O poklad valky.cz - 114.kolo

Prichádza ďalšie kolo našej súťaže, Zádávateľ čoskoro zverejní svoju totožnosť...


Súťaž začína 14.4.2008.




Pravidlá súťaže O poklad valky.cz


- Na začiatku súťaže Zadávateľ udá, čo presne hľadáme (napríklad "hľadáme osobu")
- Ktorýkoľvek člen fóra môže položiť očíslovanú otázku, na ktorú možno jednoznačne odpovedať slovami ÁNO, alebo NIE.
- Prvá súťažná otázka môže byť položená najskôr v prvý deň sútaže. Do úvahy sa berie systémový čas servera.
- Každá nasledujúca otázka môže byť položená až keď je zodpovedaná predchádzajúca otázka.
- Počas jedného kalendárneho dňa môže každý užívateľ položiť maximálne jednu otázku.
- Zadávateľ odpovedá pravdivo, ale nijako sa nesnaží napomáhať súťažiacim, skôr naopak. Ak Zadávateľ nevie odpovedať na otázku, vysvetlí prečo nepozná odpoveď, ale pritom dbá, aby nenapovedal.
- Ak si niekto myslí, že pozná odpoveď, môže okamžite napísať svoj tip. Takýto príspevok sa nečísluje. Tipovať možno iba raz za kalendárny deň, teda v jednom kalendárnom dni môže jeden užívateľ položiť jednu otázku a vysloviť jeden tip.
- Po zodpovedaní 15. otázky vrátane má pýtajúci sa právo výhradného tipu pol hodiny po zodpovedaní otázky Zadávateľom, alebo kým nie je položená a zodpovedaná ďalšia otázka.
- Ak bola v priebehu súťaže položená aj otázka, aj tip v súlade s pravidlami, Zadávateľ najprv zodpovie správnosť tipu a následne zodpovie otázku.
- Po 20 otázkach dá Zadávateľ nápovedu - indíciu k správnej odpovedi. Druhú indíciu Zadávateľ dá po 30 otázkach.
- Ak správna odpoveď nie je uhádnutá ani po 40 otázkach, Zadávateľ sa stáva výhercom a kolo končí. Zadávateľ však má podľa vlastnej vôle právo súťaž predĺžiť o ďalšie otázky, ktorých počet však musí určiť bezprostredne po zodpovedaní 40. otázky. Počet nadstavených otázok môže byť zvyšovaný viackrát, vždy však musí byť určený ich konečný počet. Konečný počet nadstavených otázok však môže kedykoľvek určiť aj Moderátor súťaže.
- Ak nikto nepoloží otázku, či tip po dobu 10 dní, súťaž končí bez výhercu.
- Za výhry v súťaži sú udeľované vyznamenania serveru valka.cz podľa určených pravidiel.
- Ten, kto uhádne správnu odpoveď pred zodpovedaním 20. otázky získa vecnú výhru podľa vlastného výberu z výhernej ponuky.
- Za jeden kalendárny mesiac môže jeden užívateľ vyhrať maximálne jednu vecnú výhru.
- Porušenie pravidiel počas súťaže rieši Zadávateľ, ktorý je za chod súťažného kola zodpovedný. Server nenesie nijakú zodpovednosť za prípadné chyby v konaní Zadávateľa.
- V špecifických prípadoch môže do sútaže zasiahnuť Moderátor súťaže, alebo Administrátor.

Jsem zde, můžete začít.

Předpokládám, že jsi člověk , takže se zeptám:
1) Pocházíš z Evropy?

1) ANO.

2) Jsi muž?

To jste mne odhalili rychle.
2) ANO.

3)Slovan?

To jako příslušník oněch národů, oněch holubičích povah, které jako alternativní trest již v 10. století masově zavedly narážení na kůl???
Tak to tedy
3) NE.

4) si Němec?

4) NE. Ani příslušníkem tohoto veskrze mírumilovného národa se necítím být.

5) Prožil jsi více než polovinu svého života ve 20.století?


Edit: Otázky prosím číslovat

5) NE.

6) žil jsi v 19. století?

6) NE.
Ostatně, i když neprožiji většinu života ve století 20., neznamená to, že musím žít ve století 19.

7) Žil jsi v 15. století?

7) NE.
Člověk by měl ale také uvažovat nad tím, že jako nositel slavného jména žuje vícerý život. Čímž tedy nemyslím, že jsem jako Lenin v Ječný.

Nebo v Žitný.

Otrepaná otázka, ale bez nej to nejde


8) Preslávil si sa ako vojak?

Nějak to blbne vážení. Když jsem přihlášenej, tak vidim Panzerovu otázku, když se nepřihlásim tak ji nevidim.......


Obdobně to je se zobrazenim soutěže v Obsahu fóra (Mozilla Firefox).


Když nejsem přihlášenej, tak nevidim ani tenhle svuj příspěvek.

Amiz: to je chyba v matrixe.

Musím říci, že moje jméno se mezi vojáky jisté národnosti (a nejen oné) těšilo velké popularitě a mezi nevojáky jsem byl vždy s vojáky spojován, takže
8) ANO.

