AD Flying Boat

Supermarine Channel
     
Název:
Name:
AD Flying Boat AD Flying Boat
Originální název:
Original Name:
AD Flying Boat
Kategorie:
Category:
průzkumný/pozorovací letoun reconnaissance/scout aeroplane
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1916-DD.MM.191R Pemberton-Billing Ltd., Woolston /
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1916-DD.MM.191R
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
29 (1412, 1413, N1290, N1520/1529, N1710/1719, N2450/2455)
První vzlet:
Maiden Flight:
DD.MM.1917
Osádka:
Crew:
2
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
dvouplošník biplane
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické conventional
Podvozek:
Undercarriage:
pevný fixed
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
člunový trup flying boat
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
1138 kg 2508 lb
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
1618 kg 3567 lb
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
? kg ? lb
Rozpětí:
Wingspan:
15.34 m 50ft 4in
Délka:
Length:
9.32 m 30ft 7in
Výška:
Height:
3.99 m 13ft 1in
Plocha křídla:
Wing Area:
44.5 m2 479 ft2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
? kg/m2 ? lb/ft2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový piston
Počet motorů:
Number of Engines:
1
Typ:
Type:
Hispano-Suiza o výkonu 119 kW nebo
Hispano-Suiza o výkonu 149 kW
dvoulistá vrtule
Hispano-Suiza, power 160 hp or
Hispano-Suiza, power 200 hp
two-blade propeller
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
? ?
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
160.9 1) km/h v 610 m 1001) mph in 2000 ft
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
? km/h v ? m ? mph in ? ft
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
? m/s ? ft/min
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
30 min do 3048 m 30 min to 10000 ft
Operační dostup:
Service Ceiling:
3353 m 11000 ft
Dolet:
Range:
? km ? mi
Maximální dolet:
Maximum Range:
? km ? mi
Výzbroj:
Armament:
1x pohyblivý z,7mm kulomet Lewis 1x flexible .303 Lewis machine gun
Uživatelské státy:
User States:
(AD Flying Boat)
(Channel Mk.I)
(Channel Mk.I)
(Channel Mk.I)
(Channel Mk.II)
(Channel Mk.II)
(AD Flying Boat)
(Channel Mk.I)
(Channel Mk.I)
(Channel Mk.I)
(Channel Mk.II)
(Channel Mk.II)
Poznámka:
Note:
1) Channel Mk.II s 179kW motorem Armstrong Siddeley Puma 148 km/h 1) Channel Mk.II with Armstrong Siddeley Puma engine 92 mph
Zdroje:
Sources:
Thetford, Owen. British Naval Aircraft since 1912. Naval Institute Press, Annopolis 1991, ISBN 1-55750-076-2.
http://www.airwar.ru/enc/flyboat/adflyingboat.html
http://en.wikipedia.org/wiki/AD_Flying_Boat
http://sv.wikipedia.org/wiki/Supermarine_Channel
http://www.airwar.ru/enc/flyboat/adflyingboat.html

AD Flying Boat -


URL : https://www.valka.cz/AD-Flying-Boat-t67705#450085 Verze : 0
AD Flying Boat
Supermarine Channel



Továrna Pemberton-Billing Ltd. během "velké války" až na výjimky nevyráběla vlastní typy, ale soustředila se na opravy letadel z francouzského bojiště a stavbu námořních letadel podle vládních specifikací. Tři námořní typy, které byly navrženy leteckým oddělením admirality, také daly základ vlastnímu vývoji, který u společnosti probíhal po válce.


Leteckým oddělením admirality byl navržen také AD Flying Boat jako hlídkový letoun pro spolupráci s válečnými loděmi. Tvůrcem byl Lt. Linton Hope a dostal podobu konvenčního dvouplošného hydroplánu s dvouplošnými ocasními plochami a dvojitou směrovkou. Pilot a pozorovatel seděli klasicky v zákrytu v přídi, za nimi byl umístěn motor s tlačnou vrtulí. Křídla byla kvůli snazšímu skladování na lodi sklopitelná dopředu. V roce 1915 byly u firmy Pemberton-Billing postaveny dva prototypy, které pak doplnilo 27 strojů z původně objednané osmdesátipětikusové série. První let se uskutečnil v roce 1916, vyrobené letouny se kvůli poměrně brzkému konci války nedostaly příliš do akce. Místo toho si našly poměrně rychle civilní uplatnění.


