KLDR a důsledky rozdělení Korejského poloostrova 4.

Autor: Bc. Martin Konečný 🕔︎︎ 👁︎ 18.891

4. Ekonomické důsledky rozdělení Korejského poloostrova pro obě země od konce 20. století až do současnosti s důrazem na KLDR

 

4.1.Korejský poloostrov

Hlavní událostí, která měla dopad pro obě části Korejského poloostrova, byl nepochybně konec studené války a rozpad Sovětského svazu. Tato událost byla společně s politickoekonomickými základy, které se vytvořily od vzniku obou států (ideologie, režim, mezinárodní izolace/otevřenost, reformy), příčinou změn, které následovaly v průběhu dalších dvou desetiletí. Další rychlá vlna industrializace a modernizace měly v obou zemích odlišné důsledky. V Severní Koreji se dotvořil moderní totalitarismus a nedošlo ke zhroucení režimu, který vydržel i největší hospodářské krize. Naproti tomu Jižní Korea odstartovala prudký vzestup a rozvoj ve všech oblastech politického, společenského a ekonomického života a stává se jednou ze světových hospodářských velmocí.[82]

4.2.Korejská lidově demokratická republika

Reklama

Výše uvedené události devadesátých let, politickoekonomické příčiny od vzniku Korejské lidově demokratické republiky, neochota strategických změn a reforem v oblastech politiky a ekonomiky a upřednostňování krátkodobých řešení před dlouhodobými vykreslilo situaci KLDR pro posledních dvacet let. Klesající výroba a nedostatky potravin znamenaly v devadesátých letech pro mnohé Severokorejce hladovění. Situace vygradovala rozsáhlými povodněmi v Severní Koreji v roce 1995, které postihly skoro třetinu země a zničily přibližně dva miliony tun z odhadované sklizně 5,67 milionu tun.[83] Tyto povodně měly dva fatální důsledky. Zaprvé vyvolaly obrovský hladomor, který byl osudný pro několik milionů lidí.[84] A druhým důsledkem bylo poničení zemědělské základny. Vždyť v zemědělství před povodněmi v roce 1994 pracovalo 37 % Severokorejců.[85] Tím se zvýšila zranitelnost už tak slabého venkova a sucha následovaná v roce 1997 s sebou přinesla další vlnu hladomoru. KLDR už neměla možnost volby a musela zajistit potraviny pro své obyvatelstvo z vnějších zdrojů od Spojených států a Organizace spojených národů. V roce 1999 poskytly Spojené státy KLDR potravinovou pomoc za 160 milionů dolarů, což činilo 84,5 procent veškeré pomoci zprostředkované OSN.[86] Potravinová pomoc měla pro KLDR však dvě úskalí. Zaprvé nebyla zadarmo, jelikož Severní Korea musela souhlasit s inspekcí svých jaderných zařízení a zadruhé to je pouze krátkodobé a jednorázové řešení. Chybí strukturální, systémové a dlouhodobé reformy v průmyslové výrobě a zemědělství, které by zajistily potravinovou soběstačnost a zabránily tak dalším hladomorům obyvatel země. Potravinová krize a chudoba venkova je současným trendem v KLDR ve 21. století. Země je tak vysoce závislá na dodávkách potravin a finanční pomoci z jiných zemí nebo mezinárodních organizací. Za rok 2006 celkem obdržela 38,4 milionů dolarů. Největší část poskytují WFP, UNICEF a další specializované agentury.[87] V roce 2008 bylo v KLDR 8,7 milionů obyvatel, kteří přímo potřebovali potravinovou pomoc.[88]

Hospodářství KLDR zůstává centrálně plánované a špatně vedené, s důrazem na vojenství, které spotřebuje třetinu státního rozpočtu. Rozvoj je také omezený nedostatkem kvalitní infrastruktury, energie a nerostných surovin, a nedostupnosti půjček od světových trhů a bank kvůli sankcím, přetrvávajícímu zahraničními dluhu a ideologické izolovanosti.[89] Příčiny této situace sahají hluboko do minulosti, kdy vznikal samostatný stát a jeho ideologie, která měla vést k prosperitě, modernizace, nezávislosti, soběstačnosti a posléze znovusjednocení. Místo toho je země hospodářsky zaostalá, zastaralá, nesoběstačná, mezinárodně izolovaná a znovusjednocení představuje čím dál větší utopii.[90]

4.2.1. Zahraniční vztahy

Omezený zájem zahraničních investorů v posledních dvaceti letech byl způsoben několika příčinami. Investory odrazovalo a odrazuje velké množství politických rizik spojených s investicemi v Severní Koreji, která neměla a stále nemá dobré vztahy jak s největšími světovými velmocemi, tak se svými sousedy, špatné právní prostředí pro podnikání, přísná kontrola a sledování ekonomické činnosti podniků, nízká průmyslová infrastruktura a nevyspělý sektor služeb, dopravy, telekomunikací a dodávek elektřiny.

