Přehled článků autora

Životopisný vojenský medailonek na svou dobu zcela výjimečné osobnosti c. a k. generality, posledního čestného majitele vysokomýtského pěšího pluku č. 98, generála pěchoty Adolfa svobodného pána Rummer von Rummershofa (1847-1918).

Představme si osobnost určující směr rakousko-uherské špionáže a kontrašpionáže počátku 20. století.

Ve staré, do dnešních dnů nezachované, zámecké oboře u městyse Loučeň na Nymbursku můžeme nalézt dvě vzpomínky na prapůvodního majitele dobrovického a loučeňského panství, knížete Karla Aloise zu Fürstenberg, polního podmaršálka c.k. vojsk z dob napoleonských válek. Vzpomínku na dva v lesích pozapomenuté monumenty, věnované statečnému generálovi a jeho mužům, pojďme nyní sledovat společně.

Účast V. a XII. U.  S. Corps při osvobozování území západních a jihozápadních Čech v dubnu a květnu 1945

Článek pojednává o historii dragounské posádky v městě Nymburce.

Další životopisný vojenský medailonek slavného R-U generála pěchoty z období Velké války, který působil např. během mobilizace v roce 1914 ještě v hodnosti generálmajora na postu velitele plzeňské 37. pěší brigády, v listopadu 1914 byl jmenován velitelem olomoucké 106. domobranecké pěší tzv. Železné divize bojově nasazené v Haliči, Karpatech a Ruském Polsku, od září 1915 do července 1916 velel této divizi na Soči...

Prusko-rakouská válka, jež se v létě roku 1866 přehnala přes české území, se citelně dotkla mnoha obcí severních a východních Čech. Velké množství pomníků a typových křížů, které byly vystavěny jako reakce na tyto události, můžeme nalézt do dnešních dnů. Mezi ty zapomenuté a z části poškozené lze zařadit i památeční kříž na pískovcovém soklu v obci Rudoltice v Čechách. Jeho pohnutou historii a důvod výstavby pojďme společně sledovat na následujících řádcích. Krátkým nástinem tehdejší válečné situace se ocitneme v období po bitvě u Hradce Králově a představíme si několik menších jezdeckých srážek na česko-moravském pomezí.

Ukázka z připravované knihy navazující na již vydané dílo Kujebáci.

Královské věnné město Vysoké Mýto a jeho c. (a) k. vojenské posádky.

Čtyřicet pět kilometrů dlouhá fronta od Plavy k moři zažila 12. května 1917 mohutný italský útok, čítající živou sílu 280 tis. vojáků, po 54hodinové palebné přípravě více než třech tisíc hlavní italské 3. armády genpor. Emanuela Filiberta Duca d´Aosty. První fáze desáté ofenzívy byla zahájena odražením italských útoku při Plavech a u Zagory v odpoledních hodinách téhož dne. Další masový útok směřoval na Monte Santo (Sveta Gora), S. Katarinu a Škabrijel, Rožnou Dolinu, Panovec a Markuv hrib. Italské útoky byly zničující, ale obránci odolali a nedovolili jim obsadit své pozice.

Italská jedenáctá ofenzíva, která zákonitě musela přijít i přes obrovské ztráty živé síly, se stala definitivně posledním pokusem gen. Cadorny o průlom fronty na řece Soči. Comando Supremo vypracovalo důmyslný operační plán, jehož cílem na jižním úseku fronty bylo prorazit linii K, obsadit větší část Komenského Krasu a izolovat obránce na Hermadě.

Zkáza honvédských pluků u Opatje Sela - osmá italská ofenzíva na Soči
Mimořádná hustota zasazených sil čtrnácti divizí v pásmu dvanácti kilometrů od Šempeteru k pobřeží, stále se zlepšující součinnost dělostřelectva a pěchoty, masivní palebná příprava, to vše byla veliká pozitiva italské 2. a 3. armády v osmé sočské bitvě. Obránci byli oproti tomu rozmístěni na pobořené nebo zcela zničené obranné linii.

Zapomenutá bitva - devátá italská ofenzíva na Soči.

Kraské peklo - boje pluku č. 98 na Soči v letech 1916-1917.

V povodí řeky Soči protékající frontovým pásmem od severu k jihu proběhlo mezi armádami Itálie a Rakousko-Uherska v rozmezí 23. června 1915 až 13. září 1917 jedenáct gigantických pozičních, z pohledu Habsburské monarchie obranných bitev. Poslední bitva někdy též označovaná jako dvanáctá, což je z operačního hlediska nesprávné, byla ofenzivní zcela moderně vedená operace probíhající od 24. do 27. října 1917 s účastí německého spojence v prostoru na horní Soči mezi Bovcem a Tolminem... 

