Protektorátní projevy – díl III

Autor: Lubor Dub / dodo 🕔︎︎ 👁︎ 20.326

Atentát na Zastupujícího říšského protektora SS Obergruppenführera Reinharda Heydricha provedený 27.5.1942 československými parašutisty vyvolal ohlas ve světě a samozřejmě i doma. Protektorátní vláda přispěchala s řadou proslovů a organizováním manifestací odsuzujících tento čin. Nebudu opakovat význam tohoto významného činu našeho odboje, nastínil jsem jej již v předchozích článcích. Potřetí předkládám projev z tohoto tragického období našich dějin. Tentokrát jde o rozhlasový projev ministra školství a lidové osvěty (protektorátní vlády) Emanuela Moravce.


Ministr školství a lidové osvěty Emanuel Moravec

Na osudovém rozcestí

Reklama

Rozhlasový projev ministra školství a ministra lidové osvěty (protektorátní vlády)*  Emanuela Moravce, pronesený 31. května 1942 ve 20:40 hodin.

Tříletá zkušenost nám ukázala, že spolehlivý, Velkoněmecké říši věrný Čech může dosáhnout stejně odpovědné a důležité funkce jako Němec. Právě v posledních dnech jsme byli svědky nové veliké důvěry Říše k českým úřadům. Kdyby český lid plni závazky, které převzal vůči Velkoněmecké říši, když tu stál Anglií a sovětským Ruskem zrazen, nebylo by jediné české rodiny, která by měla nějakou bolest. Nebylo by ani zatýkání, ani trestů.

Ale Velkoněmecká říše nemohla si nechat líbit, aby Češi, kterým zaručila autonomii, proti ní se spojovali s nepřítelem, kterému jde o úplné zničení německého národa a vyvrácení Velkoněmecké říše.

Je zcela přirozené, že se Velkoněmecká říše brání proti zrádcům tvrdě. Německé úřady nikdy neskrývaly, že zasáhnou zle proti zradě.

Oněm Čechům, kteří se dali do služeb Anglie a sovětského Ruska a kteří ze zahraničí popouzejí český národ k hloupostem a politickým zločincům, nezáleží na české krvi, nýbrž na tom, kolik od Anglie dostanou. Pan Beneš a čeládka kolem něho musí přec počítat také s tím, že Anglie prohraje a pro ten případ potřebují hodně peněz, aby někde na konci světa mohli klidně žít a nic nedělat. Všichni z těch pánů, co z Londýna a z Moskvy český národ balamutí, nedovedou totiž si jinak chléb vydělávat než psaním nebo povídáním nehorázností. Prohraje-li Anglie, jakože prohraje, komu budou psát, koho budou balamutit? Musí se proto zajistit. Benešově bandě záleží především na tom, aby ukázala, že má nárok na odměnu os svých chlebodárců. V Anglii se radují, když v naší zemi teče krev. Česká krev představuje pro ně peníze. Čím více české krve přijde nazmar, tím vyšší jsou číslice na šecích, jež vděčná vláda britská potom té sebrance vystavuje.

Nevím, zda je vám známo, co se stalo před časem ve Francii, kde v jistém místě byl zavražděn německý poddůstojník a vraha se nepodařilo vypátrat. Tehdy pro výstrahu deset francouzských civilistů bylo v místě zastřeleno. Co si myslil zločinec, který spáchal atentát na nejvyššího představitele Velkoněmecké říše na našem území? A co si myslíme dnes my, kteří za osud českého národa odpovídáme a kteří v jeho středu žijeme? Počítejte jen trochu, co by český lid čekalo, kdyby viníci  zůstali nevypátráni.

Co to dalo za práci, aby se nám podařilo zmírnit říšská opatření proti pobloudilým Čechům. Dnes můžeme začínat znovu a kdo ví, zda se tu dá už něco zachránit. Velkoněmecká říše byla velkomyslná. Když viděla, že v Čechách a na Moravě je přádek a že český člověk jde za svou prací, vracela se důvěra, zlepšoval se poměr mezi oběma národy. Budoucnost byla nadějná. Mnoho Čechů bylo z vazby propuštěno a nad odsouzenými byl odložen rozsudek.