Mateřská firma, mezitím přejmenovaná na Supermarine Aviation, po válce koupila zpět 19 letounů, které přestavěla pro civilní použití pod označením Supermarine Channel Mk.I. Přestavba zahrnovala kromě nahrazení původního motoru Hispano Suiza 119kW motorem Beardmore také vytvoření tří otevřených kabin pro pasažéry. První vzlet Channelu I se konal 23. července 1919 a dopravní pobočka firmy Supermarine nejprve pomocí deseti Channelů (G-EAED až G-EADEM) zajišťovala leteckou dopravu mezi jižním pobřežím Anglie a Le Havrem. Jejich využití se prokázalo natolik úspěšným, že brzy přišly objednávky na další stroje z Norska (tři stroje pro společnost Det Norske Luftfartrederi A/S, označení N-9 až N11), kde měly zajišťovat provoz na nové lince Kristiania (Oslo)-Stavanger-Aberdeen. Dva z těchto strojů, N-11a N-9, se postupně dostalo do rukou norského námořnictva jako F.42a F-44, další dva stroje (F.38 a F.40) získalo námořnictvo jinou cestou. Ve službě typ zůstal až do roku 1928.


Ještě na jaře roku 1920 odkoupila tři z Channelů (G-EAEF, G-EAEG,G-EAEJ) společnost Bermuda and West Atlantic Aviation, která s nimi po dalších deset let provozovala na Bahamách turistické lety. V roce 1922 tři stroje zakoupilo japonské válečné námořnictvo, o rok dříve další putoval do Venezuely. Jeden stroj (zde s poznávací značkou G-NZAI) létal na Novém Zélandě na trati z Aucklandu do Wellingtonu, a snad tento samý používalo také novozélandské námořnictvo k výcviku. Tyto cvičné stroje byly pravděpodobně znovu "militarizovány" umístěním pohyblivého kulometu.


V roce 1920 vznikla verze Channel Mk.II se 179kW motorem Armstrong Siddeley Puma (tři stroje, snad přestavěné z verze I). V roce 1921 jeden Channel II zakoupilo švédské námořnictvo, které jej používalo prý i s lyžemi. Stroj ale o rok později ještě před započetím porovnávacích testů s německým letounem Caspar S.1 havaroval u námořní základny Harsfjärden a přežil z něj pouze motor. Další stroj mezi lety 1921 a 1924 používalo námořní letectvo Chile. V roce 1920 vznikl také vylepšený prototyp nazvaný Supermarine Commercial Amphibian, který měl uzavřenou kabinu pro dva cestující a, jak je z jasné už z názvu, byl amfibií. Jako motor používal osvědčený Rolls Royce Eagle VIII. Do výroby se ale nakonec nedostal, protože souběžně byl navržen pokrokovější civilní létající člun Supermarine Sea Eagle.


Prameny:
http://en.wikipedia.org/wiki/AD_Flying_Boat
http://fr.wikipedia.org/wiki/AD_Flying_Boat
www.air-dir.com
http://sv.wikipedia.org/wiki/Supermarine_Channel
rnzaf.proboards43.com
http://www.w3.org/TR/REC-html40
www.avrosys.nu
www.plimsoll.org
http://www.smb.nu/svenskavingar/flygplan.asp?ID=12
http://daveg4otu.tripod.com/ah1900/suprod.html
AD Flying Boat - Supermarine Channel Mk.II. Zdroj:http://vintage-aviation.hp.infoseek.co.jp/uk-seaplanes.html

Supermarine Channel Mk.II. Zdroj:vintage-aviation.hp.infoseek.co.jp
AD Flying Boat - Channel II, testovaný švédským námořnictvem. Zdroj: http://www.smb.nu/svenskavingar/flygplan.asp?ID=12

Channel II, testovaný švédským námořnictvem. Zdroj: http://www.smb.nu/svenskavingar/flygplan.asp?ID=12
URL : https://www.valka.cz/AD-Flying-Boat-t67705#238726 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více