Prezidentské volby 1935 a 1946 - Závěr

Autor: Ing. Martina Gregorová 🕔︎︎ 👁︎ 16.175

Závěr

Osobnost Edvarda Beneše vyvolávala a dodnes vyvolává diskuse nad jeho rozhodnutími a jeho rolí v československé politice, zejména v roce 1938 a 1948. Byly zde ale i jiné dva roky, které zcela ovlivnily Benešův život i jeho následné účinkování ve vnitřní politice. Těmi byly rok 1935 a 1946, kdy se stal historicky druhým československým prezidentem, resp. znovuzvoleným prezidentem obnovené republiky.

Jeho volba probíhala na základě ústavních zvyklostí a zákonů, které byly v obou letech principiálně stejné. Jak v roce 1935, tak v roce 1946 prezidenta Československé republiky volil parlament třípětinovou většinou na období sedmi let. Lišily se pouze názvy parlamentů a počet volitelů. Roku 1935 prezidenta volilo Národní shromáždění maximálním počtem 450 hlasujících, roku 1946 byl prezident volen Ústavodárným národním shromážděním o maximálním počtu 300 poslanců. Pravomoci, požadovaný věk i možný počet zvolení prezidentem byl stejný.

Reklama

Mezinárodní dění během prezidentských voleb bylo odlišné. Zatímco 30. léta byla ve znamení příprav na válku, rozpadu poválečného uspořádání v Evropě a nárůstu autoritativních režimů, po konci druhé světové války se ze všech stran ozývaly hlasy volající po takové spolupráci, která by zabránila další válce. Znakem této spolupráce se stala Organizace spojených národů, jejímž zakládajícím členem bylo i Československo. Po zkušenostech s druhou světovou válkou se změnila i orientace

eskoslovenské zahraniční politiky. Ta byla ve 30. letech pod taktovkou Beneše, který ji směřoval na západní demokratické mocnosti, zejména Francii a Velkou Británii. Jenže když se od nich v září 1938 místo pomoci dočkal zrady, jeho zrak se během postupující války upnul k Sovětskému svazu, od kterého očekával postupnou demokratizaci a zapojení do mezinárodní spolupráce se Západem, jejímž prostředníkem právě Československo mělo být.

Vnitropolitická situace se ve sledovaných obdobích zcela lišila. Politický systém v roce 1935 byl velmi pluralistický, což mělo za následek nestabilní koaliční vlády, kterých jen za trvání 20 let První republiky bylo devatenáct. Tomu se političtí představitelé chtěli po druhé světové válce vyhnout, proto v systému tzv. lidové demokracie byla povolena existence pouze 4 stran, resp. 6 i se Slovenskem. Obnovena nebyla ani jedna ze stran, která se v roce 1935 postavila proti Benešově kandidatuře na prezidenta.

Změnou prošla i menšinová politika. Zatímco v První republice se menšiny, zvláště ty německé a maďarské, těšily ochraně a vstřícnému zacházení ze strany státu a měly dokonce i své zastoupení v Národním shromáždění, po válce se tato politika otočila v jejich neprospěch. Benešova představa obnoveného Československa jako národního státu byla přijata všemi politickými proudy, tudíž odsunu všech Němců, kteří se během války nepostavili za československý stát, nic nebránilo. Maďarská část obyvatelstva byla na základě dohody mezi oběma státy z roku 1946 vyměněna.

Základní proměnu však prodělalo vnímání osoby Edvarda Beneše jako takové. Při volbách v roce 1935 měl své příznivce i odpůrce. Příznivci ho vyzdvihovali jako Masarykova žáka a pokračovatele, jenž má neuvěřitelný mezinárodní rozhled a reputaci, což je pro Československo plusem. Proto byl pro ně ten jediný a pravý kandidát. Odpůrci kontrovali kritikou jeho postupů v zahraniční politice a neznalostí domácí politiky. Takovéto rozporuplné názory se při volbách 1946 neobjevily. Beneš měl všeobecnou podporu a autoritu jak u veřejnosti, tak u politických subjektů. Byl vnímán jako člověk, jež obětoval svůj život pro stát a jeho zájmy, které vyvrcholily zachráněním a obnovou republiky po druhé světové válce.

Vzhledem k proměně názorů na Benešovu osobu, prošly změnou i politické kampaně jednotlivých stran. Během prezidentské volby 1935 byly kampaně velmi vyhrocené. Politické strany se ve svých stranických tiscích neštítily jakýchkoliv vzájemných útoků ani slovních výpadů na samotné kandidáty. Přitom používaly kolikrát velmi silných slov a neváhaly se zaštiťovat osobou T. G. Masaryka, kterou zneužívaly k obhajobě vlastních postupů. To bylo v roce 1946 nemyslitelné. Jelikož se Beneš těšil plné podpoře a všechny politické strany spolupracovaly v Národní frontě, stranická kampaň týkající se prezidentské volby byla nulová. Všechny noviny psaly a informovaly o tom samém, tedy kdy, kde a jak volba proběhne. A když už se nějaké narážky objevily, byly na spory politických stran o osobě voleného předsedy Ústavodárného národního shromáždění.

Proto i samotný průběh prezidentské volby a její výsledek se lišil. Zatímco v roce 1935 politické strany předvedly ukázkový boj o moc až do poslední chvíle svým nejednotným postupem, rok 1946 se stal ukázkovým příkladem volby prezidenta. Beneš byl v obou případech zvolen historickým počtem hlasů, které mu zajišťovaly velmi silný mandát pro výkon své funkce, ale i přes tuto svou pozici byl nakonec v důsledku politického vývoje donucen odstoupit, především z důvodu svého přesvědčení.

Takto byl Edvard Beneš dvakrát zvolen prezidentem Československé republiky. Osobnost, která se nesmazatelně zapsala do světové i československé historie a která si vzhledem ke svému postavení, myšlení, svým rozhodnutím i osobním vlastnostem vytvořila jak skupinu obdivovatelů, tak skupinu odpůrců. Tato určitá kontroverznost Benešovy osoby se promítla i do voleb, které byly v klíčových momentech zcela odlišné. Jednou Beneš do volby vstupoval jako ten po Masarykovi, prezidentu Osvoboditeli a s vidinou nejistého výsledku, podruhé jako autorita, která se zasloužila o obnovu československého státu s předem zajištěným zvolením. Ať tak či tak, obě volby se staly historicky významným aktem v československých dějinách pro své bezprecedentní politické „handrkování“ v případě prvém i jednotný postup všech stran ve státě v případě druhém.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více