Reklama

To však nedalo spát dobrodruhům v Moskvě a v Londýně. Svrběl je klid v našich zemích. Angličané společně s bolševiky tonuli ve starostech, co bude zítra. Sovětská zimní ofensiva selhala a jarní skončila nyní plnou porážkou na Krymu a pod Charkovem. Spojené státy ztratili panství nad západní oblastí Tichého oceánu, Japonci stojí na hranicích Indie a zle tísní Číňany Čankajškovy. Proto se musilo přec něco udělat, o čem by se dalo psát a co by dalo unaveným britským občanům opět nějakou injekci optimismu. A zde se měl znovu obětovat už tolikrát oklamaný a podvedený Český Vašek. Za urozenou Anglii mají totiž umírat nižší národové, takoví Číňané, Indové, Češi. Za nic jiného než za dělové maso nás totiž Angličané nepovažují. Vzpomínáme dobře na vznešeného lorda Runcimana z roku 1938, který prohlásil Čechy za nevzdělaný národ, poněvadž Češi nedovedli hrát golf a neměli urozené předky.

Dnes pan Beneš s jeho trabanty a se všemi Židy vytrubuje do světa, že Češi se bouří. Jako obvykle, i tentokrát je pan Beneš vedle pravdy. U nás je klid. Pouze několik britských agentů zde dělá neplechu a s těmi si už říšské a protektorátní orgány budou vědět rady. Poslední zkušenosti totiž ukázaly, že britští agenti nedělají rozdílu mezi Němci a Čechy. Na strážmistru Ometákovi jsme viděli, že vraždí Čechy, když tito dělají pořádek podle platných zákonů.

Mnohokrát jsem varoval a myslím, že vždy jsem měl pravdu. Dnes se vám musím přiznat, že mám veliké starosti. Je-li panu Benešovi osud českého národa lhostejný, není lhostejný nám v této vládě a není lhostejný panu státnímu presidentovi. Jako jeden z vás, který má osud národa na srdci, vyzývám všechny ty, kteří kryjí britské agenty buď ze soucitu nebo ze strachu, aby udělali příslušné udání, a když už někdo chybil, aby se přiznal a svou rodinu zachránil. Jde o více, než si snad myslíte. V těchto hodinách řeší se osud českého národa na dobu, ne-li pro vždy.

Stojíme-li jako vlastenci před volbou, má-li národ dále žít bez neplodné inteligence nebo s ní společně zahynout, pak volím záchranu národa a neplodnou inteligenci i se všemi pražskými darmošlapy hodím přes palubu. Ze zdravého prostého lidu vyroste nám nová silná inteligence. O to nemám nejmenší starosti. Stejně se neobávám o českou mládež, která už nenapravitelným starcům a cizím agentům dovede ukázat, zač je toho loket.

Nemyslete si, že vláda Čech a Moravy bude trpně přihlížet k opatřením Říše. Vláda Čech a Moravy tentokrát zasáhne velmi ostře, aby českého národa obhájila před zraky Velkoněmecké říše. Mnozí spáči zažijí tu nepříjemná překvapení. Český národ musí být zbaven bláznů a zločinců, kteří ukládají o jeho život. O to bude postaráno a na to může každý šeptal vzít už dnes jed. Český národ je příliš dobrý, aby zašel jako hloupý lokaj přestárlé britské říše.

**Dále ministr Moravec apeloval na český lid, aby si uvědomil, kam by to národ dopracoval, kdyby u moci po roce 1938 zůstal pan Beneš. Český národ by zneužit Anglií, podobně jako další národy byl zdecimován, města zničena a zemědělství rozloženo. Vládl by hlad a bída. Anglie by nikdy dle Moravce nebyla tak velkomyslná jako Velkoněmecká říše. Naši dělníci dostávají stejný díl jídla, jako dělník německý a lživé jsou povídačky o tom, že musíme odevzdávat část zemědělské produkce Říši. Naopak, Říše nám, jak dále uvedl Moravec, v mnohém vypomáhá. Výrok „kdo není s námi, je proti nám“, jak ministr zdůraznil, platí plnou měrou právě v této válce. S nepřítelem jde i ten, kdo jen vyčkává a je neutrální.

