T-43

Т-43
     
Název:
Name:
T-43 T-43
Originální název:
Original Name:
Т-43
Kategorie:
Category:
střední tank medium tank
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1942-DD.MM.1943 Státní svazový závod č. 183 Kominterny, Nižnij Tagil /
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1942-DD.MM.1943
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
iba prototypy / only prototypes
1 x T-43-I
3 x T-43-II
Prototyp vyroben:
Prototype Built:
DD.MM.1942 T-43-I
Osádka:
Crew:
4
Technické údaje:
Technical Data:
 
Bojová hmotnost:
Combat Weight:
34000 kg 74957 lb
Délka s kanónem dopředu:
Length with Gun Forward:
8100 mm 26 ft 6 ⅞ in
Délka korby:
Hull Length:
6900 mm 22 ft 7 ⅝ in
Celková šířka:
Overall Width:
3000 mm 9 ft 10 ⅛ in
Celková výška:
Overall Height:
2580 mm 8 ft 5 ½ in
Světlá výška:
Ground Clearance:
450 mm 1 ft 5 ¾ in
Šířka pásu:
Track Width:
500 mm 1 ft 7 ¾ in
Měrný tlak:
Ground Pressure:
? MPa ? psi
Pancéřování:
Armour:
Trup:
75 mm čelo
60 mm boky a zadok
20 mm spodok
30 mm vrch


Veža:
Hull:
75 mm front
60 mm side and rear
20 mm bottom
30 mm up


Turret
Pohon:
Propulsion:
 
Typ:
Type:
V-2-34 (12 valcový, vodou chladený diesel s valcami do V) V-2-34
Výkon:
Power:
372,85 kW při ot/min 500 bhp at rpm
Převodové ústrojí:
Transmission:
? ?
Výkony:
Performance:
 
Rychlost na silnici:
Road Speed:
51 km/h 32 mph
Rychlost v terénu:
Cross-country Speed:
25 km/h 16 mph
Jízdní dosah po silnici:
Cruising Range on Road:
280 km 174 mi
Jízdní dosah v terénu:
Cross-country Cruising Range:
240 km 149 mi
Překonávání překážek:
Obstacles Crossing:
 
Svah:
Gradient:
30 ° 67 %
Boční náklon:
Side Slope:
26 ° 58 %
Překročivost:
Trench Crossing:
2,5 m 98 in
Výstupnost:
Vertical Obstacle:
0,75 m 30 in
Brodivost:
Fording Depth:
1,3 m 51 in
Výzbroj:
Armament:
 
Hlavní:
Main:
1 x 76,2 mm kanón F-34M (82 nábojov)
1 x 3in gun F-34M (82 rounds)
Vedlejší:
Secondary:
1 x 7,62 mm guľomet DT 1 x .3in machine gun DT
Uživatelské státy:
User States:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
А. Смирнов. Танковые асы СССР и Германии // Фронтовая иллюстрация : журнал. — 2006. — № 2.


www.morozov.com.ua
http://www.battlefield.ru/t43.html
http://ru.wikipedia.org/wiki/%D0%A2-43
URL : https://www.valka.cz/T-43-t39281#454204 Verze : 0
foto
T-43 -


URL : https://www.valka.cz/T-43-t39281#148625 Verze : 0
výkres
T-43 -


URL : https://www.valka.cz/T-43-t39281#148620 Verze : 0
T-43 se zrodil přípisem NKTP, z 11.12.1941, tento přikazoval KB závodu N°183: "Vykonat komplex prací, vedoucích k odstranění konstrukčních nedostatků T-34 a upřednostnit zvětšení čelního pancíře tanku na 60 mm."


Pro splnění těchto požadavků, bylo v prostoru mezi cechem vyrábějícím korby a cechem montážním vyčleněno ohrazené místo, budoucí "vývojový cech závodu N°183". Jeho vznik připadá na přelom ledna a února 1942. Vlastní vývojový cech tvořil prostor dlouhý zhruba 18 m a teprve na podzim zastřešený. Jak je vidět, do těchto prostor se vešly stěží dvě korby o rozměrech T-34, mezi kterými se dalo tak tak projít, ale ne něco pronést či dokonce provézt. Ještě hůře na tom byl zkušební prostor, ten tvořil pouze ohrazený prostor o rozměrech 10 x 5,5 m, s přívody elektřiny = 12 V a ~220 V, stlačeného vzduchu a vody. Na tomto, dřevěným plotem ohrazeném „záhonku“ byly po zástavbě do prototypových tanků zkoušeny motory, čističe vzduchu a ohřívače. Jak vzpomínají pamětníci, „zkušební stav“ pro funkční zkoušky motoru, spojky a převodovky představovala stará korba z T-34, postavená na dřevěných pražcích „přímo na ulici“ vedle zkušebního prostoru. Pro zajímavost, tento prostor byl zastřešen až v 50. letech.


