Operace TETŘEV

Autor: Radek Stolař 🕔︎︎ 👁︎ 43.597

Po vypuknutí Slovenského národního povstání museli němečtí okupanti řešit dva závažné problémy. Tím prvním byla likvidace povstání ohrožujícího frontu a poutajícího na sebe část německých sil, které mohly být využity na východní frontě. Dále chtěli zabránit rozšíření povstání do jiných částí okupovaných území, zejména do protektorátu Čechy a Morava. První problém zčásti vyřešili. Povstalci po dvou měsících ustoupili do hor. Druhý problém se jim však vyřešit nepodařilo. Povstání mělo u lidí velký ohlas. Jednotlivci i skupiny přecházely přes přísně střeženou moravsko-slovenskou hranici na pomoc povstání. Prudce také vzrostla partyzánská činnost. Partyzánské jednotky se soustředily hlavně v prostoru východní Moravy, kde prováděly svoje diverzní a bojové akce. Vojenský význam Moravy jako týlového prostoru přitom neustále rostl. Pro Němce byly životně důležité její cestní a železniční komunikace.

Největší starosti působil nacistům 1. československý partyzánský oddíl Jana Žižky. Oddíl byl po střetnutí s Němci dne 2. 11. 1944 na Čertově mlýně a Kněhyni oslaben o svého velitele por. Jána Ušiaka, který byl těžce zraněn. O den později byl v Čeladné obklíčen Němci a zvolil smrt z vlastních rukou. Při této přestřelce zahynulo i několik partyzánů a byli raněni sovětští velitelé D. B. Murzin a V. P. Nastěnko.

Reklama

Za bezpečí protektorátního prostoru zodpovídaly policejní složky. Veškeré rozhodnutí a opatření tedy spočívala na vyšším vedoucím SS a policie a německém státním ministrovi K. H. Frankovi. Ten začal připravovat akci většího rozsahu, která by zlikvidovala partyzánskou činnost v Moravskoslezských Beskydech. S partyzánským odporem se rozhodl skoncovat všemi dostupnými prostředky. Dne 3. 11. 1944 vydal rozkaz, aby zajatí partyzáni byli okamžitě veřejně popravováni. Brzy se ve valašských vesnicích objevily německé policejní oddíly a tyto popravy prováděly. Veřejné popravy se uskutečnily v Zubří, v Ostravici, v Růžďce na Vsetínsku, v Dolní Bečvě, v Kunovicích a Poličné u Valašského Meziříčí. Jedním z opatření k potlačení odporu a zamezení podpory domácím obyvatelstvem mělo být vyklizení určité části pohraničního pásma a vytvoření německého voj. prostoru. K. H. Frank k tomu žádal svolení H. Himmlera, který mu vyjádřil svůj souhlas. Naštěstí odpověď H. Himmlera byla omylem zaslána H. Frankovi, generálnímu gubernátorovi v Polsku. Dopis se později ke K. H. Frankovi dostal, ale to již byla v protektorátu jiná situace. Dne 3.11. 1944 byl také vydán rozkaz, podle kterého měly být střeženy všechny mosty na železničních tratích Valašské Meziříčí – Vlárský průsmyk a Staré Město - Vlárský průsmyk. Tento rozkaz dále obsahoval pokyny k vytvoření destrukčních a požárních oddílů, které měly v pohraničním území zjistit a v případě přímého rozkazu zničit všechny osaměle stojící boudy, myslivny, horské hotely, hostince a selská stavení.

Na Moravu byly povolány speciální protipartyzánské jednotky označované jako „ZbV-Kommanda“ – oddíly ke zvláštnímu použití (Zur besonderen Verwendung – Kommando). Tyto jednotky byly podřízeny gestapu.

ZbV Kommando 1 vedené SS-Obersturmbannführerem Müllerem mělo sídlo ve Zlíně (část i ve Starých Hamrech) . Tato jednotka měla v boji proti partyzánům velmi dobrou pověst.
ZbV Kommando 9 sídlilo ve Frýdku a jejím velitelem byl SS-Obersturmführer kriminální komisař Hoffmann. Další části Kommanda měly sídlo v Raškovicích, ve Frenštátě p. Radh. a ve Starých Hamrech.
ZbV Kommando 24 s velitelem SS-Obersturmbannführerem kriminálním radou Eubem pak mělo sídlo ve Valašských Kloboukách.

Dále byly ze Slovenska povolány tři roty všeobecných jednotek SS, které K. H. Frank zapůjčil H. Höflemu na pročesávací operace v době Slovenského národního povstání. Velitelem těchto jednotek byl SS-Hauptsturmführer Gerner. H. Höfle také vyhověl Frankově žádosti o výzbroj a dodal 500 pušek (na každou 500 nábojů) a 20 000 ručních granátů.

Plánovaná ofenzíva začínala mít konkrétní obrysy. Podle rozkazu z 3. 11. 1944 měl akci okamžitě naplánovat plukovník ochranné policie (Schupo) Attenberger, inspektor protektorátní policie na Moravě. Přímý dohled nad akcí prováděl sám K. H. Frank, který pro tento účel přestěhoval svůj štáb do Brna.

Dne 8. listopadu se ve Frankově štábu konala porada, na které byl podrobně probrán celý plán připravované operace.

