Pamětní medaile československé armády v zahraničí

Ustavující dokument "Československé vojenské pamětní medaile"


Zdroj : VOJENSKÝ HISTORICKÝ ARCHIV PRAHA

Pamětní medaile Československé armády v zahraničí
(uváděné označení medaile)
Medaile byla založena čs. vládou v Londýně 15.10.1945.
Materiál: bronz
Rozměry: průměr medaile 38 mm, vertikálně s ouškem průměr činí 48 mm.
Stuha šířky 38 mm (viz. vyobrazení)
Na stuze mohou být umístěny obdélníkové kovové štítky s označením země bojových akcí, a to SSSR, Velká Británie, Francie a Střední Východ.
Na stuhu se umisťuje vždy patřičný štítek, kde konkrétní voják bojoval. Takto moho být připevněny až všechny čtyři štítky.
Malé štítky nesou jen zkratky SSSR, VB, F a SV.
Varianty:
1.) Londýnské vydání z let 1943-1944
2.) I. pražské vydání z roku 1945
3.) II. pražské vydání z let 1945-1947
Varianty se od sebe liší v nepatrných odlišnostech.

Na stránkách www.valka.cz mně zaujala problematika pamětní medaile československé armády v zahraničí.
Kolegové Scott a QBFFF nastolili problematiku této zajímavé medaile trochu z jiného pohledu, více historického a méně faleristického, a tak se pokusíme tuto problematiku oživit a hledat společné závěry.

Vzhledem k tomu,že pan Václav Měřička byl první, kdo se touto problematikou zabýval a většina faleristů se na jeho práci odvolává, zná ji, dovolím si nejprve citovat z jeho práce s názvem "Pamětní medaile Československé armády v zahraničí":

"Medaile byla založená československou vládou v Londýně dne 15. října 1943 (Úřední list č.2 z roku 1944, dále ve znění usnesení vlády ze dne 21. února 1945-Sbírka důvěrných výnosů a nařízení č. 15/1945 a doplněno vládním usnesením ze dne 1. března 1946-Věstník MNO č.75/1946).
Medaile se uděluje všem příslušníkům československé armády v zahraničí (tedy i SSSR) případně na území republiky, dále pak může být propůjčená příslušníkům spojeneckých armád, kteří se zúčastnili bojů na území republiky a těm osobám, které byly přiděleny a konaly službu v čs.armádě a čs. leteckých jednotkách v zahraničí po dobu nejméně dvou měsíců."

Vyobrazené medaile ze sbírky ostravského sběratele pana Tomáše Bouchala jsou čitelné a není třeba proto zde jednotlivé medaile popisovat. Celkové výtvarné řešení je patrno z těchto vyobrazení.
Výtvarný návrh vyhotovila firma Spink a Son Ltd. London ve spolupráci a dle návrhu příslušníků čs. pozemních jednotek.

Vlastní návrh, kdy je medaile doplněná příslušnými štítky, které se upevňovaly na stuhu, (viz obrázek) má nepochybně svůj vzor v Revoluční medailí 1914-1918, která byla také doplněna štítky bojišť čs.legionářů. U této medaile jde o pamětní ražbu za aktivní činnost ve válce v letech 1939-1945.

Ve stanovách bylo jasně specifikováno, že medaili lze udělit každému, kdo je nejméně dva měsíce příslušníkem čs. armády v zahraničí. Tedy zdánlivě jednoduchá záležitost, ale naskytá se otázka, zda ražba z let 1943-44 byla vlastně realizována, a nejčastější dotaz zní: „Jak to u Spinka věděli, že válka skončí právě v roce 1945?“

Do diskuze tedy můžeme zahrnout tyto problémy:
Byla medaile opravdu ražena a udělována již v roce 1944? Pro toto tvrzení je zde v příloze legitimace, která je datovaná rokem 1944, ale praxe, že voják obdržel legitimaci a vlastní dekoraci později, byla běžná i v dalších spojeneckých armádách. Pro vyjasnění problému by bylo určující vidět dekret, případně uniformu čs. vojáka z roku 1944, který má na svém stejnokroji stužku této medaile.

Další otázkou je, jak to bylo s udělováním této medaile v SSSR. Žádné moskevské vydání medaile pochopitelně neexistuje, a není mi známo, že by se medaile v rámci l. armádního sboru v SSSR v letech 1943-44 udělovala. Snad některý z kolegů opět doloží udílení medaile dokladem, fotografii, autentickým dopisem atd.