Krvavá Smaragdová řeka - boje 14. horské brigády na Soči ve druhé italské ofenzívě.

Boje 14. horské brigády na Soči ve 3. a 4. italské ofenzívě.

Dle údajů v Poděbradsku bylo na území úředního okrsku okr. hejtmanství Poděbrady, kam příslušely soudní okresy Nymburk, Poděbrady a Králův Městec s více jak 80 většími politickými obcemi a které se zhruba kryje se současným okresem pouze bez menších území okolo Lysé nad Labem, na Rožďalovicku a Českobrodsku, povoláno do zbraně 8 223 mužů z celkového počtu 21 191 mužů.

Nasazení 42. gardové střelecké divize RA v bojích o Brno.

k. u. k. Infanterie-Regiment Nr. 21

Návrat náhradního praporu c. a k. pěšího pluku č. 98 ze Světové války.

Tabuizované téma v nevšedním pohledu. Ukázka je z autorem připravované knihy Vojáci Velké války aneb Pietní místa c. a k. pěšího pluku č. 98.

Nimburg and der Elbe - vojenská historie města.

Nymburská dragounská kasárna a cvičiště.

Obranné boje II. polního praporu pěšího pluku č.98 v Košické oblasti v r. 1919.

Českoslovenští parašutisté ve zvláštních operacích na východní frontě.

Osud prostého R-U vojáka v Brusilově letní ofensivě u Lucku v roce 1916.

Pomníky věnované obětem Velké Války 1914–1918 na území bývalého c. k. okresního hejtmanství Poděbrady.

Plukovní hudba c. a k. pěšího pluku č. 98.

Podzimní obranné boje c. a k. pěšího pluku č. 98 při spojeneckém průlomu na Piavě v roce 1918.

V euforickém období za pochodu vznikajícího Masarykova státoprávního celku se utvářely nové názorové proudy ve všech vrstvách společnosti. Vášeň, zaslepenost odplatou starému uspořádání a politické i osobní intriky hrály bez skrupulí nejhlavnější roli. Okázalé vlastenectví a vytváření jednostranných legend spolu s ostatními výše zmíněnými faktory mělo zásadní negativní vliv na zachování památky na padlé občany Rakousko-Uherské monarchie. Vyzdvihováni byli především v bojích „za svobodu vlasti" padlí váleční dezertéři a zajatí vojáci české a slovenské národnosti, kteří vstoupili z různých důvodů, ať již ideologických nebo z nouze, dobrovolně či nikoliv, do čs. legií ve Francii, Rusku, Itálii a Srbsku.

Po ukončení bojů v roce 1918 se do domovských obcí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku dlouho po uzavření příměří navraceli bývalí příslušníci zaniklé habsburské armády. Nejprve však museli projít čs. vládou nově zřízenými přejímacími či karanténními tábory, ve kterých absolvovali důkladná politická školení zavedená jako nutný ideologický dozor nad bývalým c. a k. vojskem a jeho veliteli. Tehdy se tomu odborně říkalo odrakouštění vracejícího se polního vojska.

Výcviková střediska příslušníků Zvláštní skupiny D

Stručná historie důležité týlové složky, jež měla na Nymbursku za úkol výkup a výcvik koní pro c. k. armádu.

Statečný polní velitel - Ldst. Lt. Antonín Fousek.

Statistika pomníků okresu Nymburk 1914-1918.

Památky na oběti zvůle a násilí plynoucích z válek, vybojovaných pod výsostným žlutočerným praporem Habsburské monarchie, lze nalézt nejen na území bývalého okr. hejtmanství Poděbrady, ale i v přilehlých politických okresech. Se stoickým klidem se mnohdy vedle sebe, nebo v těsné blízkosti tyčí osamocené pomníky z období sedmileté války s Pruskem u Křečhoře na Kolínsku, obou koaličních proti napoleonských válek na Loučeňsku, prusko-rakouské války z roku 1866 na Křinecku, Královéhradecku a Velké války z let 1914–1918 v celé zmiňované oblasti. Bylo by nemístné se v samotném závěru celého pojednání ve zkratce nezmínit o válečných hrobech, vojenských hřbitovech a osáriích rakousko-uherských vojáků české národnosti umístěných v zahraničí.

Výsadkové operace čs. parašutistů v oblasti Svitavské a Podorlické pahorkatiny.

Podrobný popis jednotlivých operací od 16. 4. 1941 do 22. 3. 1945.

Výstroj, výzbroj a členění jízdy v Nymburské garnizoně 2. poloviny 19. století.

Životní příběh c. k. důstojníka Lt. Aleksandera von Bethmanna.

Vznik Zvláštní skupiny D. Vytvoření, výcvik a nasazení jednotlivých výsadkových skupin československého zahraničního vojska ve Velké Británii.