Tempo G1200

Tempo G1200


Historie typu : Navržen Otto Dausem pro firmu Vidal & Sohn v Hamburg. Firma s ním obeslala mnoho soutěží a pořádala i propagační jízdy. Vůz měl otevřenou karoserii a byl nabízen jak armádám tak do civilního sektoru, za příplatek byla dodávána i dvířka která ve standardu nebyla. Nezvyklá konstrukce se dvěma nezávislými a nespojenými motory – každý poháněl vlastní nápravu. Mohl pracovat buď jeden nebo oba motory, každý měl vlastní převodovku, spojku a chlazení. Některé modely měly obě nápravy řízené. Páky obou převodovek byly těsně u sebe takže řadit obě najednou nebyl problém.
Cizí uživatelé G1200 : Mexiko, Brazílie, Finsko Rumunsko, Švédsko (speciální 6 mísná verze) Dánsko, Lotyšsko, Chile a údajně i Československo (tomu nasvědčuje i to že jeden z dochovaných vozů byl nalezen na Slovensku a údajně pochází z výzbroje slovenské armády) za války bylo několik desítek vozů použito Německem především u SS.


TTD
Délka : 4 m
Šířka : 1,6 m.
Výška :1,5 m
Váha : 1 760kg
Motor : 2x dvouválec ILO typ WEGR 2/300T, 598 cm3 vodou chlazený dvoutaktní řadový
Výkon : 19 ks každý při 3500 otáčkách za minutu.
Převodovka : 2x Hermes G6 čtařrachlostní každá se samostatnou pákou (nezávislé na sobě)
Elektrické systémy : na napětí 6V
Brzdy : mechanické na všechna kola
Pneumatiky : 5.00 - 17
Brodění : do 0,6 m
Palivo benzin : 78 oktanů
Objem paliva : 59l ve dvou nádržích (pro každý motor samostatně)
Dojezd : 500km
Maximální rychlost: 68 km/h
Spotřeba: 9,2 l/100km (na jeden motor), 12,6 l/100km (s oběma motory)
Odpružení : obě nápravy nezávisle odpruženy vinutými pružinami
Podvozek : páteřová roura


Vyrobeno: 1.335 kusů v období 1936 - 44, především pro export
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#63066 Verze : 0
Tempo v Dánsku : první předvedení Tempa G1200 proběhlo v listopadu 1936. Hodnocení bylo dobré a jeden kus byl zakoupen k dalším zkouškám v prosinci téhož roku. Posudek dalších zkoušek se už rozcházel s původním. Po havárii byl vůz vrácen do továrny k opravě a provedení některých změn. Následovaly nové zkoušky a ty vedly k objednávce 4 vozů v roce 1938. ty byly dále testovány a na základě testů bylo koupeno celkem 20 vozů pro dánskou armádu. Dánská armáda si jich zřejmě moc neužila protože země byla v roce 1940 obsazena Německem.
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#63068 Verze : 0
Přes poměrně malý počet vyrobených kusů se několik vozů zachovalo, z toho nejméně tři na území ČR (možná existuje i 4. ale nejsem si tím jist a nemám ho zdokumentován.
tři které jsem měl možnost vidět jsou jeden z Lešan, (na fotce je ještě v zelené barvě, dnes už je přebarven, druhý, který byl také nějakou dobu v lešanech vystavován, je na fotce šedý a jediný s dveřmi (o dveřích mám pochybnost že jsou původní) je v držení snadpražského majitele, a třetí je v soukromých rukou na jižní moravě. Tento třetí vůz je v tříbarevné kamufláži a zdá se že je v nejpůvodnějším stavu, jde o vůz, který údajně sloužil ve slovenské armádě (to jsem nedokázal ověřit) a byl získán v hodně žalostném stavu a kompletně zrenovován.
Tempo G1200 -


