Vliv obzvláště strategického bombardování na situaci německých ozbrojených sil a další faktory

Diskuse

Měl bych takovou velice komplikovanou otázku a zároveň bych rád otevřel diskusi (pakliže tady taková globálně vedena nebyla, byť určitě různé části této problematiky zde probírány byly, jsou a budou).
Tedy zajímalo by mě v globále vliv zvláště strategického, ale také taktického bombardování na výrobní, ale také lidské aj. kapacity Třetí říše, ale též na možnosti bojového nasazení prostoru vojenských sil (zvláště Luftwaffe), ale to nejen na samotném říšském území a územích jí okupovanými, ale také mající ovlivnění spojeneckých dodávek zvláště surovin a produktů.
Problematika je to dosti rozsáhlá. A bohužel mnohé dané problematiky nelze přesně pojmout. Uvedl bych několik příkladů pro bližší pochopení (jak doufám) toho o co mi jde.


Např. obligátní Drážďany. Sice to bylo v závěru války, ale k jakým reálným ztrátám došlo, lidským, hmotným, využitím lidských zdrojů jinak atd. Tedy samotným náletem byly udrženy určité ztráty na lidské síle (z toho jen z části aktivní) ať už jejich smrtí nebo zraněním (trvalé, dlouhodobé, střednědobé, krátkodobé až časově zanedbatelné), dále nasazení lidské síly na jiné než původně zamýšlené činnosti (místo výrobním či třeba opevňovacím aktivitám se tyto lidské síly zabírají např. záchranářským a jiným pracem).


Všeobecně nálet na továrnu způsobí nějaké škody, ale co tyto ve skutečnosti znamenaly. Např. je uváděno číslo celkově vyrobených Me-109. Toto číslo, ale je ne zcela šťastné obsahuje i letouny dodané např. do Jugoslávie, Švýcarska, Španělska i jinde. Pomineme li tento fakt je možné, že jsou v těch číslech zahrnuty již vyrobené letouny byly náletem zničeny nebo tak poškozeny, že jejich oprava nebyla rentabilní, tedy bylo vyrobeno xy letounů, ale k útvarům se jich dostalo yz. Rovněž došlo náletem k zničení výrobních prostředků (jejich náhrada musela být nějak učiněna na úkor něčeho jiného) výpadkům ve výrobě atd. Tedy reálné číslo mohlo být jiné - vyšší. Tež bych chtěl zvážit fakt ztrát výrobních prostředků tím, že došlo k jejich obsazení nepřítelem, tedy výpadek ve výrobě. Jaký tento měl vliv na celkovou produkci (např. ztrátou továren a pracovníků ve Francii). Rovněž došlo k ukořistění již hotových či skoro hotových výrobků nepřítelem - jako příklad bych zde uvedl ukořistění čerstvě vyrobených Fw-190D9 sověty, kteří jimi vyzbrojili svůj útvar.


Tedy pokusím li se otázku shrnout - zvláště strategickým, ale též taktickým bombardováním došlo k jistým ztrátám, dále došlo k jistým výpadkům ve výrobě, tudíž klesla výroba na určitou dobu o určité množství produktů. Též zvážení ztrát výrobních kapacit a jejich produktů. Samotné nálety taky měli za následek jiné využití určitých kapacit jinak např. stíhacího letectva a ostatních sil PVO. Tyto by též mohly být využity jinak, též došlo k jiným než plánovaným činnostem z důvodů činností nepřítele - např. budování protileteckých věží, krytů či záchranným, sanačním a rekonstrukčním pracem. Tato otázka by mohla někomu navodit dojem, že se jedná o otázku co by kdyby či what if? Co by se stalo kdyby bylo vyrobeno/dodáno více tanků, více stíhaček apod. Avšak mi jde ryze o vlivy hlavních daných činitelů (mohou to být i jiné, např. sabotáž, normální výpadky způsobené nevojenskými činitely - třeba požár apod.) Ovšem hlavní důraz bych kladl právě na ono bombardování na reálné výsledky jaké by bez této činnosti mohly být. Jak toto ovlivnilo nasazení a množstevní možnosti ozbrojených sil 3. Říše, poněvadž předpokládám že je rozdíl jestli nasadíte proti nepříteli jiné větší množství techniky. Ovlivnění sil spojenců ztrátami způsobenými nepřítelem a přizpůsobení se jeho činnostem (např. V1) by taky stálo za zvážení a probrání, ale spíš ve vlastním odděleném tématu.


Doufám, že jsem základ problematiky specifikoval dostatečně jasně, přitom srozumitelně. Daná problematika je dozajista zajímavá a spíše opomíjené, jelikož jsou brány v potaz spíš konkrétní případy a jsou brány jinak a rozhodně ne v globálu.
URL : https://www.valka.cz/Vliv-obzvlaste-strategickeho-bombardovani-na-situaci-nemeckych-ozbrojenych-sil-a-dalsi-faktory-t161260#490456 Verze : 0
Tato otazka neni lehka a predem varuji vsechny diskutujici, aby se nenechaly strhnout do nejake "co by kdyby debaty".