9) Bojoval jsi se svým národem pouze v Evropě?

Již bylo zjištěno, že jsem nežil ani v 19., ani ve 20. století, pojem národ, jak jej chápeme nyní (a např. jej s erudicí sobě vlastní definoval soudruh Josif Vissarionovič) se tedy pro mne příliš nehodí.
Otázka trochu mate i v tom zda jsem bojoval s ním, či proti němu, ale to je již holt naše mateřština.
Pokud však vezmeme Evropu v současných hranicích, tak musím sdělit, že
9) NE.
Píše se o mně, že jsem se účastnil bojových akcí i mimo Evropu.

10) prožil jsi celý svůj život před naším letopočtem nebo-li před narozením Krista?

10) NE.
Pokus to byl pěkný, ale velkým (Magnus) jmenovcem autora uvedeného motta rozhodně nejsem. Takže parafrázuji: Ptáti se dále je nezbytné...

11) pocházíš z Asie ?

11) NE.

12) Žil si medzi rokmi 0 n.l. až 1000 n.l.

12) ANO.

13) Pochádzaš zo Stredomoria ?

Pokud jsou tím myšleny všechny dnešní státy, které mají přístup ke Středozemnímu moři, tak musím odpovědět
13) ANO.

14) Vedl jsi významnější dobyvačné výboje?

14) ANO. Nebyl jsem jediný, kdo je považoval za významné.

15) byly to námořní výpravy?

15) NE.
Na moři jsem se sice vícekrát plavil, také spolu s vojáky, ale klasickému válečnému námořnictvu (či jeho předchůdci) jsem nevelel.

16) Byl jsi občanem Byzantské říše?

16) NE.
A to mimo jiné i z toho důvodu, že v Byzantské říši občanství neexistovalo. Navíc existuje asi pět možností, které datově od sebe rozlišují Východořímskou říši a Byzantskou říši. Takže lépe odpovědět nemohu.

17) Byl jsi křesťan?

17) NE.

18) Velil si rímskym légiám?

Poziadal by som Zadavatela o vysvetlenie odpovede na 12) otazku, nakolko rok 0 n.l. NEEXISTOVAL. Po roku 1 p.n.l. nasledoval hned rok 1 n.l.


Teda odpovedou ANO si myslel (ako som pochopil) obdobie 1 n.l. - 1000 n.l.?


Chcem sa uistit, ze nejde o chytak. Ak to bol chytak, tak toto ber ako 19. otazku.

Takže popořadě
18) ANO, také.

Tu dvanáctku jsem přehlédl, zámysl v tom nebyl. Aby bylo zcela jasno, žil jsem v době po narození Krista. Nic více, nic méně.

19)Byl jsi přímo římským císařem?

Kdepak, tak jednoduché to mít nebudete.
19) NEE.

20) byl jsi znám i něčím jiným než jen vojenstvím?

20) ANO.
Nechci na Vás v tomto případě dělat hejblata. Otázka je položena takovým způsobem, že jinak odpovědět nemohu. Ráno dostanece mezibilanci po 20. otázce.

21) žil jsi v prvním století po Kristu ? / n.l. /

Takže nejprve rekapitulace.
Odpověď ANO:
- pocházím z Evropy
- jsem muž
- proslavil jsem se jako voják
- žil jsem v 1. století po Kristu
- pocházím ze Středomoří
- vedl jsem významné dobyvačné výboje
- velel jsem římským legiím
- byl jsem znám i jinou než vojenskou činností


Odpověď NE:
- nejsem Slovan
- nejsem Němec
- neprožil jsem více než polovinu života ve 20. století
- nežil jsem v 19. století
- nežil jsem v 15. století
- nebojoval jsem pouze v Evropě
- neprožil jsem celý život v době před narozením Krista
- nepocházím z Asie
- neřídil jsem námořní výboje
- nebyl jsem občanem Byzantské říše
- nebyl jsem křesťanem
- nebyl jsem římským císařem


No, zatím odpovědi NE převládají. Postupujete stylem, který vynalezl Jára da Cimrman a do praxe uvedli sovětští soudruzi, tzv. eliminací slepých cest. Snad se poměr odpovědí ve druhé dvacítce otázek promění.

21) ANO.
Hurá, máte mne. Víte století a zemi. Zbývá mne odhalit asi ze dvou až tří desítek vojevůdců v době, kdy Pax Romana převládala. Toto berte jako bonus pro další pátrání.

22) zemřel jsi přirozenou smrtí? (tím myslím, zda jsi nebyl zabit v boji, zavražděn nebo jestli ses nezabil sám)

Chytrá otázka, problém je, že v 1. století po Kristu (zvláště pak v některých obdobích) jen málo význačných osobností v Římské říši umíralo přirozenou smrtí. Ani já jsem nebyl výjimkou, a proto musím odpovědět
22) NE.

23) velel jsi více legiím najednou ?

Jak to bylo kdysi v oné televizní soutěži pro děti:
"A welda již ví!" Či si aspoň myslí, že ví ... pokud by např. ony legie byly více než dvě a méně než čtyři, že.
23) ANO, také.
Takže welda má právo tip, využije ho???

