Stoletá válka mezi Anglií a Francií 1337-1453

Autor: Tomáš Halada 🕔︎︎ 👁︎ 27.877

V. Vývoj po skončení stoleté války

Po vyhnání Angličanů začala celková obroda Francie. Karel VII. si vybíral rádce z řad drobné šlechty a měšťanstva, s jejichž pomocí zbavil zemi loupeživých band bývalých žoldnéřů. Vybudoval stálé vojsko, mocnou zbraň proti šlechtě i vnějšímu nepříteli. Ke konci své vlády se musel potýkat s revoltou svých pánů, na jejichž straně byl i jeho syn dauphin Ludvík, který po otcově smrti roku 1461 nastoupil na trůn jako Ludvík XI.

Angličané v té době měli sami ve vlastní zemi tolik potíží, že nemohli ani pomýšlet na další výboje. Už roku 1447 byl odstraněn vévoda z Gloucesteru a na jeho místo nastoupil vévoda Suffolk, ale ten byl o dva roky později zavražděn a nahrazen vévodou ze Somersetu. Jeho vláda vzbudila v zemi takovou nelibost, že šlechta pomýšlela přenést královskou korunu na Richarda z Yorku, vnuka Edmunda z Yorku, kdysi strýce a rádce Richarda II., a současně pravnuka krále Eduarda III.

Reklama

Roku 1453 se králi Jindřichovi VI. narodil syn, u něj samého se ale projevila duševní choroba, takže yorkská strana prohlásila o rok později Richarda z Yorku králem. Tak byla rozpoutána krvavá občanská válka, známá jako tzv. válka růží. Richard zvítězil roku 1455 u St. Albans, kde zajal krále Jindřicha, načež byl parlamentem uznán za protektora říše. Na krátký čas zavládl mír, ale roku 1459 válka opět propukla. Richard byl poražen a musel uprchnout do Irska, odkud se roku 1460 vrátil a s pomocí hraběte Warwicka zvítězil u Northamptonu. Jindřich byl znovu zajat a musel svolat parlament, který rozhodl, že králem zůstane Jindřich, ale po jeho smrti připadne koruna Richardovi. Avšak ještě téhož roku královna Markéta zvítězila nad Richardem v bitvě u Wakefieldu, kde Richard padl, a dalším vítězstvím u St. Albans o rok později osvobodila krále Jindřicha ze zajetí.

Roku 1461 byl Richardův syn Eduard v Londýně korunován na krále jako Eduard IV. Ten donutil královnu k útěku do Francie a zajal krále Jindřicha a uvěznil ho v Toweru. Znepřátelil si ale svého spojence Warwicka, takže ten se smířil s královnou a spolu roku 1470 zahnali Eduarda na útěk, osvobodili Jindřicha a prohlásili ho znovu králem. Ale o rok později se zase vrátil Eduard, porazil Warwicka a opět uvěznil Jindřicha v Toweru, kde zakrátko zemřel. Je však pravděpodobné, že byl zavražděn. Královna byla poražena a zajata i se svým synem, který byl ihned zabit.

Eduard se teď chopil moci tvrdou rukou. Během svého panování podnikl další pokus o získání francouzské koruny, když se s burgundským vévodou Karlem Smělým spojil proti francouzskému králi Ludvíku XI. Roku 1477 však Karel Smělý padl v bitvě u Nancy proti Ludvíkovým spojencům Švýcarům, což znamenalo konec Eduardových nadějí. Uprázdněné burgundské impérium si Ludvík rozdělil s Karlovým zetěm Maxmiliánem Habsburským.

Roku 1483 Eduard zemřel a zanechal po sobě dva syny: dvanáctiletého Eduarda, který měl být jeho následníkem, a ještě mladšího Richarda. Vládu za mladého Eduarda ale vykonával jeho strýc Richard z Gloucesteru, který jako Richard III. vládl zemi do roku 1485. Tehdy se u anglických břehů vylodil zástupce lancasterské strany Jindřich z Richmondu, podporovaný Francouzi a lidovým povstáním na jihu, a v bitvě u Bosworthu porazil Richarda III, který v boji padl. Jindřich přitáhl do Londýna, dal na sebe převést veškerá práva Lancasterů i Yorků a stal se jako Jindřich VII. zakladatelem nové tudorovské dynastie.

To je považováno za ukončení tohoto několik století trvajícího konfliktu, rozloha tehdejší Francie je až na výjimky totožná s rozlohou dnešní. Koncem 15. století se Francie politicky i hospodářsky sjednotila. Množství samostatných oblastí, šlechtických držav a měst se spojilo v jedno území. Začal se vytvářet v celé zemi platný francouzský jazyk a společná kultura. Od této doby se za Francouze považují i Bretoňci, Burgundi, Provensálci a Gaskoňci. Nastává etapa vytváření francouzského národa a jednotné Francie.

 

Reklama

 

Zpracoval: Tomáš Halada, III/2001
(www.volny.cz/tomas.halada)

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více