Přesto byl projekt vylepšeného tanku i v těchto podmínkách splněn do března 1942. Nový tank obdržel index T-34M, pro rozlišení od T-34M/A-43 byl později označován i jako T-34M vz.42 a původní T-34M vz.41, nebo T-34m. Nepleťme si je! Nový tank měl mnohem lepší kompozici, nejen interiéru, ale i jednotlivých agregátů, což společně s redukcí osádky na pouhé 3 muže vytvořilo dostatečnou rezervu pro zesílení čelního, bočních a zadního pancíře na 60 –80 mm. Redukce osádky byla z nouze ctnost, protože v době vzniku tohoto projektu byl katastrofický nedostatek tankových radiostanic. Proto bylo upuštěno od radisty - střelce a čelní pohyblivý kulomet byl zaměněn pevným, „kurzovým“ ovládaným řidičem, sedícím za řízením. Pro tento tank vznikla pod vedením V. Nicenka, bývalého hlavního konstruktéra Mariupolského metalurgického závodu, vykonávajícím povinnosti hlavního inženýra UTZ, "celolitá věž zlepšené pancéřové ochrany". Síla jejich stěn byla 58 – 80 mm. Převodovka vznikala také nová, pětistupňová se 4 stupni vpřed a 1 stupněm vzad. Tato převodovka, s čelně ozubenými koly ve stálém záběru, řadí přesouváním spojovacích objímek, pouze zpětný chod se řadí pomocí vloženého kola. Nová konstrukce zubů kol snížila vnitřní namáhání, což mělo prodloužit životnost.


Další předností byla snazší obsluha, údržba a provoz. Do této doby bylo bezpodmínečně nutné řadit s meziplynem a při zastávkách! Převodovka umožnila také při zvýšení rychlosti snížit spotřebu i zlepšit dynamiku stroje (zkoušena ve dvou rozdílných T-34S). Tato nová převodovka měla přípojné i montážní rozměry shodné s původní čtyřstupňovou pro T-34, tudíž s ní byla zaměnitelná a skutečně se v T-34 objevila! Odpružení bylo převzato z A-43, tedy torzní. Projekt byl představen na zasedání 2. oddělení NKTP, koncem března 1942, ale nebyl přijat. Je možné, že důvodem bylo protěžování konkurenčního tanku KV-13 ze strany NKTP. Žádný konkurz přitom mezi ČKZ = KV-13 a UTZ = T-34M vz. 42 vypsán nebyl. ČKZ šlo cestou snížení hmotnosti a ceny při zachování pancéřové ochrany oproti tanku KV-1. UTZ naopak zvyšovalo pancéřovou ochranu při zachování hmotnosti a ceny tanku T-34. Je proto samozřejmé a zákonité, že TTD těchto tanků jsou velmi shodná.


Ovšem věž měla jiný osud, byla uznána jako perspektivní a na přelomu březen až duben 1942 jich Kulebakskij závod odlil 62 kusů. Věže byly přijaty NKTP, následně osazeny na korby T-34 a odeslány na frontu. Sériová výroba těchto věží se však neustále brzdila jejich složitým tvarem, neumožňujícím strojní formování. Po odlití 62. věže byla výroba zastavena pro přílišnou složitost formování, malou výtěžnost materiálu, danou množstvím vtoků a nálitků, i celkovou složitost věže. Tato věž je však první se samostatnými vstupními poklopy kruhového průřezu, která se objevila na T-34 !!
V létě 1942 nářky na vyrobené množství a bojové vlastnosti T-34 probudily KB UTZ „imeni Stalina“ k odvážnému kroku. Dopisem se obrátili na samotného "vůdce" s prosbou, aby sám rozhodl o pokračování prací na projektování zlepšeného středního tanku.


Cílem bylo:
- Zesílit pancíř natolik, aby odolával německým PTK ráže 50 – 75 mm a PLK, ráže 88 mm, často němci používaných k protitankové obraně, to znamená sílu pancíře 60 až 75 mm.
- Zvýšit rychlost tanku na 55–60 km/hod. - v roce 1942 dosahovaly T-34 rychlosti 42 až 46 km/hod a méně
- Zlepšit jakost a tím i proběh km do generální opravy na 1 500 – 2 000 km - v roce 1942 dosahovaly T-34 maximální proběh 1 000 km
- Odstranit "Achillovu patu" T-34, totiž "slepotu velitele" zavedením velitelské věžičky s kruhovým výhledem, velitel měl být také zbaven povinností střelce. To však znamenalo třetího ve věži.


