Bušidó - samurajský morální kodex

Autor: Nippon 🕔︎︎ 👁︎ 169.804


Japonské znaky (Kandži) pro Bušidó napsané ve stylu Reišo (oficiální písmo).
commons.wikimedia.org

Bušidó je jakýsi morální kodex neboli základní pravidla chování, která byla určena pro vládnoucí třídu samurajů a šechty. V překladu má tento termín význam „cesta válečníka“.

Reklama

Původně se jednalo o nepsaná pravidla, která byla určována dobou a filozofickým směrem. Jedním z prvních psaných pravidel bylo Džumija no narai (cesta luku a šípu) nebo Kjuba no miči (cesta koně a luku), který vznikl někdy kolem roku 1236.

Pravidla Bušidó sepsal až v době rozvíjejícího se feudalismu Džamagaku Soko (1622 - 1685). Předpokladem pro vznik takového morálního kodexu, určeného pro vládnoucí třídu zejména samuraje, bylo oddělení těchto vrstev od běžného obyvatelstva a vyzvednutí jich do výjmečného postavení. Tento proces oddělení začal vznikat ve 12. století, kdy význam a moc šlechty se začala zvedat a upevňovat. Posléze tento trend upevnila i skutečnost výsadního práva pro tyto třídy nosit dva meče. Toto privilegium bylo odepřeno příslušníkům nižších společenských vrstev.

  • 義 – Gi – Klidná mysl
  • 勇 –  – Odvaha
  • 仁 – Džin – Benevolence
  • 礼 – Rei – Respekt
  • 誠 – Makoto nebo 信 – Šin – Upřímnost
  • 名誉 – Meijo – Čest a sláva
  • 忠義 – Čúgi – Oddanost

Existuje příběh, který podává příklad o jednání ve smyslu Bušidó.


Samurajové v brnění. Samuraj nalevo drží jumi (japonský luk), ten uprostřed katanu a ten napravo nese jari (kopí s rovnou hlavou), cca 1860.
commons.wikimedia.org/w/index.php

Když japonský kníže Kenšin bojoval proti knížeti Šingenovi jehož sídlo bylo v horách se dozvěděl, že byl jeho sokovi odříznut přísun soli do jeho tábora cítil potřebu dodat mu dostatek soli se vzkazem „nebojuji solí, ale mečem“.

Prvotním účelem těchto pravidel bylo přesné rozlišení hranice mezi vojáky (samuraji) a dvorskou šlechtou, která měla také právo nosit meče. Jejich meče byli většinou překrásnou uměleckou prací a byli bohatě zdobené. Nicméně jejich schopnost zacházet s meči byla díky jejich postavení velice zanedbatelná. Šlechta vedla rozverný život, jejich oblečení bylo bohaté. To vše bylo válečníkům odepřeno neboť to vyžadoval jejich kodex - Bušidó. Velmi důležitým se v této oblasti stalo heslo Buši no ičigon, jež znamená něco jako „slovo nelze porušit“.

Stav samurajů s jejimi výsadními právy byl zrušen v roce 1868 při slavné revoluci Meidži. V této době bylo sepsáno několik nařízení, která definitivně vedla k rozpadu jejich stavu. V zápětí následovala i nařízení o zákazu nošení mečů pro samuraje a samotná armáda byla přezbrojována podle západního vzoru a do jejich řad byli přijímáni lidé ze všech společenských vrstev. Nicméně nová vláda napomohla významným samurajům k získání privilegovaného postavení jako např. státní úředníci, příslušníci policie a nebo vojenští velitelé. Tato zaměstnání jsou v Japonsku brána ve velké vážnosti.

Reklama

Vliv Bušidó je patrný i v chování lidí v současném Japonsku. Mnoho publikací, které popisují vztah zaměstnanců ke svým zaměstnavatelům a firmě se v mnohém podobají kodexu, který ovlivnil vládnoucí elitu v historii.