Tempo G1200 -


Tempo G1200 -


URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#63624 Verze : 0
Ahoj všem
malé upřesnění k Tempům G1200 na území ČR:
1, Tempo zelené - patří HÚ AČR a pokud vím, je pořád zelené už od doby kdy bylo ještě ve Kbelích. Od té doby na něm dali dohromady elektrosoustavu, ale přetrvávají problémy se zadním motorem (neběží jak má)
2, Tempo šedé - r.v. 1941, současným majitelem zakoupeno v Brně od příbuzných před cca 38 roky, od té doby pořád v provozu mimo menší odstávky (lak - pouze na oko, výměna poloos), dveře jsou originál, pořád jezdí na původní motory mimo výbrusu (vložek) a oprav jako klikovky, převodovky, diferenciály, spojky atd.
3, Tempo maskované - před dvěma lety vyměněno majitelem z Uherského Hradiště do Francie za luxusní limuzínu a doplatek (pokud vím)
4, Tempo nezdokumentované - snad je pořád v Mníšku pod Brdy, totální vrak bez zadního motoru, měl náhradní motor s 3 stupňovou převodovkou, která se používala u Tempa A600, E600, majitel měl neadekvátní cenové požadavky
5, Tempo další - najděte si Autosalon Končický
Zdar, další informace rád poskytnu
Tempo G1200 -


Tempo G1200 - 6-ti místná verze

6-ti místná verze
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#78397 Verze : 0
Myslím (ale nejsem si jist, že "lešanské" bylo také přebarveno do šedé) Toho z UH je škoda bylo v solidním stavu (až na nosič který si majitel udělalpodle fotky(netušil že jde o poválečnou švédskou úpravu)
O tempu č. 5) vím, je v dost mizerném, ale zdá se kompletním stavu. číslo 4) neznám.
Švédská tempa byla údajně delší (nikdy jsem nezjistil o kolik) švédové je koupili jako tahače k protitankovým kanonům a byly šestimístné (na fotce je to dost zajímavé vidět 6 lidí v poměrně malém voze)
O jakékoli další informace mám samozřejmě zájem, stejně jako zřejmě i další kolegové.
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#78410 Verze : 0
Ahoj
6-místná tempa byla o +- 30 čísel delší, o tom nosiči sem také nevěděl, tak sme ho oprali od kolegy ve Švédsku a UH od nás Smile . Na VHS mám propagační video ze SWE (WWII), kde Tempa dost jezdí i s dělem a v terénu se chovají velmi dobře (zatím nemám možnosti to uložit do kompu). Až bude skener, jsem schopný oskenovat téměř kompletní výkresy a rozpisy součástí, servisní knížku a fotky co jsem udělal ve SWE v 1997.
Dobré povídání vyšlo kdysi v časopisu Wheels & Tracks, mám k dispozici.
Zatím zdar a Tempům zvlášť
Tempo G1200 -


URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#78420 Verze : 0
Ahoj
další fotky Wink
Tempo G1200 - Tempo ve Švédsku

Tempo ve Švédsku
Tempo G1200 - Tady i s dělem

Tady i s dělem
Tempo G1200 - A tady je ten z Finska - moc pěknej

A tady je ten z Finska - moc pěknej
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#78909 Verze : 0
Jenom pár nově oskenovaných fotografií
1, Tempo Praha
2, Tempo SWE
3, Renovace Tempa z UH
Zdraví
Honza
Tempo G1200 -


Tempo G1200 -


Tempo G1200 -


Tempo G1200 -


Tempo G1200 -


Tempo G1200 -


URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#84748 Verze : 0
Tempo v Brazílii : počátkem 40´ let bylo v rámci motorizace místní armády objednáno několik vozů Tempo G1200. Dorazily zřejmě v roce 1940 (nemám to ověřeno ale pozdější dodávka je málo pravděpodobná), minimálně jeden vůz byl v tomto roce vyfotografován na přehlídce. Celkový počet není znám ale muselo jít nejméně o dva vozy, protože dvě Tempa jsou zachycena na fotografii z arzenálu v Rio de Janeiru další fotka zachycuje jedno Tempo na přehlídce ve stejném městě, ale může jít o jeden z výše zmíněných vozů.