Tuto problematiku neřeší ani Vladivoj Pulec ve své knize Československá státní vyznamenání, státní čestná uznání a ceny z roku 1980, kde je téměř doslovný opis citace pana Měřičky. Není nutno se odvolávat na další autory, neb všichni citují jen to, co napsal pan Václav Měřička, který svoji publikaci Československá vyznamenání III. část (1939-1948) konzultoval s dalším vynikajícím plzeňským faleristou panem Zdeňkem Michalem.

Pan V. Měřička je i zde opatrný, neb vždy uvádí: Pamětní medaile, Londýnské vydání 1943-45. Tento popis již dává jiné možnosti výkladu této problematiky.

Obracíme se tedy na všechny kolegy, kteří mohou pomoci vyřešit i tuto zdánlivě „jednoduchou“ záležitost.

Poznámka:
Vyobrazené medaile a legitimace pocházejí ze soukromé sbírky pana Tomáše Bouchala, který dal souhlas s jejich publikováním.
Literatura:
Je obsažena v textu článku.

Rád bych se zde připojil s několika skromnými postřehy k diskutované problematice Čs. vojenské pamětní medaile.

Faktem je, že se takto položenou otázkou dosud nikdo u nás nezabýval. Ukazuje se skutečně to, že medaile byla sice oficiálně zřízena 15. října 1943, ale předávaly se jen diplomy či legitimace - tedy bez předání medaile „in natura“.

Hitlerovy poslední ofenzívy - v prosinci 1944 v oblasti Arden v Belgii a Lucembursku a v lednu 1945 v Alsasku ve Francii - znamenaly začátek konce Třetí říše. Při zahájení těchto dvou posledních ofenzív doufal Hitler, že se mu podaří zničit značnou část spojeneckých pozemních sil a způsobí rozpad spojenecké koalice. Ani jednoho cíle však nebylo dosaženo a spojenecké vítězství bylo už na jaře 1945 neodvratné.

K vlastní výrobě pak tedy muselo dojít v této době, kdy byl již jasný blížící se konec II. světové války a bylo možno použít letopočty na rubu, tak jak je známe. Odtud tedy ono „londýnské vydání“. Jiné vysvětlení podle mého názoru není možné. Je ale nutno podotknout, že toto bude nutno doložit listinnými důkazy a fotografiemi, jinak je to jen samozřejmě hypotéza.

A že postup, kdy byly udělovány jen diplomy bez samotných dekorací, nebyl nijak výjimečný, dokládá udělování třeba čs. Řádu bílého lva za II. světové války.

O této problematice publikoval v r. 1978 v pobočce České numismatické společnosti v Hradci Králové zajímavou práci doc. Zdeněk Tkaný pod názvem „Čs. Řád bílého lva v letech 1939 – 1945“.

V této objevné práci na str. 16 píše doslova:
"...Toto rozhodnutí (pozn. faleristika – tj. kdy Hitler odložil řešení vzhledu odznaku Řádu bílého lva na dobu „po vítězném konci války“) umožnilo prezidentovi dr. E. Benešovi udělovat od počátku roku 1942 v Londýně ČsŘBL, a to především představitelům spojeneckých armád. Jelikož výroba nových raznic a výroba řádových odznaků ČsŘBL byla za války velmi obtížná, uděloval proto prezident republiky pouze diplomy. Vlastní řádové odznaky byly pak těmto nositelům předány až po ukončení války. Je rovněž zajímavé, že v této době byl také předán ČsŘBL i prvnímu sovětskému občanovi v historii tohoto řádu. V následující tabulce uvádím přehled vyznamenaných osob ve válečných letech 1942 až 1945 s udáním státní příslušnosti, funkce, data podání návrhu, předání diplomu a řádového odznaku."

V příloze uvádím obrázek z onou tabulkou, kde jsou zmíněné podrobnosti.
Je bohužel škoda, že také nejsou známé žádné kresby návrhů (tedy i nerealizovaných) našich vyznamenání založených v období II. světové války. Jistě bych jako i řada dalších našich kolegů-faleristů uvítal, kdyby se je někde podařilo objevit.

Zdravím všechny zájemce o problematiku Československé vojenské pamětní medaile za službu v československé armádě v zahraničí a přináším pár informací, které by mohly "záhady" s ní spojené z větší části objasnit.

