SMAZAT Italské letectvo na straně Spojenců 1943 - 1945 - 5.díl

Autor: Melkor 🕔︎︎ 👁︎ 16.789

Nový válečný rok

Situace italských jednotek v Černé Hoře zůstávala kritická i na začátku roku 1944 a navíc ve dnech 13. až 16. ledna 1944 nebylo kvůli špatnému počasí možné provést shozy zásob. Po dvou neúspěšných pokusech, byly 20. ledna provedeny dva úspěšné lety, jeden SIAI Marchetti S.81 s doprovodem dvou Macchi C.202 přistál v Berane, aby evakuoval 15 zraněných vojáků a jeden S.82 s doprovodem P-47 z 325. stíhací skupiny, který provedl shoz zásob. Ostatní úspěšné shozy zásob byly provedeny 21. ,23. ,30. ledna a 1.února, při nich bylo shozeno více než 30 tun zásob v oblasti Berane-Kolasin.

V prosinci 1943 byly všechny jednotky vyzbrojené Cant Z.1007 se základnou na Sardinii byly soustředěny na letišti Lecce-Galatina kde měla 88.skupina, složená z 19., 190., 260. a 265. letky, se svými 25 letadly podporovat letecké zásobovací lety, kterým byla od ledna 1944 dána přednost, co se týče podpory ostatních leteckých jednotek.

Reklama

Během března začali italská transportní letadla používat speciální spojenecké kontejnery pro shoz zásob. Byly navrženy tak, aby se zabránilo poškození jejich obsahu. 36 těchto kontejnerů bylo poprvé shozeno nad Berane z šesti letadel Cant Z.1007. Kvůli trvale špatnému počasí, byla další zásobovací mise, vykonaná třemi S.82, provedena až v noci 14.března.

Jednotky stíhacích a střemhlavých bombardovacích letadel byly v těchto dnech obvzlášť vytížené. 13. března, osm Re.2002 doprovázených sedmi C.205 zaútočily na dvě německé lodě před Dubrovnikem, jednu z nich potopily a druhou zapálily. V ten samý den devět Re.2002 s podobným doprovodem bombardovalo seřaďovací nádraží ve městě Metkovic. 15.března byly tři Cant Z.1007 špatným počasím donuceny zrušit svůj zásobovací let, ale během noci čtyři S.82 úspěšně shodily 7500 kg zásob nad Kolasinem, takový let byl další noc zopakován dvěma S.82. 17.března zabránilo špatné počasí osmi z celkem devíti Cant Z.1007, které vzlétly z letiště Galatina, shodit zásoby, i když jednomu z nich se podařilo shodit osm kontejnerů.

17. a 29.března byly s poruchovými letadly Re.2002 provedeny nálety na sklady paliva a rafinérie blízko Dubrovniku, kvůli poruše motoru byl při každém náletu ztracen jeden stroj.

2.června byl poslední službyschopný Re.2002 poslán na bojový let, aby zaútoil na most ve Skradinu v Albánii, byla to poslední operační mise pro letadla typu Re.2002, ty byly poté od bojových jednotek převáděny do letecké školy pro stíhače v Leveranu, blízko Lecce.

3.dubna byl jeden Cant Z.1007, který ztratil kontakt se svojí formací sestřelen dvojicí Bf-109G z JG 27 nad jezerem Scutari. Transportní letadla S.82 a Cant Z.1007 prováděly v dubnu téměř denně, přičemž shodily více než 170 000 kg zásob. Tyto operace pokračovaly v dalších měsících ve stejné míře a vyvrcholily v srpnu, kdy bylo vykonáno 46 letů, při kterých 145 letadel přepravilo 226 000 kg zásob. Téměř při každém lety byl přítomen i stíhací doprovod, který chránil transportní letadla, ale 14.května se nad Jadranem odehrála tragédie.