Samurajové s lukem a šípy, přilbami, meči, oštěpy a pláštěm (kusari), brněním kikko, hači gane a čóčin kabuto, cca 1880
commons.wikimedia.org

Etický kodex Bušidó uvádi Encyclopedia Britannica, svazek 12., strana 945, takto:

  1. Rutina služby musi být přesně dodržována. Od 6 hodin ráno budou prováděna vojenská cvičení. Lukostřelba, střelba z palných zbraní a jízda na koni se nesmí zanedbávat. Pokud některý muž dosáhne výjimečných výsledků, bude odměněn.
  2. Ti, kdož požadují odpočinek, se rnohou zabývat sokolnictvím, lovem jelenů a zápasem.
  3. Pokud se týká oděvu, má být utkán z bavIny nebo nepravého hedvábí. Žádný muž nezůsobí hanbu výstředností oděvu nebo života, aby nebyl označen za narušitele zákonů. Jestliže bude horlivě praktikovat vojenská umění v souladu se svým nařizením, najme si instruktora a výdaje s tím spojené mu budou uhrazeny.
  4. Převládající plodinou ve stravě budiž neloupaná rýže. Při společenských zábavách je vhodné, aby na jednoho hosta byI jeden hostitel. Pouze jsou-li muži shromážděni pro vojenská cvičení, budiž oběd mnoha pohromadě.
  5. Je povinností každého samuraje seznámit se s principy svého řemesla. Výstřední ozdoby v bitvě jsou zakázány.
  6. Tanec nebo organizování tanců je nezákonné. Cokoli muž činí, budiž prováděno z jeho srdce. Trest za přestoupení budiž smrt sebevraždou (viz harakiri).
  7. Učení budiž podporováno. Musí být čteny válečné knihy. Duch věrnosti a synovské úcty musí být vštěpován především ve výchově. Skládání básní o minulých časech se pro samuraje nesluší. Takové zábavy odpovídají ženám. Muž narozen jako samuraj žije i umirá s mečem v ruce. Není-li takto trénován v době míru, bude bez užitku v době obtíží. Každý necht' je statečný a žije ve stejných podmínkách jako ve válce.
  8. Kdokoli shledá tato pravidla příliš přisná, budiž mu zmírněna služba. Ukáže-li vyšetřování, že někdo je tak nešt'astý, že ztratil své mužné kvality, budiž oddělen a bez odkladu propuštěn. O závaznosti těchto instrukcí nesmí býti pochybováno.


Samurajové v tradičním brnění Joroi, zbraněmi a prapory.
Londýnský fotografický veletrh, historycollection.com

Samurojavo krédo

Úzce souuvisi s kodexem Bušidó a Seppukou. Je zde uvedeno plné znění tak, jak jej přeložil Gruzanski ve svém díle Spide and chain (Hrot a řetěz).

1. Nemám rodiče, činím nebe a zemi svými rodiči.
2. Nemám domov, činím saika tanden (oblast břicha) svým domovem.
3. Nemám zázračnou sílu, činím čest svou zázračnou silou.
4. Nemám prostředků, činím povolnost svými prostředky.
5. Nermám magické síly, činim osobnost svou magickou silou.
6. Nemám ani život ani smrt, činím umění regulace dechu svým životem a smrtí.
7. Nemám tělo, činím stoismus svým tělem.
8. Nemám oči, činím šlehnutí blesku svýma očima.
9. Nemám uši, činím citlivost svýma ušima.
10. Nemám končetiny, činím pohotovost svými končetinami.
11. Nemám zákonů, činím sebeochranu svými zákony.
12. Nemám strategii, činím sakkacu džizai (volnost k zabíjení a obnovováni ) svou strategií.
13. Nemám záměrů, činím kisan (chopení se vhodné příležitosti) svým záměrem.
14. Nemám zázraků, činím správné zákony svými zázraky.
15. Nemám principů, činím rinki ohen (přizpůsobení se všem okolnostem) svým principem.
16. Nemám tatiku, činím kjodžitsu (faleš a upřímnost) svou taktikou.
17. Nemám talent, činím toi sokumjo (pohotovost, důmysl, vynalézavost) svým talentem.
18. Nemám přátel, činím svou mysl svým přítelem.
19. Nemám nepřátel, činím neobezřetnost svým nepřítelem.
20. Nemám brnění, činím jingi (dobročinnost a spravedlivost) svým brněním.
21. Nemám hrad, činím fudošin (chladnokrevntost) svým hradem.
22. Nemám meče, činím mušin (necitelnost) svým mečem.

Pramen:
Se souhlasem od pavels převzato z www.japonsko.tnet.cz

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více