Z Vojenského historického archívu se mi podařilo získat kopie dokumentů, kterými byla tato medaile Čs. exilovou vládou v Londýně r. 1943 ustavena. Z těchto dokumentů, konkrétně z "Úředního věstníku československého č.2/1944" (viz níže) a "Sborníku důvěrných výnosů a nařízení Ministerstva národní obrany č.15/1945", vyplývá následující:
1) Čs. exilová vláda (ani firma Spink & Son) opravdu netušila již 15.10.1943, kdy byla medaile ustavena, že válka skončí v roce 1945. Naopak, věřila (nebo doufala), že konec války nastane již v roce 1944, což se promítlo i do podoby medaile, uvedené ve stanovách.

Cituji : Na hladké mořené rubní straně medaile jest vylisován v půlkruhu nápis "Československá armáda v zahraničí" a letopočet "1939-1944"!!!

Zajímavé je, že tento popis rubové části medaile zůstal v platnosti i po "novele" usnesení vlády z 21.02.1945 (Sborník důvěrných výnosů a nařízení Ministerstva národní obrany č.15/1945), kdy už bylo zcela zřejmé, že válka v r. 1944 neskončila a bylo naopak vysoce pravděpodobné, že skončí v r. 1945.

Jedná se tedy zřejmě o analogickou situaci, jako u britské kampaňové „1939-45 STAR“, u níž lze např. nalézt dekrety, kdy je tato medaile ještě nazývána „1939-43 STAR“.

2) Pokud jde o výrobu medaile "IN NATURA", v obou výše zmíněných dokumentech je uvedeno, cituji: Medaile "In natura" a štítky budou vyrobeny a vydány až po návratu domů.

Z výše uvedeného vyplývá, že po ustanovení medaile byly příslušníkům čs. armády v zahraničí udělovány (po splnění stanovených kritérií) opravdu pouze tzv. "malé dekrety", zobrazené v příspěvku výše, s příslušným číslem medaile a výčtem nárokových štítků.

Z tohoto důvodu se, dle mého názoru, jako nepřesná jeví formulace názvu první ražby medaile jako "Londýnské vydání z let 1943-1944", uváděná V. Měřičkou.

Přes výše uvedený citát ze Stanov k medaili, uvádějící, že medaile "in natura" bude ražena až v Praze, vžak zřejmě nelze zavrhnout i možnost, že určitý omezený počet medailí byl před koncem války (březen - květen přece jen ražen už v Londýně (žádné "moskevské" vydání samozřejmě neexistovalo, stejně jako neexistovala "moskevská" vydání ostatních medailí).

Logickým by se pak jevil i fakt, že se "Londýnské vydání" mezi sběrateli objevuje v podstatně omezenějším počtu, než je tomu u pozdějších ražeb pražských.

Osobně si také nedovedu vysvětlit, proč by V. Měřička jakékoliv "Londýnské vydání" zmiňoval (byť jím uváděné letopočty 1943-44 jsou opravdu poněkud zavádějící), pokud by k první ražbě došlo až v Praze.

Možnosti londýnské ražby těsně před koncem války by napovídaly např. i fotografie čs. pilotů, kteří mají ještě na anglické půdě (před návratem do vlasti) na hrudi ministužky této medaile. Viz níže uvedené foto z publikace L. Sitenského a V. Hurta STÍHAČI, na kterém je minimálně u prvních dvou pilotů zřejmá přítomnost stužky Pamětní medaile na jejich uniformách (horní řada stužek, první zprava). Druhý zprava v řadě čs. letců je škpt. Jiří Maňák.

Fotografie je datována 20.6.1945 ve Stanmore (Anglie), přičemž škpt. Maňák se vrátil do Československa (přelétl ve skupině Spitfirů do Prahy) až 24.8.1945 - čili stužku měl už před návratem do republiky.

Nezvratný důkaz o existenci „londýnské ražby“, však může podat zřejmě jen fotografie, prokazatelně datovaná před koncem války, na které by byla zobrazena Československá vojenská pamětní medaile „in natura“.

Druhou možností jsou pak informace z archívu firmy Spink & Son Ltd., London. Příslušný dotaz jsem této firmě zaslal. Pokud se mi dostane odpovědi, budu o ní samozřejmě informovat.
QBFFF

Byť s menším zpožděním, hlásím "splnění závazku" a podávám informaci o stanovisku firmy SPINK & SON LONDON, Ltd., ve věci československých řádů, vyznamenání a medailí, zřízených během 2. sv. války čs. exilovou vládou a vyráběných touto firmou.

Jak vyplývá z odpovědi ředitele společnosti SPINK & SON, Iana Copsona (viz níže), tato "stopa", bohužel, nikam nevede...