Pokud jde o nosiče na Tempech jde o poválečnou švédskou úpravu, tamní armáda po válce prodala Tempa do civilu a zde byly užívány jako taxíky aprotože nemají prostor na zavazadla byl na ně montován nosič. Došlo i k několika dalším úpravám které se ale netýkají válečných vozů. (byl třeba jeden zkrácený dvoumístný vůz)
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#112193 Verze : 0
Zdar, díky za další informace. Zkrácené verze sem viděl na vlastní oči 2, spíš vraky a podle tvrzení majitele se skutečně zkracovaly až od 50´let.
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#112209 Verze : 0
Mne třeba překvapilo že ve švédsku Tempo jezdilo jako taxi (pro tamní podmínky mi vůz s plátěnou střechou přijde poněkud exotický ale je to asi způsobeno nedostatkem vozů v zemi. Ve službě je zřejmě nahradila Volva
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#112212 Verze : 0
To je taky zajímavý, pokud se snad nejednalo o plně karosovanou verzi, ale tu sem viděl pouze na jedné fotografii ve Wheels & Tracks.
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#112221 Verze : 0
Zřejmě šlo o normální "vojenské" stroje.
Další zemí kde bylo Tempo zkoušeno byla zřejmě Chile, takže na to že jich bylo jen něco přes 1300 bylo dost široce rozšířeno (byť jen v jednotlivých kusech). Pokud zatím vím bylo kromě Německa v Dánsku, Finsku, Rumunsku, Švédsku, LitvěČíně, Mexiku, Chile a Brazílii. Objevuje se i informace vývozu do ČSR, ale nejsem si jist zda nejde o záměnu s poválečnými stroji zachovanými u nás.
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#112226 Verze : 0
Vzhledem k tomu, že se zde často odvoláváme na článek ve Wheels+Tracks, zde přikládám jeho překlad...


TEMPO - vojenská vozidla firmy Vidal a syn, Hamburk


Jedním z nejpozoruhodnějších terénních vozidel, která kdy byla sériově vyráběna, je bezesporu německé dvoumotorové Tempo G 1200 firmy Vidal a syn z Hamburku, které vzniklo v polovině 30tých let a na výsluní zájmu motoristů bylo do zahájení 2. světové války.