No čas vypršel, zkusím Publius Quinctilius Varus (nejspíš weldovi ušetřím špatný tip ).


Pokud tip nebude správný, následuje otázka
24) Bojoval jsi v židovské válce?

"Ach MART.ine, vrať mi mé legie!"


Takže Publius Quinctilius Varus (* 46 př.Kr., † 9 po.Kr.)?
Římský senátor a konsul roku 13 př.Kr. (spolu s budoucím císařem Tiberiem)?
Manžel dcery slavného vojevůdce Marca Vipsania Agrippy a později manžel vnučky sestry císaře Augusta?
Místodržící provincie Africa, místodržící a velitel vojsk (4 legie) province Syria?
Úspěšný velitel římských vojsk, která roku 4, po smrti krále Heroda Velikého obsadila Judeu a Jeruzalém?
Zatímní velitel vojsk (3 legie) v provincii Germania?
Muž, který se s vojskem nechal vlákat do léčky a způsobil tak největší porážku od bitvy u Cannae roku 216 př.Kr.?
Poražený vojevůdce, který nakonec nalehl na svůj meč?


Jak je vidět z předchozího, zdá se tomu vše nasvědčovat. Dokonce i moje nabídka při předchozí odpovědi se zdála napovídat. I ta indicie, připravená po 30. otázce "Na mé kariéře či následné popularitě má také podíl žena!" by seděla, že?
OVŠEM!!!
V minulém kole jsem se velice poučil, snad více, než za předchozí měsíce. Je mojí povinností zadavatele mlžit a snažit se Vás zavést na scestí.
TAKŽE!!!
Nejsem Publius Quinctilius Varus.


A proto: Jedeme dál.

Je to trochu nejasné, ale beru to tak, že jde o onu židovkou válku, kterou popisuje Josephus Flavius. V tom případě
24) NE.
Ledaže bych se k ní nachomýtl na zapřenou, či moji účast prameny nezaznamenaly. Rozhodně jsem se jí neúčastnil v jakékoli významnější velitelské funkci.

zkusím tip, i když mi to moc nesedí.
Nejsi Gaius Plinius Secundus nebo-li Plinius Starší?

Mě je jedno, kterou židovskou válku. Jakoukoliv, kterou chceš

Ani tento tip nesedí, nejsem Gaius Plinius Maior. O něm ostatně není známo, že by dosáhl nějakého dobyvatelského úspěchu a navíc byl přímo námořním velitelem, což se mu stalo osudným.

No, takhle brzo bych ještě netipoval, zadavatek je filuta , navíc jsem ho minule myslím trochu nakrkl , takže si nás asi hezky vychutnává. A tak to má být, že .....

Mňo.... takže víme že jsi žil v 1.století n.l. já bych si to s dovolením poněkud upřesnil.


25) Narodil ses ještě př.n.l. ?

Mňo, protože jste si již zatipovali, jak jsem doufal, čímž jeden horký kandidát, tak nějak se nabízející, vypadl, mohu nyní prozradit:
25) NE, jsem madší, než Kristus.

26) Porazili rímske légie pod tvojim velením v roku 63 (62?) n.l. Partov?

No vida, pěkný pokus. Zdá se, že se zde objevuje určitá domněnka o mé osobě.
Že bych tedy byl Gnaeus Dimitius Corbulus?
Vše by tomu nasvědčovalo, ovšem kromě oné indicie, která teprve přijde. Takže musím zklamat.
26) NE, v roce 63 po.Kr. jsem Parthy neporazil a neobnovil římskou svrchovanost nad Arménií.
Z určitého hlediska to však nebylo daleko, protože v té době jsem již žil a zprávy o bojích na východě sledoval se zvýšeným zájmem.

27) připustil jsi, že kromě vojenské slávy, jsi byl známý i jinak. Proslavil jsi se jako filosof ?

27) NE. Že by to bylo tím, že jsem se dobře oženil?

28)bojoval jsi v dnešní Británii?

pardon, přehlédl jsem čas, pochopitelně prosím o odpověď až půl hodiny po odpovědi na č.27

No toto je skvělý úder všem válečným štváčům a zadavateli rovněž. Juž mi pohasíná...
28) ANO.

Jsi Gaius Suetonius Paulinus?

Takže Gaius Suetonius Paulinus (* asi 7, † po 69)
Vítězný římský velitel během bojových akcí v Mauretánii roku 41? To by byl onen dobyvatelský úspěch.
Správce provincie Britania, kde se pokusil vymýtit druidské zvyky obětování zajatců (tedy římských vojáků) v plamenech? To by byla ona druhá proslulost, kromě vojevůdcovské.
Muž, který se musel postavit rozsáhlému povstání britanských kmenů, vedených královnou Boadiceou? To by byla ona zatím nevyužitá indicie týkající se ženy.
Vítěz v bitvě u dnešního Towcesteru, kde s jednou legií dokázal deklasovat minimálně pětinásobnou převahu protivníka?
Velitel vojska císaře Othona, jež bylo v dubnu 69 poraženo v bitvě u Bedriaka vojskem vzdorocísaře Aula Vitellia, následkem čehož císař Othon spáchal sebevraždu.
Vše se tomu zdá nasvědčovat, ale...
Nový císař Vitellius zajatého velitele poraženého vojska, Gaia Suetonia Paulina, v záchvatu velkomyslnosti propustil, i když některé jeho podřízené nižší velitele nechal popravit.
Od toho okamžiku prameny o Suetoniovi Paulinovi mlčí, pravděpodobně však zemřel přirozenou smrtí.
Takže nikoliv - NEJSEM Gaius Suetonius Paulinus. Připravená past opět sklapla a já jsem znovu odolal Vašemu důvtipu.
I když musím Tarsovi gratulovat, doufal jsem, že k této pasti dojdete tak o 3-4 otázky později. Nevím, nevím, jak to zvládnu...

