Evropa : Slovensko (SVK)

Zpět na úvodní stránku

Přehled (180 článků)

  • Benešova Sofiina volba

    👤Václav Vlk st. 🕔17.05.2014

     Připomínka dění od 5. října 1938 do 15. března 1939 v širším kontextu.

    Zobrazit celý článek
  • Sedmidenní válka s Polskem (1919)

    👤Pavel Jaroslav Kuthan 🕔22.02.2004

    Nedlouho po vzniku Československa v říjnu 1918 vznikl spor o oblast Těšínska se sousedním Polskem. Přestože hranice mladé republiky byly mezinárodně uznány státy Dohody a jednalo se o české historické území, nehodlalo se s tím Polsko smířit a po rozpadu Rakousko-Uherska toto území vojensky obsadilo. Nemalou váhu přitom mělo i uhelné bohatství této oblasti a potřeba zabezpečení uhlí pro Československo.

    Zobrazit celý článek
  • Slováci v Dozornej komisii neutrálnych štátov v Kórei v rokoch 1953 – 1993

    👤Ondrej Uriga 🕔24.11.2003

    Zajímavosti z konce korejské války

    Zobrazit celý článek
  • Maďarizácia

    👤Ján Kovačič 🕔03.02.2009

    V systéme dualizmu, ktorý vznikol v dôsledku ústupu centrálnej politickej moci maďarskému bojovnému nacionalizmu, sa naplno rozbehol proces započatý na konci 18. storočia, a to proces systematického pomaďarčovania jednotlivých štátnych i cirkevných orgánov a inštitúcií. Prenikal do všetkých sfér života, čo malo negatívny dopad na nemaďarské národnosti žijúce v Uhorsku.

    Zobrazit celý článek
  • Památky na Velkou válku jako zrcadlo doby

    👤Vladimír Mucha, Ing. 🕔04.06.2013

    Pomníky věnované obětem Velké Války 1914–1918 na území bývalého c. k. okresního hejtmanství Poděbrady.

    Zobrazit celý článek
  • Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 4. Organizace Varšavské smlouvy

    👤Jiří Fidler 🕔10.04.2018

    Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

    Zobrazit celý článek
  • Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 5. Sovětské zájmy a geopolitika

    👤Jiří Fidler 🕔10.04.2018

    Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

    Zobrazit celý článek
  • Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 6. Závěr

    👤Jiří Fidler 🕔10.04.2018

    Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

    Zobrazit celý článek
  • Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 1. Úvod

    👤Jiří Fidler 🕔10.04.2018

    Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

    Zobrazit celý článek
  • Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 2. Teoretické základy sovětského vojenství

    👤Jiří Fidler 🕔10.04.2018

    Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

    Zobrazit celý článek
  • Geopolitické aspekty sovětské agrese vůči Československu v srpnu 1968 - 3. Sovětská armáda v šedesátých letech

    👤Jiří Fidler 🕔10.04.2018

    Disertační práce se zaměřuje na obecné souvislosti agresivní akce pěti armád Organizace varšavské smlouvy vůči Československu v srpnu 1968. Na rozdíl od historiografií obecně protěžovaných ideologických rozporů se snaží nalézt vysvětlení celé akce v základních aspektech prosazování velmocenských zájmů Sovětského svazu, a to hlavně na vojensko-strategickém poli. Problémem při zpracování je však nedostatek primárních informačních zdrojů, jež dodnes podléhají nejpřísnějšímu utajení. K dispozici naproti tomu jsou informace, zahrnující teoretické rozbory doktrinálních otázek v odborném tisku. Hlavně však lze využít informací o praktické realizaci organizačních a koncepčních směrnic, které z doktrinálních a strategických koncepcí vycházely. Vzhledem k úzké provázanosti ozbrojených sil Organizace varšavské smlouvy lze také základní obrysy sovětských strategických koncepcí vypozorovat z jejich aplikace v československých podmínkách. Vzhledem ke zjevné kontinuitě sovětské zahraniční a vojenské politiky od třicátých do osmdesátých let lze definovat geopolitické aspekty aktivního sovětského působení na mezinárodní scéně. Sovětské politické i vojenské vedení, bez ohledu na ideologické odmítání termínů „geopolitika“ či „životní zájmy“, se jimi v zásadě řídilo. Práce tak ukazuje na významnou provázanost sovětských velmocenských ambicí zvláště s evopským, středomořským a blízkovýchodním prostorem.

    Zobrazit celý článek
  • Vojenské obranné zpravodajství

    👤PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. 🕔05.02.2013

    Vojenské obranné zpravodajství Bedřicha Reicina a jeho vliv na chod armády i československé poválečné společnosti.

    Zobrazit celý článek
  • Poválečné uspořádání ovlivňující vývoj výstavby a zachování vojenských památek na Velkou válku

    👤Vladimír Mucha, Ing. 🕔22.06.2013

    Po ukončení bojů v roce 1918 se do domovských obcí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku dlouho po uzavření příměří navraceli bývalí příslušníci zaniklé habsburské armády. Nejprve však museli projít čs. vládou nově zřízenými přejímacími či karanténními tábory, ve kterých absolvovali důkladná politická školení zavedená jako nutný ideologický dozor nad bývalým c. a k. vojskem a jeho veliteli. Tehdy se tomu odborně říkalo odrakouštění vracejícího se polního vojska.