Historie výše zmiňovaného typu začíná již koncem roku 1920, kdy v maličké berlínské továrničce Rinne Motorgesellschaft zahájili výrobu motorových tříkolek, s korbou vpředu za přední nápravou a s motocyklovým sedadlem řidiče a motorem před zadním kolem. Výroba tohoto typu, známého jako Tempo, byla pouze jeden stroj týdně. Přesto je velmi důležité, že mezi jeho uživateli byli Max Vidal a jeho syn Oskar, obchodníci uhlím z městečka Vandsbek u Hamburku. Ti se o výrobu vozidel tohoto typu začali zajímat, stali se regionálními prodejci značky Tempo a v roce 1928 přestali prodávat uhlí a převzali technologii i se strojním vybavením. Tříkolé vozidlo a jeho konfigurace byla upravena bývalým leteckým konstruktérem Otto Dausem a již v roce 1930 byla zahájena výroba modernizovaného typu T6. K vozidlům T6 se v roce 1933 připojil i T6 Front (motor a řízené kolo vepředu), byl to skutečný, byť malý, nákladní vůz s elegantní dvoumístnou kabinou a možností zabudování jedno či dvouválcového motoru. !!! Výroba tohoto typu pokračovala i po válce až do roku 1961, kdy byl výrobní závod přemístěn do Indie. !!!
Otto Daus v letech ekonomického vzestupu Německa navrhl také 4 kolovou úpravu pod názvem E600, s motorem 600 ccm a s nezávisle odpruženými předními koly. Od E600 už nebyla tak dlouhá cesta k prvnímu skutečně terénnímu automobilu firmy Vidal a syn.
Takovým skutečně terénním automobilem firmy Vidal a syn se stal G1200 (Gelandewagen, 1200 ccm), vyrobený v roce 1933. Ačkoli například pohon kol G1200 byl z mechanického hlediska naprosto totožný s E600, G1200 byl zajímavý právě zdvojením pohonné jednotky pro pohon zadní nápravy. S cílem dosáhnout co nejlepšího styku s terénem byla přední pohonná jednotka s náhony kol uložena kyvně na ose trubkového rámu, zadní motor byl uložen napevno. Mezi oběma nápravami byla ve středu uložena třetí osa s rezervami, které pomáhaly překonávat terénní nerovnosti (náspy a příkopy).
Ačkoli by se na první pohled křehká konstrukce vozidla mohla zdát pro drsnou vojenskou službu jako nevhodná, opak se ukázal pravdou. Jízda s vozidlem v rukou zkušeného řidiče byla excelentní jak na komunikacích tak v terénu.
Datum výroby prvého kusu Tempa G 1200 se takřka shodovalo s dnem úmrtí staršího majitele firmy, pana Maxe Vidala. Jeho syn Oskar přibral jako společníka do firmy svého bratra Herberta a společně spustili výrobu nového typu s příkladným úsilím a entusiasmem. Vždyť svět přece znovu zbrojil! Typ Tempo G1200 byl patentován v roce 1938 pod číslem 480 585 a počty prodaných vozů (nejen G1200) byly ohromující: v roce 1935 prodán 10 000. ks, v roce 1937 pak 25 000. ks (tyto počty byly dosaženy díky velkým investicím do reklamy a předváděcích jízd prakticky po celém světě). Wehrmacht hrál roli mrtvého brouka a preferoval vlastní vývoj terénních vozidel. V průběhu války však došlo i k rekvizicím vozidel od civilních uživatelů a například v italském Ghedi byly Spojenci nalezeny 3 ks Tempo G1200, většina vozidel byla používána paradoxně ne Wehrmachtem, ale SS, Luftwaffe a dokonce i Kriegsmarine. Vraťme se však zpět před válku.
Francouzská vláda zakoupila v roce 1937 12 ks G1200 pro vojskové zkoušky a podle dobových zdrojů bylo objednáno 300 ks pro potřeby Francouzského pozemního vojska (snad měla být zavedena také licenční výroba), k realizaci kontraktu nedošlo.