Dobře dneska zkusím římského dobyvatele Británie, Aulus Plautius?

Hm, tak to by nešlo. Vzhledem ke skutečnosti, že Aulus Plautius již roku 24 potlačoval povstání otroků v Apulii a roku 29 se stal konsulem, musel se s největší pravděpodobností narodit již před Kristem.
Takže Aulus Plautus zcela nepochybně nejsem.
Toto jsem ani jako past narafičeno neměl. Úspěšně jste však vrazili do mého minového pole mnoha osobností, které se v provincii Britania v dané době pohybují, mezi nimiž rozhodně jsem a s mnoha se osobně znám.
Ostatně Aulus Plautus zaútočil na britské ostrovy v čele čtyř legií a jedním z legátů byl také jeden z mých známých, Titus Flavius Vespasianus, jehož měl doprovázet i jeho syn Titus Flavius Sabinius Vespasianus, též mi známá osoba. To se nám to hemží...

29) Byl jsi guvernérem/správcem v Británii?

29) ANO. Tak a máte mne. Zbývá jen několik jmen (asi deset)

Tak teď si tipnu Gnaeus Julius Agricola

Hurá, to je tip.
Gnaeus Julius Agricola (* 40, † 93), tchán slavného historika Tacita.
Že by jeho dcera byla tou osudovou ženou, díky níž se přes jejího manžela udržel v povědomí? Ono si stačí přečíst De vita et moribus Iulii Agricolae, že?
Kdepak, nestačí. To, že byl Agricola otráven z příkazu císaře Domitiana, je sice vážné podezření, ale pouhé podezření.


Takže "milé weldo, je mi líto, ptej se Žita (kouzelníka) ..."
Tedy, není mi líto!!!


Toto byla pouze další pastička, do které někdo opět radostně hupsnul. Bohužel mi již ale pastičky docházejí. Jste příliš rychlí, onu desítku otázek zcela jistě nevydržím, bohužel. Musím však blahořečit tomu z Vás (teď se mi to nechce hledat), kdo položil tak skvěle onu otázku na přirozenou smrt. Samozřejmě, že šlo prvoplánově o smrt římského vojevůdce v Teutoburském lese, ale otázka byla tak šikovná, že ještě nyní dělá její odpověď problémy.
Takže máte na to celou noc, tužte se.

Honem zkusím ještě dnešní typ
A co takhle Petillius Cerialis Caesius Rufus, místodržící v Británii v letech AD 71 - 73/74, patrně švagr cís. Vespasiána?

No vida, Quatí věren své zásadě - veni, vidi... Ovšem minimálně pro dnešek není Victor, ale Victus. Tedy doufám, že mne mé zbytky latiny nezradily. Je to již přece jen čtvrt století .


Ano, také Quintus Petilius Cerialis (* před 30, † po 83), by mohl připadat v úvahu, a to díky svým vítězstvím nad Briganty a nad Batavy.
Ovšem ani o něm není známo, že by nezemřel přirozenou smrtí. A u něho by chyběla ta indicie po 30. otázce, kterou nikdo nechcete vznést.
Naopak se proslavil i něčím jiným, než vojevůdcovskými kvalitami. Byl totiž ve své době (po Neronově sebevraždě) údajně nejpopulárnějším velitelem římských legií, odmítl však vznést nárok na trůn proti Vitelliovi a přešel na stranu Vespasianovu. Opravdu bílá vrána své doby.
Ano, mohl bych být pyšný, pokud bych jím byl, ale NEJSEM.


A toto byla poslední past, kterou jsem nastražil. Jsem spokojen, že mi do ní nakráčel sám Quatí Magnus.
V paklíku zbývá poslední karta, kdo ji zvedne???

A jéje, teprve nyní jsem si všiml, že Quatí tipoval již včera, takže dnes se přihrne a bude opravdu Victor.
Je to opravdu liška podšitá.
Hele Quatí, že ty jsi již včera věděl, že zbývají pouze dvě osoby, a proto jsi se hrnul do toho tipování na poslední chvíli???

Publius Petronius Turpilianus?

Tedy, vedete palbu zblízka a teď vůbec nechápu, jak jsem mohl uniknout, ale tento tip NENÍ SPRÁVNÝ.
Další past sklapla, nyní již nečekaně.