Firma SPINK byla za války vybombardována, takže žádnou z informací, o které jsem žádal (kdy byla čs. vládou zadána zakázka na zhotovení výtvarného návrhu jednotlivých medailí, případné požadavky na tento výtvarný návrh, data, kdy byly výtvarné návrhy jednotlivých medailí dokončeny, dokumenty, popisy, či nákresy, týkající se těchto grafických návrhů, data, kdy začala výroba jednotlivých typů medailí, data, kdy byly vyrobeny poslední medaile jednotlivých typů, celkové počty vyrobených medailí jednotlivých typů vyrobených firmou SPINK atd.) nejsou schopni poskytnout.
Jejich závěr zní: "víte víc, než my..."

V nejrůznějších českých archivech (Vojenský historický archiv, Vojenský historický ústav, Národní archiv, Archiv bezpečnostních složek) se mi alespoň podařilo dohledat ustavující dokumenty k jednotlivým řádům, vyznamenáním a medailím, zřízeným čs. exilovou vládou v Londýně, na něž se odvolává V.Měřička (chronologicky: ČSVK 1939, CHRABROST, ZÁSLUHY, ČSAZ, ŘBL ZA VÍTĚZSTVÍ).

Z jednotlivých Úředních věstníků jsem "vypreparoval" pasáže, týkající se konkrétního vyznamenání a pokusil se je "poskládat" do uceleného dokumentu.

Velkou měrou se o to zasloužili pánové Moravec z VHA Praha a Kykal z VHÚ Praha, kterým bych chtěl touto cestou poděkovat za mimořádnou ochotu a vstřícnost, při dohledávání uvedených dokumentů.

Pro zajímavost, tyto dohledané dokumenty zveřejňuji v sekci "Obsah fóra >> Faleristika - Řády a vyznamenání >> Evropa >> (CZK) Československo >> Československý exil [1940-1945]". Po kliknutí na obrázek, se tento otevře v novém okně a po dalším kliknutí, se zvětší do čitelné podoby.
S pozdravem a s přáním mnoha sběratelských i badatelských úspěchů
QBFFF

PS
Zmiňovaný e-mail od ředitele firmy SPINK & SON, Iana Copsona:
Od: "Ian Copson" <ICopson@spink.com>
Datum: 03.09.2009 17:10
Předmět: RE: CZECHOSLOVAK MEDALS MADE BY SPINK

Dear Sir,
Thank you for your recent e.mail regarding Czechoslovakian medals made by Spink.
Sadly, we are unable to give you any information regarding these items as all our company records up to and before this time were destroyed during WWII by a bomb hitting our premises.
In fact you know more about the medals we produced than we do!
I wish you every success in your search.
Yours faithfully
Ian Copson
Director

Rád bych touto cestou poděkoval kolegovi QBFFF za zcela nové informace k problematice Československé vojenské pamětní medaile za službu v československé armádě v zahraničí. Gratuluji.
Držím palce, aby se ozvala firma Spink+Son a dodala další doplňující formace.
S pozdravy "faleristika"- Brno

Dobry den,
jak se lze docist na webu, byla pametni medaile cs. zahr. vojska zrizena v roce 1943 a uz v letech 43-44 razena v londyne.
na te strance se uvadi:

muzete mi prosim nekdo osvetlit, jak v letech 1943 - 44 vedeli, ze maji na medaili narazit letopocet 1939 - 1945?
na aukru se obcas medaile odpovidajici popisu z onoho webu jako "londynske vydani" prodavaji...
dekuji,
scott

Víte pane kolego, ono stačí se podívat kdy byla medaile založena, tedy "Post Bellum"i když ten návrh pochází z let 1943.
Londýnské vydání je velmi podobné I. vydání pražskému. Zde je rozhodující závěsné ouško a samotný meč. To co se nabízí na aukru jsou právě medaile I. typu pražského vydání. II. typ tam má vždy písměnko Z a ražba opisu je ražená či lépe snad vražená a černě vybarvená.

takze vete
Československá vojenská pamětní medaile
byla zřízena usnesením vlády Československé
republiky ze dne 15. října 1943, které bylo
následně doplněno usnesením ze dne 21. února
1945. Platnost usnesení byla po válce potvrzena
usnesením vlády ze dne 1. března 1946,


ktera je na vyse zminenem webu, mam rozumet tak, ze zrizena = navrzena a potvrzena = zalozena?