    Zobrazit celý článek
  • Šľachta na Slovensku v ranom novoveku

    👤Ján Kovačič 🕔28.06.2008

    V tejto práci analyzujem postavenie, úpadok i rast majetkov a boj za zachovanie svojich privilégií vyššej šľachty, ako i snahy o presadenie sa strednej i nižšej šľachty na území Slovenska v 16. až 18 storočí.

    Zobrazit celý článek
  • Doleva nebo doprava?

    👤PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. 🕔01.02.2013

    Letošního 18. července uplynulo přesně 70 let od chvíle, kdy vláda Jeho Veličenstva a tehdejší sovětský režim definitivně uznaly československou exilovou vládu v Londýně. Pro Edvarda Beneše a jeho spolupracovníky to byl zlomový okamžik jejich předlouhého zápasu o znovuobnovení Československé republiky v předmnichovských hranicích a ve svobodné Evropě, kde nebude místo pro nacistický režim.

    Zobrazit celý článek
  • Osmičky v naší historii

    👤Karel Pacner 🕔10.01.2008

    V českém národě se říká, že ve 20. století je osmička na konci letopočtu pro nás osudová. Ovšem to není tak docela pravda – osmičky, které signalizovaly určitý přelom, známe i ze staletí minulých. Například v roce 1348 založil císař a král Karel IV. pražskou univerzitu – dnes Univerzitu Karlovu. V květnu 1618 vyhodili evangeličtí šlechtici dva císařské místodržící i s písařem z Pražského hradu – tato defenestrace byla počátkem panského odboje, který skončil definitivním podřízením českých zemí rodu Habsburků a jejich začleněním do rakouského mocnářství. V bouřlivém roce 1848, kdy propukla řada povstání ve střední Evropě, povstali rovněž obyvatelé Prahy – jejich porážka vedla k utužení rakouské vlády. O deset let později zahájilo činnost Národní divadlo v Praze – jeden ze symbolů vlastenectví. Roku 1878 se v Praze ustavila Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická – první dělnická strana v českých zemích.

    Zobrazit celý článek
  • Nepřizpůsobiví - Studenti, máničky a další pohledem československých mocenských orgánů

    👤PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. 🕔05.02.2013

    Byl to samotný sekretariát ústředního výboru Komunistické strany Československa, kdo dal 25. února 1965 souhlas k uspořádání studentského majálesu v hlavním městě. Nečekaný průběh oslav jej přiměl k následnému uspořádání celostátní konference studentů vysokých škol. Na schůzi konané 29. září 1965 pak dospěli členové politbyra k názoru, že došlo k politicko-ideologické aktivitě studentstva, přičemž shodně konstatovali, že vlna politické aktivity se ve vysokoškolském prostředí nevzedmula náhle, ale že se sbírala po řadu posledních let.

    Zobrazit celý článek
  • Nespokojenost komunistů s vojenskými soudy po „Vítězném únoru“

    👤PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. 🕔28.02.2015

    „Senát vrchního vojenského soudu v tom složení, jak byl u procesu generála Karla Janouška a ostatních, a snad i vrchní vojenský soud v Praze, prostě vůbec nestačí na procesy takového významu. Nutno konstatovat, že vedení procesu tohoto druhu a významu u krajského soudu na Pankráci po únorových událostech je zcela jinak připraveno, zcela jinak řízeno a vedeno v duchu zcela jiném, odpovídajícím dnešní době a zájmu státu. […] Této skutečnosti všiml si ihned při zahájení hlavního přelíčení obhájce pplk. Hanuše, který prohlásil, že vojenská trestnice a vrchní vojenský soud v Praze je proti Pankráci hotové »sanatorium«.“

    Z hlášení plk. gšt. Reindla, příslušníka 5. oddělení Hlavního štábu ministerstva obrany, 17. červen 1948

    Zobrazit celý článek
  • Okres Humenné v roku 1945 ( situačná správa)

    👤Radoslav Turik 🕔24.06.2012

    Posledné mesiace v roku 1944 boli pre okresy severovýchodného Slovenska  obdobím, ktorým sa na tomto území skončila druhá svetová vojna. Frontové boje sa pohli ďalej na západ. Vojna sa stala minulosťou, ale to ani zďaleka neznamenalo, že je všetkým problémom koniec. Naopak pred obyvateľmi severovýchodného Slovenska zničeného vojnou nastalo ťažké obdobie obnovy zničeného regiónu.

    Zobrazit celý článek
  • Československo na cestě k „Únoru“

    👤PhDr. Ladislav Kudrna, Ph.D. 🕔12.03.2011

    Fungování „omezené“ demokracie v poválečném Československu 1945-1947.

    Zobrazit celý článek