Sladek, Emanuel Heinrich

Narodil se 16.8.1902 v Jihlavě, popraven byl 9.4.1947 na soudním dvoře v Jihlavě.
Otec, úředník telegrafu, zemřel když mu byly čtyři roky. Poté se jeho poručníkem stal dědeček Franz Travnicek. Vychodil obecnou školu a měšťanku. Byl členem mnoha německých spolků, nejvýznamnější však bylo jeho členství od roku 1919 v Deutschen Turnverein Iglau. Od 1921 byl cvičitelem, 1925 náčelníkem a 1927 župním cvičitelem. 1932 se zůčastnil školení cvičitelů v Aši, kde poznal Konrada Henleina. Od roku 1934 se stává vedoucím svazu turnerů.
15.9.1922 odvelen do čs. armády - služba u 304. pluku těžkého dělostřelectva, automobilové čety, II. oddílu 3.baterie v Brně. Propracoval se až na četaře, druhým rokem služby se stal učitelem na poddůstojnické škole. 22.9.1924 ukončil základní vojenskou službu. V letech 1927,1929 1931 a 1938 se zúčastnil několika vojenských cvičení. Oficiálně vystoupil z československé armády 31.12.1942.
Nastoupil jako praktikant v pletařské továrně Emila Atmanspachera, kde se 1928 stal dílenským vedoucím do 29.2.1936 než z firmy odešel. Od roku 1933 členem SdP v Jihlavě. Několikrát policejně vyslýchán, platil různé pokuty. Vlastnil zbrojní průkaz, po Mnichovu mu bylo zabaveno několik zbraní, 3 šavle, 8 bodáků a pistole FN se 40 náboji. Pro nespolehlivost pod sledováním četnické stanice. 1938 účast na nepokojích v Českém Těšíně. Při mobilizaci dostal povolávací rozkaz, ale byl pro nespolehlivost zatčen a uvězněn do 18.10.1938.
V noci ze 14. na 15.3. Sladek řídil převzetí policejní a četnické stanice v Jihlavě, radnice a dalších úřadů, po vstupu německých vojsk se stal policejním prezidentem.
20.3.1939 vstupuje do SS – záhy v hodnosti Sturmbannführer, 25.8.39 dostal čestný kord a 15.4.1940 čestný prsten SS. Dále byl vyznamenán pamětní medailí k 1.10.1938 se sponou Pražského hradu, medailí za péči o německý národ, válečným záslužným křížem 2. s meči a válečným záslužným křížem 1. třídy.
1.4.1939 vstoupil do NSDAP, od června byl pověřen velením 107. Standarty SS, 9.8.1939 vystoupil kvůli kariéře v SS s celou rodinou z církve.
20.4.1940 povýšen na Obersturmbannführera.
Žádá o převod ke zbraním SS, je přijat v hodnosti Oberscharführera. (podstoupil cvičení u náhradního dělostřeleckého oddílu SS – Leibstandarte Adolf Hitler. Z funkce policejního ředitele ale uvolněn nebyl.
1.9.1942 povýšen na Standartenführera a stal se velitelem XXXIX. úseku všeobecných SS v Brně. Od 15.10.1943 působí jako rezervní velitel Waffen SS na personálním oddělení. 15.2.1944 propuštěn od zbraní SS a návrat do funkce u všeobecných SS. 12.8.1944 mu bylo zařazení u Waffen SS obnoveno – v hodnosti Untersturmführer u personálního oddílu Brno. 1.10.1944 se vzdal funkce policejního ředitele Jihlavy.
30.1.1945 povýšen na Oberführera
1.2.1945 jmenován velitelem vrchního úseku všeobecných SS v protektorátu v Praze (před ním K.H.Frank), což byla nejvyšší protektorátní funkce u všeobecných SS.
Dle svědeckých výpovědí byl v Jihlavě do 9.5.1945, poté odjel do Rakouska. Byl zatčen americkými vojáky v Rakousku a převezen do Dachau, odkud byl přes Plzeň vydán do ČSR. 9.4.1947 stanul před jihlavským Mimořádným lidovým soudem za úklady proti republice a činnost v nacistických organizacích, kde byl odsouzen k trestu smrti provazem. Rozsudek by vykonán neveřejně, tři hodiny po vynesení rozsudku v sedm hodin večer.


Zdroj:
Jiří Vybíhal: Jihlava pod hákovým křížem