Fidel Castro (celým jménem Fidel Alejandro Castro Ruz)
Není snad nikdo, kdo by tohoto státníka, revolucionáře a vůdce "Ostrova svobody" neznal.
Fidel Castro se narodil 13. srpna 1927 v Mayari v kubánské provincii Oriente ve farmářské rodině vlastnící plantáže cukrové třtiny. Roku 1945 je přijat na právnickou fakultu v Havaně, kde se také zapojuje do různých studentských protivládních organizací. V roce 1950 se Castro stává doktorem práv a vstupuje do reformistické strany Ortodoxo, za níž se snaží získat křeslo v kubánském kongresu. Nástup diktátora Fulgencia Batisty však zmaří volby a Castro neuspěje. Roku 1953 se účastní neúspěšného útoku na kasárna Moncada v Santiagu de Cuba, je zajat a odsouzen na 15 let vězení (jeho mladší bratr Raúl na 13 let). Následujícího roku le ale Batista přinucen provést amnestii, Castrové jsou propuštěni a odcestují do Mexika, kde zakládají "Hnutí 26. července" společně s Ernestem "Che" Guevarou a dalšími. 2. prosince 1956 připlouvají na lodi Granma zpět na Kubu, ale Batistovi vojáci téměř všechny pozatýkají a tak se musí hrstka posledních revolucionářů větně obou bratrů Castrových a Guevary ukrýt v horách Sierra Maestra, odkud vedou následný revoluční a partyzánský odboj, který zaměřují zejména k získání posil z řad nespokojených rolníků. Hnutí 26. července tak postupně sílí a 1. ledna 1959 se Castrovi povede převrat a Batista je nucen opustit zemi. Přes sliby o demokracii Castro ihned začne praktikovat na kubánské půdě socialistický model, což se nelíbí kapitalistickému bloku včetně USA. Svou pozici si upevní také vítězstvím nad neúspěšným vyloděním exilového vojska v Zátoce sviní roku 1961. Následujícího roku je však poražen tím, že USA donutí Chruščova ke stažení raket z Kuby v tzv. "Kubánské krizi". Jako předseda vzniklé KS Kuby (od r. 1965) se neustále snaží "vyvážet" socialismus i za hranice státu, a to i za pomoci Ernesta Guevary, který však po nezdařeném pokusu v Bolívii roku 1967 umírá. Pod Castrovým vedením Kuba ekonomicky postupně upadá do krize. V současnosti je stát velmi zadlužen a izolován. Castrův režim však nekompromisně potírá sebemenší náznaky odporu.
Asi se dá těžko říci že se narodil v rodině majitelů půdy, narodil se totiž jako nemanželský syn a byl uznán svým otcem až asi po dvou letech, i stím datem je to trochu pochybné, z nějakého důvodu ho Fidel změnil, proč to netuším a tak se v souvislosti s ním uvádí nejméně dvě. Ernesto Guevara opustil ostrov svobody jak si Kuba s oblibou říká (je zajímavé že podobné názvy si obvykle dávají diktátorské režimy) hlavně proto že jak je u bolševiků obvyklé začala revoluce požírat své tvůrce, jeho pokus v Bolívii zkrachoval poměrně rychle a pokud vím obyvatelstvo se k němu nepřidalo, naopak podpořilo vládní vojáky kteří ho dopadli a zabili. Teprve pak se stal opět hrdinou (mrtvý už nikoho neohrožoval). Ani ten Fidelův příklon ke komunismu nebyl až tak rychlý, nějakou dobu (dost krátkou, cca 1/2 roku) to vypadalo že amíci vsadili na správného koně a výměna Batisty za demokratického vůdce proběhne k jejich spokojenosti, teprve pak se to překlopilo k bolševismu.
