Hlavním cílem UNRWA je pozitivní změna životních podmínek palestinských uprchlíků na Blízkém východě. Proto se tato kapitola věnuje již dosaženým úspěchům v šesti různých programech: vzdělávání, zdravotnictví, podpůrné sociální služby, drobné úvěry, údržba uprchlických táborů a infrastruktura a posledně nouzové projekty.
UNRWA působí celkem v pěti státech včetně vnitřního území Palestinské autonomie – pásmo Gazy, Západní břeh, Libanon, Sýrie a Jordánsko. Každé území má svá specifika, proto se pomoc UNRWA liší od potřeb tamních uprchlíků. Tato kapitola charakterizuje zmíněná území a uvádí základní informace o působení agentury.
Agentura UNRWA (United Nations Relief and Works Agency for Palestine Refugees in the Near East) byla zřízena v roce 1949 Organizací spojených národů za účelem pomoci palestinským uprchlíkům na Blízkém východě. Již od roku 1950 je aktivní a pokouší se ve spolupráci s místními vládami zlepšit situaci palestinských uprchlíků v oblasti zdravotní péče, vzdělání, infrastruktury aj. Působí především v uprchlických táborech v zemích sousedících s Izraelem – Libanon, Sýrie, Jordánsko, Západní břeh včetně východního Jeruzaléma a pásma Gazy.
Organizace spojených národů zřizuje po celém světě nespočet humanitárních, mírových, kulturních a jiných organizací a agentur za účelem monitoringu či přímo aktivního zasazení se o zlepšení podmínek ve zvolené oblasti. Jednou z takových agentur je právě United Nations Relief and Works Agency for Palestine Refugees in the Near East , jejímž úkolem je poskytovat pomoc palestinským uprchlíkům na Blízkém východě, zastávat jejich zájmy a zasazovat se o zlepšení jejich životní situace.
Pro porozumění a zasazení problematiky palestinských uprchlíků do kontextu je nutné zmínit historické příčiny celého konfliktu. Tato kapitola uvádí jednotlivá období, která měla ve zmíněné problematice význam. Mimo zásadní zlomové události, jako byl vznik státu Izrael a šestidenní válka, kterým tato kapitola vymezuje nejvíce prostoru z důvodu největších uprchlických vln v těchto obdobích, se hovoří také o vzniku konfliktů mezi Židy a Araby vůbec. Dále jsou ve stručnosti zmíněna fakta o událostech následujících po šestidenní válce jako černé září 1970, invaze do Libanonu, arabské intifády a situace v oblasti Izraele a Palestiny v 21. století.
Energetická bezpečnost je typickým případem rozšířeného konceptu bezpečnosti. Přístup k energetickým zdrojům byl vždy zásadní otázkou a vedly se o něj i spory. Větší důraz je ovšem na energetickou bezpečnost kladen od ropných šoků 70. let. Ropné šoky vyvolaly otřes v mezinárodních vztazích. Doposud se postavení státu odvíjelo především od vojenských faktorů. V situaci, kdy se země musely potýkat s nedostatkem energetických zdrojů, získaly na důležitosti země jako Saúdská Arábie nebo Kuvajt, které byly sice vojensky nevýznamné, ale zato disponovaly nedostatkovými surovinami.
Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.
Zjistit více