Mrtvá jednota národa v tomto velikém zápolení byla by pro nás zhoubou a proto bude třeba, aby český národ ze svého středu vyloučil ty, kteří jdou s nepřítelem, a aby se postavil proti této zrádné vlastní krvi tvrdě. Ohlašuji proto otevřeně tímto okamžikem jménem vlády a všech Čechů, kteří stojí za Říší, boj naprosto bezohledný všem příslušníkům českého národa, kteří nejsou poslušni své zákonné vlády a svého státního presidenta. Česká vláda k potírání nepřátelských živlů na našem území poskytne Říši všechny prostředky, aby boj s pátou kolonou zde u nás byl skoncován tak, jak klid a práce ve prospěch Říše žádají.

Reklama

Že zločinci Benešovi a jeho židovské smečce bylo zcela lhostejné, když organizovali vražedný atentát na pana Zastupujícího říšského protektora, kolik české krve poteče, prozrazuje londýnský rozhlas, který pokračuje ve štvaní a dále se snaží rušit politický pořádek v Říši a tím stupňovat oběti na českých životech.

A tak jsme svědky odporné komedie, kde dobrodruzi, kteří politice nikdy nerozuměli, kteří žili z intrik a pochybných fondů, rozjařeně se koupají s požitkem v české krvi a ženou české lidi na smrt. A nám, kteří tu české lidi zachraňujeme a jejich bídu mírníme, tito političtí pobudové spílají velezrádců.

Nemám obav, jak se k  tomu všemu jednou zachová historie a co bude z ohavné londýnské chásky, která se ohání svým češstvím, a co zůstane po jejím žalostném pohlaváru. České letopisy budou o něm patrně mluvit jako o Benešovi Krvavém. Ještě před dvěma lety se tento zločinec krve trochu bál. Ale jeho chlebodárci, Angličané, jsou odedávna mnohem otrlejší. Proto, když přišel k raportu, vytýkali Benešovi, že v naší zemi je klid a že to, co vykládá o náladě českého národa , neodpovídá pravdě. Angličané potřebovali krev. A tak zločinec Beneš musil nakonec sáhnout k prostředkům, kterých by se každý jiný štítil. Vpašoval k nám své agenty, kteří měli spáchat několik těžkých zločinů a tím poskytnout Benešovi možnost k tvrzení, že český národ přec jen je ochoten se obětovat pro zrádnou Anglii. Naprosto mu už nevadilo, že při tom dává v šanc životy set i tisíců českých lidí.

Dnes stojí český muž i žena před volbou: buď se dát cestou, kterou jde dnešní zákonná vláda a tím si zajistit klid a slibnou budoucnost, nebo následovat Beneše Krvavého, který bezpečně tisíce a tisíce českých lidí dopraví na onen svět. Zde je také čas, aby o mých slovech uvažovaly trochu české matky, které se často na mne obracejí se svými starostmi, ať už jde o jejich muže, nebo jejich děti. Jsou-li už mužští lehkomyslní a bezohlední k sobě a svým rodinám, je na ženách a matkách, aby včas zabránily neštěstí a aby nekryly činy, které musí nakonec smutně skončit pro celé rodiny.

Nejbližší týdny ukáží, že vláda Čech a Moravy dobře spravuje věci českého národa. To potvrdí zprávy z bojišť a to také prozradí bezhlavost krvavé chátry v Londýně a v Moskvě. Jsme přesvědčeni, že Velkoněmecká říše v tomto boji zvítězí, že Anglie padne a že sovětské Rusko bude smeteno. Jsme přesvědčeni, že sloužíme poctivě budoucnosti svého národa, který v rámci Velkoněmecké říše vyjde z této války posílen. Od tohoto směru  naši práci nikdo neuchýlí. Věříme v zdravý rozum českého lidu, který je naším pevným spojencem, jako jsou jím vítězství německé branné moci a slibná budoucnost národněsocialistické revoluce.

Ptá-li se nás kdo ještě dnes, kterou cestou se dala vláda Čech a Moravy koncem ledna, odpovídáme: jdeme v šlépějích knížete Václava a proto věříme, že „nedá zahynouti nám, ni budoucím“.

* poznámka autora
** kráceno autorem

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více