde doba, kdy se Němci sjednotí, jak zde řekl maršál Stalin.
Stalin: Možnost sjednocení Německa nelze vyloučit žádnými opatřeními.
Churchill: Maršál Stalin dává přednost rozdrobené Evropě?
Stalin: Co s tím má společného Evropa? Nevím, zda je nutné vytvářet čtyři, pět nebo šest samostatných německých států. Tuto otázku je třeba prozkoumat.
Roosevelt: Neměla by se pro prozkoumání německé otázky zřídit zvláštní komise nebo neměli bychom ji snad postoupit londýnské komisi?
Stalin: Tuto otázku by bylo možno postoupit londýnské komisi, v níž jsou zástupci všech tří našich států.
Churchill: Teď bych se chtěl znovu vrátit k polské otázce, která se mi zdá naléhavější, neboť Poláci mohou nadělat mnoho hluku. Chtěl bych přečíst svůj návrh k polské otázce. Přitom nepožaduji, abyste s ním souhlasili v té podobě, v jaké jsem jej vypracoval, protože já sám jsem ještě nedospěl k definitivnímu rozhodnutí,
Můj návrh zní:
"V zásadě bylo schváleno, že jádro polského státu a národa se má rozprostírat mezi tzv. Curzonovou linií a Odrou s připojením Východního Pruska a Opolska. Avšak definitivní vymezení hranic bude vyžadovat důkladné prozkoumání a eventuální přestěhování obyvatelstva v některých místech."
Stalin: Rusové nemají v Baltském moři nezamrzající přístav. Proto by potřebovali nezamrzající přístavy Královec a Memel a přilehlou část Východního Pruska. Tím spíše, že historicky to jsou pradávná slovanská území. Jestliže Angličané souhlasí, aby nám bylo toto území postoupeno, budeme akceptovat Churchillův návrh.
Churchill: To je velmi zajímavý návrh, který určitě prozkoumám.

Literatura:
Antonín Šnajdárek - Druhá světová válka v dokumentech a fotografiích, nakl. Svoboda, Praha 1968.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více