Vzťah nacizmu a slovenského klérofašizmu k Islámu a Moslimom

Zdar.


Chcel by som vedieť, aký bol vzťah nacizmu k Islámu.
Keďže SK bolo kresťanské, tak predpokladám, že Islám odmietalo.
Povedal niekto z nacistických pohlavárov niekedy niečo na adresu Islámu?


Viem, že existoval aj 1. východomoslimský pluk SS, no tiež o tom, ako a prečo vznikol veľa neviem.


Vďaka.

Pre začiatok napr. kolega von Fenstein a jeho práce: https://www.valka.cz/clanek_11218.html, https://www.valka.cz/clanek_11382.html, https://www.valka.cz/clanek_12819.html


P.S.: sekcia /category/view/500991/ venovaná 2. svetovej vojne obsahuje možno aj ďalšie články na podobnú tému, nepozeral som podrobne všetko.

Také doporučuji knihu: 1. východomoslimský pluk SS na Slovensku - Martin Lacko, Pavel Tesárek vydanou Univerzitou svätého Cyrila a Metoda v Trnavě.

Otazka islamu a nacismu je v posledni dobe podle mě dosti zpolitizovaným téma. Problematika islámu a nacismu se nedá pouze shrnout tím, že prostě islám a nacismus měly společné základy tím, že se jedná o totalitní ideologie tak, jak se dnes casto objevuje v ruznych casopisech, blozich, apod..


Vůbec to není pravda, protože pokud to vezmeme čistě fundamentálně tak islám by s německým nacismem neměl mít vůbec nic společného, resp. islám a vůbec lidé praktikující islám musí zákonitě být na tom podobně jako jiná "poloasijská" etnika či křesťané (z pohledu fundamentální teorie jsou to podlidé naprosto stejně).


Nicméně islám a nacismus ve své době měly několik oblastí, kde si vzájemně mohly pomoci a možná je zde jenom rychle shrnu. Rovnou dodávám, že ať si myslím o Hitlerovi a jeho vojenskému vzdělání cokoli, nedá se mu upřít vysoký cit zejména pro geopolitiku.


Problematika islámu a Německa je potřeba rozdělit podle geografických oblastí, protože pro každou z oblastí je zde jiný motiv spolupráce:
1) Východní muslimové - tak jak jsem je pracovně nazval ve svém článku, jsou v podstatě muslimové ze SSSR. Zde je motiv jasný - boj proti komunismu, boj za nezávislost a vlastenectví, teorie panturkismu či turanismu, snaha pokračovat ve svém historickém stylu života, apod. Motivace ze strany Německa je asi také jasná.
2) Západní muslimové - zde jsem myslel především národy Turecka. Zde jde jednoznačně dlouhodobou spolupráci datující se již do dob Pruska, 1.sv.v, atd. Navíc s tím motivy Turků jsou jasné panturkismus a sny o velkém sjednocení všech Turků, nevyřízené účty se SSSR a s Armény a dalšími křesťanskými menšinami.
3) Jugoslávští muslimové - zde je situace velmi chaoticka, protože se zde míchá jak náboženský problém Jugoslávie, tak také národnostní, problematika politická zejména Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, navíc s tím vliv Turecka (Seldžuci, Osmané, atd.) a muslimských menšin roztroušených po celé Jugoslávii (gorci, Slované, atd.). V podstatě lze říci, že se Hitler snažil vytvořit na území Jugoslávie muslimskou Bosnu a navíc Velkou Albánii.
Navíc s tím se k tomu ještě celkem nelogicky přidávají teorie jugoslávských muslimů/křesťanů ohledně toho, že jsou Gótové tedy, že jsou Germáni a ne Slované (pro Bosnu) nebo Chorvaté, že jsou potomci Avarů a jako takoví by měli být muslimové, apod. Tahle problematika je na delší čas.
4) Afričtí muslimové - zde jde o sňatek z rozumu, protože samozřejmě šlo o to, že muslimové měly zájem o nezávislost na tehdejších koloniálních mocnostech zejména Francii a Británii, částečně i Itálie.
5) Pákistánští/Indičtí/Afghánští/Perští muslimové - opět velmi podobné jedná se o snahu Němců proniknout přes islám do oblastí, kde je obrovský odpor proti koloniální správě a tím pádem způsobit oslabení Britů a možná i změnu režimu, který jim bude naklonění (některé oblasti jsou důležité nerostně, jiné strategicky - podbříšek SSSR, atd.). Některé mise se celkem dařily, více o tom F. Kurowski ve své druhé knize o divizi Brandenburg. Celkem zajímavé čtení. Ještě zajímavější je číst o oblastech, které jsou do dnešních dnů naprosto specifické tedy hranice Afg a Pák, a oblati jako Waziristan, apod. Již v době Němců zde byly problémy s tím, že Britové tyto oblasti vůbec neovládali, takže si zde Němi udělali slušné zázemí.
6) Palestina - naprosto specifický problém, protože zde již začíná silněji eskalovat jak proces mezi "budoucími" Izraelci, Palestinci, Turky a na druhé straně Brity. V této oblasti začíná silně vznikat panarabistické hnutí, které se pak zejména po válce protáhne skrz celý arabský svět. Hlavním představitelem je samozřejmě Grand Muftí Jeruzalémský neboli Mohammad Amin al-Husayni, který v podstatě ustanovil oficiální linii všech protiizraelských stran, hnutí, bojůvek. Není určitě bez zajímavosti, že Jásir Arafat nositel Nobelovy ceny za mír je synovcem či prasynovcem tohoto Muftiho. Mimochodem v Evropě se neudává celé jeho jméno, nicméně Arafatovo celé jméno zní Muhammed Abdel-Raouf Arafat As Qudwa al-Husseini. Takže příbuznost naprosto jasná (přes matku).


Proto asi také nikoho nepřekvapí, že v některých arabských zemích je do dnešních dnů Mein Kampf nejvydávanějsí knihou historie (např. Írán, Sýrie). Stejně tak npeřkvapí, že Arafat a další jeho následovníci pokračují v naprosto stejné retorice a utokum jako měli Hitlerovi nohsledi. Ono v rodině člověk vždy načerpá hodně inspirace.