Výzbroj kanónem ráže 76,2 mm a dvěma kulomety ráže 7,62 mm byla považována za dostatečnou. "Nový tank musí mít duši T-34, ale lepší a musí být jednodušší při obsluze i opravách." Tolik rčení, které se velmi často, při prosazování nového tanku používalo. J.V. Stalin skutečně podpořil všechny uvedené cíle a „zavázal“ NKTP k pomoci KB, při ve všech pracích. Nový tank ze závodu N°183, obdržel označení T-43 a v mnohém se až na věž podobal nedávno nepřijatému tanku T-34M vz. 42. Dokonce až do prosince1942 i jeho označení znělo „T-43 (bývalý T-34M)“ a to nejen v továrních podkladech, ale i v dokumentech NKTP. Však to také T-34M byl, ale s pancířem o síle 75 mm, motorem o výkonu 580 ks, novou věží, zvětšeným palebným průměrem, zlepšenými optickými přístroji a zlepšenou elektroinstalací. "Druhá varianta" projektu byla potvrzena a schválena v září 1942, kolegiem NKTP i samotným Stalinem, který stanovil datum výroby zkušebního tanku na 1. leden 1943. Do technických požadavků, prosadilo OGK NKTP i rozšíření vnitřního průměru oběžného věnce na 1 600 – 1 700 mm, novou převodovku a zavedení cévového přenosu výkonu na pásy. Zde poprvé oficiálně použil A.Morozov, po schválení od vedení závodu a V.Mališeva, náčelníka samostatné speciální státní komise (OGK) NKTP S.A. Ginzburga s vyzkoušením nových prvků, jejich zástavbu do standardních tanků T-34. Stalo se tak i proto, že - jak víme - zkušební stavy dosud neexistovaly. Proto také mají tyto nové díly montážní rozměry shodné se standardními T-34.


Na přelomu léto – podzim 1942, tak vznikly a byly zkoušeny zkušební tanky T-34:
1. s pětistupňovou převodovkou pro tank T-43 a vnějším napínáním pásů, převzatým z tanků KV. (T-34S vz.41)
2. s třímístnou litou věží pro tank T-43, která vznikla ve třech variantách:
a. velitelská věžička odlitá společně s vlastní věží, samostatná maska s lafetou kanónu k věži upevněna šrouby, mezi vstupními poklopy odnímatelný plátek
b. velitelská věžička odlitá samostatně a přivařená k věži, maska s lafetou kanónu odlitá společně s vlastní věží, mezi vstupními poklopy není odnímatelný plátek
c. válcová velitelská věžička odlitá samostatně, opatřena vstupním poklopem. V tomto poklopu byl i druhý, menší, pro vysunutí signalizačních praporků, či vystřelení světlic. Maska s lafetou kanónu odlitá společně s vlastní věží, mezi vstupními poklopy není odnímatelný plátek


Věž přebírala německou koncepci s velitelem v ose, vybaveným pozorovací věžičkou a sedícím na zádi věže. Práce však nešly hladce, umístění třetího člena osádky – velitele, nebylo zrovna vhodné. Místo velitele bylo vytvořeno na úkor palebného průměru, který klesl na původních 77 nábojů a postrádalo:
- možnost regulace výšky sedadla,
- u prvních dvou věží, možnost evakuace a větrání pro absenci poklopu
- pohodlný přístup na místo velitele, nutno zavést sklápěcí odrážeč nábojnic


Samotná pevná, litá velitelská věžička, kromě 3. varianty bez vstupního poklopu, vycházela z velitelské věžičky tanku T-50, sice zlepšené, ale pro tento typ tanku zcela nevhodné. Po obvodu měla 5 výřezů pro pozorovací přístroje, které se zatahovaly mimo obrys věžičky, nebylo-li prováděno pozorování. Věžička sice osvobodila velitele od činnosti střelce a zlepšila možnosti jeho pozorování okolí, ale omezila jeho komfort a pohyb, což vedlo k rychlé únavě velitele tanku. Hlavní nedostatek byl v tom, že znesnadnila veliteli zaujmutí pracovního místa a také nouzové opuštění tanku.
Zkoušky nové převodovky probíhaly v tanku vz.41 a označeném T-34S, jako "skorostnoj" a prokázaly zlepšení jízdních vlastností. Rychlost sice stoupla, ale "rekord" s hodnotou 54,5 km/hod byl pod spodní požadovanou hranicí. 18 – 24 km/hod, oproti 12 – 15 km/hod, při průjezdu terénem bylo však velmi nadějné. Navíc se zvětšila i průchodnost tanku. Tyto poznatky vedly od června 43 k zavedení nové převodovky do výroby a její zástavbě do standardních tanků T-34. Vnější napínání pásů přijato nebylo a tím bylo upuštěno i od cévového přenosu výkonu. V okamžiku definitivního schválení T-43 byly tak jeho komponenty vyzkoušeny a jejich pracnost se mnoho nezvýšila. Ještě před zakončením těchto zkoušek, vzhledem k tíživé situaci na frontách, byl vznesen požadavek zavedení nových agregátů a věže do výroby standardního T-34. Tento požadavek měl v říjnu 42 za důsledek vznik dalšího zkušebního tanku, nazvaného T-34S vz. 42. Tento tank měl věž 1., nebo 2. typu, pětistupňovou převodovku, standardní napínání a „celokovová“ kola s vnitřní amortizací. „Pro nemožnost dalšího zlepšování výkonů tohoto tanku, z důvodu nárůstu hmotnosti, špatného výhledu možného zlepšení činnosti mechanizmů a hlavně špatné ergonometrie pracovních míst osádky“ byly v prosinci 42, všechny vývojové práce, nejen na tomto tanku, ale i na samotném T-34 přerušeny.