S tím datem narození to opravdu není jasné. Kubánci sice také uvádí narození 13.srpna, ale roku 1926. Co se týká převzetí moci, tak v noci z 31.12.1958 na 1.1.1959 Fulgencio Batista uprchl ze země poté co se dozvěděl, že povstalci s Che Guevarou a Fidelem v čele obsadili Santiago de Cuba. Nacházeli se tedy přesně na opačném konci ostrova než leží Havana! Fidel a jeho společníci byli tímto útěkem dost překvapení a trvalo jim přes týden, než se dostali na opačný konec ostrova a slavnostně vstoupili do Havany (tuto scénu zachycuje i rubová strana kubánského 1 pesa). Alespoň takhle je to podáno v expozici Museo de la Revolución v Havaně (bývalý prezidentský palác). Jinak první město, které povstalci pod velením Che Guevary dobyli, byla Santa Clara ve středu ostrova. Hlavním obranným prvkem vládních vojáků zde tvořil obrněný vlak, který povstalci dobyli pomocí zápalných lahví. Několik vagónů tohoto vlaku je v Santa Claře jako muzeum (vstupné 1 dolar zahrnuje i výklad v angličtině). Ve městě se nachází i hrob Che Guevary s památníkem (o velikosti půlky Václaváku) a Che Guevarovou sochou v nadživotní velikosti (mým odhadem asi 7m bez soklu). Zajímavým detailem je, že sochařsky ztvárněný Che Guevara má v ruce americkou karabinu M1. A ještě jedna zajímavost: jachta Granma se dochovala a dnes je vystavena v Havaně v tzv. Granma Memorial, který se je součástí muzea revoluce.
Myslím že americká zbraň v rukou Guevary není nic divného, barbudos byli vyzbrjeni americkými zbraněmi (nebo zbraňmi ) dokonce se občas v některých kruzích mluví že za tiché spolupráce jedné nejmenované tajné služby, Fidel v době kdy se svými 77 kolegy vyrážel na Kubu nebyl komunista a to že by taková akce Američanům utekla (vyráželo se z USA) a loďplná chlapů a zbraní by byla považována za rybářský výlet je dost nepravděpodobné. Takže při nejmenším tichý souhlas amíků v začátcích mít musel, k rozkolu došlo až později, po uchopení moci. O muzeu Granma jsem věděl o Památníku Guevary a obrněném vlaku ne, docela by mne ten vlak zajímal, nemáš jeho fotky?
Pancéřované jsou jen boky a strop, podlaha je normální dřevěná. Toho využili povstalci, když podlahu zapálili Molotovovými koktejly. Jinak vevnitř jsou, kromě spousty fotek, páčidla a zápalné láhve, také puška M1 Garand, karabina M1 a kulomet BAR. Zajímavým exponátem je buldozer na podstavci, který povstalci použili na proražení už nevím čeho. Všechny popisky jsou bohužel jen ve španělštině.
Sakra tty mne vnadíš, že bych místo do své oblíbené Anglie jel příští rok na Kubu? Vím že je tam pár pěkných muzejí, ale ta Anglie asi přece vyhraje, Nevíš čím ten vlak tahali? na fotkách lokomotiva není, stejně tak tam není vidět žádná organická výzbroj toho vlaku, takhle to vypadá že to byla jen přeprava pěchoty.
Museum Santa Clara - buldozer, jinak přidám, že v muzeu jsou také voskové figuríny Guevary a Cienfuegose. Více na http://www.netssa.com/santaclara.html
Co se týče toho vlaku, pokud vím, tak byl v boji vykolejen, tak to podle mne lokomotiva odskákala a nedochovala se. Jinak historickou souvislost s buldozerem jsem fakt nenašel, jestli s ním vyjeli na bojiště a tvářili se, že to je tank...
Možná s ním po vítězství kopali hromadné hroby, to je v podobných režimech přece také zásluha. Co se týče lokomotivy spíš si myslím že byla použita v normálním provozu (obvykle jde pancíř sundat a máš normální civilní stroj.
Castrův příklon ke komunismu se tuším začíná datovat až od pozdního údobí vlády Chruščova, konkrétně se to většinou klade k roku 1961 (vylodění v Zátoce sviní), kdy už se Fidel vážně namíchl a využil sympatií Chruščova k jeho režimu. Co se týká buldozeru, prý s ním rozvrtávali železnice.
) dokonce se občas v některých kruzích mluví že za tiché spolupráce jedné nejmenované tajné služby, Fidel v době kdy se svými 77 kolegy vyrážel na Kubu nebyl komunista a to že by taková akce Američanům utekla (vyráželo se z USA) a loďplná chlapů a zbraní by byla považována za rybářský výlet je dost nepravděpodobné. Takže při nejmenším tichý souhlas amíků v začátcích mít musel, k rozkolu došlo až později, po uchopení moci. 
) dokonce se občas v některých kruzích mluví že za tiché spolupráce jedné nejmenované tajné služby, Fidel v době kdy se svými 77 kolegy vyrážel na Kubu nebyl komunista a to že by taková akce Američanům utekla (vyráželo se z USA) a loďplná chlapů a zbraní by byla považována za rybářský výlet je dost nepravděpodobné. Takže při nejmenším tichý souhlas amíků v začátcích mít musel, k rozkolu došlo až později, po uchopení moci. 
