Pavel Sláma / paulito

333. (norská) peruť RAF

333. (norská) peruť byla námořní hlídková peruť a peruť pro zvláštní úkoly, která na konci války působila v rámci úderného křídla Banff. Peruť byla zformována z 1477. letky, formace již obsazené Nory, dne 10. května 1943. Od počátku operovala se směsicí letounů Mosquito a Catalina. Mosquita byla používána k průzkumným letům podél norského pobřeží, zatímco Cataliny létaly na hlídky u severního pobřeží Skotska. Druhou úlohou perutě bylo dopravovat agenty a zásoby pro norský odboj. 

407. peruť RCAF

Royal Canadian Air Force (RCAF) hrálo důležitou roli při porážce Německa během války.  407. peruť byla druhou kanadskou jednotkou u Coastal Command a strávila celou kariéru námořní hlídkovou službou. 

Americké ponorky v Pacifiku

Ponorky třídy Tambor, se kterými šlo americké námořnictvo do války, byly dostatečně rychlé a měly velký dosah, aby se mohly podle plánovačů námořnictva stát ponorkami, které by byly nasazeny v rámci celé flotily jako její ochrana. Ale nikdy neměly možnost prokázat své kvality.
Útok na Pearl Harbor všechno změnil. Od 7. 12. 1941 se U.S. Navy opět učilo, jak použít svoji flotilu ponorek. Protože neexistovala žádná válečná flotila, byly ponorky momentálně jedinou dostupnou ofenzivní zbraní námořnictva. Byly vyslány s instrukcí potápět kdykoliv cokoliv.

Armády v Pacifické válce 1879-1883

Pacifická válka, známá také jako Válka o ledek a pod několika dalšími názvy, byla válka mezi Chile a bolivijsko-peruánskou aliancí v letech 1879-1884. Válka, která se vedla kvůli chilským nárokům na pobřežní bolivijské území v poušti Atacama, skončila chilským vítězstvím, díky němuž země získala značné množství území bohatých na suroviny z Peru a Bolívie. Chilská armáda obsadila bolivijskou pobřežní oblast bohatou na dusičnany a Peru bylo poraženo chilským námořnictvem.

Balkánská letecká záchranná služba

Operace Halyard byla spojenecká letecká operace za liniemi Osy během druhé světové války. V červenci 1944 vypracoval Úřad strategických služeb (OSS) plány na vyslání týmu k četnickým jednotkám vedeným generálem Dražou Mihailovićem na Němci okupované území Vojenského velitelství v Srbsku za účelem evakuace spojeneckých letců sestřelených nad touto oblastí.

Bitva o Romani, srpen 1916

Bitva u Romani byla posledním pozemním útokem Ústředních mocností na Suezský průplav na začátku sinajsko-palestinské kampaně během první světové války. Bitva proběhla mezi 3. a 5. srpnem 1916 poblíž egyptského města Romani a starověkého města Pelusium na Sinajském poloostrově, 37 km východně od Suezského průplavu.

Bitva u Blenheimu 13.8.1704

Bitva u Höchstädtu, v anglofonním světě známá spíše jako bitva u Blenheimu je jednou z nejdůležitějších bitev válek o španělské dědictví. Odehrála se 13. srpna 1704 poté, co síly francouzsko-bavorské aliance svým váháním promeškaly jak příležitost vpadnout do dědičných zemí rakouských Habsburků, tak možnost rozdrtit jednotlivá bojová uskupení protifrancouzské koalice a umožnily svým nepřátelům se spojit. Bitva skončila drtivou porážkou francouzské strany a ovládnutím Bavorska protifrancouzskou koalicí.

Bitva u Chattanoogy, 1863

Bitva u Chattanooga byla spolu s bitvami u Gettysburgu a Vicksburgu jedním z klíčových okamžiků v průběhu občanské války, kdy došlo k obratu ve prospěch Unie.

Bitva u Falkirku, 22. 7. 1298

Jedna z hlavních bitev v první válce za skotskou nezávislost. Skotské jednotky vedené Williamem Wallacem zde byly poraženy armádou krále Eduarda I. William Wallace krátce po bitvě rezignoval na post ochránce Skotska.

Bitva u Saratogy, 1777

Bitvy u Saratogy proběhly dvě, a to 19. září a 7. října 1777. Někdy se k těmto střetům počítá i bitva u Benningtonu z 16. srpna 1777. Boje přinesly Američanům rozhodující vítězství nad Brity na severním válčišti americké války za nezávislost.

Boje francouzského viceadmirála Charlese d'Estaing s Brity v Karibiku, 1778-79

V jednom z těch ironických paradoxů historie, francouzský viceadmirál hrabě Charles Henri Hector d'Estaing, který vedl první francouzskou flotilu do Severní Ameriky v roce 1778, aby pomohla Američanům během jejich povstání proti britské koruně, se nikdy nesetkal s Georgem Washingtonem. Když generálmajor John Hancock předal d’Estaingovi portrét Washingtona, zatímco francouzská flotila procházela opravou v Bostonu na podzim 1778, francouzský admirál si ho pověsil v kabině své vlajkové lodi Languedoc s 80 děly.