Naopak práce na T-43 dostaly „vysoké obrátky“ prototyp byl vyroben ještě v prosinci 1942. Nový tank využíval 78,5% dílů z tanku T-34. Tvar korby, kanón, motor, převodovka, části podvozku a pojezdu zůstaly koncepčně zachovány. Základní odlišnosti T-43-I, oproti T-34, byly:
- zesílení čelního, bočního a týlového pancíře na 75 mm ve dvou rovinách zkosené představné pancíře – schránky ZIP obdobně jako u T-34 M vz.41
- zesílení pancíře věže na 90 mm
- převedení místa řidiče vpravo, poklop řidiče vybavený jedním malým průzorem shodně s SU-122 nebo T-34 N°2
- odstranění místa radisty-střelce a jeho zbraně DT
- prostor v levé části přídě vyplněn nádrží s pancéřovou ochranou
- odstraněny boční nádrže na palivo
- pérování torzními tyčemi
- nová, třímístná, litá věž, 3. typu, s válcovou velitelskou věžičkou, v ose větší věže, ale s původním průměrem oběžného věnce (1 420 mm), za závěrem kanónu, vybavenou vstupním poklopem jako u Pz.IV či u T-34S, nebo T-34 M vz. 41, a prototypu A - 41
- přídavné nádrže na zádi obdobně jako u T-34 vz.42
- žaluzie (klapky) sání vzduchu pro motor a chladiče v rovině korby, později obdobné použité u T-44 vz. 45
- litá kola, používaná později u T-34 vz.45,
- kanóny F-34, či F-34M a S-54 (ZIS-6), jako zkušební.


Odstranění poklopu řidiče velmi ztěžovalo jeho možnost úniku, při požáru, či zásahu tanku. K povinnostem řidiče přibyla i střelba z pevného kurzového kulometu. Tento byl instalován vpravo od řidiče, který jej odpaloval tlačítkem elektromagnetické spouště na pravém rajčáku. Zaměřování zbraně probíhalo pomocí svítící munice a opravy palby pomocí rysek v periskopech, shodně jako u T-34M vz.42. První T-43, později označovaný jako T-43-I, prodělal zkoušky společně s T-34S vz. 42 a ve všech parametrech ho překonal. Nebylo dne, kdy by T-34S neměl nějakou poruchu a mnohdy jej "novorozený T-43" musel vyprostit a odtáhnout na opravu. V SSSR častý to jev. Bohužel, stejně jako jeho souputník T-34S, neměl dostatečné rezervy pro další vývoj. Těsná věž neumožňovala přezbrojení výkonnějším kanónem a to vedlo k zastavení státních zkoušek. NKTP požadovalo zhotovení nového tanku, kterému přiřadilo index T-43 „ulučšennij“ a požadovalo dále:
- vnitřní průměr oběžného věnce 1 600 mm za účelem volného pohybu třetího člena osádky věže,
- novou radiostanici a opět cévový přenos výkonu.


Přišel čas nového bojového stroje, tanku T-43-II a jeho následovníků. Tento tank se vyvíjel jako náhrada za T-34 a účelem bylo "vyřešení požadavků" na:
- zesílení pancíře
- zlepšení podvozku
- zvětšení bojového prostoru


Konstruktéři aktivně využili své práce na tancích T-34M vz.42 a T-34 S, vycházejících z předválečném tanku T-34M vz.41. Nový tank využíval 78,5% dílů z tanku T-34. Tvar korby, kanón, motor, převodovka, části podvozku a pojezdu zůstaly opět koncepčně zachovány. V této části se zaměřím na verze T-43, které pomohly na svět tanku T-34-85. Jedná se tedy o tank T-43 "ulučšennyj" (zlepšený), v červenci 1943, přejmenovaný na T-43-II a známý také pod označením T-43 „etalon“, jakož i jeho dvě „pojízdné laboratoře“. Dále na jeho dva následovníky, známé pod označením T-43 „serijnyj“.


