Přehled (22 článků)

Středověk (476 - 1492) : Husitské války [1419-1436]

Naše slavné prohry – bitva u Lipan

“Tak to tedy rozhodneme pěstmi!” ukončil prý marné dohadování jakýsi neznámý bojovník na planině pod Lipskou horou 30. května 1434. Bitva u Lipan patří k nejslavnějším prohrám českých dějin, přičemž nejzajímavější je otázka proč. Není totiž vůbec jasné, proč prohra jedné ze dvou českých stran by měla znamenat takovou tragédii, abychom si ji i po téměř šesti stoletích připomínali. Leč tento obecný názor je faktem, který nemá smysl zpochybňovat. Pokusme se tedy o něco jiného. Popišme si situaci, bitvu a možné alternativní scénáře. Na jejich základě se pak zamyslíme nad klíčovou otázkou. Šlo opravdu o tak přelomovou bitvu, jak nám to někteří tvrdí?
🪖︎ Kosa Nostra 🕔︎ 02.12.2018 👁︎ 18666

Palné zbraně v Českých zemích v době předhusitské a husitské

Černý prach popsaný Rogerem Baconem v roce 1242 se - až na změnu vzájemného poměru jednotlivých příměsí - používal až do poloviny 19. století. Zato palné zbraně se v průběhu těchto šesti staletí změnily k nepoznaní. Z hrubě opracovaných děl středověku se vyvinuly zbraně svou elegantní výzdobou připomínající spíše umělecká díla. Ale i přes všechny odlišnosti zůstal jejich koncept v základech stejný. K lepšímu pochopení vývoje Evropy formované do značné míry válečnými konflikty je nutné blíže prozkoumat počátky evropských palných zbraní...
🪖︎ Adam Cabiš 🕔︎ 25.02.2007 👁︎ 81653

Sirotčí výpravy na Slovensko

Husitské výpravy do zahraničí, a zvláště pak spanilé jízdy, jsou u nás díky jejich glorifikaci velmi populární. Ovšem ne každá tato výprava musela zákonitě skončit husitským vítězstvím. Dvojnásobně to platí o sirotčích výpravách na Slovensko.
🪖︎ Evžen Petřík 🕔︎ 23.02.2003 👁︎ 33137

Bratríci

Bratrícke hnutie ja akýmsi doznievaním husitských čias na Slovensku. Uchytilo sa v Uhorsku v období rozvratu centrálnej moci v a existovalo ako štát v štáte.Ćlánok podáva základnú charakteristiku hnutia, až po jeho zánik v dôsledku rozhodných zásahov nového uhorského kráľa Mateja Korvína.

🪖︎ Radoslav Turik 🕔︎ 03.06.2007 👁︎ 46084

Plzeňský landfrýd

Landfrýd neboli zemský mír znamenal zákaz rozbrojů a ochranu pořádku a právního řádu. Byl vyhlašován panovníkem nebo spolkem feudálů a měst (souhrnně též nazývaným landfrýd) v dobách narušení vnitřního pořádku. Plzeňský landrfrýd pak byl spolek západočeských katolických měst a šlechticů, kteří se postavili proti husitům.
🪖︎ Richard Aubrecht 🕔︎ 02.01.2004 👁︎ 47221

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 02.)

Kromě šlechty patřila na přelomu 14. a 15. století k „pánům světským“ i královská města, která byla nejen privilegovanými středisky řemesel a obchodu, ale v mnoha případech i vlastníky zemědělské půdy ve svém okolí, a tedy i vrchností panskou.
🪖︎ Karel Oktábec 🕔︎ 15.03.2011 👁︎ 25742

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 01.)

O husitských válkách (či husitské revoluci, chcete-li) jsme toho ve škole slyšeli dost. O tom, co jim předcházelo a proč vlastně začaly, už méně. Není divu. Byly to války náboženské, a my jsme chodili do školy v době, jejímž náboženstvím byl "vědecký" materialismus. Následující článek je malým pokusem o alespoň částečné odstranění této informační mezery... 
🪖︎ Karel Oktábec 🕔︎ 15.03.2011 👁︎ 26890

Jan Žižka z Trocnova

 

Málokterá z našich historických osobností vyvolává u většiny lidí tak protichůdné reakce jako husitský hejtman Jan Žižka z Trocnova.  Bývají  totiž buď bezvýhradně obdivné, anebo naopak bezvýhradně odsuzující. Podle jedněch to byl schopný vojevůdce a horlivý vlastenec, podle druhých to byl sice schopný vojevůdce, ale zároveň nelítostný vrah a lupič.

🪖︎ Karel Oktábec 🕔︎ 12.07.2011 👁︎ 58808

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 12.)

Václav Koranda a jeho věrní v Plzni očekávali příchod Ježíše Krista stále netrpělivěji. Zásob ubývalo, královské vojsko znemožňovalo jejich doplnění a kněží se právem začali obávat, že i ta nejohnivější kázání o spáse duší budou brzy přehlušena kručícími žaludky posluchačů.
🪖︎ Karel Oktábec 🕔︎ 15.03.2011 👁︎ 25802

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 11.)