Dvanáct Cant Z.1007, které vzlétly z letiště Galatina a shodilo 96 kontejnerů nad Kolasinem. Ale při návratu se devět letadel ztratilo doprovodu, který tvořilo pět C.205 a tři Re.2001, z dohledu, poté na ně zaútočily Bf-109 z JG 27. Během prudkého leteckého boje zaútočily Bf-109 na transportní letadla. Bylo sestřeleno pět Cantů, další dva byly donuceny k nouzovému přistání při kterém havarovaly a zbylé dva přistály na letišti Galatina s mnoha mrtvými a zraněnými na palubě, Němci ztratili dva Bf-109G. Hydroplány z 139., 149. a 288.perutě ihned vzlétly, aby pátraly po posádkách sestřelených letadel, ale nalezly jen dva muže. Jeden byl zachráněn hydroplánem, druhého vzala na palubu loď.

Regia Aeronautica byla zaměstnána přesunem na sever a zároveň se pokoušela udržet ustupující německé jednotky v Jugoslávii. Během léta 1944 začali Spojenci ve velkém předávat italským jednotkám svoje letadla. Britský ministerský předseda, Winston Churchill, oznámil záměr přezbrojení Italů ve svém proslovu v dolní sněmovně 24.května 1944. Nicméně Regia Aeronautica byla překvapena a zklamána po zjištění, že neobdrží nové stroje. Hlavní část letadel, které byly předány Italům tvořily americké Bell P39-Q a N Aircobra, následovány středními bombardéry Martin A-30 Baltimore a britskými stíhači Supermarine Spitfire MkV. Všechno to byly stará letadla, která měla nalétána stovky hodin a s mnoha technickými problémy. Přesto však stav letadel vyčerpané Regia Aeronautica, které byly často neopravitelné, spolu s téměř úplným nedostatkem náhradních dílů byl tak špatný, že Italové už toužili po těchto starých spojeneckých letadlech.

Špatný stav a stáří letadel si však vybraly svojí daň, během prvních tří měsíců výcviku s nimi, byli v jedenácti nehodách tři piloti zabiti a další dva zraněni. Nová letadla byla poprvé bojově použita 18.září.

Reklama

Aircobry nebyly příliš bojově používány až do konce října. Mise proti německým konvojům, které prováděly letadla Macchi, byly draze zaplaceny. 13.října byl jeden Macchi C.205 zasažen protiletadlovou palbou a narazil do hor u Epiru. 17.října byl ztracen jeden Macchi C.202, 24.října byly zničeny další dva C.202.

V září bylo mnoho zásobovacích letů zrušeno zároveň s návratem špatného počasí.

RAF začala v polovině července postupně přesunovat bombardéry Martin Baltimore MkIV a V na letiště Campo Vesuvio, kde probíhal výcvik. S několika náhradními díly a špatnou kvalitou letiště, nebyl výcvik zrovna dokonalý. Naštěstí se stalo jen několik nehod, přestože byli zabiti tři piloti a jeden těžce zraněn. Mezi mrtvými bylo i bombardovací eso Carlo Emanuele Buscaglia.

První, původně jugoslávské a britské Spitfire Mk V, dorazily k jednotkám v počtu 53 strojů v září. Přesto však dokázali italští mechanici uvézt do provozu jen 33 z nich. Po skončení výcviku, se nově vyzbrojená jednotka 20.října přesunula na letiště Lecce-Galatina a okamžitě začala provádět bojové operace proti komunikacím ustupujících Němců.

Velitelství Spojeneckých leteckých sil na Balkáně dalo Italům plnou operační nezávislost, aby mohli provádět bojové mise dle vlastního uvážení v co možná největším počtu, které spočívaly v útocích na německé komunikace v Jugoslávii. Spitfiry, Aircobry (často používané jako stíhací bombardéry) a staré Macchi byly hlavní typy letadel používaných, při těchto letech. Výsledky byly dobré, ale 4.listopadu bylo nad Scutari sestřeleno deset P39, dva C.205 a jeden Spitfire.

Reklama

V lednu 1945 už stíhací doprovod neposkytoval transportním letadlům ochranu, protože německá letadla prostě zmizela. V únoru již bylo možné dopravovat zásoby do Jugoslávie po moři, během prvních čtyř měsíců roku 1945 bylo dopraveno celkem 480 000kg zásob. Poslední letecká zásobovací mise byla vykonána Canty Z.1007 26.dubna 1945

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více