Takže pěkně od začátku - tedy od půlky, protože začátek sahá do roku 1942, přesněji do okamžiku příjezdu KB závodu N°183 na nové působiště. Ano, jedná se o evakuaci do prostorů „Uralvagonzavodu“ (UVZ). viz výše. Jak již víme, „Narkomat“ tankového průmyslu od podzimu 1942 požadoval pro tank T-43 tyto parametry:
- „hřebenový“ přenos výkonu nahradit „cévovým“
- zvětšení vnitřního průměru oběžného kruhu na 1600 mm


Začátkem roku 1943, upustil hlavní konstruktér závodu N°183 A.Morozov od svého sice správného, ale ne zcela splnitelného požadavku, umístit samostatného velitele do stávající věže T-43-I. Ta byla jen nepatrně větší, než věž „matice“ pro T-34 vz.43, která z věže pro T-34M vz.42 a věží pro T-43-I vycházela. Tento okamžik je počátkem vzniku zlepšené verze T-43 s novou věží. Nová, třímístná litá věž s vnitřním průměrem oběžného kruhu 1600 mm, byla rozpracována pod vedením V. Nicenka během března 43. Předpokládanou výzbrojí pro tuto věž představovaly kanóny F-34, F-34M nebo ZIS-5, o ráži 76 mm Tedy nikoliv kanón S-54 (ZIS-6), uváděný některými autory - tento kanón, byl-li zamontován do T-43, jezdil pouze zkušebně v T-43-I. K 1. květnu 1943, UZTM "Uralmaš" zhotovil, kromě tou dobou vyráběných věží "matic" vz. 42/43, i deset těchto zvětšených věží přezdívaných "Nicenko" a předal je do závodu N°183. Na přelomu červen-červenec měl UZTM již dodat 50 těchto věží, ale k velkému údivu vedení závodu N°183, si dovolil je nedodat. Jestlipak ono to nebylo tím, že od srpna téhož roku hlavní výrobní program „Uralmaše“ představovaly výhradně SU na bázi T-34, což bylo formulováno přípisem GKO N°3892, z 7.7. 1943. Do poloviny tohoto měsíce vyráběl souběžně věže „matice“ vz. 42/43 všech verzí a to nejen pro svoji potřebu, ale i pro všechny ostatní závody v té chvíli vyrábějící T-34, dále celé tanky a konečně SU-122. Od poloviny srpna 1943,však najel „Uralmaš“ naplno na výrobu SU-85! Protože věž tvořila nejsložitější a nevyzkoušený prvek nového tanku, požadoval A. Morozov pro jejich zkoušky znovu vytvoření dvou „pojízdných laboratoří“, na základě sériových spodků T-34. Toto si zapamatujme!


Pro potřeby těchto hybridů byly korby upraveny přemístěním předních dvou párů „svíc“ odpružení (pružící jednotky + jejich kryty a upevnění) a instalací nového stropu bojového prostoru s vnitřním průměrem oběžného kruhu 1600 mm. Další změnou byly kruhové vložky o shodných průměrech pod věží pro T-43, která měla oběžný věnec nižší než standardní věže. Proto ony vložky, zabezpečující volné otáčení a tím i zkoušení věží. První T-34 s touto věží prodělal cyklus zkoušek 15. května 43 a věž byla hodnocena jako nadějná. Všechny její mechanizmy, včetně elektrického pohonu pracovaly bezchybně, pouze jednodílný poklop velitele, vyžadující vyvažovač, (torzní) bylo doporučeno nahradit dvoudílným, obdobného typu jako u T-34 vz.43, navrženým závodem N°112. Ba co víc, tento tank „se zvětšenou věží“ byl doporučen k přijetí do výzbroje DRRA, jako velitelský! Nový tank T-43 však obdržel nejen novou věž, ale i dvojstupňový planetový převod pohonu věže, zesílené torzní tyče a hlavně nový plnohodnotný poklop řidiče pocházející z T-34. Konstruktéři dosáhli pouze nepatrného nárůstu hmotnosti (33,5 t) oproti T-43-I tím, že rozšířili pouze přední část korby pod novou věží a ostatní rozměry zachovali. Tím si tank zachoval svoje manévrovací schopnosti. Tento T-43 „ulučšennyj“ (zlepšený), byl v červenci1943 přejmenován na T-43-II a znám také pod označením T-43 „etalon“.


Základní odlišnosti T-43-II, oproti T-34, opět byly:
Prvky, označené * jsou převzaty z T-43-I
- zesílení čelního, bočního a týlového pancíře na 75 mm *
- zesílení pancíře věže na 90 mm *
- převedení místa řidiče vpravo *
- odstranění místa radisty-střelce a jeho zbraně DT *
- prostor v levé části přídě vyplněn nádrží s pancéřovou ochranou *
- odstraněny boční nádrže na palivo *
- pérování torzními tyčemi *
- nová, třímístná, litá věž, u 2. až 4. vyrobeného tanku s nízko-profilovou velitelskou věžičkou nad levým vstupním otvorem a s větším průměrem ložiskového věnce (1600 mm), nejmarkantnější rozdíly!