Václav Koranda starší se poprvé objevuje v pramenech roku 1414 jako plzeňský farář a nadšený šiřitel myšlenek mistra Jana Husa. Již roku 1417 mu však přední mistr pražské university Křišťan z Prachatic písemně vytýká, že zatímco dříve ho přívrženci kalicha chválili a obdivovali pro jeho výmluvnost a stálost při obraně Pravdy, nyní se pozastavují nad tím, že vyházel z kostela obrazy svatých, podává svátost oltářní nemluvňatům a vynechává při bohoslužbách všechno, co není přímo doloženo v bibli. Václav Koranda dal zkrátka veškerou svoji výmluvnost do služeb chiliasmu a vyhlásil Plzeň za vyvolené Město Slunce.
🪖︎ Karel Oktábec 🕔︎ 15.03.2011 👁︎ 21180

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 10.)

Po králově smrti dostaly události nebývalý spád. Jak píše Vavřinec z Březové, hned následujícího dne, tj. 17. srpna 1419, „shromáždili se někteří z lidu obecného neboli prostého a rozeběhli se se souhlasem staroměstského purkmistra Jana Bradatého beze všeho strachu po kostelích a klášteřích v městě Pražském a rozbíjeli, lámali a ničili varhany a obrazy kostelů, zvláště těch, v kterých nebylo nijak dovoleno přijímání z kalicha...“
🪖︎ Karel Oktábec 🕔︎ 15.03.2011 👁︎ 20603

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 09.)

Povzbuzeni příkladem z nejvyšších míst začali čeští páni a rytíři zabírat církevní statky. Jedni proto, aby církvi v jejím návratu k evangelické chudobě pomohli, druzí proto, aby ji před touto pomocí ochránili. Důsledek byl v obou případech objektivně tentýž – církev chudla...
🪖︎ Karel Oktábec 🕔︎ 15.03.2011 👁︎ 21776

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 08.)

Husova smrt vyvolala v Čechách přesně tu reakci, kterou očekával kardinál Zabarella a ostatní rozvážnější účastníci kostnického koncilu. Odpor a pobouření. Nenávist. Zatímco ještě v květnu protestovalo v Kostnici 250 českých šlechticů, v září 1415 jich na další protestní list přivěsilo své pečeti již skoro dvakrát tolik - 452.
🪖︎ Karel Oktábec 🕔︎ 15.03.2011 👁︎ 22132

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 07.)

V létě roku 1414 se římský a uherský král Zikmund Lucemburský dohodl s papežem Janem XXIII. na svolání dalšího církevního koncilu do Kostnice, kde měla být konečně vyřešena tristní záležitost s trojpapežstvím. Zřejmě se dohodli i o jiných věcech, protože na tento koncil pozval Zikmund i Jana Husa a nabídl mu možnost obhájit před nejvyšším církevním orgánem své názory.
🪖︎ Karel Oktábec 🕔︎ 15.03.2011 👁︎ 22452

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 06.)

Šířící se pověst Čech jako ráje kacířů přiměla nakonec k zásahu samotného panovníka. Václav IV., údajně na naléhání své manželky Žofie, pravidelné návštěvnice Betlémské kaple, vyzval arcibiskupa k odvolání klatby a k odškodnění majitelů spálených knih. Kromě toho se zastal Husa několika přímluvnými dopisy, adresovanými papeži.
🪖︎ Karel Oktábec 🕔︎ 15.03.2011 👁︎ 21573

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 05.)

Návštěva Husových kázání v Betlémské kapli stala pro většinu Pražanů nezbytnou součástí jejich společenského života. Nebylo divu. Kazatelna znamenala pro středověkého člověka totéž co noviny, rozhlas, televize a internet pro člověka dnešní doby. Působivé mediální produkce obtloustlého, nicméně údajně silně charismatického kazatele navštěvovali nejen bohatí a chudí měšťané, ale i šlechtici a prominentní členové královského dvora. Občas si populárního kazatele přišla poslechnout i králova manželka Žofie.
🪖︎ Karel Oktábec 🕔︎ 15.03.2011 👁︎ 23945

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 04.)

Nejen v Anglii, ale i v Čechách hledali kazatelé cestu k nápravě církve a společnosti. Němec Konrád Waldhauser kterého pozval do Prahy sám císař Svaté říše římské Karel IV., vytýkal rozmařilý život nejen církevním hodnostářům, ale i šlechticům a měšťanům. Odsuzoval ženskou módu a většinu příjemnějších (a tedy hříšných) stránek života. Mezi německy mluvícími posluchači měl prý velký úspěch.
🪖︎ Karel Oktábec 🕔︎ 15.03.2011 👁︎ 22469

Od Jana Husa k Janu Žižkovi (díl 03.)

Provoz tří papežských dvorů byl samozřejmě dost nákladný. Obvyklé poplatky a berně nešlo zvyšovat nebo vypisovat donekonečna, a tak všichni úřadující Svatí otcové začali ve velkém prodávat tzv. odpustky. Podle katolické nauky jsou odpustky prominutím trestů za hříchy, které církev nebo Bůh uložili a které jsou buď odpykávány na zemi, nebo musí být odpykány v očistci. Takto prominuty mohou být samozřejmě pouze takové hříchy, které už byly odpuštěny při zpovědi. Například místo půstu o chlebu a vodě se může kajícník očistit modlitbou a almužnou.
🪖︎ Karel Oktábec 🕔︎ 15.03.2011 👁︎ 22058

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více