Největšími uživateli se tak staly Rumunsko a Švédsko. Výrobce v roce 1937 sice uváděl, že vozidla Tempo G1200 jsou užívána ve 40 státech, je však téměř jisté, že většina zahraničních uživatelů vlastnila pouze jeden či několik málo kusů vozidel tohoto typu, zpravidla po zkouškách a v soukromých rukou. Také Britské ministerstvo války vlastnilo od roku 1937 1 vozidlo G1200 (kontrakt V3023) s vojenskou registrací M375522. Vůz byl testován ve vojenských výcvikových prostorech na území hrabství Hampshire a North Wales, výsledek zkoušek nebylo možno zjistit.
Nizozemské království testovalo v létě 1937 také pouze 1 kus G1200 výrobního čísla G56548, vozidlo bylo do Holandska pravděpodobně pouze zapůjčeno. Výsledky testů byly velmi pozitivní s výjimkou hodnocení přepravní kapacity (nosnosti) a tažné síly závěsu. Proto Holanďané dali přednost Chevroletům a Fordům s nástavbami DAF.
Je přinejmenším zajímavé doslova citovat novinový sloupek, uveřejněný v roce 1938 v jedněch anglických novinách:
„V ne méně než 39 zemích po celém světě můžeme najít zajímavý automobil, jehož udivující užitné vlastnosti a schopnosti vedly k ohromení a překvapení všech, kteří měli možnost se s ním seznámit. Je to terénní vůz Tempo, vyvinutý německým inženýrem Otto Dausem. Skutečnost, že výrobce prodává vůz v 19 státech Evropy (včetně Německa), 8 zemích Ameriky a v 7 asijských státech, dále v Austrálii a 4 zemích afrického kontinentu naznačuje, že tento vůz musí být něčím mimořádně výjimečným. Varianty, v nichž může být Tempo dodáváno lze jen těžko spočítat. Vozidlo, jež klidně může nést označení terénní akrobat, je vhodné pro farmáře, geology, lesní strážce, venkovské lékaře, policii - zkrátka pro všechny, kteří musí jezdit v terénu, po nezpevněných cestách a všude tam, kde jiná vozidla neprojedou. Tempo se však může honosit i sportovními úspěchy, například v letošní Třídenní horské jízdě pohořím Harz bylo mezi 350 zúčastněnými automobily rozděleno pouze 73 cen, mezi vítězi byla také dvě Tempa, která dojela beze ztráty jediného bodu.“
V rukou zkušeného řidiče bylo G1200 nádhernou hračkou a výborným terénním vozidlem, pokud bylo řízeno citlivě a nebylo přetěžováno. Přepravní kapacita a možnost táhnout přívěs byly skutečně omezené, i přes velkou publicitu například Švédská armáda požadovala vozidlo přestavět: došlo k prodloužení rozvoru náprav na 3220 mm, aby bylo možno přepravovat 6 osob a táhnout protitankový kanón, to vše s původním motorem 1188 ccm a výkonem 38 KS při maximálních provozních otáčkách.
Vcelku zajímavý je také výsledek testů, které Tempo G1200 absolvovalo v rukou Joachima Fischera, redaktora německého motoristického časopisu Motor-Kritiek. V září 1938 s vozem projel po cestách i v terénu více než 17 000 km a v časopise poté publikoval svoje postřehy a názory:
„Maximální rychlost Tempa G1200 dosahuje (bez zbytečného přetáčení motoru) 68km/h (na 1 motor 65 km/h), překonává 290 stoupání (podloží pevný trávník) a 380 klesání (podloží štěrk). Akcelerace vcelku ochotně z 20 na 60 km/h 15 s (na 1 motor 51s), brzdná dráha při zpomalení z 30 km/h na 0 km/h 4 m. Z hlediska obecné charakteristiky jde o lehké víceúčelové vozidlo, snadno ovladatelné při jízdě po silnici i v terénu, s velmi dobrými jízdními vlastnostmi. Nenáročné na ošetřování, s nízkými finančními nároky, pořizovací cena je poměrně nízká díky využití léty v provozu ověřených součástek. Obě pohonné jednotky jsou plně vybaveny, při jízdě může být použita kterákoli z nich či obě současně, pohonné jednotky jsou prakticky totožné, za jízdy jsou stejně jako převodovky dosti hlučné. Hladký spodek vozidla s centrálním trubkovým rámem. Ovládací prvky v obvyklé konfiguraci s ovládacími prvky na středovém tunelu, sedadlo řidiče nemůže být přemístěno vpravo. Obě rezervy jsou otočně montovány, při překonávání terénních překážek mohou působit jako kola podpůrná/pomocná. Vozidlo