Vložím obrázek, je zde Válečný kříž 1939, Londýnské vydání, Medaile Za chrabrost vydání Londýn i Praha. Pak Pamětní medaile, o které je řeč, obě vydání.
ANO byla zřízena tak jak píšete, správně jste uvedl, že v roce 1943 nikdo nevěděl, že válka skončí v roce 1945, ale ten návrh byl odsouhlasen. Když již situace byla jasná, medaile se razila a po válce musela být včleněna do soustavy řádů a vyznamenání a tak byla tedy potvrzena. Vidíte i z obrázku, že se liší jak med. Za chrabrost, kulovité ouško, tak ty markanty se dají identifikovat. Žel bohu mám již jen obrázek, dekorace jsem prodal.

dekuji za obrazek, rozdily jsou videt pekne.
tak, jak uvadite, ze medaile byla zrizena r. 1943, ale razit se zacala az kdyz bylo jasne, ze valka skonci(la), by mi to prislo pochopitelne. nicmene mi to neda a jeste jednou se odvolam na web vyznamenani.net. pise se tam totiz:

coz bych chapal tak, ze londynske vydani se razilo v letech 1943 - 1944, cimz se opet dostavame na zacatek.
nechci se opakovat, ale prijde mi, ze je nekde chyba.

Ještě jeden pokus:
V průběhu války tedy v roce 1943 byla zřízena(ale nikoliv ražena) medaile. Teprve 21.února 1945 bylo rozhodnuto o tom, jak přesně bude medaile vypadat a hlavně jaký ponese letopočet. Ražená je tedy až v roce 1945,ale dle dekretu a návrhu z roku 1943-44.Těch návrhu bylo více, nic se však nezachovalo a všichni známe jen tento realizovaný návrh. Snad jsem to vysvětlil podrobně?
Jistě chápete,že nikdo v Anglii nevěděl,zda válka skončí v roce 1945. Byl brán v potaz spíše rok 1944.

Dobrý den,
nejsem sice odborník, ale vzhledem k tomu, že mě daný problém zajímá, dovoluji si, zapojit se do diskuse :

Z Vámi uváděné hypotézy vyplývá, že se za války medaile fyzicky neudělovala ( protože se začala razit až po válce ). Ba dokonce, že za války neexistoval ani její návrh podoby.
Pak ovšem vyvstává další záhada :
PROČ ???
Proč zrovna tuto medaili ( jako jedinou z pěti za války udělovaných ) v Anglii nerazili a fyzicky neudělovali, když všechny ostatní ( ČSVK, CHRABROST, ZÁSLUHY I., ZÁSLUHY II. ) prokazatelně razili ? A u všech těchto za války zřízených medailí, byl detailní popis zaváděné medaile ( včetně jejího vyobrazení ) samozřejmě součástí Nařízení vlády, jímž se tato medaile zřizovala ( viz např. portal.gov.cz ).
Z Kmenových listů příslušníků čs. armády v zahraničí jasně vyplývá, že medaile byla „udělována“ již během války ( jako příklad uvádím citaci z kmenového listu Antonína Bartoše – velitele para skupiny CLAY : 7.3.1944 udělena Pamětní medaile se štítkem F a VB ).
Podle Vaší hypotézy, by předávání těchto, již za války udělených, medailí působilo ( když celou věc trochu zlehčím ) poněkud komicky : „Vojáci, blahopřeji vám k udělení Pamětní medaile čs. armády v zahraničí ! Bohužel, žádnou medaili zatím nedostanete, protože ještě nevíme, jak bude vypadat ...“
Uznávám že případné „věštecké schopnosti“ čs. exilové vlády ( pomocí kterých by už v r. 1943 věděla, že válka skončí v r. 1945 ) jsou velmi nepravděpodobné.
Nicméně i výše zmíněný postup, kdy by po „udělení“ Pamětní medaile následovalo pouze „potřesení pravicí“, bez dekorování samotnou medailí ( na rozdíl od všech ostatních za války udělovaných dekorací ), je sám o sobě velmi podivný.
Pokud by jediným důvodem byl letopočet na reversu medaile ( resp. jeho prozatímní neznalost ), proč by návrh medaile neobsahoval nějaký „neutrální“ období, nebo činnosti, za kterou byla medaile udělována ( např. později pro jiné vyznamenání použitý název Za svobodu Československa ) ?
Jedinou definitivní odpovědí na naše otázky, by asi bylo citované „usnesení vlády Československé republiky ( nebo snad Nařízení vlády republiky Československé ) ze dne 15. října 1943“, ve kterém by měl být definován ( kromě pravidel udělování medaile ) i návrh její podoby.
Neví někdo, kde by se dal tento dokument najít ?
Řekl bych, že původní informace p. Měřičky, které se stále dokola opisují a berou jako dogma, nejsou vždy dost dobře dohledatelné.
Po několikahodinovém pátrání na internetu, jsem sice objevil různé vyhlášky z let válečných i poválečných, týkající se ČSVK 1939, MEDAILE ZA CHRABROST, ZA ZÁSLUHY, ČS. VOJENSKÉHO ŘÁDU BÍLÉHO LVA „ZA VÍTĚZSTVÍ“ .... ba i „Zákon o příslušnících československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození“ v jeho plném znění.
Bohužel, na žádnou zmínku o „usnesení vlády z 1. března 1946“, které by potvrzovalo předchozí vládní usnesení o Pamětní medaili čs. armády v zahraničí, jsem nenarazil ( nebo jsem ji přehlédl ? ).
Pokud mohu z dostupných zdrojů soudit ( viz např.: web.mvcr.cz, aplikace.mvcr.cz, https://www.snemovna.cz/eknih/1945pns/stenprot/ ), ke zmiňovanému usnesení vlády ze dne 1.3.1946 vůbec nedošlo ?!?!
Pokud by mohl někdo tuto problematiku více objasnit ( nejlépe přímým odkazem na text z 15.10.1946 a s uvedením čísla příslušného „Úř. věst. čsl.“ ), jistě by to uvítali mnozí faleristé.
Děkuji za trpělivost s mým příspěvkem a omlouvám se za případnou neznalost, či nevědomost, nebo pokud jsem něco přehlédnul, či opoměl