30)Byl jsi správcem akvaduktů? (nebo tak nějak se to jmenovalo:-))

Tak nyní jsem naprosto zmaten. Nemám sebemenší ponětí, zda a proč vůbec bych měl být jakýmsi správcem vodovodů. Byl jsem voják celý svůj život a nevím, jak bych se k tomu dostal.
Takže 30) NE.


A slíbená indicie: "V mém největším úspěchu, jehož povědomí se dochovalo v jedné nejmenované zemi i do současnosti, měla prsty žena."

No jo, mně to pomohlo vyřadit další dva kandidáty (aspoň z mého hlediska), ale stejně vím houby. Ta zropadená ženská.........


můj tip: Quintus Veranius Nepos

Nyní tedy druhá rekapitulace.
Odpověď ANO:
- pocházím z Evropy
- jsem muž
- proslavil jsem se jako voják
- žil jsem v 1. století po Kristu
- pocházím ze Středomoří
- vedl jsem významné dobyvačné výboje
- velel jsem římským legiím
- byl jsem znám i jinou než vojenskou činností
- žil jsem v 1. století po Kristu
- velel jsem více legiím
- bojoval jsem na území dnešní Británie
- byl jsem správcem provincie Britania


Odpověď NE:
- nejsem Slovan
- nejsem Němec
- neprožil jsem více než polovinu života ve 20. století
- nežil jsem v 19. století
- nežil jsem v 15. století
- nebojoval jsem pouze v Evropě
- neprožil jsem celý život v době před narozením Krista
- nepocházím z Asie
- neřídil jsem námořní výboje
- nebyl jsem občanem Byzantské říše
- nebyl jsem křesťanem
- nebyl jsem římským císařem
- nezemřel jsem přirozenou smrtí
- neúčastnil jsem se židovské války
- nenarodil jsem se dříve, než Kristus
- moje legie neporazily Parthy
- neproslavil jsem se jako filosof
- nebyl jsem správdem vodovodů (???)


Poměr ANO/NE na 12/18 mi velice lichotí.


A nyní špatné tipy:
Publius Quinctilius Varus
Gaius Plinius Maior
Gaius Suetonius Paulinus
Aulus Plautius
Gnaeus Julius Agricola
Quintus Petillius Cerialis
Publius Petronius Turpilianus
Quintus Veranius Nepos


Tedy nečekal jsem, že to bude až takový Világoš. Bez mučení přiznám, že jem si na vás připravil pastičky v podobě Vara, Paulina, Agricoly a Ceriala. U Ceriala jsem nečekal, že na něho vůbec dojde. Zde zasáhl Quatí ex machina.
Za to mne zaskočily vodovody. To Tars - prosím, hoď do placu ta dvě jména (mimo soutěž), ať vím jistě, že jsem neudělal renonc.

Ale ta žena je dosti důležitá. V jisté nejmenované zemi na dané téma existuje několik dramat. V oné zemi to byl historicky první příklad klasického manželského trojúhelníku, proto je to tak oblíbené téma. No já jsem se k tomu nějak přinatrefil. Tedy ne, že bych jim u toho svítil...
A teď už by vám mělo být zcela jasno.

Ještě trochu pomohu:



CVC

No takhle. Já asi nemám takové informace jako ty, takže jsem utěch dvou přehlédl něco, co by odpovídalo správné osobě.
takže jsem uvažoval o:
-Sextus Julius Frontinus - v roce 95AD jmenován císařem Nervou správcem akvaduktů
-Aulus Didius Gallus- správce akvaduktů 38-49 AD, ale ten byl asi mimo hru protože už 19AD byl kvestorem, takže se asi narodil před Kristem

Ty nám dáváš)))))))

Tak to jsem si oddechl, všechno je v pořádku. Nejsem ani jeden z nich.


No ale sranda přece musí být, ne???


to welda:
Rozhodně to ale není moje pomsta za minulé kolo. Prostě to tak nějak hezky vychází.

Tak jsem se zamyslel nad těmi písmeny, možná by bylo lepší je dát takto:


CCV


A nezapomeňte, že jsme na území s římskou politickou i kulturní dominací.

já to jako pomstu neberu, zatím mě to moc baví ...

Do pytle, tak já už to vím, jen si musím počkat na půlnoc:-) Jak jsi napsal to CCV, tak už se to vyjasnilo. Těžká písemná práce................

Hm, tak si příště odpustím velkohubá prohlášení Zase jsem si přečetl všechny indicie a opět jsem zjistil, že to zase tak jsné není. Takže budu (opět) asi za b...ce.
Hodím pro jistotu ještě jeden dotaz
31)zemřel jsi mezi rokem 50 až 60AD?

31) ANO.

Jsi Publius Ostorius Scapula?