Pro připomenutí: těmto strojům předcházel T-43-I, vyrobený koncem roku 1942. Tank T-43-I, měl:
- poklop řidiče vybavený jedním malým průzorem - shodně s SU-122
- ve dvou rovinách zkosené představné pancíře – schránky ZIP - obdobně jako u T-34 M vz.41
- velitelskou věžičku v ose větší věže s původním průměrem oběžného věnce (1 420 mm), za závěrem kanónu, jako u T-34S, nebo T-34 M vz.41, vybavenou vstupním poklopem jako u Pz.IV nebo u prototypu A - 41
- přídavné nádrže na zádi obdobně jako u T-34 vz.42
- žaluzie (klapky) sání vzduchu pro motor a chladiče v rovině korby - později obdobné použité u T-44 vz.45
- litá kola, používaná později u T-34 vz.45,
- kanóny F-34, či F-34M a S-54 (ZIS-6), jako zkušební.
o něm více v předešlé části


Po vyzkoušení tohoto „etalonu“ v březnu 1943 byly pro potřeby státních i vojskových zkoušek založeny další dvě korby, tentokrát značené T-43 „serijnyj“. Pro problémy s dodávkou nových motorů V-2K-43 z ČKZ byla jedna korba dokončena s motorem V-2-34 o výkonu 490 ks. V létě očekávaná kampaň „Hub Tigra“ („Travli Tigra“) byla impulsem pro snahy vyzbrojit střední a těžké tanky mohutnějším kanónem. Pro T-43 to nebyl problém, protože již existoval návrh F.F.Petrova, instalovat do nové zvětšené věže kanón D-5 85 mm, při snížení osádky věže na dva muže, analogicky s věžemi T-34 vz.43. Jenže i přes značné úsilí nebyla do 5. června zbraň o ráži 85 mm pro tank T-43 hotova. Celá montáž tanků se nesla ve značně nervózním duchu, protože její postup byl pod přímým dohledem NKTP. To mělo za následek řešení i těch nejmenších problémů, nedostatků a změn v projektu až na nejvyšších místech. Není přesně známo, kdy prodělal T-43 „etalon“ státní a vojskové zkoušky, ale pod jejich dojmem doporučoval GKO 15. července, v plném průběhu bojů na “Kurském oblouku“ tento tank do výzbroje DRRA. Do zavedení výzbroje ráže 85 mm, bylo navrhováno vyzbrojovat tyto tanky kanóny F-34M. Tomu odpovídá přípis NKV „O urychleném osvojení 85 mm kanónu, pro výzbroj tanku T-43.“ Zkoušky „etalonu“ a obou „sériových“ T-43 prokázaly přednosti tohoto typu před všemi známými tanky shodné váhové kategorie.


Jmenovitě: tank T-43 nezaostává za T-34 v dynamických vlastnostech, naopak maximální rychlost vzrostla na 52-54 km/hod. Také plynulost pohybu se zlepšila. Dále bylo považováno za velmi zdařilé využití rozměrných schránek ZIP jako skloněného představného pancíře. Tento prvek zvlášť ocenil člen zkušební komise Mironov, zastupující NKV. Jako odborník navrhoval jejich výrobu z pancéřových plátů o síle 5-8 mm. V tomto případě by byla korba, v přední části, schopna odolávat kumulativním (v originále označovaným jako „termitové“) i protipancéřovým střelám všech běžných ráží. Zmenšení objemu vezeného paliva (oproti osmi bočním nádržím u T-34, pouze jediná nádrž v přídi), znamenalo snížení dojezdu zhruba o 100 km (dojezd 180-190 km). A.Morozov o tomto nedostatku věděl. Nádrž ale nebylo možno zvětšit a instalovat druhou, z důvodu zabránění nepředvídatelným situacím při plnění a provozu. Jediným skutečným problémem bylo svlékání gumových bandáží pojezdových kol, převzatých z T-34. Ta byla vypočítána na hmotnost a max. rychlost tanku T-34 vz.41 a již na T-34 vz.43 byla přetížena. Při použití na tanku T-43 se vlivem dalšího zvýšení hmotnosti a tím i tření o pásy bandáž zahřála a „odvulkanizovala“ z pojezdového kola. Bylo proto zapotřebí nových pojezdových kol s širší bandáží vhodných pro větší zatížení tankem T-43, která se měla začít vyrábět při náběhu sériové produkce. Nová kola byla vypočítána na vyšší hmotnost i maximální rychlost tanku T-43 a skutečně se začala vyrábět - jsou to ona litá kola s bandáží, používaná od poloviny roku 1943.