Samozřejmě se mohu mýlit
Ve stručnosti řečeno, zaráží mě 3 věci :
1) Údaj V.Měřičky o "Londýnském vydání z let 1943 a 1944" ( Proč je zmiňoval ? Proč první vydání této medaile nenazval jednoduše "První pražské" ? )
2) Skutečnost, že medaile ( byť jako Pamětní ) byla udělována už za války a datum jejího udělení bylo chronologicky zapsáno do Kmenové karty a především : JIŽ ZA VÁLKY BYLY UDĚLOVÁNY LEGITIMACE, vydané Ministerstvem národní obrany v Londýně, které OPRAVŇOVALY K NOŠENÍ ČS.VOJENSKÉ PAMĚTNÍ MEDAILE ( příklad : legitimace čet. Ladislav Valníček - vystavena v Londýně dne 7/3/1944, razítko RAF CZECHOSLOVAK DEPOT ze dne 4/5/1944, číslo medaile 16123,F-VB
3) Zdánlivá nelogičnost postupu, kdy je medaile zřízena, jsou stanovena pravidla udělování, po splnění nárokových podmínek je medaile ještě během války "udělena" ( viz zápis v Kmenové knize ), je v Londýně vystavena Legitimace, opravňující k nošení medaile ( viz scan ) ovšem samotmá medaile není ani vyrobena, ani předána, pouze "přislíbena ).
Předpokládám, že takovéto "ocenění zásluh", byť "pouhou" Pamětní medailí, by postrádalo zamýšlený účel. Mám za to, že účelem udělování řádů, medailí a dekorací, je ocenění nebo připomenutí zásluh dekorovaného a fyzickou podobu mají proto, aby tato skutečnost byla patrná i okolí ( jinak by se mohly udělovat pouze dekrety a diplomy ). V tom případě mohla vláda uvedenou Pamětní medaili rovnou zřídit až po válce, rovnou ji vyrobit a předat. To by mi připadalo logičtější.
Netvrdím, že nemáte pravdu, jen mě zaráží výše uvedené skutečnosti
Nejvíc mě štve, že nemůžu dohledat konkrétní znění tolikrát zmiňovaného Nařízení vlády o zavedení této pamětní medaile

Myslím, že dnes již je v této oblasti vše jasné .Tuto problematiku jsem nedávno konzultoval se zkušeným sběratelem papírových platidel . Vypravoval mi , jaký problém pro zahraniční vládu byla např. jen emise čs. bankovek . Sice všichni předpokládali ukončení války v roce 1945 , ale před dvěma lety byl také přesný předpoklad ukončení války -podzim roku 1944 . Všechny tyto problémy se vyhrotili po bitvě v Ardenách , která pro spojence znamenala jisté varování . I proto např. naše první bankovky ( 5 Kčs) pro jistotu nemají žádný letopočet .