Bravo Tarsi,


jsem opravdu Publius Ostorius Scapula (* kol. 5 po Kr., † 52 po Kr.).
Syn Quinta Ostoria Scapuly, prvního velitele praetoriánské gardy císaře Augusta, účastník válek proti Artabanovi Parthskému v letech 35 až 36, velitel jedné z legií během dobývání Britanie roku 44. Druhý správce nové provincie a velitel zde se nacházejících čtyř římských legií.
Podařilo se mi definitivně porazit vůdce britanských kmenů Caractaca, roku 50 jsem jej zajal (viz CCV) a odeslal jako doživotní rukojmí do Říma. Roku 52 jsem byl obviněn dvorskou skupinou kolem Agrippiny ze špatného hájení římských zájmů v provincii a spáchal jsem sebevraždu, abych předešel svému odvolání a ponížení.
Zkrátku CCV ať všem vysvětlí vítěz, kterému tímto gratuluji.

Díky


Nemám takové podobné informace jako Ty, proto to asi budeš muset doplnit, ale ve stručnosti.
Cartimandua - královna keltského kmene Brigantů na uzemí dnešní severní Anglie, spojenkyně Říma
Caratacus - náčelník keltského kmene Catuvellauni a vůdce odporu proti římské nadvládě
Venutius - král kmene Brigantů a manžel královny Cartimanduy, po Caractově zajetí vůdce odporu proti římské okupaci


Cartimandua s Venutiem byli původně loajální vůčí Římu, když byl Caratacus poražen výše zmíněným Ostoriem Scapulou, hledal útočiště právě u Cartimanduy. Ta jej však zajala a v řetězech předala Římanům. Venutius se pak stal vůdcem odporu proti římské nadvládě a Cartimandua se s ním rozvedla. Později byl poražen dalšími římskými guvernéry Británie.


Doufám, že je to správně. Nicméně se mi nepodařilo nikde najít nic o zmiňovaném "manželském trojúhelníku", takže se jen domnívám, že mezi Cartimanduou a Caratacem něco bylo. Ale to je spíš otázka na Zadavatele, já ta dramata bohužel neznám.

Tvuj, tak to bylo vražedné kolo.... P.O.Scapulu jsem měl mezi kandidáty, ale totálně jsi mě zblb tou indicií. Já jsem fakt věřil, že to jsou iniciály hledané osoby . No jo, gratuluji Tarsovi i zadavateli.

tak to bylo kolo........ tfuj!!! zpropadená východní fronta


Gratulace vítězi!

gratulace vítězi

Díky:-)
Přiznávám, že tohle mě trošku taky zmátlo, kdyby tam bylo CVV, tak bych to pochopil hned, takhle jsem přemýšlel, kdože je to druhé C

Gratulujem!


Dalsie kolo vypukne 28.4.08


Mozete sa zatial prihlasovat na celu jar!!!

Gratuluji.
Tohodle jsem vyřadil pač sem si blbě přeložil jak zemřel že jsem se v tý škole ten jazyk líp neučil

Drobounká omluva všem, které jsem snad zmátl - měl jsem to v úmyslu.
Výrazně jste mi to usnadnili, protože jste se pustili do tipování a neomezili mne více časovými údaji. Fakticky až do 30. kola jsem tak mohl velice snadno manévrovat, protože jsem vybral období velmi dobře nasycené osobnostmi, které měly navíc dosti podobné osudy: úspěšný vojevůdce - závistivý panovník - pád do zapomnění. A ta žena, to byl již pouhý bombónek:
pro Suetonia - královna Boadicea
pro Agricolu - jeho dcera, která si vzala Tacita, jenž jej proslavil
pro Ceriala - Agrippina, která jej protěžovala jako mladého důstojníka za "horizontální" schopnosti
pro Ostoria - královna Cartimandua.
Onen trojúhelník tvoří, jak již správně zjistil výherce :
Cartimandua - Venutius - Caractacus.
V Tacitovi je drobná zmínka o tom, že C tajně milovala C a nabídla mu pomoc, pokud si ji vezme (C manželka již byla zajata Římany a odvezena jako rukojmí). Ale C tuto nabídku odmítl, a proto jej vydala v řetězech Římanům. Na toto téma bylo v GB od poloviny 19. století vytvořeno několik divadelních her, zvláště po skončení viktoriánské doby šlo o velmi populární téma. Ostatně druhý triangl zde naznačil Quatí.


No původně byl mým favoritem Cerialis, který byl sice nejpopulárnějším římským velitelem své doby, ale odmítl se po Neronově srmti stát uzurpátorem. Když jste mi dali ale tolik prostoru, tak klidně i Ostorius.
Ale řeknu Vám, když jste se vrhli na to masové tipování a já věděl, že mám v záloze stále ještě 4 až 5 jmen, která všechna seděla, to byl hrozně prííííma pocit.


Jinak jsem rád, že jsem se opět vrátil ke svému oblíbenému období. Již diplomovou práci jsem totiž psal na druhou punskou válku. Byl rok 1984, o Sovětech se nic smysluplného napsat nedalo, o Němcích a o naší meziválečné branné moci nesmělo.

Ovšem Quatí, to je hrůza. Onoho nosiče zbroje bych snad spolkl, i když správný český termín je štítonoš.
Ale Vellocatus - genitiv je přece Vellocata!!!
Erare humanum est.

