Námořní protiraketový systém Mk. 15 Phalanx

Autor: Bronco 🕔︎︎ 👁︎ 41.966

Americké námořnictvo koncem 60. let začalo hledat zbraň, která by chránila jeho lodě před speciálně konstruovanými protilodními řízenými střelami. Uvědomili si, že standardní protiletadlové řízené střely středního či dlouhého dosahu nebo klasické malorážové rychlopalné kanóny nejsou schopny takové cíle ničit a plně tak zabezpečovat ochranu plavidel.

Reklama

To byl důvod pro zahájení vývoje principiálně nového druhu zbraňového systému, který měl tvořit poslední článek v systému protiraketové a protiletadlové obrany lodí vojenského námořnictva. Vývoj byl svěřen firmě General Dynamics. Zkušební testy prototypu proběhly na palubě torpédoborce DD-942 Bigelow v letech 1974 až 1977. Sériová produkce začala o rok později. Systém dostal jméno Phalanx a v roce 1980 byl zařazen do výzbroje. První lodí se systémem ve výzbroji byla USS America (CV-66). V roce 1985 byl námořnictvu předán již 400. komplet.

Phalanx je plně automatická a autonomní jednotka, nezávislá na ostatních radiolokačních a elektronických systémech plavidla, určená pro ničení střel a letounů na krátkou vzdálenost (= CIWS: Close-In Weapons System). Vyhledávání, identifikace, vyhodnocení hrozby, okamžik zahájení palby a samotné ničení probíhá zcela automaticky. Palba může být vedena i proti hladinovým plavidlům a v takovém případě určuje délku dávky (60 nebo 100 nábojů) operátor.

Základní konstrukční celky systému Phalanx

  • Šestihlavňový 20 mm rotační kanón M61A1 Vulcan, vlastně jeho pozemní modifikace M-163/M-167 s kadencí 3 000 ran za minutu. Stejně jako u leteckého Vulcanu jsou zde náboje odebírány z přední části válcového zásobníku a bezčlánkovým dopravníkem dopravovány ke kanónu. Vystřelené nábojnice jsou dopravovány do zadní části zásobníku. U Phalanxu je zásobník umístněn pod kanónem.
  • Radiolokační systém AN/VPS-2 s vyhledávacím a střeleckým radiolokátorem pod společným bílým krytem dielektrického pouzdra s charakteristickým válcovým tvarem je situován nad kanónem. V horní kulové části válcového krytu je umístněna anténa vyhledávacího radiolokátoru, pod ní je anténa radiolokátoru střeleckého.
  • Kanón se zásobníkem a s pevně (nepohyblivě) připojenou radiolokační jednotkou je kolébkově uložen v lafetě tvaru U. Může jim být udělen náměr v rozsahu –25 až +80 stupňů. Lafeta je umístněna na otočné plošině.
  • Barbetový podstavec s hydraulicky poháněnou servosoustavou. Panely dálkového ovládání (Mk. 340) a místní kontroly (Mk. 339), bloky elektronického systému.

Phalanx byl konstruován tak, aby šel dodatečně instalovat na širokou řadu plavidel včetně starších typů, a to bez potřeby razantních zásahů do palubní nástavby.

Technika ničení cílů

Celý proces ničení cíle probíhá velmi rychle a v krátkém časovém sledu. Možnost zásahu obsluhy do něj je prakticky vyloučena, činnost systému je plně automatizována. Důvodem je skutečnost, že horní hranice maximálního účinného dostřelu proti cílům typu protilodní řízená střela nepřesahuje 1 000 metrů a spodní bezpečná hranice, kdy musí být cíl zasažen, je 400 metrů. Oblast pro účinné zničení cíle je zhruba 600 metrů. Rychlost protilodních řízených střel se pohybuje od 300 m/s (střely letící těsně nad hladinou) do 600 m/s (střely přilétávající z velkých výšek). Překonání našich šesti set metrů střele netrvá ani dvě sekundy a poskytuje rozměrově podstatně menší cíl než klasický letoun. Zesílené průbojné hlavice střel z nich dělají navíc cíl odolný. (Proti nim systém využívá speciální průbojnou munici Mk. 149, viz níže.) K tomu musíme připočítat neustálé kývání lodi a možné nepříznivé meteorologické podmínky.

Vlastní technika ničení je založena na principu elektronického zaměřování a opravy střelby se zpětnou vazbou. Střelecký radiolokátor s vysokou rozlišovací schopností a možností činnosti za každého počasí sleduje jak přibližující se cíl, tak i proud letících projektilů z kanónu. Letové prvky cíle i projektilů jsou předávány střeleckému počítači. Ten informace zpracovává a plynule koriguje náměr a odměr kanónu tak, aby se dráhy cíle i projektilů vzájemně překrývaly. Tolik k důvodům, proč je lidský faktor z procesu ničení cíle odstraněn.

Systém je primárně určen k ničení raket a klouzavých pum, může ale samozřejmě vést palbu i na letouny (které udělají tu chybu a vlétnou do obálky Phalanxu). Vysokou spolehlivost, připravenost k boji a rychlé odstraňování případných závad systému Phalanx zajišťuje vestavěná autokontrolní a testovací aparatura.

Reklama

Zdokonalená verze Block 1 byla zaváděna od roku 1988. Liší se zásobníkem s o 50% větší kapacitou munice a vyšší rychlostí palby. Kromě toho používá náboje Mk. 149, speciální munici s průbojnou podkaliberní střelou s oddělitelnými vodicími částmi, jejíž jádro je z ochuzeného uranu. Taková střela má vynikající průbojnost a vyšší rychlost letu, která zkracuje dobu nutnou k překonání vzdálenosti k cíli.

Verze Block 1A dostala rychlejší počítač řízení palby, modernější software. Počítá s možností manévrujícího cíle.

Block 1B byl navíc vybaven senzorem FLIR a elektro-optickými prostředky, AAVT - Automatic Acquisition Video Tracker. Vše je opatřeno stabilizačním systémem. Zlepšila se schopnost ničit pomalé cíle typu vrtulník.

Technicko taktická data systému Phalanx

Hmotnost: 5625 kg  (6120 kg u pozdější verze Block 1)
Typ kanónu: M61A1 Vulcan
Kadence: 3 000 ran/min (4 500 ran/min od verze Block 1)
Kapacita zásobníku: 989 ks (1 550 ks u pozdější verze Block 1)
Senzory: vyhledávací a střelecký radiolokátor, FLIR

Příklady použití systému Mk.15 Phalanx

4 systémy na reaktivovaných bitevních lodích třídy Iowa (USS New Jersey, USS Missouri, USS Wisconsin),
3 systémy na letadlových lodí třídy Kitty Hawk,
3 až 4 systémy na letadlových lodí třídy Nimitz,
1 systém na fregatách třídy O.H. Perry,
2 systémy na torpédoborcích třídy Sheffield,
2 systémy na torpédoborcích třídy Spruance,
2 systémy na křižnících třídy Ticonderoga

Hlavní zdroje
Michal Zdobinský: Námořní protiraketový systém Mk. 15 Phalanx, L+K 5/89
Doug Richardson, Bill Gunston, Ian Hogg: Perský záliv – zbraně, technika
Internet

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více