Tankisté naproti tomu chválili prostorný bojový úsek a dobrou možnost obsluhy výzbroje, ale přesto často vyslovovali požadavek racionálnějším rozmístěním tří pracovních míst ve věži opět zvětšit počet členů osádky v tanku vyzbrojeném kanónem ráže 85 mm. To znamená, že zkoušek se zúčastnily i „pojízdné laboratoře“, jedna z nich s kanónem D-5 ve věži. (Zde ji možná viděl J.V. Stalin) Nezapomínejme na ně! Koncem léta 1943 po ukončení zkoušek skutečně přijali tank T-43 do výzbroje DRRA. Započaly přípravy k jeho sériové výrobě, které předpokládaly souběžnou výrobu těchto tanků s tanky T-34. Byly vypracovány grafikony výroby pro jednotlivé závody a v souladu s nimi mělo prvních 10 skutečně sériových T-43 opustit brány do začátku srpna 1943, avšak poznatky z Kurské bitvy a náběh výroby tanku T-34-85, vnesly korektury do těchto plánů. O tento stav se přičinil sám „veliký Josif Visarionovič“ slovy: „Soudruhu Morozove, Vy jste stvořil velmi dobrý stroj. Ale dnes máme již dobrý stroj, T-34. Náš úkol stojí nyní ne na tom, jaké vyrobíme nové tanky, ale na tom jak zvýšíme bojové vlastnosti T-34 a zvětšíme jejich produkci.“ A Morozovovi nezbylo než souhlasit s názory „vůdce“, které navíc byly správné. K 1.srpnu 1943 byly ve stavu NKTP 3 tanky T-43-II (a 1 T-43-I). Dva z nich, bohužel nelze přesněji určit které, byly v průběhu srpna zařazeny k "samostatné tankové rotě N°100" a byly odveleny na frontu k provedení frontových zkoušek. Na frontě však tato rota aktivitou nevynikala, protože sestávala z „festivalu experimentálních strojů.“ V jejich řadách byly tanky-stíhače i plamenometné tanky a za ztrátu jakéhokoliv z nich hrozilo předvedení k raportu před velitele jakékoliv úrovně velení. Rota podle hlášení velitele dorazila na frontu 19.srpna a do stavu NKPT se vrátila 5. září.


Bez ohledu na opatrnost a „opečovávání“ svěřených strojů, se rotě podařilo zapojit do několika palebných kontaktů s německými vojsky. Tanky této roty obdržely od 1 do 11 zásahů z PTK nepřítele, bez probití korby či věže, tedy i T-43. Osádka jednoho z T-43 pod velením ml.por. Mažorova, byla například vyznamenána medailemi a řády za zničení tří PTK a dvou transportérů. Po návratu roty dal její velitel kpt. Volosatov, tankům T-43 to nejlepší hodnocení, pouze jako nedostatečnou kritizoval slabou výzbroj kanónem ráže 76 mm. V září byl proto jeden z tanků T-43-II přezbrojen kanónem D-5T, lafetovaným stejně jako v jedné z „pojízdných zkušeben“, ale to je již labutí píseň tanku T-43. Není tedy pravda, že za přerušením výroby T-43 stály jeho výkony, ale důvodem byla proměna „pojízdných laboratoří“ pro tank T-43-II, na prototypy tanku T-34-85. Mnoho autorů, píšících o T-34 a dění okolo nich, se domnívá, že T-43 byl přetížený, neperspektivní a drahý. Všechno je však jinak!


Pro zajímavost několik srovnání a úvah:
- čistá hmotnost T-43-II, s kanónem F-34, či F-34M je 33,5 t, což je sice o 1,7 až 2,2 t více než hmotnost standardního T-34, ale méně než T-34 s doplňkovým pancířem
- maximální rychlost je 51,8 – 54,5 km/hod u T-43, proti 48,5 – 51,2 km/hod u zvláště povedené T-34
- menší rozměry a méně svárů, hovořilo v masové produkci také ve prospěch tanku T-43 proti T-34
- 52 – 58% dílů a uzlů pocházelo přímo z T-34 podle různých zdrojů
- za konstrukci T-43 obdržel kolektiv KB, prototypového cechu i vedení závodu prémie a přesto ho stáhli z výroby. Proč?