Zdravím,


no, zajímavé. Měl bych ovšem jeden dotaz... Odkud pochází informace, že Publius Ostorius Scapula byl donucen k sebevraždě? Tacitus, náš nejlepší (a pokud se nepletu tak i jediný) zdroj o smrti Publia Ostoria Scapuly, tvrdí, že zemřel "unaven odporem ke svým povinnostem" (cum taedio curarum fessus Ostorius concessit vita; Tac. Ann. XII. 39. 3). Nedošlo zde náhodou k záměně se smrtí jeho syna Marka Ostoria Scapuly, který byl skutečně donucen k sebevraždě...?


No a jinak když už jsme u opravování jmen, tak onen úspěšný vojevůdce, který se proslavil hlavně boji na východě říše, byl Gnaeus Domitius Corbulo


Zdraví
Saša

Mě by taky zajímal pramen, kde je ta násilná smrt. A já pořád přemýšlel, proč jsem ho vyřadil ze správných možností.

Perfektní kolo! Jelikož toto období nepatří mezi mé oblíbené, tak jsem se brzy nechytal, ale to mi nebránilo si užít krásnou soutěž.
Gratulace zadavateli i vítězi!

Mě by pořád ještě zajímalo, kdy byl dotyčný zabit v boji, zavražděn nebo spáchal sebevraždu.

Omlouvám se za chybné skloňování, latinu jsem nestudoval ale i tak je to moje ostuda . Ale na stranu druhou se i já připojuji k žádosti o vysvětlení klíčové indicie týkající se smrti naší postavy. Okolnosti jeho úmrtí popsané např. ve výše uvedeném zdroji slovy : "....and he died from illness intensified by exhaustion during the winter of AD51/52", , tedy na nemoc zhoršenou zimními útrapami lze dost těžko prohlašovat za sebevraždu .

K oné Ostoriově smrti. Tacitus se vyjadřuje dosti neurčitě, důvody neznáme. Ostatně ani u Agricoly nejde o jednoznačný soud a osud Suetonia Paulina po propuštění z Vitteliova zajetí není také zcela přesně určen.
V době, kdy jsem pracoval nad svojí diplomovou prací, jsem měl možnost projít velké množství zahraničních knih na danou problematiku. Objevil jsem také dva svazky "Encyklopedie vojevůdců starého Říma", kterou vydali Němci na počátku 20. století. Potřeboval jsem I. díl (republika), ale poslali mi II. díl (císařství).
Ve stejné době jedna z mých přítelkyň, která studovala anglistiku, měla jako seminární práci rozebrat nějakou skupinu anglických dramat a po konzultaci se mnou její volba padla právě na ona postviktoriánská dramata, týkající se trojúhelníku CVC, případně VCV (viz výše). Využili jsme oné knihy a já jí zpracoval životopisy význačných římských vojevůdců, kteří zasáhli do daného tématu. Proto si také na dané téma pamatuji tolik podrobností.
Z dané knihy si dosti přesně pamatuji, že upřesnění Ostoriovy smrti bylo provedeno pomocí náhrobku výše uvedeného jeho syna Marca Ostoria, kde bylo uvedeno, že jeho osud byl stejný, jako u jeho otce. Protože jsem ve stejném semestru dělal zkoušku z latiny, použil jsem mj. znění onoho náhrobního nápisu jako jednoho z podkladů (měli jsme připravit překlady cca 30 řádek latinských textů, u nás dosud nepřeložených).
Odtud jsem si tedy zafixoval onu Ostoriovu dobrovolnou smrt. Ostatně i v jednom z oněch anglických dramat je jeho smrt takto interpretována, stejně jako v románu českého spisovatele Velhartického (Proti bohům a osudu).
Byl jsem se na dané téma podívat v různých encyklopediích v Klementinu, výsledek není vůbec jednoznačný, což je dáno právě Tacitem. Ale encyklopedie (zvláště německé) z počátku století připouštějí Ostoriovu sebevraždu jako vysoce pravděpodobnou. V moderních dílech (mnohem stručnějších) jeho smrt rozebírána není.
Bohužel, od psaní mé diplomové práce uplynulo 25 let a již nemám zachovány podklady, takže zatím nejsem schopen přesně citovat onu německou encyklopedii. Na našem území není k dispozici, posílali mi ji odněkud se severního Německa (Osnabrück, Hannover?), již nevím.


Bohužel více k tomu nemohu dodat, musíte to tedy brát jako určité mlžení, neboť přesného konsensu ohledně Ostoriovy smrti asi není možné v současné době dosáhnout. Jaký byl osud náhrobku Ostoria ml. nevím, a abych řekl pravdu, ani v současné době nevím, jak se k této informaci dostat.

Jirko, že zrovna Vy se dovoláváte mlžení....

A proč ne? Předminule mi byl velice rázně zavřen zobák a bylo jednoznačně deklarováno, že zadavatel může při odpovědích fakticky vše, kromě vědomého uvádění nepravdivých údajů. Pokud to neudělá, je chyba jen na straně tázajících...
Vysvětlil jsem snad srozumitelně, jak jsem ke svému názoru dospěl. To, že ve wikině je uvedeno něco jiného, není můj problém. V ní je toho ostatně uvedeno mnoho, s čím bych si dovolil nesouhlasit. Prvotní zdroj (Tacitus) se vyjadřuje - stejně jako v mnoha dalších případech - neurčitě. Vycházel jsem z kombinace tohoto s oním náhrobním nápisem, který si tak trochu pamatuji i přes onu dlouhou dobu.
Více k tomu nemám co říci.