Predem, nikdy nebudeme schopni presne vycislit, jak strategicke bombardovani ovlivnilo beh druhe svetove valky, protoze tech faktoru je proste prilis mnoho.

Urcite bych uspesnost produkce Nemecka nemeril poctem vyrobenych kusu, protoze to cislo v sobe zahrnuje nemale mnozstvi zmetku diky nekvalitni vyrobe ci nedostatecnym podminkam, stejne tak jako nedostatecne kvalitni materialy vlivem nedostatecneho zasobovani (myslim tim pokles kvality nemeckeho pancire v druhe polovine valky napriklad).

Dale stoji za to zamyslet se nad celkovym dopadem omezene produkce v podstate vsech dulezitych surovin a soucastek, od paliva, jehoz nedostatek zastavil nemecke tanky a uzemnil vetsinu luftwaffe, po kulickova loziska, jejichz nedostatek omezil vyrobu.

Stejne tak v cele rovnici hraji roli nasazene sily, ktere nemohly byt nasazeny jinde - odklizeni trosek, opravy tovaren i samotna produkce znamenala, ze dane sily chybely treba v zemedelstvi ci v jine produkci, coz samo o sobe opet podkopavalo celkovy stav ekonomiky a melo primy vliv na spolecnost (napriklad v dusledku nedostatecneho zasobovani potravinami, viz nemecky "cerny chleb" z pilin a silaze).

Omezeni moznosti presunu sil na frontu ci mezi jejimi castmi patri mezi dalsi efekty strategickeho a zejmena taktickeho bombardovani, to je bez debat - vzdusna nadvlada spojencu na zapadni fronte rozhodovala kazdy den o byti a nebyti mnoha americkych a britskych vojaku.

A jako posledni bod - psychologicky efekt. Nekde v pruzkumech zaznelo, kratce po nicivem naletu na Hamburg (Operace Gomora), ze dalsi dva tri takove nalety a nemecke obyvatelstvo se proste psychicky slozi, nebude mit vuli dale vest takovou krutou valku.

Z tohoto pohledu je tedy patrne, proc bylo nutne vest strategickou leteckou ofenzivu i za cenu civilnich ztrat, protoze i civiliste se v konceptu totalni valky podileli na valecne produkci a jakekoliv omezeni moznosti produkovat zbrane a suroviny nutne pro vedeni valky bylo tedy jednoznacne prinosne pro celkovy vysledek.


Jak rikam, kvantifikace toho, JAK MOC to prispelo se nedockame, protoze neni snadne urcit tu cast CO BY KDYBY. Kolik tanku a v jake kvalite by Nemci produkovali, kdyby jim noc co noc a den co den zapadni spojenci nelikvidovali tovarny ? Byli by schopni porazit Sovetsky svaz ?

Cele to ma jednoznacnou ekonomickou rovinu, jedna se o prumyslovy souboj Nemecka s USA (ktere krome sve zeme drzely eknomicky nad vodou i Velkou Britanii a Sovetsky svaz) a zaroven likvidaci nemeckeho prumyslu, ktery pomahal onen prumyslovy souboj Spojenym statum vyhrat.

Pokud si odmyslime to, ze kvantifikovat to nepujde, troufnu si tvrdit, ze bez strategickeho bombardovani by nebylo mozne dosahnout zasadniho obratu na vychodni fronte v roce 1942-1943, protoze priliv techniky a jeji kvalita, neomezovana bombardovanim, by hraly velkou roli, a Sovetskemu svazu by se jen velmi tezko darilo prilivem dalsich lidi a techniky eliminovat kvalitativni rozdil ve vyzbroji a zejmena zkusenostech vojaku.

Podobne na zapadni fronte opotrebovavaci letecka valka postupne oslabila Luftwaffe ne tim, ze by znicila X tisic letadel, ale zejmena proto, ze se podarilo vyradit zkusene letce, za ktere se v dobach prekotneho vycviku jen tezko hledala nahrada.
URL : https://www.valka.cz/Vliv-obzvlaste-strategickeho-bombardovani-na-situaci-nemeckych-ozbrojenych-sil-a-dalsi-faktory-t161260#490467 Verze : 0
Vážení,
vzpomínám si, že moje matka kdysi vyprávěla, že za války pracovala v Kralupech na nádraží, že personalistům z okolních fabrik museli hlásit poškozené úseky železnice. Zmínění personalisté měli seznamy zaměstnanců sestavené podle dopravy do práce. Proto po jakémkoliv náletu, dovedli zajistit náhradu z jiných nezasažených oblastí.
URL : https://www.valka.cz/Vliv-obzvlaste-strategickeho-bombardovani-na-situaci-nemeckych-ozbrojenych-sil-a-dalsi-faktory-t161260#490578 Verze : 0

Citace - Admin :

Stejne tak v cele rovnici hraji roli nasazene sily, ktere nemohly byt nasazeny jinde - odklizeni trosek, opravy tovaren i samotna produkce znamenala, ze dane sily chybely treba v zemedelstvi ci v jine produkci, coz samo o sobe opet podkopavalo celkovy stav ekonomiky a...