KLDR se na přelomu tisíciletí pokusila o částečnou reformu, která však nenaznačovala výrazné a dlouhodobé změny systému do budoucna. Nová reforma obsahovala několik styčných bodů a ponechávala důležité charakteristiky nepozměněné:[91]

- ponechala základní znaky centrálně řízeného hospodářství, kolektivního zemědělství, program jaderných zbraní

Reklama

- zajištění mezinárodních půjček a investičního kapitálu

- postupné uvolňování pohraniční kontroly obchodu na severovýchodě země

Zahraniční politika KLDR kladla v devadesátých letech důraz i na rozvoj svého jaderného programu. A právě jaderná otázka nadále ochromovala spolupráci se Spojenými státy.[92]

4.2.2. Ekonomické ukazatele

Ekonomika KLDR je dnes v kritickém stavu, který je důsledkem neuvážených kroků za více jak padesát let existence samostatného severokorejského státu. Od utváření státního uspořádání a ideologie, přes vliv a charakterové rysy Kim Ir-sena, uzavřenost a mezinárodní izolovanost režimu, neochotu strategických změn a reforem v politice a hospodářství a již zmíněné upřednostňování krátkodobých řešení před dlouhodobými až po rozpad Sovětského svazu se Severní Korea dostala do situace, kdy zůstává jednou z nejvíce centrálně-plánovaných ekonomik světa a nejméně otevřenou ekonomikou. Čelí chronickým hospodářským problémům, průmyslová zařízení a továrny jsou zastaralé a v zemi chybí větší zastoupení lehkého průmyslu. Hospodářství KLDR nutně potřebuje investice a spotřebitelské zboží. V zemi je nedostatek paliv a zemědělského vybavení a přístrojů na orbu půdy, které rovněž ubývá. Země patří na dno světových žebříčků ekonomických hodnot, což vypovídá o celkové zaostalosti státu a životní úrovni obyvatelstva.

Řečí čísel byl hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele 1900 amerických dolarů v roce 2009[93], což Severní Koreu zařadilo na 195. místo mezi světovými státy.[94] Hůře jsou na tom už jen africké země. KLDR má k dispozici 12,2 milionu lidí, kteří jsou schopni pracovat a tvoří pracovní sílu země. Z tohoto množství je podle odhadů z roku 2008 zaměstnáno v zemědělství 35 % pracujících a na průmysl a služby připadá 65 % práceschopných Korejců. K hlavním zemědělským produktům KLDR patří rýže, kukuřice, brambory, sojové boby, luštěniny a vejce. K hospodářským zvířatům, která se v Severní Koreji chovají nejčastěji, řadíme skot a prasata. Průmysl je zaměřen na oblast vojenské techniky, strojírenství, energetiku, chemický průmysl, dolování (uhlí, železná ruda, magnezit, grafit, měď, zinek, olovo a vzácné kovy), metalurgii, textilní průmysl, zpracování potravin a turismus, jakožto zástupce služeb.[95] Ve velmi důležité oblasti těžby ropy má KLDR problémy. V roce 2009 vyprodukovala pouze 118 barelů ropy za den při spotřebě 16000 barelů ropy denně. Toto manko vyrovnává dovozem. Denně se doveze průměrně 13890 barelů ropy, vývoz ropy ze Severní Koreje je nulový a zásoby jsou minimální.[96]

Export a import do země jsou po několik let na podobné úrovni. V roce 2009 dosáhl celkový export do zahraničí 1,997 miliardy amerických dolarů. Došlo k mírnému snížení oproti předcházejícímu roku 2008, kdy export činil 2,062 miliardy dolarů. Největší podíl na exportu mají minerály, produkty metalurgie, textilní průmysl, manufaktura, zemědělské a rybí produkty. KLDR nejvíce vyváží do Číny (42%), Jižní Koreje (38%) a Indie (5%). Údaje jsou z roku 2008. Naproti tomu celkový dovoz dosáhl 3,096 miliardy amerických dolarů v roce 2009. Nejčastěji dováženými artikly byly ropa, koksovatelné uhlí, stroje a strojní zařízení, textilní výrobky a obilí. Nejvíce se dováží z Číny (57%), Jižní Koreje (25%), Ruska (3%) a Singapuru (3%). Údaje jsou opět počítány z roku 2008.[97]