Tedy ani defekty, ale „zdravá obava“ vyššího vedení z přechodu na výrobu zcela nového, byť konečném důsledku mnohem perspektivnějšího tanku, což by před plánovanými mohutnými bojovými operacemi znamenalo pochopitelné snížení výroby.
Zde je třeba znovu připomenout rozhovor J. V. Stalina s A. Morozovem, pro připomenutí znovu cituji: „Náš úkol stojí nyní ne na tom, jaké vyrobíme nové tanky, ale na tom, jak zvýšíme bojové vlastnosti T-34 a zvětšíme jejich produkci.“
URL : https://www.valka.cz/T-43-t39281#148787 Verze : 1
Pro úplnost na výše uvedených fotkách a výkresu je T-43-II.
Přikládám další pohledy a foto T-43-I.
Více fotek a výkresů lze nalézt v "Tankomastěru" "T-34 Neizvěstnij" a "Otěčestvěnnyje bronirovannyje mašiny XX.věka 1941-1945"
T-43 -


T-43 -


T-43 -


T-43 -


URL : https://www.valka.cz/T-43-t39281#148788 Verze : 0

Diskuse

Perfektní historie, myslím ale že je v ní minimálně jeden překlep, píšete : "Pro potřeby těchto hybridů byly korby upraveny přemístěním předních dvou párů „svíc“ odpružení (pružící jednotky + jejich kryty a upevnění)" o několik řádek dále, ale stále o stejném stroji : "Nový tank T-43, však obdržel nejen novou věž, ale i dvojstupňový, planetový převod pohonu věže, zesílené torzní tyče" pokud má tank odpružení torzními tyčemi nemá (logicky) odpružení Christie a tedy ani jeho kryty zasahující do prostoru osádky. Ostatně i podle fotek se korba té 34kové moc nepodobá (poklop řidiče je na druhé straně, korba má celkově jiný tvar a sklony pancéřů se zdá se liší) Nejsem si jist zda jste se překlepl, nebo já dost nerozumím tomu co píšete.
Mimochodem na poslední fotce je dobře vidět že tank má torzní tyče (a kola vlevo a vpravo jsou tím pádem mírně přesazena)
URL : https://www.valka.cz/T-43-t39281#148862 Verze : 0
Píšu: Protože věž tvořila nejsložitější a nevyzkoušený prvek nového tanku, požadoval A. Morozov znovu vytvoření dvou „pojízdných laboratoří“, na základě sériových spodků T-34, pro jejich zkoušky.
Toto si zapamatujme!!
Pro potřeby těchto hybridů byly korby upraveny přemístěním předních dvou párů „svíc“ odpružení (pružící jednotky + jejich kryty a upevnění) a instalací nového stropu bojového prostoru s vnitřním průměrem oběžného kruhu 1600 mm
Tedy přemístění "svíc" pružení a následné úpravy se týkají koreb pocházejících z "T-34-76"!! Porovnej umístění 2. páru předních pružicích jednotek u T-34 a T-34-85 uvnitř korby a bude Ti jasné co míním. tento pár zasahuje do bojového prostoru.
Dále píšu" ...Nový tank T-43, však obdržel nejen novou věž, ale i dvojstupňový, planetový převod pohonu věže, zesílené torzní tyče...
Míním tím tedy T-43 a ne "pojízdnou laboratoř" na bázi T-34.
Mimochodem tyto laboratoře posloužily po přezbrojení na 85 mm kanóny jako prototypy T-34-85, ale to je už jiná historie.
Historie T-43 je výňatek z materiálu (od A-20 po T-44 + SAU na jejich podvozcích) který už asi 2 roky připravuji a snad někdy vypustím do světa.
URL : https://www.valka.cz/T-43-t39281#148913 Verze : 1
Právě proto se ptám, z textu to totiž není (aspoň mně ne) moc jasné že se jedná o dva různé stroje, tím jak na sebe text plynule navazuje, spíš to vypadá že pokračování je součástí popisu předchozího. Po vašem vysvětlení je to jasné, pokud jde o dva různé stroje není v tom žádný rozpor. Rozdíl v pružení mezi T-34/76 a T-34 85 je jasný. Díky Smile
URL : https://www.valka.cz/T-43-t39281#148915 Verze : 0
T-43 v žádném případě nepoužíval podvozek T-34. Jde o zcela jiný tank, byly postaveny dvy prototypy které měly ověřit možnost zesílení pancíře a zároveň zjednodušení výroby (na svářecích automatech) pancíř korby dosahoval přes 70 mm a věže dokonce až 90mm. Další novinkou bylo nové zavěšení kol na torzních tyčích na rozdíl od zavěšení Christie které bylo užíváno v T-34, což se ukázalo jako výrazně lepší v dlouhodobém testu (jízda na 3000 km) přes svou vyšší váhu a stejný motor dosahoval T-43 solidních 48 km/h což spolu se silným pancířem bylo více než slibné. Prototypy byly zkoušeny od začátku roku 1943 a celkem s úspěchem, na jejich základě byly později stavěny tanky T-44 které daly vznik i dalším strojím T54/55. na přiložené fotografii je rozdíl mezi T-34 a T-43 (především v oblasti korby jasně vidět.
T-43 -


URL : https://www.valka.cz/T-43-t39281#148682 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více