Přehled článků autora

Úvod

Cílem práce je shrnout základní teoretické poznatky v oblasti mediace jako metody řešení mezinárodních sporů, zejména při mírových jednáních a aplikovat ji na dvě případové studie (Camp David a Camp David II), které budou srovnány s ohledem na aplikaci mediace, průběh jednání, subjekty a jejich strategie a v neposlední řadě úspěšnost.

1. Mediace

První historicky zaznamenaná mediace se uskutečnila už před čtyřmi tisíci lety ve staré Mezopotámii, kdy sumerský panovník pomáhal odvrátit válku mezi sousedními skupinami a snažil se je přimět k dohodě o sporném území. Jak tedy zjistili už Sumeři, zapojení třetí neutrální strany, které se konflikt přímo netýká, v roli mediátora do jeho řešení, umožňuje překonat překážky ve vztazích mezi spornými stranami, které brání jednání mezi nimi a dosáhnout tak dohody, která by bez zapojení zprostředkovatele byla jinak jen těžko možná nebo dokonce nemožná.

2. Camp David

Pro mírové procesy na Blízkém východě hrají důležitou roli vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem. Zde lze pozorovat dvě roviny. Zaprvé, USA mají zájem na tom mít strategického spojence v oblasti Blízkého východu v podobě demokratického státu, tím se stává Izrael, se kterým jsou budovány zvláštní vztahy. Tuto strategii odstartoval již J. F. Kennedy v šedesátých letech, když začal dodávat zbraně do Izraele. Druhou je úsilí donutit Izrael k ústupkům a dosáhnout tak řešení konfliktu mírovou cestou s účastí arabských států, což by znamenalo nárůst amerického vlivu v oblasti, ve formě sítě spojeneckých vztahů s umírněnými arabskými státy.

3. Camp David II

Čtyřicátého prvního amerického prezidenta George Bushe vystřídal v úřadě v roce 1993 demokrat Bill Clinton. Ve volbách uspěl díky své orientaci na vnitřní politiku, sám však neměl velký zájem ani zkušenosti (stejně jako Jimmy Carter) v oblasti zahraniční politiky. Devadesátá léta se vyznačovala silným optimismem. Rozpad Sovětského svazu znamenal konec studené války, ze které vyšly Spojené státy jako jediná světová velmoc a úspěch Bushovy politiky v Perském zálivu posílil pozici USA mezi arabskými zeměmi. Ty se začaly přiklánět ke Spojeným státům, aby našly novou orientaci po zmizení Sovětského svazu.

4. Srovnání Camp David I a II

Během prvního summitu v Camp David roku 1978 došlo k efektivní až příkladné aplikaci metody jednoho textu v otázce Sinaje, kdy se z pozic obou stran požadujících Sinaj přistoupilo k zájmům, tedy izraelské bezpečnosti a egyptské svrchovanosti na územích, která byla jeho součástí už od dob faraónů. Rozdělení území mezi obě strany z toho důvodu nebylo pro Egypt přijatelné. Nakonec se na základě zájmů dohodly, že Sinaj bude pod svrchovaností Egypta, ale jeho velká část bude demilitarizována, zajišťujíc tak bezpečnost Izraele.

Závěr

Na summitu v Camp David v roce 2000 jednali izraelský premiér Ehud Barak, palestinský vůdce Jásir Arafat a jako mediátor americký prezident Bill Clinton. Tentokrát k žádné dohodě nedošlo a jednání skončilo neúspěchem. Obě strany se totiž dohodly, že konečná dohoda musí řešit konflikt jako celek, dílčí nebo přechodné řešení tedy nepřipadalo v úvahu. Palestinsko-izraelský konflikt se ukázal jako příliš komplikovaný na to, aby ho vyřešil narychlo svolaný summit.

Přílohy

Seznam literatury

Cílem práce je shrnout základní teoretické poznatky v oblasti mediace jako metody řešení mezinárodních sporů, zejména při mírových jednáních a aplikovat ji na dvě případové studie (Camp David a Camp David II), které budou srovnány s ohledem na aplikaci mediace, průběh jednání, subjekty a jejich strategie a v neposlední řadě úspěšnost.