Myslím že narážíš trochu na mne... , no já bych to zase až tak neřešil, ta smrt je poněkud nejasná a bylo to řekněme hodně ostré mlžení, teď je jenom otázka, zda podle tebe nebyla jiná možnost odpovědi, nebo jsi to udělal schválně... Ale to víš jenom Ty a myslím že stejně není šance to zde vysvětli, stejně jako já jsem tuto debatu nakonec uzavřel jako neřešitelnou... Mě osobně kolo moc bavilo a byl jsem nucem si po létech projít literaturu o Římu, což bylo příjemné.....

Zdravím,


no, hry jsem se neúčastnil, žádná výhra mi tedy neunikla, a může mi to tedy vlastně být celé jedno... ale nějak mi to nedá...


Promiňte, Jirko, ale jestli ohledně Ostoriovy smrti mlžíte, tak to je právě ve Vašich posledních příspěvcích při Vaší „argumentaci“. Jeví se mi to tak, že při samotné hře jste prostě jednoduše pečlivě nenastudoval prameny a Ostoriovu smrt jste si upravil, jak Vás napadlo.


Tvrdíte, že Tacitova zpráva je nejasná. To máte pravdu. Každopádně ovšem neuvádí, a dokonce ani nijak nenaznačuje násilnou smrt. Domnívám se, že z ní docela jasně vyplývá, že Ostorius nebyl zavražděn, nespáchal sebevraždu a ani k ní nebyl donucen.


A pak se ve svých příspěvcích odvoláváte na nějaké nedohledatelné (v ČR nedostupné) „Encyklopedie vojevůdců starého Říma“ od nějakých „Němců z počátku 20. století“. Opět nějaké encyklopedie z Klementina připouštějí i Vaši verzi. Konkrétní příklad takových encyklopedií jste neuvedl a samozřejmě jste neuvedl ani jakékoli prameny na základě kterých ty encyklopedie připouštějí násilnou smrt. Píšete o nějakém nápisu, opět bez jakéhokoliv údaje na základě kterého by se dal dohledat. Korunu jste tomu nasadil, když jste se odvolal dokonce na beletrii...


Já jsem se pokusil dohledat Vámi „zatajované“ informace. Díval jsem se do A. R. Birleyho „The Roman Government of Britain“ (Oxford/New York, 2005) – odborné práce, která mapuje osudy správců i některých dalších úředníků římské Britanie (včetně uvádění pramenů). Birley neví o žádném jiném pramenu k Publiově ani Markově smrti, než je právě Tacitus. Schválně jsem se vydal do knihovny, abych se mrknul, co k tomu říká „Pauly-Wissowa Realencyklopädie der klassischen Altertumswissenschaft“, což je v podstatě taková „skorobible“ starověku – opět odborná práce s citacemi pramenů (mimochodem, je to německá encyklopedie). Ani zde není žádná zmínka o jakémkoliv jiném pramenu pro smrt probíraných Římanů kromě Tacita. Samozřejmě nic není dokonalé a ani tyto knihy nejsou. Je ovšem více než pravděpodobné, že kdyby existoval pramen, který by připouštěl jinou smrt Publia Ostoria Scapuly, tyto práce by se o něm zmiňovaly. Pokusil jsem se Vámi zmiňovaný nápis také najít v online databázích zpřístupňujících záznamy z Corpus Inscriptionum Latinarum, Inscriptiones Latinae Selectae, L'Anéé Epigraphique, případně dalších (viz Epigraphische Datenbank Heidelberg a Epigraphik-Datenbank. Jedná se o největší, stále doplňované korpusy shromažďující epigrafické památky z období antiky. Ani zde jsem nebyl úspěšný, přestože připouštím, že zřejmě ještě ne všechny nápisy jsou již online.


Domnívám se, že není jiný pramen k tomuto tématu než Tacitus, a že jste tedy při hře uvedl nesprávnou informaci, že hledaná osoba zemřela násilnou smrtí. Samozřejmě je možné, že nemám pravdu, a pokud tomu tak je, můžete mi tento můj názor velice snadno vyvrátit. Ovšem Vaše argumentace bude muset být podstatně přesnější a kvalitnější než v minulých příspěvcích (aneb měl byste uvést konkrétní citaci konkrétního pramene podporujícího Vaši verzi).


S pozdravem
Saša

Chcel by som sa opýtať Zadávateľa Jiřího Fidlera, či ešte chce niečo dodať, alebo sa toto kolo môže dať do archívu?


Tiež by som poprosil administrátorov tohoto serveru: Viem, že občas sa mi podarí zabudnúť vyhlásiť kolo a som vďačný, ak to niekto dodatočne urobí za mňa . Ale pokiaľ ide o stiahnutie kola do archívu, poprosil by som, aby sa vždy počkalo, kým tak nespraví Moderátor súťaže . Ďakujem.