je vhodné pro ozbrojené síly, jízdy v terénu, použití v lesnictví, stavebnictví a všude tam, kde jsou požadovány dobré jízdní vlastnosti a vysoká průchodivost. Vozidlo se dobře drží na pevném i rozměklém terénu, má poněkud omezenou maximální rychlost a schopnost akcelerace, vysoká průchodivost je dána poměrně velkým rejdem (zvláště u přední nápravy) a vysokým zdvihem pérování. Spojky obou pohonných jednotek a ovládací táhla akcelerátorů ve stálém záběru. Odpružení je (překvapivě) měkké, vozidlo se pohybuje vyváženě i v těch nejhorších terénních podmínkách, při jízdě po silnicích působí poněkud tvrdě. Brzdy jednoduché, mechanické, účinné i při jízdě v terénu. Obě převodovky mají ovládací páky pro řazení na středovém tunelu v těsné blízkosti, 4 rychlostní stupně obou převodovek mohou být řazeny samostatně či současně (po spojení pák jednoduchým zámkem), řazení je lehké, ať je řazena rychlost u jedné nebo u obou převodovek. Vozidlo je řízeno natáčením předních kol, po vyřazení uzávěrky diferenciálu zadní nápravy lze natáčet i zadní kola do opačného směru. Řízení zadní nápravy není možné samostatně, lze je využít pouze při nízké rychlosti, zpravidla v těžkém terénu. Výzbroj vozidla je poněkud spartánská, plně dostačující. Sedačky jsou jednoduché, pevné, bez nastavitelných opěradel.
Kontrolní přístroje jsou umístěny ve středu palubní desky, rychloměr je nevyhovující. Vozidlo nemá zavazadlový prostor, na základě požadavku může být koš na zavazadla umístěn nad kapotou zadní pohonné jednotky. Přepínání světel spínačem na podlaze, ovládáno nohou řidiče. Zpětné zrcátko je umístěno na hledacím světlometu. Čelní sklo je v rámu děleno, skla bezpečnostní, zdvojené stěrače. V soupravě výzbroje je tažné lano, klíny a rýč. Další výbava není uváděna.“
Původní cena Tempa G1200 byla 4100 říšských marek, od roku 1938 dosahovala 4600 říšských marek. Jediným zákazníkům nabízeným vylepšením základního modelu Tempo G1200 byla možná montáž kovových dvířek na místo standardních plátěných odnímatelných zástěn, cena této úpravy byla 150 říšských marek. Tato úprava byla provedena na všech „švédských Tempech“ jako jeden z prvků „arktizace“.
Celkem bylo vyrobeno 1253 vozidel Tempo G1200, počínaje sériovým číslem 1263 001 a konče číslem 1264 253 (továrna číslovala vyrobená vozidla všech typů postupně, v jedné řadě) takto: 168 vozů do počátku roku 1939, v roce 1939 vyrobeno 116, v roce 1940 vyrobeno 347, v roce 1941 vyrobeno 139, v roce 1942 vyrobeno 165, v roce 1943 vyrobeno 211, v roce 1944 vyrobeno pouze 7. Zbylých 100 vozidel bylo pravděpodobně upraveno jako salonní (luxusní či královská verze), dodávkové či nákladní automobily. Tovární číslování dále nerozlišuje, zda šlo o vozidla se standardním rozvorem náprav (2830 mm) či s rozvorem prodlouženým (3220 mm, šestisedadlová varianta pro švédské ozbrojené síly). Počet prodloužených vozidel přitom není zanedbatelný - do Švédska jich bylo dodáno více než 400, z tohoto počtu jich pak bylo dodáno pravděpodobně 120 do Etiopie a zbytek byl po válce do roku 1948 rozprodán civilním uživatelům. Část těchto vozidel byla pro civilní účely upravena demontáží zadní pohonné jednotky (použity jako zdroj náhradních dílů) a instalací nákladní korby, dodávkové nástavby či prosté plošiny.
Někteří uživatelé ve Švédsku dokonce upravovali svá Tempa jako taxíky a zkracovali je prostě vyříznutím středové části s rezervami. Z těchto „švédských Temp“ se dochovala pouze dvě s prodlouženým rozvorem náprav (ve více méně původním stavu) a přibližně další tucet jako vraky či amatérsky zkrácená vozidla pro civilní použití.


