Přehled (7 článků)

Rappalská smlouva mezi Německem a Sovětským Ruskem podepsaná 16.4.1922, umožnila oběma zemím vyjít z mezinárodní izolace a navázat výhodnou spolupráci především ekonomickou, ale i vojenskou. Tajná část dohody se zabývala spoluprací mezi generálními štáby německé a sovětské armády. Nejznámější je letecká škola v Lipecku.

Od doby, kdy se objevily první letouny těžší než vzduch a začaly konkurovat do té doby kralujícím vzducholodím, koketovali konstruktéři s myšlenkou používat těžší letadla (pojem letadlo zahrnuje veškeré létající stroje tedy letouny těžší vzduchu i aerostaty lehčí vzduchu) k vynášení lehčích.

První nálet 99 letounů RAF na Porúří se uskutečnil již v noci na 16. května 1940 a po skončení „bitvy o Británii“ se stalo Německo velice častým terčem nočních náletů britských bombardérů. Zpočátku zcela nepřipravená Luftwaffe mohla svým stíhačům nabídnout jen černý nátěr letadel a tlumiče plamenů na výfuky motorů, Až v září 1940 začaly být montovány na přídě stíhaček Bf 110 C a D detektory infračerveného záření firmy AEG - „Spanner“. Byly schopny zachytit tepelné vyzařování výfuků motorů bombardéru na vzdálenost cca 300 m a zobrazit je na malé obrazovce před pilotem - tzv. „Q- Rohr“...

V následujícím článku je popsána obsluha leteckého proudového motoru Junkers Jumo 004. Jedná se o můj překlad originálního německého manuálu z období konce II. světové války, který je doplněn názornými obrázky.

Vznik proudových leteckých motorů na  konci třicátých let minulého století provázely zcela nové problémy, které museli při vývoji tohoto doposud nepříliš známého typu techniky jejich konstruktéři řešit. Jednou z otázek bylo s dostatečnou účinnostízajistit nepřetržité spalování směsi vzduchu a paliva za konstantního tlaku. Samozřejmě bylo třeba takovýto motor, podobně jako motor pístový, nějakým způsobem uvést do chodu a dle Braytonova cyklu nastartovat jeho vnitřní kontinuální procesy, což si ovšem u proudového motoru žádalo speciální (a mnohdy složitější) postupy. V následujícím textu bude popsáno, jak si s tímto zajímavým problémem poradili konstruktéři prvních německých proudových motorů, které byly na konci II. světové války v několika reaktivních letounech bojově nasazeny.

Profil jednoho z nejlepších současných hloubkových bombardérů a víceúčelových letounů s měnitelným šípem křídel.

Profil jednoho z nejlepších současných hloubkových bombardérů a víceúčelových letounů s měnitelným šípem křídel.