Bombardéry Caproni během první světové války

Itálie si rychle uvědomila hodnotu bombardovacích útoků na nepřátelské cíle. Její velké třímotorové Caproni s dvojitým ocasním nosníkem patřily k nejlepším bombardérům první světové války.

Boulton Paul Balliol, Sea Balliol

Balliol vstoupil do služby u RAF v roce 1950 a ukázal se jako relativně bezproblémový cvičný letoun. Nicméně v roce 1952 došlo ke změně postoje k cvičným letounům s proudovým motorem a objednávky na turbovrtulové letouny byly omezeny. Přesto byla zavedena i námořní verze letounu, Sea Balliol, určená pro palubní výcvik přistávání. Balliol se používal i v jiných funkcích, například pro experimentální lety. Balliol si pořídil pouze jediný exportní zákazník, Královské cejlonské letectvo.

Charles Hazlitt Upham

Novozélandský voják, který byl během druhé světové války dvakrát vyznamenán Viktoriiným křížem - za statečnost na Krétě v květnu 1941 a v Egyptě v červenci 1942. Byl posledním z pouhých tří lidí, kteří obdrželi VC dvakrát, jediným, kdo obdržel dva VC během druhé světové války. Díky tomu je Upham často označován za nejvýše vyznamenaného vojáka Commonwealthu v této válce.

Douglas XA-2

Douglas XA-2 byl americký prototyp bitevního letounu přestavěný na jaře 1926 společností Douglas Aircraft z pozorovacího letounu Douglas O-2. Byl postaven pouze jeden prototyp a typ nebyl sériově vyráběn.

Flight Lieutnant William Reid VC

Skotský nositel Viktoriina kříže, nejvyššího a nejprestižnějšího vyznamenání za statečnost tváří v tvář nepříteli, které lze udělit britským jednotkám a jednotkám Commonwealthu. Viktoriin kříž získal jako pilot u velitelství bombardovacího letectva Královského letectva během druhé světové války.

Griersonův nájezd na Mississippi, 1863

V roce 1863 provedla uninionistická jizda smělou diverzní akci, kterou sám generál Grant označil za „jeden z nejskvělejších válečných činů kavalérie“.

Grumman F4F Wildcat (Martlet) v britském námořním letectvu

Grumman F4F Wildcat je americký stíhací letoun pro letadlové lodě, který vstoupil do služby v roce 1940 u námořnictva Spojených států a britského královského námořnictva, kde byl zpočátku známý jako Martlet. Wildcat byl nejprve používán Brity v severním Atlantiku a na počátku druhé světové války byl jedinou účinnou stíhačkou, kterou mělo k dispozici námořnictvo Spojených států a námořní pěchota v Pacifiku.

Henschel Hs 129 - operační nasazení

Na první pohled by se mohlo zdát, že letoun Hs 129 byl ideální volbou pro pozemní útoky. Měl dva motory, silně obrněný kokpit a nejsilnější vpřed střílející dělo, jaké se za druhé světové války montovalo do sériově vyráběných letounů. Zesílený kokpit spolehlivě chránil pilota před palbou z ručních zbraní. Německá Luftwaffe ho plánovala zařadit jako svého konečného zabijáka, který bude velmi účinně nasazován proti sovětským tankům typu T-34.

Ling-Temco-Vought XC-142A

Ling-Temco-Vought (LTV) XC-142 byl experimentální letoun s překlopným křídlem pro americkou armádu, letectvo a námořnictvo, který byl navržen pro zkoumání operační způsobilosti letounů s kolmým/krátkým vzletem a přistáním (V/STOL). Letoun XC-142A poprvé vzlétl konvenčním způsobem 29. září 1964 a 11. ledna 1965 absolvoval první let, kdy vzlétl vertikálně, přešel do přímočarého letu a nakonec vertikálně přistál. Jeho provozovatelé postupně od programu odstoupili a program nakonec skončil pro nedostatek zájmu poté, co úspěšně prokázal své schopnosti.

Lockheed Ventura v letectvech Commonwealthu

Námořní bombardovací a námořní hlídkový letoun užívaný v druhé světové válce. Jednalo se o stroj, který byl vyráběn v různých modifikacích, jako Lockheed Ventura, B-34 Lexington, B-37, PV-1 a PV-3 Ventura. Později rovněž na základě dobrých zkušeností a s využitím obdobné výrobní technologie byl zkonstruován a vyráběn zcela nový typ PV-2 Harpoon.
Byly to vcelku dobře vyzbrojené stroje, v roli námořního průzkumného, protiponorkového a protilodního letounu velice účinné. Americké USAAF typ B-34 Lexington nikdy nenasadilo. V řadách britského Royal Air Force sloužilo na 380 letounů, další stroje byly dodány do různých států světa.