Nešlo o vázání sil jen z hlediska ekonomického, ale i čistě vojenského. Strategické bombardování vázalo značné množství sil u protivzdušné obrany Říše, především stíhací letectvo a PL dělostřelectvo (plus další podpůrné síly), které pak Němcům chyběly na frontách.
URL : https://www.valka.cz/Vliv-obzvlaste-strategickeho-bombardovani-na-situaci-nemeckych-ozbrojenych-sil-a-dalsi-faktory-t161260#490581 Verze : 0
K náletu na Drážďany.


Byl proveden v takto velkém rozsahu na žádost Rudé armády v předvečer závěrečného útoku RA na Berlín. Drážďany byly základní dopravní uzel jižně od Berlína, přes který mohly být směřovány německé posily k obraně Berlína.
URL : https://www.valka.cz/Vliv-obzvlaste-strategickeho-bombardovani-na-situaci-nemeckych-ozbrojenych-sil-a-dalsi-faktory-t161260#494109 Verze : 0
K problematice – za základní dokument (a povinné čtení pro každého, kdo má o problematiku trochu zájem) ohledně výsledků strategického bombardování se bere oficiální zpráva „The United States Strategic Bombing Survey“, která byla sepsána panelem expertů do 30. září, 1945. Jedná se o celkem zajímavý dokument, který shrnuje přesná čísla ekonomických dopadů jako např. snížení výroby letadel, počet zničených letadel, zničené rafinerie, apod. z pohledu tehdejší doby. Samozřejmě dnešní znalosti se trochu posunuly, ale obecně lze říci, že informace zde obsažené z velké většiny stále platí.


Co je na celém dokumentu to nejzajímavější, že uvádí úspěchy i neúspěchy bombardovací kampaně. Jednou z takovou kapitol jsou právě zmíněná kuličková ložiska – ve zprávě se konstatuje, že bombardování továren nemělo v podstatě žádný vliv – což je v příkrém protikladu s „obecným laickým“ povědomím.


Odkaz na stránku reportu pak zde:
web.archive.org


Nicméně jednou z oblastí, kde do určité míry celková zpráva – na druhou stranu velmi pochopitelně a i cíleně – selhává je predikce celkového potenciálního úbytku produkce. Velmi často se totiž - zejména v marxistické historiografii - objevují pasáže o tom, že strategické bombardování bylo naprosto neúčinné, protože Německo pravidelně zvyšovalo např. svoji produkci letadel o x% ročně (obecně řečeno své HDP). Nicméně zde leží právě kámen úrazu, většina lidí si totiž neklade otázku, kolik by ale Německo vyrobilo statků, pokud by Spojenci německý průmysl nebombardovali? Tedy, zde se dostáváme na dosti tenký led, protože v podstatě se snažíme vyčíslit tzv. ztracenou produkci (konkrétně uvedu příklad – pokud továrna vyrábí 5 letadel denně a po bombardování nebyla schopna pracovat např. 4 dny, tak Německo přišlo o 20 letadel!, v agregátních číslech to pak znamená, že např. Německo vyrobili 1200 letadel za měsíc, což je nárůst x%, nicméně v realitě mohli vyrobit až 1500 letadel, apod.). Zde vězí podle mě největší jádro argumentace ohledně strategického bombardování.


V posledních 5 letech „ekonomové historici“ vytvořili celkem zajímavé modely na základě tzv. hranice výrobních možností a produkčních kapacit. Ta čísla vypadají i věrohodně. Některé z nich byly publikované v knize A World at Total War: Global Conflict and the Politics of Destruction, 1937-1945. Tato kniha není nic jiného než v podstatě souhrnem sebraných příspěvků k 5. konferenci na téma "Totální válka" věnované samozřejmě 2. sv. v. - jedna kapitola je pak plně věnovaná dopadům strategického bombardování. Podíleli se na ní i moji oblíbení autoři jako M. Harrison, B. Greiner, apod. Knihu mám doma k dispozici, pokud jí někdo bude chtít přečíst.


Nicméně náhled zde:
books.google.cz


Obecně se už dlouho chystám na tuto problematiku napsat zase nějakou sérii, ale teď se trápím s LL do SSSR a nedostatkem motivace Smile
URL : https://www.valka.cz/Vliv-obzvlaste-strategickeho-bombardovani-na-situaci-nemeckych-ozbrojenych-sil-a-dalsi-faktory-t161260#494111 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více