4.3.Korejská republika

V průběhu dvacátého století od rozdělení Korejského poloostrova se Korejská republika ubírala úplně jiným směrem než její severní soused. Za třicet let, od roku 1962 do roku 1991, se hrubý národní produkt Korejské republiky zvýšil z 2,3 miliardy amerických dolarů na 280,8 miliard dolarů a hrubý produkt na jednoho obyvatele se zvýšil z 87 na 6500 dolarů.[98] Klíčem k tomuto úspěchu byla hospodářská politika KR zaměřená na export. Tato strategie byla postavena na předpokladech země, která má nedostatek přírodních zdrojů a omezený vnitřní trh. Za hospodářským rozvojem země stála ústava z roku 1988 a následné pokračování procesu demokratizace. Na počátku devadesátých let měla ale ekonomika několik systémových nešvarů. Ekonomická krize se naplno projevila v roce 1997 a měla za následek znehodnocení měny, propad hrubého domácího produktu na obyvatele o více jak třetinu (z 10000 dolarů na 6500 dolarů) a výrazné zvýšení nezaměstnanosti na 10 procent.[99] Strukturální reformy a změny byly nezbytné. Došlo během nich na odtržení politické a podnikatelské sféry, větší transparentnost finančních trhů, změna struktur obřích továren a průmyslových podniků a především úplné otevření jihokorejské ekonomiky.

To se korejské vládě v posledním desetiletí celkem daří a jihokorejská ekonomika se prokazuje stabilním prostředím, dynamickým trhem plným kvalitních výrobků, velkým exportem do všech koutů světa a hospodářským růstem. Všechny reformy vedly k tomu, že nyní je ekonomika Korejské republiky mezi dvaceti největšími ekonomikami světa. Její hrubý domácí produkt byl v roce 2010 třináctým největším na světě. V ekonomických ukazatelích jí KLDR nemůže konkurovat ani v náznacích (tabulka 10). Celkový export v roce 2009 převýšil export KLDR více než 185krát a v roce 2010 export KR činil celkem již 466,3 miliardy dolarů. V zemi se tradičně drží nízká míra nezaměstnanosti, kolem 3 procent, a jediný vážný problém představuje v současnosti státní dluh.[100]

Tabulka 10: Srovnání hospodářských ukazatelů KR a KLDR v roce 2009

Reklama

ukazatel

KR

KLDR

HDP per capita (dolarů)

28500

1800

rozpočet (mld. dolarů)

248,3

3,2

pracovní síla (mil.)

24,62

12,2

nezaměstnanost (%)

3,7

N/A

míra inflace

2,8

N/A

produkce ropy (barelů/den)

48180

118

spotřeba ropy (barelů/den)

2185000

16000

celkový export (mld. dolarů)

373,6

1,997

celkový import (mld. dolarů)

317,5

3,096

Zdroj: CIA. The World Factbook. 2010. Dostupné z URL: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/ks.html, https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/kn.html

Poznámky

[82] Eckert Carter J.. Dějiny Koreje. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. str. 326

[83] Buzo Adrian. Partyzánská dynastie. Praha: Jiří Buchal – BB/art, 2003. str. 227

[84] BECKER JASPER. Rogue regime: Kim Jong Il and the looming Great of North Korea. New York: Oxford University Press, 2006. str. 20

[85] JEFFRIES IAN. North Korea: A guide to economic and political developments. London: Routledge, 2005. str. 747

[86] Eckert Carter J.. Dějiny Koreje. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. str. 323

[87] UN. Statistical Yearbook 2008 [online]. (str. 807) Dostupné z URL: http://unstats.un.org/unsd/syb/

[88] UN. General Assembly. Human Rights Council. A/HRC/13/47, 2010. (str. 7) Dostupné z URL: http://www.un.org/Docs/journal/asp/ws.asp?m=A/HRC/13/47.

[89] Freedom House. Freedom in the World 2010. Dostupné z URL: http://www.freedomhouse.org/inc/content/pubs/fiw/inc_country_detail.cfm?year=2010&country=7853&pf

[90] ROBINSON, MICHAEL EDSON. Korea’s twentieth-century odyssey: a short history. Honolulu: University of Hawai’i Press, 2007. str. 182-183

[91] Buzo Adrian. Partyzánská dynastie. Praha: Jiří Buchal – BB/art, 2003. str. 228-229

[92] O´HANLON MICHAEL E. Crisis on the Korean peninsula: how to deal with a nuclear North Korea. New York: McGraw-Hill Professional, 2003. str. 16-17

[93] CIA. The World Factbook. 2010. Dostupné z URL: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/kn.html

[94] CIA. The World Factbook. 2010. Dostupné z URL: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/rankorder/2004rank.html?countryName=Korea,%20North&countryCode=kn&regionCode=eas&rank=195#kn

[95] CIA. The World Factbook. 2010. Dostupné z URL: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/kn.html

[96]CIA. The World Factbook. 2010. Dostupné z URL: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/kn.html

[97] CIA. The World Factbook. 2010. Dostupné z URL: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/kn.html

[98] KOREA: Data a fakta. Praha: JAN, 1992. str. 56

[99] Eckert Carter J.. Dějiny Koreje. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001. str. 318

[100] CIA. The World Factbook. 2010. Dostupné z URL:

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více