Lord Leonard Cheshire VC

Vysoce vyznamenaný pilot Královského letectva, Group Captain RAF za druhé světové války a filantrop. Jako pilot obdržel mimo jiné Viktoriin kříž, nejvyšší ocenění za statečnost tváří v tvář nepříteli, které lze udělit britským jednotkám a jednotkám Commonwealthu. Byl nejmladší Group Captain v RAF a jedním z nejvíce vyznamenaných pilotů války.

Nálet Eighth Air Force na Münster v říjnu 1943

Northrop YA-9A

Prototyp amerického bitevního letounu vyvinutý pro letectvo Spojených států amerických na přelomu 60. a 70. let 20. století firmou Northrop. Do sériové výroby se však dostal jeho konkurent A-10 Thunderbolt II.

Obsazení mostu u Remagenu 1945

Bitva u Remagenu byla osmnáctidenní bitva během spojenecké invaze do Německa za druhé světové války od 7. do 25. března 1945, kdy americké jednotky nečekaně dobyly Ludendorffův most přes Rýn v neporušeném stavu. Podařilo se jim jej udržet proti německému odporu a vybudovat další dočasné přechody. Přítomnost předmostí na Rýnu posunula o tři týdny plánovaný přechod západních spojenců přes Rýn do německého vnitrozemí.

Operační nasazení Avro Manchester během války

Avro Manchester byl britský dvoumotorový těžký bombardér vyvinutý a vyráběný leteckou společností Avro ve Spojeném království. Ačkoli se nevyráběl ve velkých počtech, byl předchůdcem slavného a mnohem úspěšnějšího čtyřmotorového letounu Avro Lancaster, který byl jedním z nejschopnějších strategických bombardérů druhé světové války.

Pacifická válka 1879-83

Pacifická válka, ve které bojovalo Chile proti Peru a Bolívii, byla největším vojenským konfliktem, vybojovaným v oblasti And a rozhodovala o osudu národů Latinské Ameriky. Tato válka byla známá také jako „ledková válka“ nebo „guanová válka“, protože hlavním důvodem byl boj o tyto suroviny. 

Pobřežní hlídkové čluny v jihovýchodní Asii

Malá a obratná hladinová plavidla jsou i nadále využívána indo-pacifickými námořními silami a pobřežní stráží pro nejrůznější úkoly hlídkování v blízkosti pobřeží, kde je nízká úroveň konvenčních námořních hrozeb. Jejich význam však není o nic menší, neboť zajišťují, aby "první a poslední míle" námořních komunikačních linek (SLOC) zůstala bezpečná před hrozbami, jako je námořní terorismus a pirátství.

Samohybné dělo 40M Nimród

40M Nimród byl maďarský samohybný protiletadlový kanón z druhé světové války, který vycházel z licenční kopie švédského Landsverk L-62 Anti I SPAAG, ale měl novou věž a byl vyvíjen nezávisle. Původně bylo zamýšleno jeho použití jak v roli protiletadlového děla, tak v roli ničitele tanků, ale ukázalo se, že proti sovětským tankům, jako KV-1, je neúčinné. Proto byl využíván především proti lehce obrněným vozidlům a k protivzdušné obraně.

SS-Obergruppenführer Arthur Seyss-Inquart

Arthur Seyss-Inquart (Seyß-Inquart) byl rakouský nacistický politik, který se v roce 1938 stal na dva dny před anšlusem Rakouska jeho kancléřem. Mezi jeho funkce v nacistickém Německu patřily zástupce guvernéra Hanse Franka v Generálním gouvernementu okupovaného Polska a říšský komisař pro Německem okupované Nizozemsku, kde byl spoluodpovědný za deportace nizozemských Židů a střelbu do rukojmích.

Trawlery Royal Navy během druhé světové války

Bojová činnost nejméně známých a doceněných britských válečných plavidel. Britové používali trawlery k udržení kontroly nad přístupy k velkým přístavům. Nikdo neznal tyto vody tak dobře jako místní rybáři a trawler byl typem lodi, kterému tito rybáři rozuměli a mohli jej efektivně obsluhovat bez dalších instrukcí. Větší a novější trawlery a velrybářské lodě byly upraveny pro protiponorkové použití a starší a menší trawlery byly přestavěny na minolovky.

Vylodění 36. pěší divize v jižní Francii

Wekusta - meteorologická služba Luftwaffe

Základní pilíře války, strategie a taktika, nevyhnutelně závisí na neovlivnitelném faktoru: počasí. S rostoucí sofistikovaností shromažďování, analýz a předpovídání počasí na počátku 20. století se předpovídání počasí stalo nedílnou součástí druhé světové války. Pro Evropu byla nejdůležitější geografickou oblastí pro sběr dat Arktida, odkud se bouřlivé počasí přesunovalo na východ a jih. Důležitá data z arktických stanic, sahajících od Grónska k Sibiřskému moři přes Špicberky a Zemi Františka Josefa, byla téměř úplně odříznuta poté, co byly tyto stanice postupně obsazeny Spojenci. Britové šli o krok dále a do Německa vysílali falešná data o počasí. Německo muselo začít jednat agresivně, aby vyhrálo válku ve shromažďování dat.