Reklama

O den později se k Frankovi dostavil gen. Toussaint spolu s velitelem 540. německé vojenské divize gen. Windeckem, aby přijali rozkazy k provedení rozsáhlého úderu proti partyzánům na východní Moravě. Operace dostala název „Tetřev“. Na poradě Frank pověřil velením nad nasazenými silami gen. Windecka, pouze policejním silám měl velet plk. policie Attenberger. Počátek akce byl stanoven na 16. 11. 1944, konec na 22. 11. 1944.

Na operaci Tetřev byly nasazeny tyto jednotky:
- prapory wehrmachtu z 540. divize a příslušníci zbraní SS, asi 12 000 mužů
- zvláštní policejní stíhací oddíly Ruhsam a Burger, asi 700 mužů
- úředníci řídící úřadovny gestapa na Moravě v Brně a ZbV Kommanda 1, 9, 24 pod společným velením SS-Obersturmbannführera Müllera, celkem asi 320 mužů s 39 psovody.

Operace Tetřev byla namířená hlavně proti 1. čs. oddílu Jana Žižky. Nacisté vycházeli ze skutečnosti, že po rozbití velitelského štábu oddílu v minulých dnech jsou síly partyzánů značně roztříštěny. Operace „Tetřev“ měla tento oddíl s konečnou platností zlikvidovat.

Operace probíhala tak, že po obklíčení a uzavření vymezeného území se celý kotel rozdělil na devět sektorů. Každý den pak byly jeden až dva sektory důkladně pročesávány. Uzavření prostoru prováděly jednotky vojenské, pročesávání kotle pak jednotky policejní.

Celá akce začala brzy ráno 16. listopadu 1944, kdy prapory wehrmachtu nastoupily na hlavní linii, obkličující celý horský masív od Čeladné až po Rožnov p. Radh. a Frenštát p. Radh. Údolí mezi Rožnovem a Horní Bečvou bylo obsazeno až kolem poledne, kvůli zpoždění vlaků s vojskem. Délka obkličujícího kordónu činila asi 55 kilometrů. Do východní části obklíčeného prostoru byly nasazeny ty nejlepší a nejzkušenější jednotky. Na západ a jihozápad kotle připadly jednotky s nejslabším výcvikem. Pročesávání kotle bylo prováděno z východní, hustě zalesněné části směrem na západ, k přehlednějšímu terénu. Němci v uzavřené oblasti vyhlásili stanné právo. Lidé nesměli vycházet ze svých domovů od 16.00 do 6.30 hodin. Chodit se mohlo jen po vyznačených cestách. Kdo neuposlechl tato nařízení, mohl být zastřelen.

Během týdenní akce došlo pouze ke dvěma ozbrojeným střetům policejních sil s partyzány. Dne 17. listopadu Němci obklíčili domek F. Tkáče na Lhotské Louce nad Horní Bečvou. Uvnitř domu se ukrývala skupina asi patnácti mužů, jimž velel npor. RA Pankevič. Došlo k prudké přestřelce, při níž padlo pět partyzánů a jeden zraněný partyzán byl zatčen. Zbylí partyzáni se z obklíčení probili. Wehrmacht v boji ztratil šest mužů (z toho dva zraněné).

K další přestřelce došlo 20. listopadu nad Prostřední Bečvou v lese „Cipková“, když se do obklíčení dostala malá skupinka partyzánů (3 muži a 1 žena). V boji jeden partyzán padl a dva muži byli zajati. Ženě se podařilo uprchnout.

Během operace „Tetřev“ dále ještě padli dva partyzáni, původně členové skupiny kpt. RA V. G. Ševcova - Grekovského. Policejní komando je zastřelilo na Bacově, v prostoru Prostřední Bečvy.

Výsledek operace „Tetřev“ podle závěrečné zprávy SS-Obersturmbannführera Müllera:
13 zatčených (počet je nepřesný, jednalo se až o 30 lidí),
8 partyzánů zastřeleno,
4 partyzáni zajati,
1 nezúčastněná osoba zastřelena,
2 nezúčastněné osoby zraněny.

Reklama

Tažení proti partyzánům nebylo hodnoceno jako úspěšné. Vypovídá o tom nejen samotný výsledek akce, ale přiznávají to i samotní velitelé.

Závěr zprávy SS-Obersturmbannführera Müllera zní :
Účinek na situaci bandy. Jak ukázalo dosavadních 8 dní, které uplynuly po akci, není zjištěna v prostoru akce žádná další činnost band. Potud tedy toto velké nasazení působilo pozitivně, čímž však nebyl dotčen obvod činnosti banditů v sousedních prostorech, zvláště pokud se týká lesního území mezi Vsetínem, Vizovicemi, Holešovem, Valašským Meziříčím a Hranicemi na Moravě, naopak, tato činnost má stoupající tendenci.

Nacistům se tedy partyzánské jednotky zničit nepodařilo. Naopak po přemístění do prostoru Valašsko-Meziříčska a Vsetínska se oddíl rozrostl na 1. čs. partyzánskou brigádu Jana Žižky. Brigáda se rozdělila podle místa působení do různých úderných oddílů pod jednotným velením D. B. Murzina.

Použitá literatura:
Přikryl, J. : 1. ČS. PARTYZÁNSKÁ BRIGÁDA JANA ŽIŽKY. Profil, Ostrava 1976

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více