Zdroj: časopis Wheels+Tracks č. 30



Z obsahu článku tedy vyplývá, že plechová dvířka byla montována na přání civilního zákazníka, případně byla vyráběna svépomocí. Na vojenských vozidlech se tedy mohla objevit pouze v případě, kdy vozidlo bylo zrekvírováno pro potřeby WH, WL, KM či SS. Standardně se plechová dvířka montovala na vojenská Tempa G1200 s prodlouženým rozvorem náprav (arktizovaná verze pro švédské ozbrojené síly).

Zkrácená verze nemohla být použita ve 2. světové válce, neboť šlo o amatérskou úpravu na vozidlech s prodlouženým rozvorem náprav z přebytků švédských ozbrojených sil, jejichž prodej byl zahájen v roce 1948.
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#115497 Verze : 0
Díky za vyčerpávající překlad Laughing přesto mě zaráží jeden fakt, a to možnost nakoupit tato vozidla během války do soukromého sektoru a tudíž na přání zákazníka provést úpravu zavedením dveří. Máte někdo nějaké podrobnější informace v tomto směru? Dík předem #Shocked
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#115536 Verze : 0
No to že se auto dalo za války normálně koupit není až tak divné, nepatřilo do standardu Wehrmachtu takže bylo vnímáno jako civilní vozidlo. No a civilní vozidla se za války normálně prodávala, ten kdo si kupoval Tempo si mohl místo něj koupit třeba Opel Kadet (což by asi nikoho z nás nepřekvapilo) dnes Tempo vnímáme jako vojenské auto, ale tak to zřejmě za války nebylo. To je i důvodem že se menší počty vozidel prodaly do SS (SS poměrně dlouho mohlo nakupovat jen to co nechtěla armáda, teprve později se to změnilo, obdobně původně dostávala nestandardní zbraně, třeba české) nebo to že se zřejmě už za války prodávala Tempa do Švédska. Prostě vlastní armáda je nechtěla a dostaly se do ní jen jako zabavená vozidla z civilních zdrojů (k tomu začalo docházet až později) Pokud si srovnáme počty vyrobených kusů vychází nám že švédská objednávka byla vyřízena až někdy koncem roku 1940, nebo až v roce 1941, tedy až v době války. Až do roku 1942 nebyla v německu větší snaha po zavedení řízené výroby, v podstatě se jen zavedly některé standardy (třeba podvozky) ale vozidla si jednotlivé továrny vyvíjela samostatně a armáda si od nich objednávala podle svých představ. Je docela možné že nezájem armády o Tempa měl důvod v ceně, která byla dost vysoká a malé kapacitě výroby. Srovnatelný VW Koffer byl podstatně levnější a v terénu si s Tempem nezadal.
Myslím že zajímavější je že se Tempo nabízelo i do tak exotických zemí jako Brazílie a zřejmě tam dodané jednotlivé kusy dost dlouho jezdily. nejméně jeden kus (zdá se že standardní délky) je ve Finsku kde za války jezdil, zatím se mi nepovedlo zjistit kolik kusů tam bylo dohromady.
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#115605 Verze : 0
zase díky, nejsem v tomhle směru zrovna světa znalej, ale jak sem psal už dřív, ve Finsku je určitě jedno delší Tempo, viz. fotka na předchozí straně a o dalším nevím, ale snad by se dalo něco zjistit od majitele .... Confused: můžu to zkusit, jestli se nepřestěhoval Confused
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#116303 Verze : 0
Mělo by stát v Sotamuseum a podle fotky jde o krátkou verzi, na skle je jakési označení a zdá se že je v nějaké zelené barvě. Pokud bys zjistil víc docela by mne to zajímalo.
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#116310 Verze : 0
Zdar, majitel z Finska se mi zatím neozval Rolling Eyes tak pouze malé upřesnění k mému hodně starému příspěvku:
Tempa 4 a 5, jak jsem je označoval, tedy Mníšek pod Brdy a Autosalon Končický v Nové Pace jedno a totéž JSOU. Mluvil jsem s původním majitelem, který ho vyměnil za Forda Mutta a nějaký peníz snad dostal navrch.
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#125557 Verze : 0
Tempo na závodech v osmdesátých (??) letech ve Světlé nad Sázavou
Archiv Dolin
Tempo G1200 -


Tempo G1200 -


URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#245277 Verze : 0
Podla mojich informacii slovenská armáda 39-45 pouzivala minimalne 5 ks vozidla Tempo G 1200 pravdepodobne vsetky vo variante s dvierkami a v sedom sfarbeni.
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#245302 Verze : 0
V ČR jsou pokud vím 3 kusy vozidel Tempo v pojízdném stavu, minimálně jedno z nich bylo podle sdělení majitele získáno právě na Slovensku, takže možná šlo právě o jeden z těch které měla slovenská armáda. Zmínku o tom jsem udělal už v prvním příspěvku, jde o vozidlo na třetím snímku (Tempo_2)


zdroj : rozhovor s majitelem
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#245326 Verze : 0

Diskuse

Posílám kopie 4.stránek slovenského motoristického časopisu ze druhé světové války, na kterých je zmínka o vozidlech Tempo, jak tam v té době byly nabízeny k prodeji. Pokud se pamatuji, daly se tam koupit i auta Praga Lady s předělaným firemním znakem na Orava Lady. Terénní Tempa byly zkoušeny u pluku útočné vozby v Turčianskom Svätom Martine, ale do polní služby se asi nedostaly, neboť v knize "Slovenská armáda 1939-1945" od Charlese K.Klimenta a Břetislava Nakládala ,s podrobným popisem vozidlového parku tehdejší slovenské armády, vozy Tempo uvedeny nejsou .
URL : https://www.valka.cz/Tempo-G1200-t17180#383862 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více